Výsledky dosažené jednotnými zemědělskými družstvy ukazují, že ve většině družstev plní uplatňování těchto principů důležitou stimulující funkci v rozvíjení výroby, avšak jsou rovněž případy, kdy tyto principy nejsou důsledně uplatňovány nebo nejsou vytvářeny pro jejich uplatnění potřebné předpoklady, někdy i organizačně technického charakteru. Rovněž zvětšování podniků, k němuž dochází jejich slučováním, vytváří nové, mnohem náročnější podmínky pro důslednější uplatňování principů družstevní demokracie.

Na základě připomínek a zkušeností z JZD se proto doplňuje soustava orgánů jednotných zemědělských družstev sborem zástupců, který se má stát dalším voleným orgánem přejímajícím zčásti úkoly členské schůze.

Členské schůzi zůstanou vyhrazeny k projednání rozhodující otázky života družstva, jako jsou volby orgánů družstva, přijímání stanov, schvalování střednědobých a prováděcích plánů a koncepcí rozvoje JZD, účetní uzávěrky a podobně.

Ke zvyšování účasti družstevníků na řízení a činnosti družstva budou však sloužit i pravidelné výrobní porady v pracovních kolektivech a také jednání a činnost jednotlivých volených orgánů družstev.

Objektivně podmíněné změny v obsahu družstevní demokracie se promítají i v uplatňování jedno ty kolektivního rozhodování s rozhodováním odpovědnou osobou.

V období budování jednotných zemědělských družstev převažoval v JZD zcela jednoznačně princip kolektivního rozhodování, které zahrnovalo i operativní řízem výrobních a pracovních procesů. Postupná stabilizace jednotných zemědělských družstev a jejich přechod na velkovýrobní způsob hospodaření, pronikání vědeckotechnického pokroku do zemědělství a jeho zprůmyslňování, růst politické a odborné úrovně kádrů - to vše ovlivňovala uplatňování družstevní demokracie ve vztahu k zásadě jediného odpovědného vedoucího. Stalo se ekonomickou nutností, aby operativní řízení bylo přeneseno včetně osobní odpovědnosti na příslušné vedoucí funkcionáře a odborné pracovníky družstva, v prvé řadě na jeho předsedu.

V duchu těchto závěrů upravuje vládní návrh působnost orgánů družstva, zejména členské schůze, sboru zástupců, představenstva a předsedy, vzájemné vztahy mezi nimi a metody jejich práce. Dělba kompetence mezi představenstvo a předsedu je v podstatě založena na tom, že představenstvo jako statutární výkonný orgán družstva je orientováno na celkové řízení hospodářské a společenské činnosti družstva a na celkové usměrňování práce vedoucích funkcionářů a odborných pracovníků družstva. Předsedovi jako výkonnému orgánu družstva přísluší v mezích daných rozhodnutím kolektivních orgánů družstva řídit běžnou činnost družstva, uvádět v život usnesení přijatá kolektivními orgány družstva a bezprostředně řídit a kontrolovat práci ostatních vedoucích funkcionářů a odborných pracovníků družstva.

Se zřetelem na velikost některých závodů JZD, na jejich specializaci a koncentraci a tím i na rostoucí nároky na odbornost řízení je vládním návrhem umožňováno, aby na základě rozhodnutí členské schůze jednotná zemědělská družstva ustavovala hospodářské vedení. Půjde o pomocný orgán předsedy, složený z vedoucích odborných pracovníků družstva. Jeho hlavní poslání bude v tom, že kolektivním odborným posouzením některých otázek, vyplývajících z provozu družstva, usnadní předsedovi přijímání kvalifikovaných, odborně fundovaných rozhodnutí.

Skutečnost, že již dnes více než 80 % předsedů JZD má vysokoškolské nebo středoškolské odborné vzdělání a rozhodující většina agronomů, zootechniků a ekonomů jsou absolventy vysokých nebo středních odborných škol a že je vypracován program dalšího odborného vzdělávání řídících kádrů v zemědělství, vytváří předpoklady, aby v navržené struktuře orgánů družstva byla účelně a především efektivně organizována dělba práce tak, aby řízení mělo potřebnou odbornou úroveň a současně se v něm uplatňovala iniciativa, kterou umožňuje systém družstevní demokracie a kolektivního rozhodování v jednotných zemědělských družstvech.

Soudružky a soudruzi! Vládní návrh otevírá potřebný prostor pro prohlubování specializace a koncentrace zemědělské velkovýroby. Obsahuje rámcová ustanovení o spolupráci v zemědělství, přičemž ponechává naplnění obsahu svých obecných ustanovení prováděcím předpisům.

Věcně zůstává vládní návrh u dvou základních forem spolupráce v zemědělství: u kooperačního sdružení, tj. u spolupráce, při níž nevzniká nová organizace, a u společného zemědělského podniku. Dosavadní zkušenosti potvrdily, že na bázi těchto dvou základních forem může být prospěšně rozvíjena spolupráce v jednotlivých oblastech společné činnosti, v různých územních celcích a v takovém rozsahu, jak to vyžadují potřeby dalšího rozvoje zemědělství.

Jednou z oblastí, do kterých nová právní úprava vnáší kvalitativně nové prvky, je řešení otázek pracovních vztahů v JZD.

Cílem je dosáhnout podstatného sblížení pracovních vztahů družstevníků s ostatními pracujícími.

Tento politicky mimořádně významný krok je výsledkem dlouhodobé politiky strany a její péče o zvyšování životní úrovně družstevních rolníků jako spojence dělnické třídy při budování socialistické společnosti. Je umožněn jednak konsolidací většiny družstev a jejich ekonomickými výsledky, ale současně i možnostmi, danými dalším rozvojem naší ekonomiky.

Nová úprava pracovních vztahů znamená další upevňování sociálních jistot družstevních rolníků. Současně však zakládá vedle práv i odpovídající povinnosti družstev i jednotlivých členů, zejména v upevňování pracovní kázně, v plném využívání pracovní doby a podobně.

Společenský zájem na racionálním socialistickém hospodaření na veškeré zemědělské půdě odůvodňuje účelné rozšíření práv jednotných zemědělských družstev při užívání sdružené půdy. Dochází tak k obsahovému sjednocení práva družstevního užívání s právem užívání podle návrhu zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, k němuž podám při projednávání druhého zákona samostatný výklad. Jednota obsahu obou užívacích práv umožní jednotným zemědělským družstvům "aby využívala obhospodařovaný zemědělský půdní fond jako celek v souladu s potřebami socialistické zemědělské velkovýroby, aniž by musela vždy zvažovat na základě kterého užívacího práva užívají jednotlivé pozemky.

Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci Vláda Československé socialistické republiky i vlády republik se mohly při konečných pracích na vládním návrhu zákona o zemědělském družstevnictví opírat o výsledky pozorného, kvalifikovaného projednání návrhu jeho zásad ve výborech sněmoven Federálního shromáždění i ve výborech národních rad. Shodná stanoviska výborů, potvrzující zásadní souhlas s projednávaným návrhem, spolu s některými připomínkami a náměty vytvořila pevnou základnu pro dopracování jednotlivých ustanovení.

Z rozhodnutí předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa byla organizována široká diskuse k návrhu zásad v krajích, okresech i jednotných zemědělských družstvech. Tato diskuse se setkala se značnou odezvou v celé zemědělské veřejnosti. O mimořádném zájmu o novou právní úpravu zemědělského družstevnictví svědčí více než 6000 připomínek a námětů, které vzešly z diskuse. Kromě toho byly teze zpracování zákona o zemědělském družstevnictví široce projednány již před VIII. sjezdem)ZD. Výsledky celé této diskuse nám proto dávají jistotu, že byla zvolena správná koncentrace nové právní úpravy.

Dovolte mi proto, abych závěrem vyslovil přesvědčení, že předložený návrh zákona vytváří příznivé předpoklady pro další rozvoj socialistické zemědělské výroby, zejména jejího družstevního sektoru v podmínkách výstavby rozvinuté socialistické společnosti k realizaci cílů zemědělské politiky Komunistické strany Československa. Jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby jej obě sněmovny Federálního shromádždění schválily. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Děkuji ministru Večeřovi. Konstatuji, že k vládnímu návrhu se vyjádřily příslušné orgány národních rad, které doporučily návrh schválit.

Ve sněmovnách Federálního shromáždění byl tento vládní návrh přikázán výborům ústavně právním, pro zemědělství a výživu a výborům pro sociální politiku.

Výbory Sněmovny národů pověřily přednesením společné zpravodajské zprávy poslance Jana Červinku, člena výboru pro zemědělství a výživu. Slovo má poslanec Červinka.

Zpravodaj poslanec SN J. Červinka: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví byl projednán ve třech výborech Sněmovny národů, a to ve výboru pro zemědělství a výživu, ve výboru pro sociální politiku a ve výboru ústavně právním. Tyto výbory shrnuly výsledky svého jednání do souhlasného stanoviska, které bylo Sněmovně národů předloženo jako společná zpráva. Zpráva potvrzuje, že uvedené výbory souhlasí se zněním vládního návrhu zákona o zemědělském družstevnictví a doporučují, aby byl tento návrh schválen s některými dílčími změnami.

Úpravy, jež se týkají ustanovení § 4 a § 5 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. b) jsou úpravami navrhovanými z důvodů legislativně-technických a stylistických, popřípadě jazykových; ostatní úpravy sledují zajištění maximálního souladu s jinými právními předpisy v rámci jednotného československého právního řádu. V ustanovení § 14 odst. 3 jde zejména o shodu návrhu s ustanovením § 94 návrhu, jakož i s ustanovením připravované novely vládního nařízení č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářství a některých dalších socialistických organizací. Smyslem doporučení, jež se vztahuje k ustanovení § 31 odst. 1 písm. a), je především dosažení takového vyjádření způsobu, jakým jednotné zemědělské družstvo jedná navenek, který by byl konformní s tím, jak je upravena tato otázka v hospodářském zákoníku. Doplnění ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) směřuje k tomu, aby toto ustanovení obsahově korespondovalo s ustanovením § 1U9 odst. 2 zákoníku práce.

Vládní návrh byl zpracován na základě zásad, které byly projednávány ve výborech Sněmovny národů v průběhu měsíce března letošního roku. Už tehdy konstatovaly výbory shodně, že zpracování kvalitativně nové, ucelené právní úpravy zemědělského družstevnictví v současné etapě dynamického rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby je úkolem více než náročným. Současně bylo zdůrazněno, že předložené zásady jsou dobrým podkladem pro takovou úpravu a dávají dostatečné záruky toho, že náročný úkol bude čestně splněn.

Výbory vyslovily souhlas s celkovou koncepcí nové právní úpravy zemědělského družstevnictví, jak vyplývala z předložených zásad, a doporučily pouze, aby byly v průběhu dalších prací zváženy některé konkrétní připomínky a náměty, sledující prohloubení, popřípadě upřesnění některých záměrů budoucího zákona. Tyto připomínky a náměty se týkaly zejména otázek organizační a řídící struktury jednotného zemědělského družstva a vymezení vzájemných případů porušení družstevní kázně, zřizování smírčích komisí v družstvech s malým počtem členů, postupu při uzavírání smluv o kooperačním sdružení a výkonu sistačního práva okresního národního výboru. S uspokojením přijaly výbory, že většina připomínek a námětů, vycházejících ze zkušeností praxe a ověřených průzkumy ve volebních obvodech, byla respektována a promítnuta do vládního návrhu.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, členové výborů pro zemědělství a výživu obou sněmoven sledovali přípravu nové právní úpravy zemědělského družstevnictví od počátku a v jejich jednotlivých fázích vnášeli do ní jak vlastní zkušenosti a poznatky, tak zkušenosti a poznatky svých voličů. Ti z nich, kteří vykonávají funkce předsedů jednotných zemědělských družstev, se sešli ještě k tomu, aby posoudili návaznost nového zákona o zemědělském družstevnictví a hlavního prováděcího předpisu k němu, nových vzorových stanov, a aby s vlastní praxí kriticky konfrontovali řešení někerých vnitrodružstevních vzahů, připravované v nových vzorových stanovách.

Výbory ocenily také, že práce na nové právní úpravě zemědělského družstevnictví probíhaly za aktivního zájmu celé zemědělsko-družstevní veřejnosti, která se seznámila s celým projektem nové úpravy již v souvislosti s VIII. celostátním sjezdem jednotných zemědělských družstev v roce 1972 a která s pozorností diskutovala zásady zákona o zemědělském družstevnictví koncem prvého a počátkem druhého čtvrtletí letošního roku. O šíři a hloubce zájmu zemědělsko-družstevní veřejnosti o novou právní úpravu zemědělského družstevnictví svědčí nejlépe množství připomínek, námětů a doporučení, které vzešly z rozpravy. Výsledky rozpravy byly odpovědně zhodnoceny a svým dílem rovněž přispěly ke zkvalitnění vládního návrhu, který tak - možno říci - "vyrostl" na vskutku široké základně.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Projednávání vládního návrhu ve výborech Sněmovny národů vyznělo v přesvědčení, že toto legislativní dílo odpovídá současným ekonomickým podmínkám i rozvojovým potřebám našeho socialistického zemědělství, zejména pak jeho družstevnímu sektoru, a že vytváří v právní oblasti vhodné předpoklady k tomu, aby socialistická zemědělská velkovýroba úspěšně splnila úkoly XIV. sjezdu a ještě náročnější úkoly, jež budou vytyčeny XV. sjezdem Komunistické strany Československa.

Základní záměry nové právní úpravy zemědělského družstevnictví, s nimiž byl v rozpravě výborů Sněmovny národů vysloven souhlas, byly akcentovány již v odůvodnění vládního návrhu, jež přednesl ministr zemědělství a výživy Československé socialistické republiky s. Bohuslav Večeřa. Chtěl bych však poukázat ještě na některé jiné aspekty nové právní úpravy, které ji charakterizují jako progresivní a na které výbory soustředily svou pozornost.

Již naše ústava řadí jednotná zemědělská družstva nejen mezi organizace hospodářské, které mají důležité úkoly v rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby na základě pokrokové vědy a techniky, ale také mezi dobrovolné společenské organizace s významným posláním v oblasti politické, kulturní a sociální. Naše jednotná zemědělská družstva plní tak tradičně dvojí úlohu: prvou v oblasti ekonomické, druhou v oblasti mimoekonomické, úlohu, o níž se obvykle hovoří jako o společenské funkci jednotného zemědělského družstva. Rozvoj našeho socialistického zemědělského družstevnictví v posledních letech, zejména po XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, to není jen rozvoj daný úspěchy ve sféře hospodářské, ale také úspěchy ve sféře společenské. Právě úspěchy, dosažené při realizaci politicko-ideové a kulturně výchovné funkce našeho zemědělského družstevnictví, přispěly k formování nové třídy družstevních rolníků jako hlavního spojence dělnické třídy, k upevňování jejího svazku s dělnickou třídou a k formování a prohlubování jejích socialistických rysů.

Z tohoto hlediska vychází vládní návrh správně z toho, že jednotné zemědělské družstvo je dobrovolným sdružením pracujících rolníků a ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě, ale zároveň i dobrovolnou společenskou organizací. Společenská funkce jednotného zemědělského družstva bude pochopitelně podrobněji upravena v nových vzorových stanovách. Těžiště této úpravy bude jistě v tom, že jednotné zemědělské družstvo jako společenská organizace pod vedením strany dále rozvíjí dělnicko-rolnický svazek jako třídní základnu socialistické společnosti, získává družstevní rolníky pro aktivní podporu a prosazování iniciativy družstevních rolníků, napomáhá jejich širokému uplatnění v politickém a veřejném životě a obhajuje jejich oprávněné zájmy.

V souvislosti s úpravou vnitrodružstevních vztahů v družstevnictví vůbec - a tedy i v zemědělském družstevnictví - mají specifické poslání stanovy; v prvé řadě vzorové stanovy, které jsou každému družstvu podkladem pro vypracování vlastních stanov. Význam vzorových stanov vyplývá již z toho, že o nich teorie i praxe mluví jako o "základním zákoně vnitřního života družstev. Vzorové stanovy napomáhaly vždy k tomu, aby se principy socialistického zemědělského družstevnictví, vyjádřené v zákoně, dostaly do stanov každého družstva, a tak i ke každému družstevnímu rolníkovi. Vzorové stanovy byly tak ve všech fázích socialistického vývoje našeho zemědělského družstevnictví důležitým politicko-ideovým nástrojem a budou jím jistě i v nadcházející době.

Z vládního návrhu vyplývá, že se - ve srovnání s nynějším stavem - poněkud mění způsob tvorby vzorových stanov. Zatímco dosud se na návrhu stanov usnášel celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev a schvalovala je vláda svým usnesením, vydá nyní vzorové stanovy vláda Československé socialistické republiky nařízením po projednání s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků Československé socialistické republiky. Výbory Sněmovny národů dospěly k závěru, že tato změna způsobu tvorby vzorových stanov je účelná se zřetelem na dynamický vývoj těch společenských vztahů, které jsou vzorovými stanovami upravovány.