(Jednání opět zahájeno v 11.16 hodin.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání rozpravou k vládnímu návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1976 - 1980.

Zatím se do rozpravy písemně přihlásilo 14 řečníků v tomto pořadí: Zdeněk Vávra, Josef Kryll, Karol Martinka, Lumír Sakmar, Mária Paulechová, František Bill, Miroslav Hudeček, Magdaléna Vojteková, Vladimír Mařík, Zdeněk Zuska, Jan Machoň, Jozef Škula, Štefan Opálek a Jozef Malina.

Uděluji slovo poslanci Vávrovi, připraví se poslanec Kryll.

Poslanec SN Z. Vávra: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, charakteristickým rysem posjezdového období je vysoká aktivita a také odpovědnost v přístupu k rozpracování a zabezpečení realizace závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Svědčí o tom celá řada cenných opatření a námětů, s nimiž přicházejí pracující a jednotlivé články řízení, jak co nejlépe splnit směrnici hospodářského a sociálního rozvoje pro nastávající střednědobé období a tentýž cíl sleduje i předložený vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1976 - 1980.

Program schválený XV. sjezdem KSČ položil právem důraz na dynamický a proporcionální růst společenské výroby založený na dalším zvyšování efektivnosti, produktivity a kvality práce.

Dovolte mi, abych k dnešnímu tak závažnému jednání obou našich sněmoven přispěl několika náměty opírajícími se především o poznatky ze svého volebního obvodu a z Jihomoravského kraje.

Je známo, že charakteristickým rysem přechodu z páté do šesté pětiletky je vysoká úroveň výrobních sil. Udržení této úrovně klade na naši společnost nové a větší požadavky, které jsou o to náročnější, že extenzívní zdroje hospodářského růstu jsou prakticky vyčerpány. Především se výrazněji než v minulých letech snižuje přírůstek pracovních sil, který např. v Jihomoravském kraji činil v páté pětiletce 33 tis. osob, avšak v období šesté pětiletky dosáhne jen 23 tis. a v sedmé pětiletce dále poklesne na 21 tis. osob. Za tohoto stavu vystupuje tím více do popředí požadavek důsledného využití všech zdrojů a rezerv.

Jde především o to, abychom v celém našem hospodářství pohotověji uplatňovali výsledky rozvoje vědy a techniky ve výrobě. Můžeme oprávněně říci, že některé výzkumné a vývojové ústavy v našem kraji, kde je soustředěna, jak víte, druhá největší výzkumná a vývojová základna v ČSSR, dosáhly v tomto směru velmi dobrých výsledků, které jsou dokladem soudružské spolupráce a vzájemné pomoci se sovětskými ústavy a významným přínosem nejen pro náš stát, ale i pro ostatní členské státy RVHP. Jsou to především Výzkumný a vývojový ústav elektrických strojů točivých, Výzkumný ústav tvářecích strojů a řada dalších. Např. při řešení státního úkolu "Automatické linky pro nekonvenční tváření" byly některé vyvinuté stroje uváděny do výroby již v průběhu řešení tohoto úkolu a bylo tak docíleno úspory 1400 pracovníků, 5300 tun kovu a 109 mil. Kčs na nákladech. A podobných příkladů lze uvést více.

Nám však jde o to, aby takováto praxe byla uplatněna nikoliv jen v některých, ale ve všech ústavech, aby každý výzkumný pracovník pokládal svůj úkol za vyřešený až tehdy, když dojde k jeho využití výrobou, a toto hledisko aby bylo rozhodujícím měřítkem při hodnocení skutečné efektivnosti výzkumné práce.

Obdobně to platí o realizaci inovačních programů a o komplexní socialistické racionalizaci. V tomto směru může sloužit jako jeden z příkladů VHJ Český obuvnický průmysl, který realizací základních opatření komplexní socialistické racionalizace hodlá dosáhnout v letošním roce úspor 105 mil. Kčs na nákladech a 1385 pracovníků.

Stále významnějším zdrojem růstu efektivnosti se stává lepší využívání základních prostředků. Z tohoto hlediska považujeme za nezbytně nutnou praxi, aby při projednávání investičních záměrů a projektových úkolů a při rozhodování o investiční výstavbě bylo důsledně vyžadováno zdůvodnění míry využití stávajících kapacit téhož oboru a míry návratnosti nové investice a pomocí závazných limitů byla investiční výstavba usměrňována tak, aby vynakládané prostředky přinesly nejvyšší hospodářský i celospolečenský efekt.

S tím souvisí důležitá otázka rozmístění a racionálního využití pracovních sil a jejich cílevědomého přerozdělování ve prospěch rozvojových a nosných výrobních programů, o jejímž významu svědčí skutečnost, že např. v minulém roce bylo v průmyslu Jihomoravského kraje realizováno 20 rozvojových nosných programů, na kterých se podílelo 33 průmyslových podniků.

Pro rozvoj nosných programů jsou vytvářeny předpoklady i v rozmístění bytové výstavby v kraji, která je v šesté pětiletce orientována především ke stabilizaci pracovníků. Z celkového počtu stabilizačních bytů připadá 63 %, což je téměř 12 tis. bytů pro 4 nejvýznamnější odvětví v kraji, a to pro odvětví všeobecného strojírenství, hutnictví a těžkého strojírenství, paliv a energetiky a průmyslu.

Významnou podporou rozvoje těchto odvětví je také jejich preference při rozmísťování učňovského dorostu, kde nejen že pokrýváme náhradu za přirozený úbytek kvalifikovaných dělníků, ale umožňujeme další zvýšení pro rozšířenou reprodukci na 135 až 192 %.

S rozvojem nosných programů úzce souvisí postupné a plánovité uskutečňování strukturálních změn.

Vedle strojírenství, které představuje největší podíl na průmyslové výrobě kraje, a to více než jednu třetinu a dále se postupně zvýší - je významným odvětvím zemědělství, ve kterém je kraj největším producentem v ČSR. Úkol - dosáhnout v roce 1976 celkové produkce 1 mil. 800 tis. tun zrnin a v cílovém roce šesté pětiletky pak 2 mil. tun, aniž bychom zvyšovali plochy - znamená důsledně pokračovat v intenzifikaci obilovin.

Hlavní rezervy, jak ukazují letošní výsledky prováděných agrobiologických kontrol, máme v agrotechnice obilnin.

I nadále budeme využívat a rozšiřovat produktivní odrůdy sovětských ozimých pšenic, rozšiřovat podíl jarních ječmenů s vysokým genetickým výnosným potenciálem z novošlechtění Šlechtitelské stanice v Hrubčicích, přičemž zabezpečíme osiva obilnin s vyšší biologickou hodnotou postupně na všechny plochy.

Příznivé ekologické podmínky našeho kraje nám umožňují, abychom zvyšovali také objem výroby zeleniny a rozvíjeli intenzívněji ovocnářství.

Náročnější požadavky jsou kladeny na živočišnou výrobu, kde jsou vytvářeny předpoklady k dalšímu zvýšení užitkovosti zvířat.

Hovořím o tom proto, že splnění těchto úkolů si vyžádá další zvýšení produktivity práce a efektivnosti v tomto odvětví, a to především prohlubováním koncentrace výrobních fondů a vyšší specializací zemědělské výroby při komplexním využívání vědeckovýzkumných poznatků. Rozhodující úlohu zde bude i nadále mít vytváření specializovaných výrobních jednotek, odvislé od dalšího rozvíjení kooperačních vztahů.

Značné rezervy má zemědělství Jihomoravského kraje ve výsušné oblasti jižní Moravy. Proto je jedním z významných faktorů realizace vodohospodářských a melioračních úprav a výstavba velkoplošných závlahových soustav v této oblasti. Těmito úpravami se dosud podařilo z 25 tis. ha původně zaplavených pozemků ochránit téměř 13 tis. ha a uvést do provozu 4272 ha ploch se závlahou. V Jihomoravském kraji se tak poprvé v historii podařilo zastavit úbytek orné půdy jako základního výrobního prostředku.

Na zavlažovaných pozemcích se výnosy obilovin, a to není bez zajímavostí, zvyšují o 25 - 40 % a dosahuje se na nich výnosů až 80 q z 1 ha, u vojtěšky dosahuje hektarový výnos až 120 q suché hmoty, u cukrovky 600 q, u broskví 300 q, jablek 400 q, u vinné révy až 180 q. Jsou to bezesporu špičkové světové výnosy.

Komplexní vodohospodářské a meliorační úpravy v návaznosti na západoslovenské záhoří zajistí v cílovém stavu mimo ochranu půdy před povodněmi ještě zavlažování až 45 tis. ha pozemků a zvýšení zemědělské produkce dosáhne podle projektu 380 mil. Kčs ročně.

I když o zvyšování efektivnosti, produktivity práce a kvality se rozhoduje především ve výrobě samé, působí zde řada dalších vlivů. Je to především politicko-výchovná a organizátorská práce, ale také úroveň vnitropodnikového i nadpodnikového řízení výrobních procesů, kterou je nutno považovat za jednu z nejvýznamnějších rezerv ve zvyšování efektivnosti hospodářské činnosti. Vždyť její úroveň je přímo závislá na činnosti lidí, vztahů mezi nimi, na jejich politických a odborných schopnostech.

Jak ukázaly výsledky našich prověrek, musíme klást větší důraz také na využívání pracovní doby a na důsledné plnění opatření s tím souvisejících, ať již v upevňování pracovní kázně, ve snižování pracovní úrazovosti a nemocnosti, nebo v poskytování služeb pracujícím.

Nezapomínáme ani na to, že významnou rezervu máme v iniciativě pracujících, jak o tom svědčí i socialistické závazky uzavřené v našem kraji na počest XV. sjezdu KSČ.

Ujišťuji Federální shromáždění, že pracující Jihomoravského kraje, lidé poctivých, pracovitých rukou i mozků, považují jako my, komunisté a poslanci všech stupňů prosazování kursu na zvyšování efektivnosti, produktivity a kvality práce za klíčový požadavek a nezbytný předpoklad dalšího růstu společenské výroby.

Jsem přesvědčen o tom, že ve své každodenní práci pod vedením naší KSČ dají všechny své síly pro jeho naplnění a tím i pro uskutečnění programu hospodářského a sociálního rozvoje naší Československé socialistické republiky.

Předseda FS A. Indra: Děkuji. Hovořit bude poslanec Kryll a připraví se poslanec Martinka.

Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, k našemu projednávání je předložen vládní návrh zákona, který po schválení má realizovat Směrnici hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1976 - 1980, schválenou XV. sjezdem KSČ. Lze s uspokojením konstatovat, že dobrým základem pro nástup do šesté pětiletky je skutečnost, že základní směry hospodářské politiky KSČ vytyčené XIV. sjezdem a vyjádřené v úkolech pátého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství byly splněny. Bylo tím dosaženo hlavního cíle - vyššího uspokojování potřeb obyvatelstva a dalšího upevňování jeho životních jistot. Současně úspěšným splněním pátého pětiletého plánu byly vytvořeny příznivé podmínky pro budoucí ekonomický rozvoj. Sami víte, že to nebyl nijak lehký úkol. Při realizaci sjezdové linie bylo třeba zdolat řadu obtíží, překážek, svádět boj o prosazení sjezdové linie, boj o přetváření myšlení lidí. Splnění základních úkolů bylo a je o to cennější, že bylo zabezpečeno po období hlubokého politického a hospodářského rozvratu.

Období mezi dvěma sjezdy od XIV. do XV. bylo bezesporu nejúspěšnějším obdobím naší poválečné historie. Tato skutečnost není propagandistickým výmyslem. V předsjezdovém období náš rozvoj byl předmětem úvah v našem i v zahraničním tisku. Naši přátelé velmi seriózně zhodnotili co jsme vykonali; našim nepřátelům naše úspěchy - úspěchy socialistického budování, náš příklad pro pracující lid kapitalistických a rozvojových zemí - byl trnem v oku. Přesto se i v zahraničním tisku objevily úvahy a články, které byly napsány pod tlakem faktů našeho hospodářského a sociálního rozvoje. Články, ve kterých se píše o "nápadném růstu životní úrovně v Československu". Tento zahraniční citát ukazující neoddiskutovatelný fakt růstu životní úrovně u nás, cílevědomé posilování životních a existenčních jistot našeho lidu, naši důvěru v budoucnost, ostře kontrastuje se současným krizovým vývojem v kapitalistickém světě, s jeho důsledky. I naši kritikové ze Západu jsou nuceni uznat, že zdrcující část našeho obyvatelstva si přeje socialismus, a to zvláště ze dvou důvodů - z důvodu existence záruk sociální jistoty a principu rovnosti. Existence sociálních jistot a uplatnění principu sociální rovnosti je základem socialistických vymožeností, ze kterých vyrůstá životní styl a životní úroveň v socialistické zemi. Přirozeným atributem socialistického společenského řádu je nepřítomnost strachu z nezaměstnanosti, z překotného růstu životních nákladů, z nemoci, ze stáří a budoucnosti vůbec. Tyto jistoty je možno charakterizovat velmi stručně: v Československé socialistické republice neexistuje skrytá ani otevřená nezaměstnanost. Naše zaměstnanost patří k největším na světě. Projevuje se trvalý nedostatek pracovních sil. Existuje u nás výrazná stabilita hladiny maloobchodních cen. Životní náklady dělnických a zaměstnaneckých rodin nevzrostly. Dále je to systém nemocenského pojištění, zdravotní péče a důchodového zabezpečení, který patří k nejlepším na světě, vztahuje se na veškeré obyvatelstvo a poskytuje služby a dávky bezplatně. Tato fakta ukazují, jak jsem již řekl, ve srovnání s vývojem v kapitalistických zemích na velmi výrazné přednosti socialismu.

Soudružky a soudruzi, bylo řečeno, že základní cíle pětiletého plánu byly již splněny. Je ale skutečností, že mnohé úkoly byly překročeny. Ekonomický potenciál měřený národním důchodem vzrostl téměř o třetinu více, než určoval pátý pětiletý plán schválený XIV. sjezdem strany. Cíle vytyčené XIV. sjezdem v oblasti růstu životní úrovně podmíněné a uskutečněné právě růstem národního důchodu, byly rovněž splněny. Tím byly vytvořeny lepší předpoklady pro široké uplatnění schopností a tvůrčí aktivity pracujících, jejich iniciativy a angažovanosti pro politiku KSČ jako nezbytného předpokladu pro další rychlý efektivní rozvoj naší ekonomiky.

Dovolte mi, abych se zmínil a pozastavil nad některými údaji, kterých by z oblasti životní úrovně ve světle faktů uvedených na XV. sjezdu strany v referátech s. Husáka a s. Štrougala mohlo být uvedeno mnoho.

Z jednotlivých složek, které vytvářejí životní úroveň, je na prvém místě osobní hmotná spotřeba. Ta na jednoho obyvatele naší vlasti za 5 let vzrostla o 23 %. Hlavním zdrojem příjmů obyvatelstva je odměna za práci. Na ní je vidět nejlépe, aniž si to leckdy uvědomujeme, jak vzrůstá. V roce 1948 činila 823 Kčs, v roce 1974 byla přes 2200 Kčs, v roce 1976 2300 Kčs a v roce 1980 má dosáhnout výše 2700 Kčs. Společenská spotřeba vzrostla o 33 %. Jednou z důležitých položek této sféry je péče o zdraví obyvatel, dále sociální péče společnosti. Zde je možno uvést důchodové zabezpečení, sociální opatření směřující k podpoře rodin s dětmi, mladých manželství, péče společnosti o tělesnou výchovu a sport, péče o životní a pracovní podmínky a prostředí. V číslech je možno uvést, že na školství, zdravotnictví, kulturu a tělesnou výchovu bylo vynaloženo 214 mld Kčs, tj. o polovinu více než v předcházejících pěti letech. V roce 1975 bylo rodinám s dětmi vyplaceno na 14 mld Kčs, tj. o 5 mld Kčs více než v roce 1970.

Prostředky na důchodové zabezpečení v páté pětiletce vzrostly o 30 %.

Důležitou základní potřebou člověka je bydlení. Podmínky bydlení mají význam nejen pro jednotlivce, ale zejména pro rodinu a tím i pro celou společnost. Proto je samozřejmé, že naše společnost věnovala bydlení, výstavbě, velkou pozornost a náklady. Výsledky bytové výstavby předčily plány. Na 614 tis. bytů místo plánovaných půl miliónu bylo postaveno ve všech formách výstavby. Faktem je, že přes všechny problémy, které jsou, na 60 % domácností žije v bytech s úplným moderním vybavením a polovina v bytech postavených v posledních 30 letech.

Sociální program XIV. sjezdu KSČ přinesl nejradostnější výsledky. Výrazná pomoc rodinám s dětmi a mladým manželstvím se projevila v tom, že se nám narodilo o 22 % více dětí než v předchozích pěti letech. Jsme tím, sportovně řečeno, na třetím místě v Evropě. 350 tis. žen využívá mateřské dovolené, z nich 240 tis. pobírá mateřský příspěvek do 2 let věku dítěte. I když by se samozřejmě dala vypočítávat řada dalších neméně důležitých faktů. XV. sjezd KSČ konstatoval, že na dosažené výsledky můžeme býti hrdi. Našim pracujícím ukazují, že dobrá a poctivá práce a jejich výsledky se vracejí touto cestou zpět. Dosažené úspěchy jsou výsledkem politiky strany, při cílevědomém uskutečňování sjezdových usnesení a politiky v řízení ekonomiky. Dosažené výsledky jsou též dílem úsilí hospodářských a státních orgánů, výsledkem obětavé práce širokých mas pracujících, růstu iniciativy, aktivity dělníků, družstevních rolníků a pracující inteligence. Úkoly, které před nás všechny postavil XV. sjezd KSČ, jsou vysoké a mají za cíl zajistit v souladu s prohlubováním socialistického způsobu života uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a další upevňování jeho jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality práce.