Budeme dále rozšiřovat letecký park osvědčenými typy dopravních letounů sovětské výroby. Ke zvýšení hospodárnosti a bezpečnosti leteckého provozu my, pracovníci civilního letectví, rozpracováváme tuto Směrnici XV. sjezdu KSČ na svoji konkrétní práci a nové úkoly.

Z hlediska pokroku v letectví, v souladu s úkoly, které nám ukládá usnesení XV. sjezdu, chápu doplnění zákona č. 47/1956 Sb., jako správné a vyčerpávající. Souhlasím plně s obsahem novely a doporučuji oběma sněmovnám její schválení.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Davidovi.

Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Žádá ministr Blažek závěrečné slovo? Nikoli.

Ptám se společných zpravodajů, zda žádají závěrečné slovo. Nežádají.

Můžeme přistoupit k hlasování o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví.

Konstatuji, že v zasedací síni je přítomno 161 poslanců Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 66 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy schopné se usnášet.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců souhlasí s vládním návrhem, podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů s návrhem souhlasí.

Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s vládním návrhem, doporučeným společnou zpravodajkou, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu návrh schválila.

Konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon).

Dalším bodem pořadu jsou

Vládní návrhy, kterými se předkládají Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu

a) Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 140 o placeném studijním volnu, přijatá dne 24. června 1974 Generální konferencí Mezinárodní organizace práce v Ženevě (tisk 118)

b) podle čl. 19 ústavy Mezinárodní organizace práce texty úmluv a doporučení přijatých na 59. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1974 se stanoviskem vlády Československé socialistické republiky (tisk 119)

Oba vládní návrhy byly doporučeny předsednictvy sněmoven projednat současně. Jsou k navrhovanému způsobu projedání připomínky? Nejsou.

Prosím proto ministra práce a sociálních věcí ČSSR Michala Štancľa o zdůvodnění obou vládních návrhů.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Štanceľ: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! V súlade so zásadami vyplývajúcimi z ústavy Medzinárodnej organizácie práce predkladá vám vláda Československej socialistickej republiky na prerokovanie dohody a odporučenia, ktoré boli prijaté Medzinárodnou konferenciou práce v roku 1974 v Ženeve.

Medzinárodná organizácia práce prechádza v súčasnej dobe krízovým obdobím. Je to zapríčinené postojom niektorých západných štátov, znepokojených úspechmi socialistických krajín. Kríza vyvrcholila v minulom roku, keď Spojené štáty pohrozili vystúpením z tejto organizácie, ak nebude zabránené údajne dvojitému prístupu Medzinárodnej organizácie práce k jednotlivým členským štátom.

Príčinou tejto ultimatívnej požiadavky USA, ktorá nemá obdobu v histórii Medzinárodnej organizácie práce, bolo jednak to, že Spojeným štátom sa nepodarilo zabrániť prijať rezolúcie odsudzujúce fašistický režim v Chile, diskrimináciu arabského obyvateľstva na území okupovanom Izraelom a hlavne schválenie článku rokovacieho poriadku o pripustení Palestínskej oslobodeneckej organizácie za pozorovateľa na Medzinárodnej konferencii práce a skutočnosť, že Sovietsky zväz nebol v roku 1974 zapísaný medzi štátmi porušujúcimi dohody Medzinárodnej organizácie práce, keď ho chceli niektoré kapitalistické štáty neprávom obviniť z uplatňovania nútenej práce.

Spojené štáty preto zdržali platenie príspevkov a dnes dlhujú Medzinárodnej organizácii práce cez 26 miliónov dolárov.

V súčasnej dobe pripravujú Spojené štáty návrhy na vytvorenie osobitnej skupiny výboru pre vykonávanie dohôd a odporučení. Táto skupina by na základe upozornení na porušovanie prijatých dohôd mala právo vykonávať kontrolu priamo v členských štátoch. Je zrejmé, že sa za týmito návrhmi skrýva snaha zasahovať do vnútorných záležitostí socialistických štátov a preto tento vývoj spoločne s našimi spojencami pozorne sledujeme. Na pravidelných poradách ministrov práce krajín Rady vzájomnej hospodárskej pomoci bola vytvorená pracovná skupina, ktorá zameriava svoju činnosť na to, aby sme boli včas pripravení na nadchádzajúce rokovanie a mali k dispozícii vlastné iniciatívne návrhy.

A teraz dovoľte, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby som konkrétne uviedol dohody, ktoré boli prijaté na 59. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce v r. 1974 v Ženeve. Je to jednak Dohoda č. 139 Odporučenie č. 147, o predchádzaní chorobám z povolania spôsobených karcinogénnymi látkami a Dohoda č. 140 a Odporučenie č. 148, o platenom študijnom voľne.

V oboch prípadoch ide o významné medzinárodné dokumenty, slúžiace na presadzovanie a ochranu záujmov pracujúcich. Preto socialistické krajiny, a teda i Československá socialistická republika, podporovali ich prijatie na Medzinárodnej konferencii práce.

Dokumenty o chorobách z povolania vyvolaných rakovinou ukladajú, aby štáty periodicky so zreteľom k výsledkom vedeckého bádania určili zoznamy látok, ktoré vyvolávajú rakovinu, a preto má byť zakázané, aby pracovníci boli vystavení ich škodlivým účinkom. Počet ohrozených pracovníkov má byť čo najviac omezený a tieto látky majú byť nahradené látkami inými, neškodnými alebo menej škodlivými. Okrem toho tieto dokumenty určujú rad ďalších opatrení, ktorými sa má zabezpečiť ochrana pracovníkov proti účinkom látok spôsobujúcich rakovinu.

Československé právne predpisy nie sú v úplnom súlade s požiadavkami týchto dokumentov, pretože nie sú vydané zoznamy týchto látok, ktorých používanie je zakázané alebo obmedzené. Týmito problémami sa zaoberá v súčasnosti rad výskumných pracovísk. Vydanie vlastného vnútroštátneho zoznamu je však spojené s rizikom, že tento zoznam by nebol v súlade so zoznamom, ktorý - ako sa uvádza v správe - pripravuje Medzinárodný úrad práce s prihliadnutím na medzinárodné skúsenosti v tejto oblasti. Z toho by mohli vzniknúť pre ČSSR na pôde Medzinárodnej organizácie práce určité problémy predovšetkým v prípadoch, keby z akéhokoľvek dôvodu nebolo možné v krátkej dobe zakázať ďalšiu výrobu niektorej z látok označených Medzinárodným úradom práce za karcinogénnu.

Preto vláda v súčasnej dobe neodporúča ratifikáciu tejto dohody. Federálne ministerstvo práce a sociálnych vecí práve tak ako ministerstvá zdravotníctva venujú tejto otázke trvalú pozornosť, a keď Medzinárodný úrad práce vydá zoznam látok, vyvolávajúcich onemocnenie rakovinou, znovu zváži možnosť ratifikovať dohodu a predloží potrebné návrhy federálnej vláde.

Iná je situácia, pokiaľ ide o dohodu a odporučenie o platenom študijnom voľne. Dohoda ich definuje ako voľno poskytované pracovníkom na zvyšovanie kvalifikácie s určením času v pracovnej dobe, s primeranými peňažnými príspevkami. Takéto platené študijné voľno má byť poskytované tak na všeobecné a odborné vzdelanie, ako i na odborársku výchovu.

Socialistický štát mal vždy na zreteli, že je potrebné v rámci demokratizácie vzdelania umožniť jeho zvyšovanie čo najširšiemu okruhu pracujúcich. Hlavné úlohy rozvoja národného hospodárstva v šiestom päťročnom pláne predpokladajú ešte intenzívnejšiu starostlivosť štátu v tomto smere; predovšetkým zvýšenie efektívnosti ekonomiky a realizácie štrukturálnych zmien, intenzívnejšie využívanie domácich prírodných zdrojov, vyššie zapojenie československej ekonomiky do medzinárodnej deľby práce a dôslednejšie uplatňovanie a zavádzanie výsledkov vedy a techniky do praxe. To bude klásť vysoké požiadavky na ďalšie zvyšovanie kvalifikácie všetkých kategórií a profesií.

V socialistickom Československu sú ciele sledované dohodou a odporučením o platenom študijnom voľne už dávno zabezpečené tak v zákonodárstve, ako aj v praxi, a to v širšom rozsahu a dôslednejšie, než požaduje samotná dohoda.

Vláda preto odporúča, aby Československá socialistická republika k tejto dohode pristúpila, podobne ako to urobila zo socialistických štátov už Maďarská ľudová republika a Kubánska republika.

Takýto postup bude na medzinárodnom fóre dobrou propagáciou starostlivosti, ktorú socialistické zriadenie v Československu venuje našim pracujúcim.

Prosím, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste schválili stanovisko federálnej vlády k predloženým dohodám a odporučeniam Medzinárodnej organizácie práce. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru Štancľovi. Vládní návrhy projednaly výbory ústavně právní, zahraniční a pro sociální politiku obou sněmoven, které pověřily zpravodajskými zprávami k oběma návrhům poslankyni Boženu Kocinovou za výbory Sněmovny národů a poslankyni Helenu Královou za výbory Sněmovny lidu. Prosím poslankyni Boženu Kocinovou, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SN B. Kocinová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, Federálnímu shromáždění bylo předloženo stanovisko vlády spolu s texty úmluv a doporučení přijatých na 59. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1974 (tisk 119) a vládní návrh obsahující souhlasné doporučení s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 140 o placeném studijním volnu. Tato úmluva byla přijata 24. června 1974 Generální konferencí Mezinárodní organizace práce v Ženevě (tisk 118).

Při projednávání obou těchto parlamentních tisků ve výboru pro sociální politiku, v zahraničním výboru a ve výboru ústavně právním Sněmovny národů bylo vyjádřeno souhlasné stanovisko s návrhem vlády ČSSR k oběma úmluvám, č. 139 a 140.

Pokud jde o stanovisko vlády ČSSR k Úmluvě č. 139 o předcházení ohrožení nemocí z povolání způsobeným karcinogenními látkami a činiteli a o jejich kontrole, poslanci konstatovati shodně s vládním návrhem, že by v současném období, kdy nejsou ještě vydány příslušné mezinárodně platné seznamy karcinogenních látek, u nichž je zákaz použití, nebylo vhodné Úmluvu č. 139 přijímat.

Přitom je důležitá ta skutečnost, že podstatná část ustanovení, která zmíněná úmluva obsahuje, jsou již dnes zabezpečena řadou obecně závazných právních předpisů. Našemu obyvatelstvu je tak poskytována vysoká úroveň všestranné zdravotní péče.

Zejména bych zde chtěla vzpomenout zákon č. 20 z roku 1966 o péči o zdraví lidu, v němž se mimo jiné říká, že "úsilí o dosažení co nejlepšího zdraví lidu patří k hlavním úkolům socialistické společnosti, všech organizací i každého jednotlivce".

Paragraf 1 pak přímo ukládá všem podnikům činit potřebná opatření k vytváření a ochraně zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce.

Celým souhrnem našich velmi přísných právních předpisů je zaručeno, že nemůže nikdo bez stanoviska orgánů hygieny změnit technologii výroby nebo zavádět do užívání nové chemické látky. Jsem přesvědčena, že jsou u nás dostatečné právní zábrany, aby nedocházelo k poškození zdraví našich občanů stykem s karcinogenními látkami a není proto nutné Úmluvu č. 139 přijímat.

Zcela odlišné je stanovisko výborů k Úmluvě č. 140. S jejím přijetím, jak je doporučováno vládou ČSSR, výbory vyjádřily plný souhlas.

V souladu s jednáním výborů proto doporučuji, aby Sněmovna národů souhlasila se stanoviskem vlády ČSSR k úmluvám a doporučením přijatým na 59. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1974 (tisk 119) a s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 140 (tisk 118).

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Kocinové. Slovo má zpravodajka poslankyně Helena Králová.

Zpravodajka poslankyně SL H. Králová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Spravodajkyňa Snemovne národov poslankyňa Kocinová vo svojom vystúpení podrobne sa zaoberala predovšetkým posúdením stanoviska vlády ČSSR, týkajúceho sa Dohody č. 139.

Dovoľte mi, aby som sa podrobnejšie vyjadrila v mene Ústavnoprávneho výboru, Zahraničného výboru a Výboru pre sociálnu politiku Snemovne ľudu, ktorým boli obe parlamentné tlače prikázané na prerokovanie, najmä k Dohode č. 140 o platenom študijnom voľne.

V súlade s prerokúvaním týchto návrhov vo výboroch chcela by som konštatovať, že je skutočne veľmi správne, že vláda ČSSR odporúča pristúpiť k Dohode č. 140. Už samotný fakt, že podnet k prijatiu tejto dohody v Ženeve vyšiel zo strany socialistických štátov, má veľký politický význam, lebo výrazne demonštruje prednosti socialistického zriadenia.

Takýto aktívny prístup nášho socialistického štátu na medzinárodnom fóre, akým je Medzinárodná konferencia práce, treba len uvítať.

Už zo samej podstaty socialistickej spoločnosti vyplýva, že máme najvlastnejší záujem na raste vzdelanosti a na zvyšovaní kvalifikácie; veď len ľudia veľmi vzdelaní, odborne zdatní môžu v procese vedeckotechnickej revolúcie byť aktívnym prínosom pre rozkvet spoločnosti. Vzdelanie, kvalifikáciu a odbornosť získanú v mladosti treba v ďalšom živote stále prehlbovať v súlade s novými poznatkami vedy.

Rozvoj socialistickej spoločnosti nemožno bez rozsiahleho systému celoživotného vzdelávania pracovníkov úspešne realizovať. Preto je už dnes pre nás celkom samozrejmé, že jednou z podmienok umožňujúcich zvyšovať vzdelanosť nášho ľudu je poskytovanie študijného plateného voľna.