Poslanec SN M. Hudeček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, československý zahraniční obchod při plnění úkolů stanovených XV. sjezdem KSČ ve Směrnici k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975 značně přispěl k posílení aktivní úlohy Československa v mezinárodní dělbě práce, sepětí čs. ekonomiky s ekonomikou členských států RVHP a vytvářel podmínky pro realizaci plánovaného rozvoje národního hospodářství.

Celkový obrat zahraničního obchodu v letech 1971 - 1975 se rozvíjel ve srovnání s plánem rychleji a předstihl značně růst národního důchodu. Zvýšil se, počítáno ze stálých cen, o 44 %. Obrat se socialistickými zeměmi se zvýšil přitom o 50 %, tedy podstatně rychleji než s kapitalistickými státy, s nimiž se zvýšil o 34 %. Podíl socialistických zemí na celkovém obratu dosáhl v loňském roce 62 %.

Celkové pozitivní plnění základních úkolů čs. zahraničního obchodu v období páté pětiletky ovlivnily některé negativní jevy. Proti původním záměrům nedařilo se posilovat úlohu strojírenství v čs. zahraničním obchodě. Zeslabila se tak poněkud úloha Československa jako dodavatele technicky náročných technologických zařízení.

Na úseku chemického průmyslu došlo k negativním změnám zejména v důsledku opožďování výstavby nových kapacit, takže nebylo dosaženo pozitivního přínosu chemického průmyslu pro bilanci zahraničního obchodu.

V přípravě šesté pětiletky bylo jedním z nejobtížnějších problémů řešení vyrovnaného a dynamického rozvoje vnějších ekonomických vztahů. V rámci daných vnějších i vnitřních podmínek se v plánu podařilo dospět k přijatelnému, ale náročnému řešení.

Předpokládá se, že v této pětiletce poroste vývoz do socialistických zemí ročním tempem 7,8 % (ve stálých cenách) a vývoz do kapitalistických států 8,2 %. Roční růst dovozu ze socialistických zemí je plánován ve výši 5,2 % a dovoz z kapitalistických států ve výši 3,4 %.

Hospodářský vývoj se bude nadále opírat o čs. účast na mezinárodní socialistické dělbě práce. V rámci socialistických zemí budou přednostně rozvíjeny hospodářské styky se Sovětským svazem, s nímž se v tomto pětiletí zvýší obchodní výměna o 48 % a zároveň se v plánu zajišťuje potřebný předstih před dovozem.

Na vyváženosti plánu se pozitivně projevují výsledky koordinace plánů se zeměmi RVHP, jakož i konkretizované podmínky pro realizaci různorodých forem spolupráce, zajišťující dlouhodobé potřeby dovozu energie, surovin a dalšího zboží.

Za důležitou součást našich vnějších ekonomických vztahů pokládáme rozšiřování obchodních, finančně hospodářských, výrobních i vědeckotechnických styků s nesocialistickými zeměmi. Celkový obrat s těmito zeměmi se za pět let má zvýšit o více než 33 mld Kčs, především na straně vývozu. Přednostní pozornost bude věnována rozšiřování hospodářské spolupráce s rozvojovými zeměmi, kde budou intenzívněji využívány různé formy dlouhodobé spolupráce, zaměřené na rozvoj výrobních sil těchto zemí, v zájmu efektivního zabezpečení čs. potřeb v palivech, surovinách i hotových výrobcích.

Pro neplnění záměru zvyšování efektivnosti je rozhodující optimální zaměření zbožové struktury zahraničního obchodu. V plánu se počítá s těmito tempy ročního růstu vývozu jednotlivých odvětví během této pětiletky, vše na bázi fco hodnot:

Dovoz strojů ze socialistických zemí poroste o 7,6 % ročně a dovoz strojů pro investice z kapitalistických států o 1,9 % ročně.

Z toho je zřejmé, že ve struktuře zahraničního obchodu je klíčová úloha určena čs. strojírenství, jak to zde přede mnou již řekl poslanec Bill a další řečníci. V šesté pětiletce se sleduje politickohospodářský záměr, aby se čs. strojírenství stalo progresívním, dynamickým činitelem růstu vnějších ekonomických vztahů, hlavním zdrojem aktivní bilance zahraničního obchodu. Plánovaný záměr na zvýšení podílu strojírenství v čs. zahraničním obchodě je jedinou přijatelnou alternativou ekonomického růstu.

Je pochopitelně nadále zájem na zvyšování vývozu a účasti na mezinárodní dělbě práce všech odvětví, která budou schopna vědeckotechnickou úrovní - a v neposlední řadě optimálním zhodnocováním surovin a materiálů - aktivně přispívat k efektivnímu zapojení čs. ekonomiky do mezinárodního obchodu.

V plánu šesté pětiletky zůstala však z pohledu zahraničního obchodu ještě některá úzká místa nedořešena. Jde zejména o

nedostatek výrobků těžkého strojírenství na zajištění závazků pro vývoz do socialistických zemí;

nesoulad plánované struktury čs. dovozu z ostatních socialistických zemí se závazky z koordinace plánů a dlouhodobých dohod;

mezistátní závazky totiž počítají s nižším dovozem nestrojírenských výrobků než je plán, a naproti tomu plánovaný dovoz strojírenských výrobků objem mezistátních závazků plně nevyčerpává;

zvýšení plánu vývozu strojírenských a spotřebních výrobků do kapitalistických států v zahraničních cenách bez odpovídajícího hmotného zvýšení.

Pro realitu a účinnost šesté pětiletky a pro řešení uvedených úzkých míst má nyní rozhodující význam, jak se rychle a spolehlivě podaří naplnit plánovaný objem dodávek pro vývoz zbožím s potřebnými užitnými a tržními vlastnostmi. Jde o zboží, které je schopné po všech stránkách efektivně obstát ve stále náročnější konkurenci na zahraničních trzích. Jde o zboží které odpovídá světové vědeckotechnické úrovni, které šetří suroviny a energii.

V souvislosti s intenzívnějším zapojováním čs. ekonomiky do procesu socialistické ekonomické integrace bude nutno výrazně orientovat oborovou a výrobkovou strukturu zejména čs. strojírenství na zboží potřebné pro rozvoj integrace a na takové výrobky, které podstatně sníží tempo nárůstu kompletačních dovozů z kapitalistických států, jak pro naší ekonomiku tak i pro ostatní země RVHP.

Stejně závažná je i druhá stránka obchodní bilance, stránka čs. dovozu. Omezené možnosti a vzrůstající těžkosti při opatřování dalších zdrojů surovin vedou k tomu, že zvyšování dovozu je ve stále větší míře podmiňováno účastí našich výrobních kapacit a finančních prostředků při budování surovinové základny v zahraničí, s dlouhodobou návratností vkládaných prostředků nebo přímými dodávkami zboží, které je investičně, devizově a materiálově značně náročné. Dovoz je tak stále nákladnější, a to nejenom po stránce cenové. To musí nutně vést k úspornějšímu zacházení s dováženým zbožím a surovinami, cestou plánovitého snižování výrobní spotřeby, k intenzivnímu využití dovážené techniky, ke snižování dovozní náročnosti hospodářského vývoje. V současné době jde o to, aby v dodavatelsko-odběratelských vztazích byly ověřeny reálné potřeby dovozů podle konkrétních a v potřebné míře specifikovaných požadavků odběratelů, v návaznosti na možnost efektivního nákupu na zahraničních trzích a dlouhodobé závazky se socialistickými zeměmi.

Měnícím se vnějším podmínkám realizace zahraničního obchodu a náročnosti úkolů šesté pětiletky musí také plně odpovídat formy a prostředky hospodářských styků se zahraničím. Především jde o podstatné zvýšení výrobní, vědeckotechnické i obchodní kooperace, ale i modernizaci a zefektivnění komerčních prostředků a forem obchodu

Zároveň bude třeba hledat a realizovat nové formy řízení a účelnou centralizaci organizací zahraničního obchodu, která bude odpovídat aktuálním podmínkám účasti na mezinárodní dělbě práce a na procesu socialistické ekonomické integrace. Zvláště jde o další prohloubení spolupráce zahraničního obchodu a výroby cestou rozvoje ověřených a účinných metod a forem této spolupráce, zaměřené především na posílení společné hmotné a morální zainteresovanosti na dynamickém rozvoji a růstu efektivnosti zahraničního obchodu.

Vážené soudružky a soudruzi, v současné době probíhají na všech stupních řízení, ve výrobních i obchodních organizacích práce, které mají potvrdit a zabezpečit reálnost složitých úkolů na úseku zahraničního obchodu.

Jsem přesvědčen, že stejně jako v pátém pětiletém plánu se podaří i v šestém pětiletém plánu vytvořit předpoklady pro splnění těchto náročných úkolů.

Doporučuji proto schválit návrh zákona o šestém pětiletém plánu jako závazný dokument dalšího rozvoje naší společnosti.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hudečkovi. Slovo má poslankyňa Magdaléna Vojteková. Pripraví sa poslanec Vladimír Mařík.

Poslankyně SN ing. M. Vojteková: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia! Chcela by som uviesť niekoľko poznámok k investičnej politike a k úlohám vedeckotechnického rozvoja.

Na XV. zjazde KSČ bolo pripomenuté, že v riadiacom a rozhodovacom procese si budeme musieť lepšie vážiť každú vynaloženú korunu a z tohto hľadiska i merať efektívnosť prijímaných opatrení.

Tieto požiadavky sa týkajú predovšetkým v súčasnom období ešte nie celkom uspokojivej kvality investičných procesov a plnenia úloh v oblasti rozvoja vedy a techniky.

V minulej päťročnici pribudlo asi na 528 mld Kčs nových základných prostriedkov, z ktorých hodnota nových strojov a zariadení predstavuje asi 202 mld Kčs. To podstatne prispelo k zvýšeniu nášho výrobného potenciálu a uskutočnením celého radu štrukturálnych zmien ho priviedlo na vyššiu technickú úroveň. To sú nesporné pozitíva. Je však tak isto známe, ako sa znižovalo využitie strojov a zariadení; že vložené prostriedky neprinášali vždy možný a žiadúci efekt; že nové stroje a zariadenia neboli vždy dostatočné využívané alebo že nebol pre nie k dispozícii potrebný počet pracovníkov. Vo výboroch nám je tak isto známe, že v minulej päťročnici dochádzalo k zvyšovaniu rozpočtových nákladov investícií v rozsahu, ktorý prekročil 30 mld Kčs a že približne iba jedna ich polovica sa týkala zlepšenia technicko-ekonomických parametrov jednotlivých akcií. Na drobné stavby stroje a zariadenia do 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladov sme vynaložili v tom istom období 198 mld Kčs a celkove sme pritom v pláne uvažované zámery dokonca prekročili o 24 mld Kčs. V globálnom pohľade to môže byť významnou črtou ekonomiky, ale podľa meradiel návratnosti prostriedkov a podľa ich výšky, pripadajúcej na substitúciu pracovných síl, bola z toho len asi štvrtina prostriedkov vynaložená s maximálnou efektívnosťou.

Tieto fakty ukazujú ako musíme v šiestej päťročnici z hľadiska splnenia požiadaviek vysokej efektívnosti a kvality spoločenskej práce lepšie a s väčšou zodpovednosťou uvažovať vo všetkých oblastiach o konkrétnych spôsoboch využitia tých 800 mld Kčs, s ktorými sa v tejto päťročnici počíta na investície, a ako bude potrebné s nimi úmerne k ich výške riadne hospodáriť, vyvarovať sa hlavne akýchkoľvek úvah špekulatívnej povahy alebo názorov, že vyčlenené limity treba čerpať za každú cenu, neprihliadať blahosklonne k trvajúcim nedostatkom, zvýšiť náročnosť na kritériá rozhodovania a podporovať viac také smery, ako sú modernizácia a rekonštrukcia vybraných úsekov, ktoré sú schopné prinášať vyšší efekt za nižšie náklady.

Skúsenosti našich výborov a poznatky ich členov môžu potvrdiť, že z hľadiska dosiahnutia vyššej efektívnosti investičnej výstavby bude rozhodujúcim faktorom hlavne dokonalejšie zvládnutie celého investičného procesu, spojené s odstránením dodávateľských a rezortných zábran, ďalej samotná príprava plánovaných akcií a dosiahnutie ich vyššieho súladu s dlhodobými koncepciami rozvoja, rovnako ako včasná a kvalitne uskutočnená príprava projektov a kvalita zhodnocovania akcií podľa kritérií efektívnosti, v neposlednom rade však aj dôkladne zaistenie každej akcie stavebnou organizáciou a dodávateľmi technológie. Spolu s tým však bude rozhodujúce aj obmedzenie výnimiek z podmienok predpísaných pre akcie a nepovoľovanie takých úprav či postupov, ktoré by viedli k zvyšovaniu rozpočtových nákladov a hlavne k predlžovaniu doby výstavby. Ak sa v piatej päťročnici priemerná doba výstavby znížila z 5,6 na 4,8 rokov, potom koncom šiestej päťročnice by nemala presiahnuť 4 roky. Buďme si však vedomí, že ani táto doba nie je z hľadiska rýchleho uplatnenia vedeckotechnického pokroku ešte tou najlepšou.

Niektoré ťažkosti investičnej výstavby bývajú prisudzované odvetviu stavebníctva s tým, že jeho práca má temer rozhodujúci vplyv na funkciu celého systému výstavby. Často sú videné vo vysokom stupni rozostavanosti s tým, že táto pôsobí na trieštenie síl a prostriedkov a že zvyšuje dobu trvania stavieb zhruba na dvojnásobok, ako je technicky možné a ekonomicky žiadúce. Poukazuje sa i na to, že štruktúra stavebníctva sa len pomaly prispôsobuje investičnému plánu a vývoju jeho štruktúry. V nie menšej miere sa poukazuje i na rôznu nehospodárnosť a nedostatky kvality vlastného výrobného procesu stavebníctva.

Ak má byť teraz toto významné odvetvie národného hospodárstva dokonalejším nástrojom realizácie investičnej politiky, malo by nachádzať predovšetkým čo najsprávnejší vzťah medzi prínosom stavebného diela a efektivitou vykonania s ním súvisiacich stavebných prác. Malo by v tomto období dosahovať užšiu väzbu plánu stavebnej výroby s investičným plánom a jeho štruktúrou, a to na optimalizáciu tejto výroby, na plynulejšie využitie ich kapacít, a tým i lepšie dodržiavanie termínov spoločensky dôležitých stavieb. Potrebovalo by zrejme získať určitý predstih v poznaní štrukturálnej orientácie ďalšej výstavby, aby mohlo k nej taktiež lepšie a včas prispôsobovať svoje profesie, mechanizmy a materiálovú základňu a vytvárať si tak priaznivejšie podmienky najmä pre skracovanie lehôt výstavby a pre znižovanie rozostavanosti.

Vo zvyšovaní výkonnosti stavebníctva v minulej päťročnici zohral technický pokrok, založený hlavne na zvyšovaní stupňa spriemyselnenia prác a znižovania prácnosti stavebnej výroby, vo všetkých odboroch stavebných prác rozhodujúcu úlohu. V novom päťročnom období bude zvlášť dôležité, aby stavebníctvo dosiahlo ešte užšie spojenie vedy a techniky s výrobou a aby technický pokrok mu pomáhal rozhodujúcou mierou riešiť niektoré naliehavé problémy. Predstavuje ich napríklad rozvoj občianskej výstavby na sídliskách, kde z plánu šiestej päťročnice vyplýva značný rast úloh a kde pôjde o uplatnenie pokrokových montovaných technológií či typizácie rozhodujúcich objektov a kde i pre strojársky priemysel vzniká rad podnetov k riešeniu výroby kompletných zariadení pre technické vybavenie sídlisk. Svoju úlohu tu musí zohrať i výroba stavebných hmôt a zvlášť produkcie stavebných dielcov občianskej, priemyselnej a inžinierskej prefabrikácie a celkovej ich kompletizácie.

Pokiaľ ide, súdružky a súdruhovia poslanci, o vedeckotechnický pokrok, vieme, aké významné miesto dnes zaujíma v hospodárskej stratégii. Úspechy, ktoré sa dosiahli v oblasti vedeckotechnického rozvoja, ocenil XV. zjazd KSČ, ktorý poukázal hlavne na to, ako technický rozvoj prispel napríklad k úsporám živej a zhmotnenej práce, k vytváraniu vyššej produktivity práce a rastu technickej úrovne i kultúrnejšieho životného prostredia, a stanovil ďalšie ciele. Kladie v nich zvlášť dôraz na zvýšenie váhy vedeckotechnického rozvoja i pokroku v rozvoji výrobných síl. Základnou úlohou bude preto dôslednejšie orientovať teraz vedeckovýskumnú činnosť na potreby rozvoja a sústrediť sily vedeckotechnického potenciálu na spoločensky rozhodujúce úlohy, a to zvlášť na také, ktoré sú schopné priniesť ďalší rast produktivity práce a úsporu pracovných síl, urýchliť obmenu a rozširovanie sortimentu a jeho zdokonaľovanie alebo nahradiť niektoré dovážané výrobky.

Ciele plánu koncentrujú výskumno-vývojovú aktivitu do niekoľkých štátnych programov základného výskumu a radu štátnych programov vedeckotechnického rozvoja. Desiatky ďalších úloh sú v pláne rozvoja vedy a techniky zaradené do úloh mimo programu. Celkove ide o veľmi náročné úlohy, ktoré nie sú zamerané na potreby ekonomiky, ale i na rad otázok starostlivosti o životné prostredie, o ktoré sa my poslanci často zaujímame, ako napríklad rozvoj vodných zdrojov a ich ochrana, zachytávanie exhalátov, využívanie tuhých odpadov, uplatňovanie bezodpadovej technológie a tak ďalej.