Mimořádně cenné bylo, že poslanci z výborů pro průmysl, dopravu a obchod, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a pro sociální politiku iniciativně zaujali kladné stanovisko ke Směrnici hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1976-1980.

Výbory pro průmysl, dopravu a obchod spolu s delegovanými poslanci ČNR a SNR se zabývaly postupnou přestavbou cen v jednotlivých odvětvích a smluvně právní úpravou vztahů mezi RVHP a EHS.

Výbory pro sociální politiku zhodnotily postup racionalizace práce a mzdových soustav v dalších odvětvích a projednaly zásady regulace zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil.

Výbory pro plán a rozpočet připravily návrh na způsob projednání státního závěrečného účtu československé federace a zákona o šestém pětiletém plánu.

Vládním návrhem zásad lesního zákona se zabývaly výbory pro zemědělství a výživu, pro plán a rozpočet a ústavně právní výbory.

Výbory branné a bezpečnostní jednaly o úkolech bezpečnostních orgánů v silniční dopravě, o nehodovosti a jejích hlavních příčinách, zhodnotily předběžně také poznatky z uplatňování nových pravidel silničního provozu.

Zahraniční výbory se seznámily s informací o přípravě smlouvy mezi RVHP a EHS.

Kulturní výbory se zabývaly současným stavem a předpoklady dalšího rozvoje československé kinematografie a vlivem kulturně výchovné práce na využívání volného času mládeže.

Výbory pro plán a rozpočet uspořádaly seminář o zásadách vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky od roku 1976 a o opatřeních federální vlády o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.

Další politickoodborný seminář uspořádaly ústavně právní výbory k otázkám právní úpravy investiční politiky.

Soudružky a soudruzi, jsou k podaným informacím nějaké dotazy? Nejsou.

Můžeme přistoupit k projednávání schváleného pořadu.

Nyní projednáme první bod pořadu, a to

Zprávy předsedy Federálního shromáždění o zákonných opatřeních předsednictva Federálního shromáždění

a) o Kanceláři presidenta Československé socialistické republiky (tisk 120)

b) kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově (tisk 121)

c) kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. (tisk 122).

V období, kdy Federální shromáždění nezasedalo, předložila vláda ČSSR tři naléhavé návrhy. Předsednictvo Federálního shromáždění je projednalo a vydalo jako zákonná opatření. Podle čl. 58 odst. 4 ústavního zákona o čs. federaci je potřebné, aby Federální shromáždění tato zákonná opatření dodatečně schválilo. Návrhy usnesení byly předloženy ve zprávách, parlamentní tisk 120, 121 a 122.

Má někdo z poslanců dotaz nebo připomínku k návrhům usnesení na schválení těchto zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění? (Není tomu tak.)

Přistoupíme k hlasování. V této chvíli je v zasedací síni přítomno 175 poslanců Sněmovny lidu, 68 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR a 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v SSR. Jsme tedy usnášení schopni. Budeme hlasovat o každém návrhu odděleně.

Nejdříve o návrhu usnesení, kterým se schvaluje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o Kanceláři presidenta Československé socialistické republiky (tisk 120).

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí s návrhem usnesení, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Souhlasným usnesením obou sněmoven Federálního shromáždění bylo schváleno zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění ze dne 11. března 1976 č. 16/1976 Sb., o Kanceláři presidenta Československé socialistické republiky.

Nyní přistupujeme k hlasování o návrhu usnesení, které je uvedeno v parlamentním tisku 121 a jímž se schvaluje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění, kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že všemi přítomnými poslanci bylo schváleno zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění ze dne 11. března 1976 č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Českosolvenské socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově.

Zbývá nám hlasovat o návrhu usnesení, kterým se schvaluje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění, kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem usnesení obsaženým v parlamentním tisku č. 122? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění ze dne 11. března 1976 č. 18/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb., bylo schváleno.

Tím byly splněny všechny náležitosti pro platnost těchto zákonných opatření.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní projednáme

Vládní návrh zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (tisk 112) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 40/SL a 29/SN).

Za vládu ČSSR odůvodní návrh ministr pro technický a investiční rozvoj soudruh Ladislav Šupka. Prosím ho, aby se ujal slova

Ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj ing. L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výsledky investiční výstavby mají nikoliv zanedbatelný dlouhodobý vliv na ekonomický a sociální rozvoj společnosti. Do značné míry předurčují efektivnost budoucí výroby a tedy i životní úroveň obyvatelstva, zejména v otázkách bydlení a občanské vybavenosti, v tvorbě životního prostředí a ochraně přírodních i historických hodnot.

Řízení investiční výstavby je složitým procesem společenským, ekonomickým a technickým. Významná úloha přitom přísluší právním předpisům. Právní pravidla, uplatňovaná při budování našich měst a jednotlivých staveb, mají svou bohatou historickou tradici. Když sledujeme zpětně jejich vývoj od středověkých městských stavebních řádů až po nynější právní normy, zjistíme, že k úpravě principů stavebního práva zákonem dochází tehdy, je-li třeba nově vymezit odpovědnost účastníků procesu investiční výstavby.

Tvorba zákona musí přitom vycházet z podmínek a potřeb ekonomického rozvoje a respektovat navazující odvětví právního řádu. Mnohostrannost vazeb a složitost procesu investiční výstavby vyžaduje dokonalé poznání funkcí jednotlivých činností a pochopení jejich vlivu ve vývoji společnosti a státu. Právě zde je nezbytně nutná návaznost na programové směrnice a rozhodnutí stranických orgánů, zejména sjezdu strany a usnesení ústředního výboru KSČ, která jsou základní platformou pro tvorbu zákonů i v této oblasti.

Předkládaný stavební zákon je v historii našeho stavebního práva nejrozsáhlejší právní úpravou, která vyčerpávajícím způsobem zahrnuje celý proces od organizace území a umístění konkrétní stavby až po její uvedení do užívání a upravuje povinnosti vlastníků a uživatelů staveb při údržbě, úpravách a případném odstraňování staveb. Přitom, v souladu s připravovanými právními úpravami ochrany zemědělského a lesního půdního fondu i ve stavebním zákoně, se klade ve všech správních aktech důraz na ochranu zemědělské a lesní půdy, která je nenahraditelným bohatstvím naší země.

Vládní návrh zákona o územním plánování a stavebním řádu, neboli stručně stavebního zákona, realizuje koncepci danou směrnicí XIV. sjezdu naší strany, která určila vytvářet předpoklady pro zvýšení úrovně plánování a řízení investiční výstavby při její přípravě a realizaci, zlepšování podmínek pro životní a pracovní prostředí a podmínek pro úspěšnější činnost národních výborů a stanovila za tím účelem posilovat pravomoc zejména národních výborů nižších stupňů. Stavební zákon, jako kodex správních předpisů v investiční výstavbě, vychází z cílů naší hospodářské a sociální politiky, programového rozvoje socialistického právního řádu a kritického přístupu k existujícím problémům.

Cesta k nové zákonné úpravě správních předpisů v oblasti investic byla nastoupena v návaznosti na úpravy ve způsobu plánovitého řízení investiční výstavby, provedené po letech 1968-1969, které měly zpočátku konsolidační a poté nezbytný koncepční charakter. Analýza účinnosti právních předpisů a jejich vztahů k ostatním nástrojům řízení, zejména k plánu a k novým prvkům uplatněným v soustavě plánovitého řízení národního hospodářství a k věcným problémům v rozvoji československé ekonomiky, vedla v prvé řadě k právním úpravám hospodářských vztahů v investiční výstavbě.

V roce 1973 se uskutečnily právní úpravy vztahů mezi investorem a jeho nadřízenými orgány, zejména v pořizování přípravné a projektové dokumentace staveb, jejího schvalování, státní expertizy a technickoekonomického vyhodnocování dokončených staveb. Tyto právní úpravy navázaly na dříve provedené změny vztahů mezi hospodářskými organizacemi, zahrnutými v novelizaci hospodářského zákoníku v roce 1971.

Účinnost každého předpisu v této oblasti je třeba posuzovat v souvislosti s působením nástrojů plánovitého řízení. Jestliže se v posledním období podařilo omezit a potlačit některé nedostatky v investiční výstavbě, pak je to výsledek práce řady orgánů, které ovlivňují průběh investičního procesu, a to v oblasti plánování, ekonomické zainteresovanosti, cenové a mzdové politiky i v dalších oblastech. Mám na mysli zejména omezení neodůvodněného růstu rozpočtových nákladů, účinnější soustřeďování sil a prostředků na společensky nejvýznamnější stavby, ke kterému došlo v posledních letech, určité zkrácení lhůt výstavby, plnění a překračování plánu bytové výstavby. Tyto v praxi se prosazující kladné tendence přispěly ke zvýšení efektivnosti investiční výstavby jako celku.

Přitom každá stavba, ať již průmyslová či bytová, nebo jen jednoduchá stavba prováděná svépomocí, se musí uskutečnit v souladu s dlouhodobými záměry územního plánování. Navíc je ovlivňována z hlediska veřejných zájmů akty stavebně správního řízení, které zabezpečují stavební úřady národních výborů. Když dojde k nedostatkům při výstavbě, obracejí se občané především na národní výbory, které zodpovídají veřejnosti za harmonický rozvoj podmínek k práci, života a odpočinku v jejich územních obvodech.

V minulosti vynaložily národní výbory značné úsilí k zvládnutí územních procesů a ke koordinaci stavební činnosti, kde jim přísluší velmi odpovědná úloha. Jejich snaha byla však podvazována skutečností, že existující předpisy o územním plánování a stavebním řádu dosud postrádají některé nezbytné právní prostředky.

Ve druhé polovině padesátých let se v tehdejších konkrétních podmínkách považovalo za potřebné přesunout zejména na úseku stavebního řádu některé typické odpovědnosti za celospolečenské otázky investiční výstavby do sféry odvětvového hospodářského řízení. Tento přesun byl charakterizován například existujícím pojetím stavebního řízení a kolaudací staveb organizací, vypuštěním obecných technických pravidel pro výstavbu, nedostatkem vlivu národních výborů na upevnění disciplíny při provádění staveb a malou účinností státního stavebního dohledu.

Soudobé potřeby naší ekonomiky a rostoucí význam urbanizace a péče o životní prostředí si postupně vyžádaly provedení řady dílčích úprav v prováděcích předpisech územního plánování a stavebního řádu i v navazujících odvětvích právního řádu, například v právní úpravě některých složek životního prostředí a v předpisech o národních výborech. Výrazného posílení autority národních výborů v řízení investiční výstavby tím však ještě dosaženo nebylo.

Teprve nový stavební zákon významně posílí úlohu národních výborů i dalších státních orgánů odpovídajících za celospolečenské otázky a vybaví tyto orgány účinnými pravomocemi. Dává jim právní nástroje k podstatně účinnějšímu řízení dlouhodobého územního rozvoje měst a obcí, k ochraně životního prostředí, uplatňování prvků jednotné technické politiky, kvality a kázně v investiční výstavbě.

Prohlubují se také právní opatření, která podporují aktivní součinnost veřejnosti a dotčených organizací i občanů v přípravě investiční výstavby. V souladu s rozvojem socialistické demokracie a upevňováním státního řízení chtějí naši občané účinněji uplatňovat svůj názor na uspořádání sídel, ve kterých budou žít nejen oni, ale i příští generace. Zákon zakotvuje v tomto směru dosud získané dobré zkušenosti.