Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Barčák, Benc, Biľak, Cyprich, Dzúr, Fekete, Hejna, Humeník, V. Hůla, Chňoupek, Jandová, Kakos, Kapek, Lichner, Lovětínský, Löbl, Mamula, Martinka, Moc, Mrázik, Neuman, Ondřich, Sakmar, Svěrčina, J. Šimek, Štrougal, Švestka, Urban, Zuska

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Baryl, E. Erban, V. Erban, Hájek, Kempný, Kvasnicová, Petera, Piščeková, Přibyl, Richter, Sedláček, V. Valo

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Gregor, Hanes, Janík, Lúčan, Sevejáni, Súľovská, Válek

(Řízení schůze převzal a třetí den jednání zahájit místopředseda FS JUDr. J. Srb.)

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji třetí den 20. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Přistoupíme k projednání dalších bodů schváleného pořadu 20. společné schůze obou sněmoven Federálního shromáždění. Na pořadu je

Vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví (tisk 98) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 34/SL a 25/SN).

Za vládu Československé socialistické republiky odůvodní návrh federální ministr zemědělství a výživy dr. Bohuslav Večeřa. Dávám mu slovo.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR RSDr. B. Večeřa: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Nedávné říjnové zasedání ÚV Komunistické strany Československa s kritickou náročností zhodnotilo dosažené úspěchy našeho socialistického zemědělství, jež jsou výsledkem cílevědomé zemědělské politiky strany, založené na tvůrčí realizaci Leninova družstevního plánu v našich podmínkách.

V historicky krátkém období sotva jedné generace došlo k revoluční přeměně naší vesnice. Pod vedením strany, za trvalé politické i materiální pomoci státu, dělnické třídy a celé společnosti byla uskutečněna přestavba roztříštěné, málo produktivní zemědělské malovýroby v moderní, efektivní socialistickou zemědělskou velkovýrobu, která plní významou úlohu stabilizačního činitele při rozvoji celého našeho národního hospodářství. Byla vybudována mohutná materiálně technická základna socialistické zemědělské velkovýroby, která umožňuje stále širší uplatňování poznatků vědeckotechnického pokroku. Upevnily a prohloubily se socialistické výrobní vztahy v zemědělství, v řadách pracujících v zemědělství vyrostly tisíce vysoce kvalifikovaných organizátorů a specialistů.

Zejména po XIV. sjezdu Komunistické strany Československa se naše zemědělství rozvíjí dynamickým tempem a jeho výsledky jsou přesvědčivým důkazem o přednostech zespolečenštěné výroby organizované v socialistických podmínkách. Z ovzduší vysoké politické a pracovní iniciativy jsou překračovány úkoly pátého pětiletého plánu a je úspěšně plněna směrnice XIV. sjezdu Komunistické strany Československa - krýt přírůstek spotřeby potravin z vlastních zdrojů. Podle odhadu vzroste za období pátého pětiletého plánu celková zemědělská výroba o 15 % proti plánovaným 14. % a tržní produkce o více než 30 % proti 19 % stanoveným plánem.

Růstu zemědělské výroby bylo dosaženo při podstatném zvýšení produktivity práce. Proti roku 1948 pracuje dnes v zemědělství polovina pracovníků, která produkuje zhruba dvojnásobný objem hrubé zemědělské produkce a téměř trojnásobek tržní zemědělské produkce. Na jednoho pracovníka v zemědělství připadá 14 obyvatel, což je více než dvojnásobek proti úrovni před 25 lety, kdy jeden pracovník v zemědělství vyráběl potraviny pro 6 obyvatel.

Základním rysem rozvoje socialistického zemědělství od jeho zrodu je výrazně aktivní role socialistických výrobních vztahů.

Zformovala se třída družstevních rolníků jako významný spojenec dělnické třídy a pevná opora našeho socialistického společenského zřízení. Jednotná zemědělská družstva se stala ekonomicky silnými, všestranně stabilizovanými zemědělskými organizacemi. Jejich podíl na celkové výměře zemědělské půdy činí dnes 60 % a na tržní zemědělské produkci 67 %.

K výraznému posunu došlo v oblasti koncentrace, specializace a kooperace v zemědělské výrobě. Zatímco v roce 1960 - tedy v počátcích účinnosti dosavadního zákona o jednotných zemědělských družstvech - hospodařilo u nás 10 816 JZD s průměrnou výměrou zemědělské půdy cca 420 ha, klesl jejich počet v současné době na čtvrtinu s průměrnou výměrou zemědělské půdy téměř 1500 ha.

Existují a nově se vytvářejí různé způsoby a formy spolupráce mezi JZD navzájem i mezi družstvy a ostatními socialistickými zemědělskými organizacemi, jakož i organizacemi služeb a zpracovatelského průmyslu.

Příznivé výsledky v rozvoji se projevují ve výrazném zvýšení životní úrovně pracujících v zemědělství. Úspěšně se podařilo naplnit direktivu strany o postupném vyrovnávání úrovně příjmů družstevních rolníků na úroveň příjmů ostatních pracujících. Zatímco v roce 1970 byla srovnatelná měsíční odměna v národním hospodářství 1937 Kčs a v JZD 1685 Kčs, v roce 1974 činila v národním hospodářství 2232 Kčs a v JZD 2111 Kčs.

Převážná část jednotných zemědělských družstev poskytuje svým členům placenou dovolenou na zotavenou za podmínek a v rozsahu, jako pracovníkům v pracovním poměru. Nový zákon o sociálním zabezpečení sjednocuje podmínky i družstevních rolníků s ostatními pracujícími. Je to další názorný doklad důsledného uplatňování linie postupného překonávání rozdílů mezi postavením obou základních tříd naší socialistické společnosti.

Souhrnně hodnotilo říjnové plénum ÚV KSČ dosažený stupeň rozvoje zemědělství tak, že byla vytvořena dobrá základna pro plnění nového náročného úkolu - dosáhnout postupně během několika let soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvýšit naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.

Realizace této programové linie bude vyžadovat dále prohloubit proces intenzifikace a zvýšení efektivnosti zemědělské velkovýroby, odstranit nedostatky, které se vyskytly a využít všech vnitřních rezerv. Bude třeba dále posílit materiálně výrobní základnu zemědělství širším uplatňováním vymožeností vědeckotechnického pokroku a prohloubit proces koncentrace a specializace při upevňování jednotných zemědělských družstev v nové etapě realizace leninského družstevního plánu. V tomto procesu budou kladeny daleko vyšší nároky na úroveň efektivního řízení jak vnitropodnikového tak nadpodnikového, jakož i na zvyšování účasti družstevních rolníků na správě družstevních záležitostí a na prohlubování družstevní demokracie.

V souvislosti s tím vyvstala i nezbytnost provedení nové právní úpravy základních výrobních a společenských vztahů v oblasti zemědělského družstevnictví.

K realizaci generální linie výstavby socialismu na vesnici, vytyčené IX. sjezdem Komunistické strany Československa, byl v roce 1949 vydán prvý zákon o jednotných zemědělských družstvech, který se stal - spolu s prvými vzorovými stanovami - hlavním nástrojem regulování přechodu malých a středních rolníků do kolektivní výroby v socialistických podmínkách. Po dovršení socializačního procesu na vesnici - v roce 1959 - byl přijat dosud platný zákon o jednotných zemědělských družstvech, který s platnými vzorovými stanovami z roku 1974 - plnil významnou úlohu při upevňování jednotných zemědělských družstev.

Některá jeho ustanovení jsou však již překonána, popřípadě již nevyjadřují odpovídajícím způsobem vše nové, jež se v praxi prosazuje v souladu se zájmy společnosti, jednotných zemědělských družstev i družstevních rolníků. Proto byl na základě závěrů zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1972 a VIII. celostátního sjezdu jednotných zemědělských družstev vypracován návrh nového zákona o zemědělském družstevnictví, který vláda Československé socialistické republiky dnes předkládá Federálnímu shromáždění k projednání a ke schválení.

Soudružky a soudruzi, vládní návrh předloženého zákona o zemědělském družstevnictví je výsledkem, dá se říci, několikaletých prací, které byly vedeny snahou nalézt na podkladě analýzy sou časného stavu i předpokládaného dalšího rozvoje optimální řešení pro koncepčně sladěnou právní úpravu všech základních otázek, týkajících se našeho zemědělského družstevnictví. Vládní návrh přitom navazuje na osvědčené principy a nosné instituty zemědělského družstevnictví, které nic neztratily na akutuálnosti, a harmonicky je spojuje s novými instituty v ucelený systém právní úpravy.

Po koncepci vládního návrhu je důležité, že budou - vedle zákona - zachovány vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev. To je odrazem skutečnosti, že vzorové stanovy jako "základní zákon vnitřního života družstev" hrály v procesu budování a upevňování jednotných zemědělských družstev výrazně pozitivní roli. Nebyly jen jedním z právních předpisů, ale vpravdě politickým dokumentem, jehož prostřednictvím vešly principy socialistického zemědělského družstevnictví do vědomí družstevních rolníků a staly se jeho trvalou součástí.

Vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví sleduje tyto hlavní cíle:

1. posílení organizátorské a řídící funkce socialistického státu a jeho orgánů ve vztahu k jednotným zemědělským družstvům;

2. prohloubení účasti družstevních rolníků na správě a řízení družstevních záležitostí;

3. přizpůsobení soustavy a působnosti orgánů jednotných zemědělských družstev novým podmínkám a úkolům, vyplývajícím z vytváření velkých výrobních celků a z uplatňování nových vyšších forem a metod organizace a řízení;

4. vytvoření nezbytného prostoru pro další koncentraci a specializaci zemědělské výroby, především na základě plánovitého rozvoje účelných způsobů a forem spolupráce mezi socialistickými zemědělskými organizacemi navzájem a organizacemi služeb a potravinářského průmyslu;

5. sblížení postavení družstevních rolníků ve sféře pracovních vztahů s postavením ostatních pracujících širším uplatněním principů pracovního práva vyjádřeným v zákoníku práce;

6. rozšíření a posílení práva družstevního užívání sdružené půdy, aby opravňovalo jednotná zemědělská družstva k užívání sdružených pozemků pro plnění všech úkolů, jež jsou předmětem jejich činnosti.

Dovolte, abych nyní poněkud podrobněji osvětlil některé tyto stěžejní otázky navrhované právní úpravy.

Pokud jde o posílení vlivu státu a jeho aktivní účasti na řízení JZD, je třeba především zdůraznit, že příslušná ustanovení zákona směřují k posílení jeho vlivu v těch směrech, které vyjadřují změny v procesu rozvoje výrobních sil v zemědělství, v jeho rostoucí úloze, kterou má v ekonomice našeho státu, a to jak v utváření potřebné proporcionality uvnitř celé ekonomiky, tak ve vnějších vztazích.

Vždyť zemědělsko-potravinářský komplex, který zabezpečuje výrobu, zpracování a oběh zemědělských surovin a finálních výrobků, se podílí téměř z poloviny na maloobchodním obratu. Přitom jde o produkty, které z hlediska uspokojování potřeb obyvatelstva mají prvořadý význam.

Socialistická společnost ve svém vlastním zájmu, zvláště za současné situace ve výživě, musí mít proto všestranné záruky dalšího vývoje zemědělství ve všech jeho sektorech, včetně družstevního.

Je třeba vidět, že stát plánovitě zabezpečuje materiálně technické předpoklady pro všestranný rozvoj zemědělské výroby, významně ekonomicky podporuje rozvoj výroby družstev subvencemi a dalšími finančními prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu, zabezpečuje odběr všech výrobků vyrobených zemědělskými podniky za pevné ceny, čímž zajišťuje ekonomickou stabilitu družstev a trvalý růst životní úrovně družstevníků. Tento přístup socialistického státu k zemědělským podnikům včetně JZD ostře kontrastuje s politikou, kterou uplatňují kapitalistické státy.

Proto je zcela samozřejmé, že socialistický stát musí mít na druhé straně dostatečné jistoty, že vynakládané prostředky v zemědělských podnicích i vyrobená produkce zajišťují uspokojování potřeb společnosti, což je i v nejvlastnějším zájmu družstevních rolníků.

Zákonem se proto posiluje plánovitost a cílevědomost rozvoje zemědělství v souladu s programem vedoucí síly naší společnosti - Komunistické strany Československa.

Z tohoto pohledu klade vládní návrh důraz na dokonalejší rozpracování celého souboru vztahů, které se vytvářejí mezi socialistickým státem a jednotnými zemědělskými družstvy.

Prostředky vlivu státu jsou hlavně národohospodářské plány a ekonomické nástroje, právní předpisy a politicko-hospodářská opatření a směrnice.

Posílení státního řízení zabezpečuje trvalý vzestup zemědělské družstevní velkovýroby a shodu zájmů družstevních kolektivů se zájmy celé společnosti.

Proces zvětšování jednotných zemědělských družstev a realizace programu specializace a koncentrace výroby vyžaduje, aby v předložené právní úpravě byly nově řešeny otázky vnitřní organizace družstev a systému vnitrodružstevního řízení.

Vládní návrh vychází především z nezbytnosti postupného přechodu od územní na odvětvovou strukturu řízení. Ke zvyšování účinnosti systému vnitrodružstevního řízení ukládá jednotným zemědělským družstvům, aby zdokonalovala vnitropodnikové plánování a vnitropodnikový chozrasčot, aby zkvalitňovala evidenci, rozborovou a kontrolní činnost. V této oblasti sleduje zákon zejména celkové zkvalitnění řídící činnosti, jak to zdůraznilo nyní říjnové plénum ÚV KSČ, kdy v celém systému řízení je nutné více působit na zvyšování efektivnosti výroby, na snižování jak materiálových, tak pracovních nákladů. Řízení uvnitř družstva se proto musí ve stále větší míře opírat o progresívní normy, normativy a kalkulace. Ministerstva zemědělství počítají s tím, že při zavádění progresívních systémů vnitropodnikového řízení bude zemědělským podnikům poskytnuta účinná pomoc.

Nedílnou součástí zvýšení úrovně řízení je soustavné zvyšování účasti družstevních kolektivů a jednotlivých družstevníků na rozhodování a řízení výroby.

I v nových podmínkách rozvoje činnosti družstva není zdaleka vyčerpána funkce vnitrodružstevní demokracie, zahrnující práva a současně povinnosti každého člena družstva podílet se iniciativně prací na rozvoji družstva, účastnit se na rozhodování o základních otázkách činnosti družstva, nést za přijatá rozhodnutí plnou spoluodpovědnost a podílet se na výsledcích činnosti družstva v míře, která odpovídá osobnímu podílu každého družstevníka.