- ďalej plénum stanovilo budovať spoločné opravovne poľnohospodárskych strojov a v nadväznosti na to centrálne sklady náhradných dielcov,

- v živočišnej výrobe urýchlene budovať spoločné výkrmne býkov a dobudovať odchovne jalovíc,

- ďalej plénum stanovilo dobudovať zberové a pozberové linky, ako aj sklady na zemiaky v jednotlivých kooperačných obvodoch.

Z uvedeného vyplýva, že v okrese nás čaká ešte veľa práce v rozvíjaní kooperačných vzťahov, a myslím si, že práca právnej úpravy, ktoré zákon obsahuje, umožnia a urýchlia ďalší rozvoj špecializácie a kooperácie v našich podhorských a horských oblastiach.

Je správne, že v praxi osvedčené formy spolupráce v poľnohospodárstve nový zákon obsahuje, pretože je tým zaistený ďalší plynulý a úspešný rozvoj existujúcich kooperačných vzťahov. Podľa môjho názoru formy spolupráce v poľnohospodárstve tak, ako sú v zákonnej úprave uvažované, umožňujú, aby dochádzalo v priebehu 6. päťročného plánu k ďalšiemu rozvoju koncentrácie a špecializácie poľnohospodárskej výroby.

Chcem pripomenúť skutočnosť, že pri rámcovom ustanovení o spolupráci v prerokúvanom zákone bude veľmi ovplyvňovať formu spolupráce v poľnohospodárstve vykonávací predpis vydaný v § 97 zákona. Pri prerokúvam vládneho návrhu vo výboroch pre poľnohospodárstvo a výživu oboch snemovní boli sme informovaní o tom, že návrh vykonávacej vyhlášky upravuje bližšie podrobnosti pri zavádzaní oboch foriem spolupráce a upravuje také citlivé otázky, ako je financovanie a finančné hospodárenie spoločného poľnohospodárskeho podniku, vrátane zvláštných úprav v agrochemických alebo melioračných podnikoch.

Súdružky, súdruhovia poslanci, v závere sa chcem zmieniť ešte o jednej okolnosti, ktorá v najbližšom období v našich podhorských a horských oblastiach bude mať vplyv na realizáciu vytýčených cieľov v procese špecializácie a koncentrácie poľnohospodárskej výroby. Ide o skutočnosť, že predpokladom zabezpečenia efektívnej špecializácie a koncentrácie v našich podmienkach je prevedenie ďalšej dosocializácie poľnohospodárstva. V podmienkach okresu Žilina za celú piatu päťročnicu bolo získaných 5000 ha poľnohospodárskej pôdy od súkromných roľníkov a v 6. päťročnici na základe uznesenia pléna OV KSS počítame prevziať ďalších 3000 ha pôdy. Táto skutočnosť si vyžiada budovanie ďalších ustajňovacích priestorov pre rozšírené alebo novozaložené JZD. Tiež uvedená skutočnosť si vyžiada veľké investičné vklady na zúrodnenie získanej pôdy, ako sú rekultivácie a meliorácie. Vzhľadom na to, že v našich horských a podhorských oblastiach družstvá majú nedostaok finančných prostriedkov a pri realizovaní spomínaných zámerov sa dostávajú družstvá do zlej finančnej situácie, dochádza k vysokému zaťaženiu úverov v prepočte na 1 ha pôdy. Tak napr. máme družstvá v okrese, ktoré v posledných rokoch preberali pôdu od súkromných roľníkov vo väčšom rozsahu a ich terajšie úverové zaťaženie na 1 ha pôdy predstavuje 4850 Kčs, keď v roku 1971 malo úverové zaťaženie na 1 ha pôdy 1810 Kčs. Uvedená skutočnosť potvrdzuje, že tieto)RD majú problém s jednoduchou reprodukciou a prejavuje sa nedostatok finančných zdrojov na rozšírenú reprodukciu.

Z uvedených dôvodov chcel by som požiadať príslušné ministerstvá o posúdenie celého systému financovania a úverovania tých JRD, ktoré sa podstatne rozšírili.

Na záver dovoľte, aby som vyslovil presvedečenie, že schválením predloženého vládneho návrhu zákona o poľnohospodárskom družstevníctve náš právny poriadok bude doplnený potrebnou vyhovujúcou právnou úpravou na tomto významnom úseku. Ďakujem

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Děkuji. Slovo má poslankyně Blažena Šmejkalová.

Poslankyně SN B. Šmejkalová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, socialistická společnost zaručuje zásadu rovnoprávného postavení žen, a to jak v každodenním rodinném, politickospolečenském a hospodářském životě, tak i v právní nadstavbě. Předním úkolem naší společnosti je nepochybně toto pokrokové postavení ženy i nadále rozvíjet. Projednávaný vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví má proto v tomto ohledu nemalý význam v členských i pracovních vztazích družstva.

Naše zemědělství je jedním z významných výrobních odvětví, v němž ženy měly a mají mimořádně významnou úlohu, která ani dalším rozvojem zemědělské velkovýroby nedozná žádné změny.

Mohu konstatovat, že ženy účinně napomáhaly a často byly rozhodující silou, která určovala budoucí vývoj socialistického zemědělství, který od základu změnil jejich postavení, způsob práce a života.

Před osvobozením v československém zemědělství převládá individuálně hospodařící rolník a jeho hospodaření bylo poznamenáno nízkou produktivitou a vysokým stupněm namáhavosti práce. Z více než tří miliónů zemědělců v té době tvořily přitom ženy nadpoloviční většinu. I když ve vlastnictví zemědělské usedlosti se zpravidla objevovalo spoluvlastnictví obou manželů, žena nebyla rovnocenným partnerem hospodáře, ale jen bezplatnou pracovní silou, její nároky byly hluboko pod hranicí běžného životního standardu. Sociologické výzkumy z té doby prokazují, že zemědělské domácnosti v převážné míře byly nejhůře materiálně vybaveny, že prostředky rodiny směřovaly téměř výhradně do výroby a v oblasti osobní spotřeby byly omezovány na nejnutnější minimum. Celková zaostalost zemědělských domácností způsobená prostorovou a informační odloučeností od příslušných zdrojů, materiální nejistota a nezajištěnost jako projev objektivních zákonů soukromé malovýroby, to vše bylo součástí každodenního života pracujících žen na vesnici.

Proto také proces socializace našeho zemědělství byl namnoze podporován a prosazován intenzívněji zemědělskými ženami než muži. Tehdy ani ony však neměly jasnou představu o výsledcích, jichž bude v dalším vývoji v socialistickém zemědělství dosaženo. Všichni víme, že socialistická zemědělská výroba vyloučila primitivní zemědělskou usedlost a hospodaření a že na její místo nastoupily moderní, technicky stále dokonaleji vybavované podniky, v nichž se charakter práce, organizace a řízení stále více přibližuje moderním průmyslovým závodům. Od vytvoření prvního jednotného zemědělského družstva uvolnilo naše zemědělství více než polovinu svých pracovníků pro ostatní úseky národního hospodářství. Můžeme tedy říci, že k dosažení celkových úspěchů socialistického zemědělství přispěly zemědělské ženy významným dílem.

Podíl žen k celkovému počtu pracovníků v jednotných zemědělských družstvech činil počátkem letošního roku 47,6 %. Zvláště v živočišné výrobě jsou ženy zastoupeny rozhodující měrou, neboť zde tvoří téměř 3/4 z celkového počtu pracovníků. I v moderní zemědělské velkovýrobě budou mít nadále dobré perspektivní uplatnění, a to především v živočišné, ale také i v industrializované rostlinné výrobě.

Po důkladném seznámení se s vládním návrhem zákona o zemědělském družstevnictví nabyla jsem přesvědčení, že tento návrh vytváří plně vyhovující právní předpoklady jak pro rovnoprávné postavení ženy ve vlastní zemědělské výrobě, tak také v řídících funkcích družstev.

S rozvojem systematické péče o pracovní a životní podmínky pracovníků nepochybně porostou možnosti širšího uplatnění žen také v nevýrobní sféře činnosti družstev. Mám na mysli např. uplatnění žen v přidružené výrobě, jejíž provozování zákon umožňuje. Již dnes jsme svědky toho, jak mnohá družstva cílevědomě pečují o neustálé zlepšování podmínek práce v družstvech a života na vesnici, zvláště z hlediska zaměstnaných žen. Zaváděním moderní mechanizace do družstev je odstraňována fyzicky namáhavá práce při současném zvyšování její produktivity bez nepříznivých důsledků na zdraví pracovníků. Jsme svědky toho, že v uplynulých letech se podařilo dosáhnout pokroku také ve sbližování mimopracovních podmínek života ve městě a na vesnicích. Tento pokrok se projevil především v zásobování, v sociální a zdravotní péči, ve službách pro obyvatelstvo a v rozvoji celkového kulturního života na vesnici.

Jsem přesvědčena, že projednávaný vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví dává jednotným zemědělským družstvům dostatečné možnosti, aby spolu s národními výbory a společenskými organizacemi dále koordinovaně rozvíjela své úsilí na podporu probíhajících přeměn života a práce žen, pracujících v zemědělství.

Dosavadní právní úprava pracovních vztahů nezajišťovala ženám ani členkám jednotných zemědělských družstev takovou úroveň práv a nároků jako ženám zaměstnaným na jiných úsecích. Většina družstev se sice snažila vyrovnat podmínky pracujících členek a přebírala proto vlastními rozhodnutími hlavní instituty pracovního práva, jako je dovolená na zotavenou, pracovní doba apod. Tato praxe jednotných zemědělských družstev byla různá a přejímání příslušných ustanovení zákoníku práce se uskutečňovalo neorganizovaně, čímž vznikly mezi jednotlivými družstvy neodůvodněné rozdílnosti. Nová úprava zemědělského družstevnictví přináší také novou úpravu v oblasti pracovních vztahů členů a znamená také pro ženy - členky družstva, že budou mít napříště stejná práva a stejné nároky jako mají všechny pracující ženy v ostatních odvětvích. Nelze ovšem nevidět, že nová úprava ve své komplexnosti při sbližování pracovních vztahů členů družstev poskytuje nejen práva, ale také povinnosti. V praxi to znamená, že tedy naše ženy - členky jednotných zemědělských družstev - napříště budou používat nejen výhody obecné délky pracovní doby, ale bude se také požadovat, aby tato pracovní doba z jejich strany byla též náležitě dodržována a efektivně využívána. Lze tedy říci, že nová úprava pracovních vztahů v družstvech podstatně zlepšuje též postavení ženy - členky družstva - mimo jiné i v tom, že jim zajistí výhody, které doposud neměly, jako např. zajištění návratu k původní práci po skončení mateřské dovolené apod.

Lze tedy hodnotit novou úpravu, k níž dojde od 1. ledna 1976, zejména na úseku pracovních vztahů členek jednotných zemědělských družstev jednoznačně kladně. V nové právní úpravě zemědělského družstevnictví spatřuji logické pokračování důsledně uplatňované leninské politiky dělnickorolnického svazu a konkrétní projev a důkaz cílevědomé zemědělské politiky naší Komunistické strany Československa.

Ze všech těchto důvodů budu hlasovat pro schválení vládního návrhu. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Děkuji poslankyni Šmejkalové.

Přerušuji naše společné jednání na 30 minut. Zahájíme přesně v 10.25 hod. Jako první vystoupí v rozpravě poslanec František Musil.

(Jednání přerušeno v 9.55 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 10.25 hod.)

Předsedající místopředseda FS JUDr. J. Srb: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, pokračujeme v přerušené rozpravě k zákonu o zemědělském družstevnictví. Vystoupí poslanec František Musil, připraví se poslanec Josef Gratcl.

Poslanec SL F. Musil: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážený soudruhu předsedo, dovolte mi, abych při příležitosti projednávání vládního návrhu zákona o zemědělském družstevnictví řekl několik slov k významu jednotné právní úpravy na tomto úseku. Jedním z důležitých politických aspektů, které charakterizují motivaci nové právní úpravy je to, že zemědělské družstevní organizace tvoří nedílnou součást národního hospodářství Československé socialistické republiky řízeného státem pod vedením Komunistické strany Československa. Správnost tohoto principu je potvrzena více než 25 letými zkušenostmi úspěšného vývoje zemědělského družstevnictví, které se významně podílelo na celkovém dynamickém rozvoji našeho socialistického zemědělství a celého národního hospodářství. Významné místo zemědělského družstevnictví v rámci jednotného plánování hospodářství našeho státu proto vyžaduje, aby i řešení vnitrodružstevních vztahů jako jsou vztahy členské, pracovní, majetkové, otázky organizace a řízení družstev, jakož i vztahy mezi družstvy navzájem, popřípadě mezi družstvy a jinými zejména zemědělskými organizacemi bylo upraveno jednotnými zásadami a jednotným celostátním předpisem. Toto pojetí je v souladu s článkem 18 ústavního zákona o československé federaci, podle něhož v oblasti zemědělství a výživy patří jednotná právní úprava zemědělského družstevnictví do působnosti Československé socialistické republiky.

Ze zmíněného článku ústavního zákona nesporně také vyplývá, že kromě již uvedené zákonné úpravy problematiky zemědělského družstevnictví vyžadují jednotnou celostátní právní úpravu i další podrobnější otázky, jichž se zákon dotýká a která bude zakotvena v prováděcích předpisech.

Významné místo si přitom zachovají především vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, podle nichž si družstva vypracují vlastní stanovy. Vzorové stanovy budou vydány vládou Československé socialistické republiky po projednání s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků. Se zřetelem na zmíněný ústavní princip shledávám zcela za opodstatněné, že i další prováděcí předpisy, které budou řešit otázky financování a finančního hospodaření družstev, jakož i bližší úpravu problematiky dohod o pracovních podmínkách a dovolené na zotavenou u družstevníků, budou vydány formou nařízení vlády ČSSR jako jednotná a celostátní právní úprava. Totéž platí o prováděcích předpisech o spolupráci v zemědělství - jak o tom konečně bylo již dnes hovořeno.

Z projednávaného vládního návrhu zákona vyplývá, že jedním z jeho cílů je posílení organizátorské a řídící funkce socialistického státu a jeho orgánů, zejména národních výborů, a jejich vztahů k jednotným zemědělským družstvům a družstevním organizacím uvedeným v návrhu zákona. V tom, že projednávaný návrh zákona obsahuje ustanovení o působnosti národních výborů v družstevních vztazích, spatřuji účelnou aplikaci ústavní zásady pojaté do článku 18 ústavního zákona o čs. federaci, jíž je plněn požadavek přehlednosti a ucelenosti významných právních úprav, jakou je bezesporu i právní úprava zemědělského družstevnictví.