Chcela by som hlavne oceniť, že sú to úlohy, ktoré majú bezprostrednú väzbu na ciele hospodárskeho rozvoja a že sú to hlavne také úlohy, ktoré dávajú určitú záruku realizácie dosiahnutých výsledkov zo spoločenskej praxe. Oceňujem tiež, že sa uskutočňuje previerka možností skracovania lehôt riešenia niektorých výskumno-vývojových úloh, ktorých výsledok by mohol prispieť k rýchlejšej realizácii vedy a techniky v spoločenskej praxi alebo k rovnomernejšiemu rozloženiu úloh do celej päťročnice. Zvlášť oceňujem pritom, že plnenie úloh vedeckotechnického rozvoja je založené na rozšírení medzinárodnej spolupráce pri riešení úloh štátneho plánu a na prechode k vyšším formám tejto spolupráce a taktiež na prehĺbení našej sústavy vedeckotechnických informácií s významnou sovietskou informačnou sústavou.

Pri posudzovaní úloh šiestej päťročnice nemôžem opomenúť, že medzi rozhodujúce faktory vedeckotechnického rozvoja vždy patrila aj tvorivá práca vynálezcov a zlepšovateľov. Prakticky v každej VHJ bol rozvoj vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia významným prostriedkom a mnohokrát i jediným východiskom splnenia úloh plánu a zvlášť urýchlenia vedeckotechnického pokroku a zvyšovania produktivity práce. Pripomínam, že len v roku 1975 bolo u nás podaných 6380 prihlášok vynálezov a viac ako 256 tisíc zlepšovacích návrhov a že spoločenský prospech v roku 1975 z využitých vynálezov a námetov predstavoval hodnotu viac ako 6,5 miliárd Kčs.

V priaznivej pozjazdovej atmosfére sú dané podmienky, aby sa toto hnutie úspešne ďalej rozvíjalo. Sú vyhlásené tematické úlohy a konkretizované programy a zvlášť potešiteľné je, že rozvoj vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia, poňatie ich úlohy v rozvoji a využitie tvorivých síl a iniciatívy pracujúcich sa správne chápu ako trvalá úloha v celej päťročnici. Chcela by som k tomu záverom dodať, že zápas o vysoký efekt vedeckotechnického rozvoja a jeho účinný prínos považujeme za jednu z prvoradých úloh tejto päťročnice, lebo jeho výsledok bude spolu s efektívnym plnením investičných zámerov rozhodujúcim faktorom ďalšieho rastu životnej úrovne nášho ľudu. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Vojtekovej. Slovo má poslanec V. Mařík. Pripraví sa poslanec Z. Zuska.

Poslanec SN JUDr. RSDr. V. Mařík: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, přistupují-li dnes poslanci Federálního shromáždění k projednávání návrhu zákona o šestém pětiletém plánu, činí tak bezesporu s vědomím větší opory než kdykoli předtím, protože milióny pracujících již svými postoji a pracovní iniciativou vyjádřili plnou podporu hospodářskému a sociálnímu programu, vytyčenému XV. sjezdem Komunistické strany Československa. Ze závěrů sjezdu vystupuje v širších rozměrech než dříve úloha samotného pracujícího člověka. Je logické, že i Revoluční odborové hnutí jako nejmasovější organizace dělnické třídy, se v souladu s životními zájmy pracujících a se svou třídní odpovědností plně hlásí k programu XV. sjezdu KSČ. Vyjadřuje plánem aktivity Revolučního odborového hnutí do IX. všeodborového sjezdu odborový přístup k prosazení programu strany v každé základní organizaci ROH, na každém pracovišti. Jestliže generální tajemník strany Gustáv Husák na XV. sjezdu KSČ zdůraznil, že musíme intenzifikační faktory učinit trvalým pramenem efektivnosti, pak i iniciativa mas se dostává do nové polohy, počítá se s ní nejen jako s politickým a sociálně třídním jevem, ale musí se vzít do souhry se všemi ekonomickými zdroji růstu, kterými budeme schopni prorazit mnohé bariéry, které brání někde dalšímu vzestupu.

Soutěžní hnutí se totiž plete pod nohama jen těm, kteří si myslí, že se nehodí do vědeckého řízení. Naopak, jen takové řízení, které podněcuje a rozvíjí socialistickou iniciativu, se může stát řízením vědeckým a racionálním, protože tím umocňuje všechny procesy výroby. Ale to chce od řady vedoucích řídících pracovníků chodit více do první fronty výroby, do první linie, přímo v provozu poznávat problémy práce a názory lidí a s větší znalostí a bezprostředněji potom řídit.

V řadách hospodářských i odborových orgánů je třeba se zamyslet nad některými slabinami. Například akce "Odborářské miliardy" odhalila, že téměř polovina úspor materiálových a jiných nákladů z jedněch závodů je pohlcena nehospodárností z ostatních závodů, a to dokonce i v rámci jednoho podniku.

Také přístup k brigádám socialistické práce je nárazový. Nejčastěji se vyžaduje od brigád pomoc, když je potřeba "šturmem" dohnat o sobotách a nedělích skluzy ve výrobě. Jestliže vedení a odborová organizace nedá brigádám potřebnou orientaci, podporu při jejich zkvalitnění, jestliže je ponechá samy sobě, uzavírají se potom jen do vnitřního života brigády, otevírá se pak prostor pro formalismus a oslabí to jejich poslání. Myslíme si, že novým, vyšším rysem v hnutí brigád socialistické práce se ukazuje sdružování jejich závazků podle příkladu brigády s. Ostrockého z Třineckých železáren, nebo osvojování úkolů nad úroveň plánu, údernické metody a ovládání techniky podle příkladu brigády socialistické práce s. Sakmara či brigády s. Greifa ze Severočeských hnědouhelných dolů.

Revoluční odborové hnutí bude s Vědeckotechnickou společností více podporovat součinnost pracovníků vědeckovýzkumné základny a vysokých technických škol se závody. Poslankyně Vojteková tu hovořila o významu vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí pro dlouhodobé tendence a ocenila jeho přínos. S tím se plně ztotožňujeme. Ale oč větší mohla být částka 18 mld Kčs dosažených z tohoto hnutí v minulé pětiletce, kdyby 85 tis. zlepšovacích návrhů, které již byly přijaty, nezůstalo ležet ladem. Stojí tedy před ministerstvy a odborovými svazky úkol, zpracovat dlouhodobé tematické plány a organizovat odbornou, technickou a morální pomoc zlepšovatelům a vynálezcům. Nedávno federální vláda a Ústřední rada odborů přijaly i příslušné opatření k morálnímu ocenění našich zlepšovatelů a vynálezců.

S pracovním úsilím je nerozlučně spojeno správné uplatňování mzdových nástrojů, a to tak, aby nefungovaly jen jaksi souběžně s plánem, ale přímo na podporu hlavních záměrů státního plánu, jak o tom hovořil soudruh Hůla v úvodním referátě. Hospodářské a státní orgány i odborové svazy mají velkou odpovědnost za to, aby mzdová praxe - systém je jedna věc, ale samotná praxe - byla postavena do služeb těchto záměrů, tím spíše, že tu byly vytvořeny nové podmínky racionalizací práce a mzdových soustav, jež zahrnují odměňování u více než 3 ¹/₄ mil. pracujících hlavních výrobních odvětví. Někde však panují nechvalné představy, že po zavedení nových tarifů se vystačí se starou organizací práce. Naopak, s racionalizací nelze končit, ale pokračovat v ní. S tím souvisí správné stanovení výkonových norem, kterých ze 42 mil. dosud zůstalo racionalizací nedotčeno 15 900 tis. K tomu musí říci naše odborové orgány stanovisko, aktivně k tomu pomoci spolu s hospodářským vedením. Podmiňuje to ovšem i zlepšování pracovních podmínek dělníků.

Se mzdovou politikou bychom v dlouhodobém vývoji neobstáli, kdyby nesměřovala, jak zdůraznil XV. sjezd strany, k pronikavější odůvodněné diferenciaci nejen mezi organizacemi podle společenské prospěšnosti a zásluh, ale i mezi jednotlivými pracovníky v rámci odvětví a podniku. Diferenciace by měla též přihlížet i k úzkému profilu některých povolání a k potřebám vyšší směnnosti, k žádoucí stálosti pracovních sil, zejména v nosných odvětvích, a snižování neodůvodněné fluktuace. Prostě, musíme jasně říci, že z jedné hroudy másla můžeme sice namazat krajíc chleba všem, ale ne všem stejně. Měli bychom se proto blíže podívat i na přiznávání tříd technickohospodářských, ekonomických a administrativních pracovníků. Domnívám se, že v systemizacích stále více mohutní množina tzv. "vedoucích", kteří vedou nanejvýš dva nebo i jednoho pracovníka.

Hospodářské i odborové orgány se budou muset zabývat řešením oceňování racionalizačních brigád, odměňování externích spolupracovníků z průmyslových závodů, vysokých škol, vědeckovýzkumných pracovišť, kteří do závodů vnášejí poznatky vědy a techniky. Tady nám z obavy o stokorunu někdy unikají milióny. Na rozhodujících stavbách je také třeba zlepšit mzdovou praxi, aby se tam mnohé zlepšilo z hlediska preference, a aby se od hmotného zájmu na objemových ukazatelích přešlo k užšímu sepětí prémií a odměn s plněním uzlových bodů stavební a technologické části výstavby. Tím také podporovat i přijímání a plnění sdružených socialistických závazků. Měla by se též zvýšit účinnější stimulace podniků, zajišťujících mimořádně závažné exportní dodávky.

Soudružky a soudruzi, je cenné, že federální vláda do návrhu předloženého zákona vkládá, i na doporučení ÚRO, ustanovení o komplexních programech péče o pracující, které budou v souladu s tvorbou šesté pětiletky ve výrobně hospodářských jednotkách a podnicích sestavovány a schvalovány podle plánu aktivity ROH do konce III. čtvrtletí t. r. Za uplynulých pět let došlo k celkovému výraznému snížení pracovní úrazovosti, včetně smrtelných úrazů a nemocí z povolání. Je to veliký úspěch našeho socialistického zřízení. V posledním ročním období však stoupl počet smrtelných úrazů v hornictví, energetice, kovoprůmyslu, dopravě a ve stavebnictví. I když vzrostla také pronikavým způsobem péče státu o osobní ochranné pracovní pomůcky a zařízení a zvýšily se náklady na jejich bezplatné poskytování na více než 1,5 mld Kčs ročně, přece jenom je třeba zkvalitnit a zvýšit výrobu některých druhů pracovních oděvů, obuvi pro pracující ženy, pro horníky, pro dělníky na rizikových pracovištích, a jiných druhů pomůcek. Tato výroba by měla být podle názoru Ústřední rady odborů i odborových centrál socialistických zemí zahrnuta do koordinace programů zemí RVHP.

Odborům jde o to, aby se komplexní péče nepřijímala jen jako hodnoty vnášené shora, ale aby se též organizoval iniciativní podíl pracujících na zlepšení pracovních a životních podmínek v rámci závodů a spolu s národními výbory a organizacemi Národní fronty v rámci obcí a měst. Tomu musí více sloužit než dosud fond kulturních a sociálních potřeb i akce dobrovolných brigádnických hodin "Odboráři svým závodům a republice".

Naplňování sociálního rozvoje pracovních kolektivů je též výrazem odborových práv a demokratizace sociální politiky, o jaké se nemůže dělnické třídě v kapitalismu ani snít.

Chtěl bych ujistit Federální shromáždění, že v celém Revolučním odborovém hnutí bude zákon o šestém pětiletém plánu přijat nejen jako záruka plánovitého vzestupu ekonomiky, ale i jako závazek uvádět linii Komunistické strany Československa iniciativou miliónů pracujících do života.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Maříkovi. Slovo má poslanec Zdeněk Zuska a pripraví sa poslanec Ján Machoň.

Poslanec SL JUDr. RSDr. Z. Zuska: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, období šesté pětiletky znamená pro hlavní město Prahu další, velmi významný krok k řešení nahromaděných problémů, k postupnému zlepšování životních podmínek pracujících, pro jejichž iniciativní přístup jsou vytvářeny stále lepší podmínky, a především k cílevědomému vytváření předpokladů rozvoje Prahy jako vzorného socialistického města. Pod vedením ústředního výboru strany se tak prosazuje do života linie poprvé zformulovaná na XIV. sjezdu a rozvinutá v dokumentech XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Zabezpečení úkolů programu sociálně ekonomického rozvoje společnosti, tak jak je vytyčil XV. sjezd strany, má v hlavním městě Praze některé specifické rysy.

Z iniciativy předsednictva ÚV KSČ a za účinného přispění vlád byl - jak známo - zpracován soubor dokumentů, určujících rozvoj města v příštích desetiletích, v podstatě do roku 2000. Vstupujeme tedy do etapy realizace těchto dlouhodobých koncepcí, vyjádřených generálním plánem rozvoje hl. města Prahy, ekonomickou strukturou, urbanistickou koncepcí i Směrným územním plánem Prahy, pražské a středočeské aglomerace.

Úspěšná realizace přijatých úkolů si vyžádá v Praze, a je možné říci, že na úspěchu splnění této podmínky bude přímo záviset, promyšlené usměrňování vývoje pražské ekonomiky respektující principy maximální hospodárnosti, vysoké společenské efektivnosti a harmonického, proporcionálního rozvoje všech městských funkcí. Půjde o to, aby hloubka poznání ekonomických procesů umožnila jejich aktivnější ovlivňování a také nezbytnou regulaci jejich vzájemného působení.

Závěry generálního plánu a ekonomické struktury znovu zdůraznily, že rozsah a četnost činností v hl. m. Praze neumožňuje všestranný rozvoj. Nevyvodit z tohoto poznání konkrétní a včasné závěry by vytvářelo nebezpečí, že ekonomika Prahy nevyužije všech svých možností pozitivního vlivu na dynamiku rozvoje ČSSR.

Při posuzování vývoje Prahy se za rozhodující potíž někdy považuje neutěšená bytová situace, jindy dopravní problémy, úkol zlepšovat životní prostředí nebo zabezpečit lepší soulad mezi novou, moderní výstavbou na jedné straně a péčí o historické památky a údržbu domovního a bytového fondu na straně druhé.

Je tu však jeden základní problém ne vždy ve všech souvislostech viditelný a postřehnutelný, ale všudypřítomný a mimořádně významný ze sociálně ekonomických hledisek. jde o demografický vývoj obyvatelstva Prahy a jeho významnou součást - tíživý nedostatek pracovních sil a 15letého dorostu.

Demografická skladba pražského obyvatelstva charakteristická stále vyšším průměrným věkem Pražanů, faktem, že každý čtvrtý občan Prahy je v důchodovém věku a teprve v posledních dvou až třech letech příznivější porodností, nezaručuje prakticky pro nejbližších 15 let téměř žádné přírůstky pracovních sil z vlastních zdrojů. Ne na všech úrovních a ve všech podnicích je objektivně závažná problematika pracovních sil pochopena pod zorným úhlem závěrů listopadového pléna ÚV KSČ z roku 1974 a zejména XV. sjezdu KSČ. Svědčí o tom fakt, že součet požadavků uplatňovaných u národních výborů hl. m. Prahy na nové pracovní síly dosahuje pravidelně každých půl roku 5 - 6 tis., požadavek na metry čtvereční nebytového prostoru, zejména úředních místností, skladů a archivů, každých půl roku, znamená přírůstek asi 120 - 150 tis. m², což je 3krát - 4krát větší plocha Václavského náměstí. Třebaže všechny požadavky jsou dobře odůvodněné a do jisté části oprávněné, je zřejmé, že v tomto rozsahu jsou nerealizovatelné.