Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Biľak, Brabec, Dzúr, Fekete, Hejna, Horáček, Hruškovič, Jandová, Janec, Kapek, Kazmér, Korbeľová, Korčák, Lenárt, Lichner, Lněnička, Löbl, Madarász, Mamula, Najmanová, Neubert, Neuman, Panster, Pražák, Remek, Říman, Sakmar, Suber, J. Šimek, Švestka, Varholík, Zuska

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Baryl, Bleyer, Burger, Fojtík, Gratcl, Krauskopf, Kvasnicová, Majtán, Procházka, Piščeková, Sedláček, Straka, Sytný, Šmejkalová, Vávra

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Balog, Colotka, Dráb, Erös, Gregor, Kantorák, Lúčan, Rigo, Sevejáni, Súľovská, Šucha, Tomášik, Válek

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil I. místopředseda FS ing. J. Marko.)

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Pokračujeme v rokovaní 23. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

Podľa článku 40 ods. 1 a 2 ústavného zákona o československej federácii sú snemovne schopné sa uznášať. Môžeme pristúpiť k prerokovaniu ďalšieho bodu schváleného programu, ktorým je

Návrh zdôvodní za federálnu vládu minister financií ČSSR súdruh Leopold Lér. Dávam mu slovo.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu za rok 1975. Je to závěrečný účet posledního roku páté pětiletky, tedy období, které, jak bylo konstatováno na XV. sjezdu KSČ, patří k nejúspěšnějším v celé historii budování socialismu v naší zemi.

Strana a společnost se úspěšně vypořádaly s důsledky krizového vývoje, politického a hospodářského rozvratu vyvolaného koncem šedesátých let pravicově oportunistickými a antisovětskými silami.

V souladu s usnesením XIV. sjezdu KSČ dosáhl náš pracující lid pod vedením strany významných úspěchů v rozvoj i národního hospodářství, což vytvořilo i předpoklady pro splnění programu růstu hmotné i kulturní úrovně pracujících. Bylo tomu tak proto, že cílevědomou prací vedení strany i stranických orgánů se neustále prohlubovala jednota a akceschopnost strany - vedoucí síly naší socialistické společnosti, upevňovala se vedoucí úloha dělnické třídy, jednota strany a lidu a byly důsledně uplatňovány principy proletářského internacionalismu, zejména všestranné a hluboké vztahy přátelství, spojenectví a vzájemné spolupráce se Sovětským svazem.

Na základě reálného programu vytyčeného XIV. sjezdem strany bylo dosaženo celé řady kvalitativních změn v naší ekonomice a celé společnosti.

Dosažené výsledky umožnily na XV. sjezdu KSČ vytyčit nové perspektivy výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Na XV. sjezdu KSČ byly pozitivně hodnoceny i výsledky ve finančním a měnovém hospodaření našeho státu i společnosti. Výstižně charakterizoval dosažené výsledky ve finanční oblasti soudruh Husák, když řekl: "Na zdravých základech se v uplynulých pěti letech vyvíjelo celkové hospodaření státu. Při zabezpečování plánovaných výdajů skončilo přebytky. Upevnila se kupní síla koruny doma i ve vztahu k zahraničí, a to i v obtížnějších podmínkách, které začaly působit v druhé polovině pětiletky."

Rovněž státní závěrečný účet posledního roku páté pětiletky, který předkládáme Federálnímu shromáždění, je dokladem dalšího výrazného vzestupu společenského, hospodářského a kulturního rozvoje naší republiky.

Realizace úkolů, které XIV. sjezd KSČ vytyčil pro léta 1971 - 1975 v oblasti financí prokázal, že i zde byly úkoly náročné, ale reálné.

V poměrně krátké době se podařilo překonat důsledky inflačního vývoje v krizovém období a při dynamickém rozvoji ekonomiky dosáhnout finanční rovnováhy a měnové stability.

Klíčový význam mělo úspěšné splnění úkolů v oblasti hmotných zdrojů v souladu s cíli páté pětiletky. Národní důchod stoupl během pětiletky o 32 %. Na tomto výsledku se podílejí všechna rozhodující odvětví národního hospodářství.

Tento vývoj se příznivě projevil i v poměrně rychlém růstu tvorby finančních zdrojů, s kterými naše ekonomika disponovala. Za pět let vzrostly o 92 mld Kčs, tj. o 38 %, což umožnilo finančně zabezpečit plánovaný rozvoj národního hospodářství i růst životní úrovně obyvatelstva. Z přírůstku finančních zdrojů tvoří více než třetinu přírůstek zisku. Vzrostla rovněž daň z obratu, odpisy a ostatní finanční zdroje vytvářené v podnicích socialistického sektoru. Prakticky téměř celý přírůstek finančních zdrojů byl získán růstem společenské výroby, zvyšováním výkonnosti a efektivnosti.

Na finanční a měnovou situaci měl příznivý vliv cenový vývoj. V souladu s direktivou strany hladina velkoobchodních i maloobchodních cen se během pětiletky prakticky nezměnila. Stabilita cen pozitivně ovlivnila pevnost československé koruny, posílila sociální jistoty obyvatelstva, zvýšila jeho důvěru v čs. měnu.

Posílila se úloha a autorita nejvýznamnějšího společenského finančního fondu, kterým je státní rozpočet, a to v souvislosti s celkovým zvyšováním účinnosti centrálního plánovitého řízení. Objem finančních prostředků, které procházejí rozpočtovou soustavou, se stabilizoval na úrovni představující zhruba dvě třetiny objemu národního důchodu. Došlo též k výraznému posílení rozpočtu federace, který má koordinující a integrující rolí v prosazování zásad rozpočtové politiky na základě principů demokratického centralismu. Z celkového objemu rozpočtových prostředků se soustředila v rozpočtu federace v roce 1975 více než polovina - 53 %. Celá rozpočtová soustava v souladu s pátou pětiletkou přispívala k vyrovnávání ekonomické úrovně obou národních republik a napomáhala k efektivnímu využívání jejich ekonomického potenciálu ve prospěch celé společnosti.

V hospodaření podnikové sféry se zvýšila úloha finančního plánu a prohloubily se jeho vazby na hmotný plán.

Soustava odvodů založených na zisku se stala hlavním regulátorem plánovitého rozdělování finančních zdrojů při zajišťování potřeb státu a podniků.

Významně se též posílila pravomoc a odpovědnost resortů a VHJ při finančním hospodaření. Objem finančních prostředků, které soustřeďují z podniků a které znovurozdělují, stoupl během pětiletky více než dvaapůlkrát a dosáhl v roce 1975 již 34,5 mld Kčs.

Ke zvýšení tlaku na mobilizaci zdrojů byly jednotlivým článkům řízení stanoveny závazné úkoly v tvorbě zisku a zpřísněním dotační politiky, jakož i limitováním neproduktivních výdajů byl vytvářen tlak na hospodárnost.

Byla obnovena funkce ročních rozborů hospodaření v procesu řízení. Významnou úlohu mělo i rozvinutí kontrolní a revizní práce finančních správ.

V souladu s úkoly státního plánu byly finanční nástroje také využívány k zabezpečování úkolů v našem zahraničním obchodě a pro hlubší zapojování Československa do mezinárodní dělby práce. Mobilizací zdrojů ve výrobě i úsilím v zahraničním obchodě se podařilo ve státním rozpočtu zabezpečit i nezbytné prostředky pro řešení důsledků vyvolaných růstem světových cen. V upevňování hospodářské spolupráce zemí RVHP a při zabezpečování úkolů komplexní socialistické ekonomické integrace stále aktivnější úlohu sehrává Mezinárodní banka hospodářské spolupráce, Mezinárodní investiční banka a kolektivní měna socialistických zemí - převoditelný rubl. V souladu s narůstajícími úkoly v této oblasti hledáme cesty, jak úlohu těchto významných nástrojů socialistické integrace dále rozvinout a prohloubit.

Celkově lze říci, že jednotlivé nástroje finanční politiky prokázaly v průběhu pětiletky svoji ekonomickou opodstatněnost při zajišťování příjmů státních rozpočtů a působily pozitivně na proces intenzifikace a zvyšování efektivnosti.

Jestliže můžeme konstatovat, že v plnění strategické linie hospodářské politiky - zvýšení efektivnosti společenské výroby - se dosáhlo pozitivních výsledků, neplatí to ve stejné míře o všech intenzifikačních faktorech. Nemalé rezervy zůstávají ve využití základních fondů i zásob, jakož i ve snížení materiálových i finančních nákladů. Nakonec i v dobrých podnicích je stále co zlepšovat - pružně uspokojovat výrobky měnící se potřeby národního hospodářství i obyvatelstva, včas reagovat na technický pokrok, využívat změnu situace na světových trzích, držet krok se světovou konkurencí.

Soudružky a soudruzi, jaké jsou základní výsledky rozpočtového hospodářství? Příjmy státních rozpočtů včetně rozpočtů národních výborů dosáhly v roce 1975 celkové částky 278,1 mld Kčs, což proti roku 1974 je více o 5,4 %.

Protože celkové výdaje dosáhly částky 273,8 mld Kčs, skončilo rozpočtové hospodaření ČSSR celkovým přebytkem ve výši 4,3 mld Kčs, z toho připadá na státní rozpočty 1,4 mld Kčs a na rozpočty národních výborů 2,9 mld Kčs. Samotný státní rozpočet federace vykazuje přebytek 1,343 mld Kčs. Přebytek ústředních rozpočtů za loňský rok se použije na úhradu závazků u Státní banky československé a na posílení státních finančních rezerv.

Přebytky rozpočtů národních výborů posílí stejně jako v předchozích letech jejich fondy rezerv a rozvoje. Stav těchto fondů dosáhne celostátně 4,8 mld Kčs. Jde o prostředky, jejichž použití umožňuje národním výborům plynulé plnění jejich úkolů a realizaci volebních programů Národní fronty, zejména v akci "Z".

Díky iniciativě a aktivitě občanů, organizací a národních výborů, které vynaložily velké politickoorganizátorské úsilí, se podařilo vybudovat v akci "Z" řadu nových společensky prospěšných zařízení. Jen za loňský rok tak přibylo např. 246 mateřských škol, 33 základních devítiletých škol, 566 dětských hřišť, 101 oddělení zdravotnických středisek, 224 společenských domů, 69 tělocvičen, 82 koupališť a bazénů. Tento výčet je možno ještě rozšířit o vybudované prodejní plochy, vodovody a kanalizace a opatření k ochraně a rozšiřování zeleně a vůbec o všestrannou konkrétní pozornost národních výborů věnována zlepšování životního prostředí a.všemu, co napomáhá dále a všestranně zvyšovat úroveň života našich občanů.

Soudružky a soudruzi, za celou pětiletku skončily státní rozpočty přebytky v celkové výši 12 mld Kčs. Z toho bylo použito:

- na úhradu závazků státu u státní banky vzniklých v šedesátých letech celkem 5,4 mld Kčs, čímž byly tyto závazky plně vyrovnány a bylo tak v plném rozsahu splněno usnesení Federálního shromáždění z roku 1970,

- na splacení investičních úvěrů hospodářských organizací s neúměrně dlouhou dobou návratnosti bylo použito celkem 2,8 mld Kčs a

- na posílení státních finančních rezerv celkem 3,8 mld Kčs.

Přebytky rozpočtů národních výborů činily za pětiletku 15,3 mld Kčs.

Aktivní protiinflační politika státního rozpočtu nespočívá jen v každoročním vytváření přebytků hospodaření, ale především v jejich použití a vytváření celkového klimatu hospodárnosti v hospodářské i rozpočtové sféře. Dosažené výsledky přispěly k upevnění financí socialistického státu a naší měny. Nedostavily se automaticky, vyžádaly si nemálo úsilí. Významně se na nich podílel i nepřetržitý rozvoj aktivity a iniciativy pracujících projevující se rozvojem socialistické soutěže, uzavíráním socialistických závazků zejména k 30. výročí osvobození naší republiky a na počest XV. sjezdu KSČ.

Vážíme si zejména brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád, zlepšovatelů a všech poctivě pracujících, protože právě jejich iniciativní a tvůrčí práce je základem dosažených úspěchů a nejpevnější zárukou dalšího dynamického rozvoje národního hospodářství, růstu životní úrovně a upevňování československé koruny.

Soudružky a soudruzi, rozhodující význam pro hospodaření státu mají finanční výsledky státních hospodářských organizací. Zisk státních hospodářských organizací dosáhl loni částky 117,3 mld Kčs, jeho plán byl překročen o 1,73 mld Kčs. V reálném vyjádření rostl během pětiletky tento důležitý zdroj financování průměrně o 8,4 % ročně.

Třebaže se nepodařilo zcela realizovat záměry plánu ve snížení materiálových nákladů, došlo i zde k úsporám, takže materiálová náročnost hospodářství se snížila. Zabezpečení dalších materiálových úspor vyžaduje trvalé zkvalitňování vnitropodnikového řízení, důsledné uplatňování principu chozrasčotu, soustavné používání ekonomických kalkulací a dodržování norem spotřeby. Pro snížení materiálových nákladů se musí cílevědomě vytvářet předpoklady na všech pracovištích.

Plán daně z obratu, která v roce 1975 dosáhla 66,5 mld Kčs, byl rovněž dobře plněn. Během pětiletky daň z obratu rostla v průměru o 5,9 %. Příznivý vývoj dodávek do tržních fondů se tedy projevil nejen v lepším uspokojování potřeb obyvatelstva, ale i ve státních příjmech.

Dosažené úspěchy v hospodaření státních hospodářských organizací nemohou zakrýt skutečnost, že nejsou výsledkem práce všech organizací. Stále ještě existuje řada podniků i VHJ, které se nedokáží vyrovnat se svými plánovanými úkoly nebo u nichž dochází ke zhoršování kvalitativních ukazatelů proti předchozím rokům.

V duchu listopadového pléna ÚV KSČ z roku 1974 je třeba zvýšit kritičnost při posuzování dosahovaných výsledků a důsledněji přistupovat k odstraňování zjištěných nedostatků. Svědčí o tom i poznatky z ročních rozborů. Je třeba zvýšit adresnost a konkrétnost v řídící práci, přijímat účinná, problémy řešící opatření a zabezpečit jejich důslednou kontrolu.

Zvýšení účinnosti řídící práce platí zejména pro oblast investiční výstavby, ve které v páté pětiletce bylo vynaloženo 600 mld Kčs. Základní fondy vzrostly o 30 %; je to nejrychlejší růst za období socialistické výstavby. V samotných hospodářských a rozpočtových organizacích bylo na investice vynaloženo 500 mld Kčs. To je částka bez individuální a družstevní bytové výstavby a bez investic družstevních organizací, na nichž se rozpočet podílel jednou polovinou.

Společenský zájem vyžaduje, aby návratnost těchto velkých vynaložených prostředků byla co nejrychlejší, aby jednotlivé investiční akce byly dokončeny včas, měly projektované parametry a dosahovaly plánovaného efektu. Nemůžeme si dovolit plýtvat, musíme ekonomicky kalkulovat a zvažovat, co nám každá proinvestovaná koruna přinese - ve vyšší výrobě, produktivitě práce, zisku a podobně.