Dovoľte mi, vážené súdružky, súdruhovia poslanci, aby som sa vo svojej správe zaoberal poznatkami získanými v prvej etape prerokúvania štátneho záverečného účtu čs. federácie, t. j. pri prerokúvaní kapitol tohto účtu, týkajúcich sa ústredných orgánov štátnej správy federácie.

Pri posudzovaní návrhu jednotlivých kapitol štátneho záverečného účtu ústredných orgánov štátnej správy federácie rokovanie príslušných orgánov sledovalo predovšetkým, ako boli celkove a s akým efektom napĺňané programové úlohy týchto orgánov a ako bola zvyšovaná úroveň ich riadiacej a organizátorskej práce a ako bola skvalitňovaná plánovacia a rozpočtová prax. Súčasne sa sledovalo dodržanie záväzných úloh a limitov v investičnej a neinvestičnej oblasti, ďalej dodržanie systemizačných a úsporných opatrení a odporučení výborov pri prerokúvaní ich rozpočtovej kapitoly. Potrebná pozornosť bola venovaná aj plneniu úloh na úseku sociálnych a kultúrnych potrieb a stavu starostlivosti a údržby majetku zvereného príslušným orgánom.

Toto posudzovanie sa opieralo o dostupné a objektívne údaje a o poznatky získavané výbormi v priebehu roka v rámci kontrolnopoznávacej činnosti a pri prieskumoch. Tento postup dal výborom možnosť, aby mohli predovšetkým vysloviť svoj názor na dosiahnuté výsledky a na prínos každého orgánu k tvorbe zdrojov a požiadaviek štátnej hospodárskej politiky. Na základe takéhoto prístupu potom mohli výbory zaujať stanovisko k tomu, čo bude treba ďalej rozvíjať alebo zlepšovať.

Všetky výbory poverené prerokovaním kapitol štátneho záverečného účtu venovali plneniu tejto úlohy patričnú pozornosť a zodpovedne posudzovali príjmovú, výdavkovú, investičnú a neinvestičnú stránku týchto kapitol. To prispelo k tomu, že celková úroveň spracovania kapitol sa opäť prehĺbila a poskytovala vecne podrobnejší a úplnejší obraz o plnení plánovaných a neplánovaných úloh jednotlivých orgánov a organizácií začlenených do ich rozpočtu. Taktiež poskytlo obraz o nevyhnutne vykonaných rozpočtových opatreniach a o celkových kvalitách riadiacej a hospodárskej činnosti orgánov. V tomto smere možno vyzdvihnúť kapitoly menovite Štátnej banky československej, Federálneho ministerstva zahraničného obchodu a Federálneho ministerstva spojov.

Pri prerokúvaní kapitol dospeli výbory k zisteniu, že hospodárenie jednotlivých orgánov bolo vcelku vyrovnané a prebiehalo bez vážnejších výkyvov v rámci rozpočtových príjmov a výdavkov každej kapitoly. Za pozitívnu možno označiť skutočnosť, že takmer vo všetkých rezortoch boli dosiahnuté úspory a že úsporné opatrenia sa premietli v tých výdavkových položkách, kde to bolo zvlášť žiadúce. Prispeli k tomu menovite rôzne racionalizačné programy, prijaté niektorými rezortmi, ako aj jednotlivé opatrenia sledujúce uplatnenie väčšieho tlaku na rast efektívnosti a hospodárnosti a na využitie vnútorných rezerv.

K dosiahnutiu priaznivejších výsledkov hospodárenia prispeli aj pravidelnejšie previerky plnenia rozpočtových úloh a bola venovaná zvýšená pozornosť týmto úlohám v priebehu roka. Ďalej aj tá skutočnosť, že podľa výsledkov uskutočnených rozborov boli systematickejšie prerokúvané kvalitatívne stránky celkovej činnosti orgánov a boli prijímané potrebné závery na zvýšenie úrovne riadenia a hospodárenia, najmä na plnenie interných úsporných pokynov a na ich sústavnú a účinnú kontrolu.

Otázkam úspor a ich kvalite treba naďalej venovať sústavnú pozornosť, pretože často sú vykazované úspory aj v takých prípadoch, kde sa prostriedky účelovo nečerpajú, ako napr. na riešenie výskumných úloh alebo z titulu nekonania plánovaných akcií, prípadne z neplnenia plánovaných úloh v plnom rozsahu a pod.

Pokiaľ sa týka rozborovej činnosti a jej využívania na dosiahnutie priaznivých výsledkov, výbory ocenili, že pre ich správne chápanie a účelnú racionalitu boli vládou vytýčené potrebné opatrenia. Tieto sledovali zvýšenie náročnosti na riadenie a orientáciu zameranú na rozhodujúce problémy súčasného rozvoja a účinnosť už spomínaných opatrení.

S uspokojením možno konštatovať, že sa tento druh analytickej práce zlepšil a pomohol vniesť do systémových opatrení vyšší efekt. Niektoré nové prvky budú pozitívne pôsobiť aj v rokoch šiestej päťročnice. Pochopiteľne, že tieto rozbory nie sú ešte bez problémov, avšak pomáhajú dotvárať obraz problematiky rozvoja a naznačujú cesty možnej mobilizácie rezerv našej ekonomiky. Pokiaľ ide o konkrétne opatrenia, prijaté orgánmi na základe rozborov plnenia hospodárskych úloh za rok 1975, tieto sú zamerané zvlášť na ďalšie prehlbovanie hospodárenia so zverenými prostriedkami a na ich účelnejšie využívanie.

Zhodnotenie kapitol vo výboroch taktiež ukázalo, aké závery všeobecne vyplývajú z poznatkov získaných v priebehu prerokúvania štátneho záverečného účtu, zvlášť pre oblasť financií.

Podľa týchto poznatkov bude ďalší vývoj finančných vzťahov predovšetkým vyžadovať, aby dôsledne a na všetkých úsekoch a stupňoch riadenia boli plnené konkrétne úlohy rozvoja, vytýčené pre ďalší rozvoj národného hospodárstva v smernici XV. zjazdu KSČ, menovite v jej druhej časti.

Rastúca náročnosť a zložitosť budúcich hospodárskych úloh a s nimi spojené potreby si vyžiada zásadné a trvalé zabezpečovanie efektívnosti národného hospodárstva. Vyžiadajú si ešte výraznejšie prehĺbenie spolupráce so ZSSR a ostatnými socialistickými štátmi. Bude treba naďalej zamerať pozornosť na úlohy v investičnej výstavbe, vonkajších ekonomických vzťahoch, na urýchlenie realizácie vedeckotechnického rozvoja, na kvalitu dodávateľsko-odberateľských vzťahov a na hospodárenie so zásobami.

S potrebným dôrazom bude treba naďalej presadzovať na všetkých úsekoch nášho hospodárstva, vo výrobných a nevýrobných oblastiach prehlbovanie režimu hospodárnosti a kontroly, sústavne pôsobiť na zhodnocovanie živej a zhmotnenej práce, zvýšiť efektívnosť a rentabilitu zahraničnej výmeny výrobkov a taktiež účinnejšie využívať finančné aj iné nástroje ekonomiky na presadzovanie vždy čo najefektívnejšej cesty realizácie zámerov plánu.

S týmto zámerom sústavne treba zabezpečovať predpoklady ďalšieho rovnomerného vývoja našej ekonomiky zlepšovaním výsledného finančného vzťahu jednotlivých odvetví k štátnemu rozpočtu s cieľom posilniť tým dosiahnutie finančnej rovnováhy a menovej stability vo vnútorných a vonkajších vzťahoch.

Súdružky, súdruhovia poslanci! V záveroch prijatých k jednotlivým kapitolám príslušné výbory vyjadrili súhlas. Pokiaľ to považovali za účelné, prijali k tomuto uzneseniu dodatky vyjadrujúce stanovisko k výsledkom hodnotenia a prípadne ocenenia, alebo poukázali s kritickou náročnosťou na niektoré problémy v odvetví alebo v medziodvetvových vzťahoch, na ktoré budú iste v ďalšej činnosti príslušné orgány prihliadať.

Vyslovením tohto súhlasu bol vytvorený základný predpoklad pre schválenie celkového znenia štátneho záverečného účtu čs. federácie.

Výbor Snemovne ľudu pre plán a rozpočet po prerokovaní účtu tiež vyslovil s ním súhlas a odporúča snemovni vládny návrh schváliť v znení uvedenom v tlači č. 132.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Belkovi. Výbory Snemovne národov poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy poslanca D. Křenka. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec SN ing. D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v návaznosti na předchozí zprávu bych vás chtěl seznámit s výsledky projednání státního závěrečného účtu ve druhé etapě, tj. při projednávání jeho souhrnného znění.

Úvodem k tomu mně dovolte podotknout, že hospodářské úkoly roku 1975 jako posledního roku pátého pětiletého plánu zabezpečovaly naplnění základních cílů hospodářské politiky, stanovené na základě XIV. sjezdu KSČ pro období 1971 - 1975. V úkolech státního plánu na rok 1975 bylo přitom vzato v úvahu, že v předchozích letech docházelo k rychlejší mobilizaci a rozsáhlejšímu využívání různých zdrojů a rezerv a že některé cesty tohoto růstu nebudou opakovatelné, zvláště když bylo nutno brát v úvahu, že realizace bude probíhat za stále obtížnějších a složitějších podmínek. Přes některé dílčí odchylky v plnění úkolů pátého pětiletého plánu i některé dílčí nedostatky bylo však předpokládáno, že při důsledné realizaci úkolů plánu na rok 1975 budou základní změny celé páté pětiletky v rozvoji výrobních sil a ve zvyšování životní úrovně našeho obyvatelstva naplněny a že splněním reálných úkolů posledního roku pětiletky se vytvoří též příznivé základny pro zabezpečení dalšího dynamického rozvoje ekonomiky i v létech šesté pětiletky.

Vývoj ekonomiky v roce 1975 byl v konkrétních úkolech státního plánu orientován na další dynamický růst tvorby zdrojů a jejich strukturální soulad s potřebami vnitřního a vnějšího trhu a s potřebami výstavby, a dále na prohloubení naší účasti v mezinárodní dělbě práce.

V oblastech efektivnosti byl orientován hlavně na dosažení hospodárnosti materiálové a energetické spotřeby, na lepší jejich zhodnocování ve výrobcích a na dosažení vyšší technické úrovně a kvality produkce.

Důležitým podnětem k dosažení těchto záměrů státního plánu a v návaznosti na něj též úkolů státního rozpočtu se staly závěry listopadového zasedání ÚV KSČ z roku 1974 k hospodářskopolitickým úkolům rozvoje národního hospodářství v roce 1975, promítnuté do akčních plánů a řada dalších politickoorganizačních opatření vlády, přijatých k zabezpečení kvantitativních i kvalitativních úkolů tohoto plánu.

Při posuzování návrhu celkového znění státního závěrečného účtu sledovalo jednání rozšířeného zasedání výborů pro plán a rozpočet proto především, jak se dařilo naplňovat základní úkoly rozvoje a požadavky vytyčené pro rok 1975, zejména pak úkoly vedoucí ke zvyšování efektivnosti výroby a k důslednějšímu uplatňování faktorů jeho intenzifikace.

Současně se zaměřilo i na úroveň státní, plánovací a rozpočtové disciplíny a výsledky dosažené zvláště na úsecích investiční výstavby, vědeckotechnického rozvoje a zahraničního obchodu a při zabezpečování žádoucích změn ve struktuře dodávek spotřebního zboží pro vnitřní trh. Potřebná pozornost byla věnována též otázkám tvorby a použití účelových fondů, zevšeobecnění poznatků plynoucích z ročních rozborů hospodaření, dále výsledkům práce finančních kontrol a revizí, jakož i poznatkům získaným na úseku správy a ochrany našeho národního majetku.

Jednání výborů dospělo při tomto posuzování k závěru, že účinná řídící a organizátorská práce všech orgánů spolu s tvořivou a obětavou prací našich pracujících umožnily úspěšně zvládnout předsevzaté cíle a v řadě směrů dosáhnout více, než plán požadoval. Výsledky společenského úsilí, vynaloženého na zabezpečení potřebné tvorby zdrojů a efektivní jejich využití byly, při opět vysoké tvorbě těchto zdrojů v rozhodujících odvětvích a při dalším pokroku v prosazování směrů intenzifikace celkově příznivé, ač vývoj ekonomiky probíhal v mnohem náročnějších vnějších podmínkách. Ke vzestupu tvorby našeho národního důchodu o téměř 21 mld Kčs a ke stabilitě ekonomiky přitom významně přispívala též prohlubující se ekonomická spolupráce s ostatními socialistickými zeměmi a zvláště se SSSR.

Dosaženými výsledky byly, zvláště ve strojírenství, vytvořeny předpoklady pro plnění nových úkolů v šesté pětiletce, významně byla posílena materiálně technická základna naší ekonomiky, prohloubena mezinárodní ekonomická spolupráce, vytvářeny předpoklady dalšího průmyslového rozmachu naší země a zvýšení úrovně socialistických výrobních vztahů.

Dosažené výsledky v oblastech hmotné výroby se pochopitelně promítly i do růstu životní úrovně našich obyvatel. Fakta o růstu peněžních příjmů obyvatelstva a růstu osobní a společenské spotřeby či sociálních plateb, na které zde již bylo jmenovitě poukázáno, a řada dalších, podrobněji rozvedených v materiálu ke státnímu závěrečnému účtu, jsou přesvědčivým důkazem o plynule stoupající životní úrovni.

Na překročení plánované tvorby hmotných zdrojů se podílela především průmyslová výroba, v jejíž struktuře se zvyšoval podíl strojírenství, chemického průmyslu a výroby stavebních hmot. Zemědělství se se svými úkoly vcelku téměř vyrovnalo, i když záměr plánu v rostlinné výrobě nebylo možno pod vlivem přírodních podmínek uskutečnit v celém rozsahu. Ve stavebnictví bylo dosaženo rychlejšího než plánovaného tempa růstu prací, přičemž jejich plnění na stavbách stanovených jako závazné úkoly bylo podstatně vyšší než na ostatních stavbách.

Celkově příznivější výsledky dosažené ve výrobní sféře, zejména v krytí přírůstků výroby růstem produktivity práce a ve snižování nákladů na výrobu přitom nezakrývají, že ještě zůstávaly významné rezervy, a to především v rozdílných výsledcích jednotlivých podniků téhož odvětví a po věcné stránce zejména v možnostech snižování materiálové náročnosti výroby a způsobech zhodnocování surovin, paliv a energie či materiálů, nebo ve využívání základních fondů a zejména v hospodaření se zásobami.

V oblasti výstavby bylo při překročení úrovně investičních prací a dodávek roku 1974 o 7,9 % dosaženo vysokého tempa růstu a současně řady lepších ukazatelů. Ne zcela se však podařilo soustředit prostředky a síly na rozhodující stavby a zabránit skluzům zvláště ve výstavbě elektráren a petrochemie a také urychlit obnovu zastaralých strojů a zařízení.

Vliv závěrů květnového zasedání ÚV KSČ z roku 1974 k otázkám vědeckotechnického rozvoje se příznivě promítl do úspěšnějšího řešení výzkumných a vývojových úkolů a rychlejšího tempa zavádění získaných poznatků do výroby a k využití ve společenské praxi. To bylo také výbory oceněno, ale nebylo přitom přehlédnuto, že v obou ukazatelích zůstalo do splnění celkových záměrů ještě zhruba 10 %.

Ve vnějších ekonomických vztazích se úspěšně rozvíjela výměna zboží se socialistickými státy, zatímco v oblasti vztahů s kapitalistickými státy měl nemalý vliv cenový vývoj v kapitalistickém světě. Celkově zůstalo tempo růstu dovozů vyšší než vývozu, ač byly vytvářeny určité předpoklady k dosažení obratu.