Koncentrujeme pozornost i kapacity na rozhodující stavby, ale i na všech ostatních je třeba usilovat o zkracování lhůt výstavby, snažit se o snižování rozestavěnosti, nepřipouštět zvyšování rozpočtových nákladů a opakování dalších známých neduhů investiční výstavby. Zvyšování náročnosti na řídící práci je naléhavé v této oblasti zejména proto, že rozhoduje i o dalších možnostech úspor pracovních sil a o rozvoji národního hospodářství vůbec.

Nemalé rezervy máme v hospodaření se zásobami. Stav zásob dosáhl koncem minulého roku částky 267,3 mld Kčs a zvýšil se v průběhu loňského roku skoro o 20 mld Kčs; je to o 8,5 mld Kčs více než jsme plánovali. Přitom v tomto roce, podobně jako v předchozích letech pětiletky jsme počítali s tím, že se bude využití zásob zlepšovat, že se budou relativně vysoké objemy prostředků, které jsou v zásobách imobilizovány, postupně uvolňovat. Tento náš záměr se nepodařilo zcela realizovat. Vláda se příčinami neplánovaného vývoje zásob zabývala a ke zlepšení vývoje pro šestou pětiletku byla již přijata řada opatření.

Realizaci těchto opatření bude nutno věnovat na všech řídících stupních mimořádnou pozornost. Uvolnění prostředků, jež jsou zde nadměrně vázány, představuje významný zdroj pro rozvoj celého hospodářství i pro zvýšení celkové efektivnosti.

Také vliv finančních vztahů, nástrojů finanční politiky a ekonomické kalkulace nelze přes dosažené výsledky stále ještě považovat za plně účinný. Posilování jejich vlivu na růst zájmu o efektivnost a hospodárnost i zvyšování finančního tlaku zůstává stále aktuální. Tak jak roste náročnost nových úkolů, musíme hledat i účinnější cesty prosazování chozrasčotních principů socialistického hospodaření.

Soudružky a soudruzi, hlavním cílem programu hospodářské politiky KSČ vytyčené XIV. sjezdem bylo "zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot pracujících, a to na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby".

XIV. sjezd KSČ tak určil nejen hlavní cíl, na který se orientoval státní plán a státní rozpočet, ale současně stanovil i jedině možnou cestu k jeho dosažení. Ve stále náročnějších podmínkách, v nichž se uskutečňuje hospodářský rozvoj Československa, nelze zabezpečovat další růst životní úrovně jinak, než cestou vyššího využívání intenzívních faktorů růstu, účinnějším a efektivnějším využitím značného ekonomického potenciálu, jímž disponujeme. Musíme hledat skryté možnosti a nevyužité rezervy ve všech oblastech. Každý z nás se musí stát skutečným hospodářem. Kvalita života je a může být jedině odvislá od kvality práce.

Osobní spotřeba obyvatelstva se za pátou pětiletku zvýšila o 26,9 %, tj. rostla v průměru o 4,9 % ročně. Peněžní příjmy obyvatelstva vzrostly v tomto období o 29 %, průměrná mzda v národním hospodářství skoro o 19 %, maloobchodní obrat přes 30 %.

Situace na vnitřním trhu, zejména pokud jde o sortimentní skladbu zboží, se v průběhu pětiletky zlepšovala. Některé nedostatky v uspokojování poptávky po určitých druzích zboží však zůstávají, což musí obchod ve spolupráci s výrobou intenzivněji řešit. Úroveň spotřeby potravin rostla, zlepšovala se i její struktura z hlediska racionální výživy. V průběhu páté pětiletky výdaje na průmyslové zboží převýšily výdaje na potraviny. Vzrostla vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby. Koncem minulého roku připadalo na 100 domácností 30 osobních automobilů, 79 chladniček, 93 televizorů a 171 rozhlasových přijímačů.

Ruku v ruce s růstem vybavenosti domácností i s celkovým růstem životní úrovně se stále zvyšují i nároky spotřebitelů na módnost, parametry, vzhled a kvalitu. Naším vzorem není konzumní společnost, ale reálné uspokojování rostoucích potřeb tak, jak to umožňuje rozvoj ekonomiky v souladu s etikou a normami socialistického životního stylu, v souladu s rozvojem socialistického člověka.

Na růstu životní úrovně má významný podíl i společenská spotřeba obyvatelstva. Jde především o výdaje na sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, kulturu, bytovou výstavbu, rozhlas, televizi atd.

V loňském roce dosáhly tyto výdaje 97 mld Kčs, což představuje proti roku 1970 přírůstek téměř o 25 mld Kčs. Na 1 obyvatele připadala v roce 1970 částka 5220 Kčs a koncem pětiletky se zvýšila zhruba o čtvrtinu - na 6552 Kčs společenské spotřeby na jednoho obyvatele ročně. Výdaje na sociální zabezpečení za toto období se zvýšily o 28 %, na školství o 37 %, na zdravotnictví o 45 % a na kulturu o 61 %. V páté pětiletce ve srovnání s předchozí pětiletkou se zvýšil celkový objem výdajů na sociální a kulturní opatření o 46 %, z 300 mld Kčs na 438 mld Kčs.

V oblasti sociálního zabezpečení se v průběhu páté pětiletky v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ realizovala řada nových sociálních opatření, která byla zaměřena především na zvýšení životní úrovně důchodců a na podporu populačního vývoje. Systém sociálního zabezpečení, které má v ČSSR vysokou úroveň, se dále rozvíjel a zkvalitňoval.

Celkový objem vyplácených důchodů vzrostl z 24,6 mld Kčs v roce 1970 na 31,3 mld Kčs v roce 1975, tj. o 28 %. Přitom se průměrná výše starobního důchodu zvýšila z 863 Kčs na 953 Kčs.

Peněžitá forma společenské pomoci rodinám s dětmi vzrostla v průběhu pětiletky o téměř 60 %, tj. o 5,7 mld Kčs. Z celkové částky peněžních forem pomoci z částky 15,3 mld Kčs v loňském roce připadá 10,4 mld Kčs na přídavky na děti, 1,8 mld Kčs na peněžitou podporu v mateřství, 1,5 mld Kčs na mateřský příspěvek, 0,6 mld Kčs na podporu při narození dítěte atd. Připočteme-li také naturální formy pomoci a nejrůznější slevy, činil celkový objem společenské pomoci rodinám s dětmi v loňském roce 27,3 mld Kčs proti 19,8 mld Kčs v roce 1970. Dohromady za pětiletku poskytl stát rodinám s dětmi téměř 121 mld Kčs.

Ve školství se věnovala pozornost především rozvoji předškolní a mimoškolní péče o děti zaměstnaných matek. Koncem roku 1975 bylo v mateřských školách umístěno v ČSSR 475 tis. dětí, tj. 67,4 procenta 3 - 5letých dětí. Tím byl splněn úkol XIV. sjezdu KSČ, zapojit do mateřských škol do roku 1975 65 % těchto dětí.

Rozšiřovalo a zkvalitňovalo se také školní stravování. Počet stravovaných žáků vzrostl v ČSSR z 1162 tis. žáků v roce 1970 na 1543 tis. v roce 1975. V roce 1975 se ve školních jídelnách stravovalo téměř 65 % 3 - 14letých dětí.

Činnost zdravotnictví se v průběhu páté pětiletky dynamicky rozvíjela ve zdravotnických službách. Byly posilovány zdravotnické služby v ambulantní péči - především územní a závodní obvody, byla rozšířena péče o staré a dlouhodobě nemocné občany, důraz se kladl na rychlý rozvoj územních a závodních jeslí v souvislosti a příznivým populačním rozvojem.

Počet lékařských míst vzrostl o 18 %, z toho v ambulantní péči o 21 %, počet míst v jeslích o 8 % a počet lůžek v nemocnicích o 5 %.

Značně se zvýšily náklady na léky, které z 1,55 mld Kčs v roce 1970 vzrostly na 2,54 mld Kčs v roce 1975, tj. o 64 %, náklady na speciální zdravotnický materiál v loňském roce dosáhly částky 790 mil. Kčs a vzrostly o 46 % za pátou pětiletku. Údaje svědčí o pozornosti, jakou náš stát věnuje zdraví našich občanů. Měli bychom se však zamyslet nad tím, zda růst nákladů na léky není podle používání lepších, účinnějších a také dražších léků ovlivněn i nehospodárností a plýtváním. Važme si více léků, lidské práce a umu, kterého bylo zapotřebí k jejich výrobě, surovin, jež jsme dovezli a naučme se i s léky hospodařit rozumně. Koneckonců se požadavek přísné hospodárnosti netýká jen léků, ale celé oblasti společenské spotřeby.

V kultuře se postupně prosazovaly závěry XIV. sjezdu naší strany jak v oblasti ideologického, tak i kulturně výchovného působení. Značná pozornost se věnovala produkci angažovaných uměleckých děl především ze současnosti. Značná péče byla věnována opravám a údržbě státních kulturních památek, především historických jader měst. Na tyto účely bylo za pětiletku vynaloženo zhruba 2,8 mld Kčs. I tato významná částka ukazuje, jak si vážíme kulturně historického dědictví našeho lidu a že chceme je uchovat i pro další generace.

Velmi důležitou otázkou životní úrovně je bytová výstavba. Při jejím řešení se dosáhlo v průběhu páté pětiletky výrazného pokroku proti předchozím obdobím. Úkol XIV. sjezdu KSČ byl vysoko překročen, celkem bylo dokončeno 615 tis. bytů.

I v této oblasti vynakládá státní rozpočet značné prostředky; v loňském roce to bylo téměř 20 mld Kčs, což je o 36 % více než v roce 1970. Z této částky připadlo např. na státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu 2,4 mld Kčs a na úhradu ztráty podnikům bytového hospodářství 3,2 mld Kčs. V roce 1970 tato ztráta byla 1,5 mld Kčs, čili za pátou pětiletku výdaje na tuto oblast provozu bytového hospodářství státních a komunálních podniků se zvýšily o 88 %. Rozhodující část z výše zmíněné částky 20 mld Kčs, 11,6 mld Kčs, představují investiční výdaje státu v oblasti bytové výstavby, jež se od počátku pětiletky zvýšily o více než polovinu.

Na rozvoji společenské spotřeby se kromě státního rozpočtu podílejí i výdaje podniků z fondu kulturních a sociálních potřeb, z nichž se hradí příspěvky na závodní stravování, poskytují prostředky na zdravotní, kulturní, rekreační a podobné účely. V průběhu pětiletky se zvýšily tyto výdaje o 27 % a dosáhly v roce 1975 částky 2,2 mld Kčs. Za celou pětiletku to představuje 8,6 mld Kčs - bez půjček poskytovaných z tohoto fondu pracovníkům organizace. Kromě toho náklady podniků obsahují rovněž položky související s provozem závodních jídelen, rekreačních zařízení, jeslí, odborných škol, kulturních a dalších zařízení. Tyto náklady dosáhly v roce 1975 částky 1,9 mld Kčs.

Socialistický stát a socialistická společnost věnuje růstu životní úrovně mimořádnou pozornost. Svědčí o tom nejen uvedené údaje, které neobsahují řadu cenových intervencí spotřebních výrobků a služeb (např. hromadná městská doprava 1,1 mld Kčs ročně, osobní železniční doprava 2,2 mld Kčs), ale celkový sociálně ekonomický vývoj Československa orientovaný politikou KSČ tak, aby sloužil blahu všech našich občanů, zlepšoval hmotné i duchovní podmínky jejich života, rozvíjel jejich tvořivé síly a schopnosti.

Na rozvoji životní úrovně a upevňování sociálních jistot se stále významnější měrou podílí i činnost spořitelen a pojišťoven. Základním úkolem spořitelen pro období páté pětiletky bylo zabezpečovat stabilitu vkladového vývoje a upevňovat důvěru obyvatelstva v měnu. Tohoto cíle bylo dosaženo, stav vkladů se v páté pětiletce zvýšil o 56,2 mld Kčs a dosáhl ke konci roku 1975 výše 116,6 mld Kčs, což v přepočtu na 1 obyvatele činí v průměru 7800 Kčs.

Významně se zvýšil rozsah spotřebního úvěru. Za období páté pětiletky bylo poskytnuto nových půjček za 42,1 mld Kčs a splaceno 32,3 mld Kčs, zůstatek půjček ke konci roku 1975 dosáhl výše 20,5 mld Kčs. Struktura půjček se postupně změnila, zvýšil se podíl státem zvýhodněných půjček, které sledují celospolečenské záměry v rozvoji životní úrovně rodin.

Od 1. 4. 1973 do konce páté pětiletky činil počet půjček mladým manželům 468 tis. v úhrnné výši 10,6 mld Kčs. Počet státních příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu dosáhl 113 tis. a činil přes 300 mil. Kčs.

V oblasti pojištění došlo k dalšímu kvantitativnímu a kvalitativnímu rozvoji pojištění obyvatelstva. Tento trend je v souladu s růstem životní úrovně a vybavenosti domácností. Objem přijatého pojistného od obyvatelstva dosáhl v roce 1975 4,1 mld Kčs proti 2,3 mld Kčs v roce 1970. Stav rezerv životního a důchodového pojištění v roce 1975 činil 8,8 mld Kčs, v roce 1970 4,8 mld Kčs.

Soudružky a soudruzi, jak uvedl s. Štrougal na XV. sjezdu KSČ, musí finanční soustava plnit i v příští pětiletce náročné úkoly. "Pronikavé zvýšení výkonnosti ekonomiky a trvalý růst efektivnosti se neobejde bez účinnějšího využívání hodnotových vztahů. Při řízení a rozhodování musíme vážit každou vynaloženou korunu a z tohoto hlediska poměřovat efektivnost přijímaných řešení. Posílit je třeba i aktivní působení financí a úvěru. Nelze si představit zdravý ekonomický vývoj bez finanční, rozpočtové a měnové rovnováhy. Celá soustava finančních plánů a jejich nástrojů musí účinně zasahovat všude tam, kde se celospolečenské zdroje využívají s nízkým efektem, nehospodárně a v rozporu se stanovenými zásadami."

To také jsou základní postuláty, z nichž jsme vycházeli při formulování finanční a především rozpočtové politiky pro šestou pětiletku. Zachováváme a rozvíjíme to, co se osvědčilo v průběhu minulých pěti let v návaznosti na nové úkoly a na náročnější podmínky, v nichž je budeme realizovat.

Dosažené úspěchy nás mohou naplňovat hrdostí a jsou dobrou základnou pro další rozvoj naší společnosti. Nesmí nás však uspokojovat. Potřeby společnosti neustále narůstají, mění se podmínky, v nichž se rozvoj realizuje, náročnost se ve všech směrech zvyšuje. V současné době je nejdůležitější, aby v práci všech orgánů na všech stupních řízení byly důsledně uváděny do života myšlenky a závěry XV. sjezdu KSČ, aby byly přeměněny v konkrétní činy a výsledky. Jak ukázalo poslední zasedání ústředního výboru naší strany, program XV. sjezdu KSČ se stal programem všeho pracujícího lidu.

Vážené soudružky a soudruzi, státní závěrečný účet za loňský rok byl důkladně projednán ve výborech Federálního shromáždění. Děkuji všem poslancům za tvůrčí přístup a za řadu cenných připomínek, které využijeme pro naši práci.

Na závěr mi dovolte jménem vlády Československé socialistické republiky navrhnout, aby Federální shromáždění předložený návrh státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1975 schválilo.

Předsedající l. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Lérovi za výklad.

Jednotlivé kapitoly záverečného účtu prerokovali príslušné výbory a súhrnne ho prerokovali výbory pre plán a rozpočet Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Poslanec Jozef Belko je spoločným spravodajom výborov Snemovne ľudu. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL ing. J. Belko: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, súdruhovia poslanci! Podľa rozpočtového zákona, prijatého na príslušné rozpočtové obdobie a v súlade so zámermi štátnej finančnej politiky, sú v štátnom rozpočte federácie sústreďované spoločenské finančné prostriedky a prostredníctvom neho sú tieto plánovite využívané na finančné zabezpečenie úloh štátneho plánu. Dosiahnuté výsledky tohto hospodárenia sa odrážajú v údajoch štátneho záverečného účtu.

Vzhľadom na charakter a funkciu týchto prostriedkov schvaľovanie štátneho záverečného účtu je teda vždy politicky významným aktom ústavno-kontrolnej pôsobnosti a právomoci nášho Federálneho zhromaždenia. Je to tak aj preto, že poskytuje jeho orgánom príležitosť posúdiť a oceniť spoločenské úsilie, vynaložené v sledovanom období na realizáciu zámerov vyjadrených v úlohách štátneho plánu a štátneho rozpočtu. Zvlášť poskytuje príležitosť oceniť dosiahnutú úroveň organizátorskej, hospodárskej a kontrolnej práce na všetkých stupňoch. Súčasne je aj podkladom pre ocenenie spoločenského prínosu, aktivity a iniciatívy pracujúcich, zameranej na dosiahnutie plánovanej tvorby hmotných a finančných zdrojov a na ich efektívne a hospodárne použitie vo výrobnej a nevýrobnej sfére.

Príležitosť k tomuto hodnoteniu dostávajú predovšetkým výbory snemovní, a to jednak v súvislosti s prerokúvaním jednotlivých kapitol záverečného účtu, jednak pri prerokúvaní celkového znenia štátneho záverečného účtu československej federácie. Toto prerokúvanie je spojené s informatívnym zoznámením sa so súhrnnými výsledkami všetkých troch štátnych záverečných účtov ČSSR a s výsledkami hospodárenia v oblasti národných výborov.

V nadväznosti na schválený postup v apríli t. r. predsedníctvami obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia rokovalo sa o návrhu štátneho záverečného účtu čs. federácie za rok 1975 vo dvoch etapách. V prvej etape boli jednotlivé výbory snemovní poverené posúdiť výsledky dosiahnuté v činnosti a hospodárení jednotlivých ústredných orgánov štátnej správy federácie. V druhej etape po. súdili výbory pre plán a rozpočet za účasti delegovaných členov ostatných výborov celkové výsledky hospodárenia čs. federácie s prihliadnutím na vývoj našej ekonomiky a plnenie štátneho plánu v roku 1975 a zároveň prerokovali návrh vlády na uznesenie Federálneho zhromaždenia k štátnemu záverečnému úctu čs. federácie za rok 1975.