Jestliže na úseku investiční výstavby se ukazují přes setrvávající nedostatky první nesmělé krůčky ke zlepšení, pak oblast zásob nedává žádný důvod k uspokojení.

Jen za poslední rok se jejich stav zvýšil o 20 mld Kčs, z největší části v průmyslových resortech, což vedlo k dalšímu zpomalení jejich obrátky proti jejímu plánovanému zrychlení. Souhrn příčin nakonec vyúsťuje v neplnění závaznosti dodavatelsko-odběratelských vztahů, v neplnění stability hospodářských plánů, na čemž se nepodílejí jen základní hospodářské jednotky. Svůj záporný vliv zde vykonávají stále nevyřešené závady v organizaci a řízení na různých místech. I když připustíme, že každé podnikání s sebou nutně nese hospodářská rizika, která se také uplatňují, není trvale možný takový stav dále udržovat.

Proto budu se zájmem sledovat, jakou účinnost prokáže opatření ministra financí směrované na tvorbu a čerpání fondu odměn, vztažené k plnění plánovaných ukazatelů o zásobách.

Uvolnění nadbytečných zásob do užití má hluboký národohospodářský význam také jako syntetický ukazatel plynulosti a rytmičnosti procesu výroby a oběhu.

Pro řešení naznačených problémů neexistuje jistě jeden a jednoduchý recept. Proto z tohoto pohledu je třeba posuzovat mé doplňující stanovisko k potřebě zvýšení osobní odpovědnosti pracovníků v celé struktuře řízení - jak se říká od mistra až po ministra - za kvalifikované, bezchybné řízení investiční politiky a touto odpovědností podnítit jejich pracovně politické hodnocení včetně zvyšování nebo snižování jejich odměn.

Dále se domnívám, že by mohlo být účelné podpořit vhodným normativním opatřením soustředění investičních prostředků, určených pro komplexní racionalizaci a modernizaci technického a technologického zařízení v kombinaci a vazbě na automatizaci i výsledné omezení nároků na dovoz. V tomto směru pak dát ještě přednost takovým záměrům, jimiž je sledováno rozšíření mezinárodní socialistické spolupráce.

Soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte, přes kritické zaměření mého vystoupení, vyslovit souhlas s hospodářskou politikou strany a státu i přesvědčení a důvěru, že tvořivé schopnosti našeho lidu jsou plnou zárukou dalšího úspěšného rozvoje naší socialistické vlasti.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Hovorí poslanec Ján Konečník, pripraví sa poslanec Milan Grégr.

Poslanec SL J. Konečník: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci. Výsledky štátneho záverečného účtu za rok 1975 skúmame aj z hľadiska závažnosti úloh vytýčených na novembrovom zasadaní ÚV KSČ 1974. Toto zasadanie položilo veľký dôraz na pozornosť, ktorá musí byť venovaná úsporám palív, energie, surovín a materiálov všetkého druhu a ďalej tomu, aby sa trvalo zvyšovalo ich zhodnocovanie vo výrobnej produkcii. Tieto požiadavky boli v podstate jedným z dôležitých predpokladov pre zabezpečenie ďalšieho rastu efektívnosti nášho národného hospodárstva v minulom roku a významným podnetom k usmerňovaniu a rozvíjaniu tvorivej zlepšovateľskej činnosti a racionalizačnej iniciatívy v podnikovej sfére.

Rad správ a informácií, s ktorými sme mali príležitosť sa v priebehu roku 1975 v našich výboroch zoznámiť, potvrdzuje, ako sa otázky úspor a lepšieho zhodnocovania stávali súčasťou činnosti mnohých podnikových projektov a konštruktérov, technológov, technikov a robotníkov, mnohých racionalizátorov a zlepšovateľov a hlavne komplexných racionalizačných brigád. Na mnohých miestach bola otázka úspor sprievodným javom kvality činnosti hospodárskych organizácií a dosiahnuté výsledky predstavovali významný prínos pre zabezpečenie aktuálnych potrieb rozvoja. Uviedol by som za všetky aspoň jeden príklad z odvetvia hutníctva a ťažkého strojárstva, ktoré patrí k najväčším spotrebiteľom palív a energie. Vlani mali byť v tomto rezorte dosiahnuté úspory vo výške 313 tisíc ton merného paliva, ale výsledkom úsilia jeho pracujúcich bolo dosiahnuté úspor vyšších o 89 tis. ton merného paliva.

K podpore úsilia o materiálové úspory a k dosiahnutiu pozitívnych prínosov na tomto úseku prispeli aj výsledky celoštátnej tematickej súťaže o úsporu kovov, surovín a materiálov. Konkrétne predstavuje v roku 1975 úsporu viacej ako 98 tis. ton ocele a železných kovov, takmer 3000 ton neželezných kovov, takmer 1 tonu drahých kovov a asi 40 a pol tisíc ton materiálov nekovových. Je iste potešiteľné, že to boli súčasne najlepšie výsledky za predchádzajúce roky súťaženia a že ich efekt sa zvyšuje o ďalšie preukázateľné úspory v nákladoch investičného a neinvestičného charakteru, resp. že rad námetov sa dá opakovať a využiť i v iných závodoch a pracoviskách a predstavuje ďalšie možné zdroje úspor.

Oceňujem výsledky tohto spoločenského úsilia kladne, i keď na druhej strane hospodárske výsledky minulého roku ukazujú, že v hlavných priemyselných rezortoch rástla materiálová spotreba vyšším tempom než dosiahnuté výkony, resp. že sa v spotrebe materiálov nepodarilo dosiahnuť celú plánovanú úsporu.

V novom období, keď závery XV. zjazdu KSČ ukazujú, akou spoločensky závažnou úlohou je dosiahnuť ďalšie úspory vyšším a efektívnejším zhodnocovaním surovín, paliva a energie a ako bude treba - ako to tiež bolo včera zdôraznené - sa ešte intenzívnejšie zamerať na mobilizáciu rezerv v tejto oblasti; v praxi napr. v oblasti palív a energie i na najvyššie zužitkovanie druhotných energetických zdrojov, či na širšie uplatňovanie polovodičovej techniky, alebo na zavedenie dokonalejších spotrebičov s vyššou účinnosťou odberanej energie.

Pôjde však i o potencionálne rezervy v možnostiach využívania druhotných surovín. Vzhľadom na ich rastúci význam by som chcel vo svojom príspevku venovať tejto oblasti tiež niekoľko poznámok.

Stále výraznejšie sa totiž ukazuje, že v dnešnom modernom surovinovom hospodárstve prestávajú byť tieto suroviny považované len za určitú výrobnú rezervu a stávajú sa významnou súčasťou surovinovej základne. Ich znovupoužitie vo výrobných procesoch pri našich obmedzených prírodných zdrojoch surovín a pri stále rastúcich potrebách priemyselnej výroby nie je však len podmienkou zabezpečenia dostatku tej ktorej dôležitej suroviny. Je totiž v nemalej miere spojené - ako to rad rozpočtov ukazuje - i s nemalými úsporami práce, energie, investícií, dopravných prostriedkov atp. a ich vplyvom nadobúda hospodárenie s druhotnými surovinami celospoločensky aktuálny charakter významnej záležitosti. Výsledky, ktoré sa v tejto oblasti dosiahli v minulej päťročnici pri zbere kovového odpadu a ďalších, pre národné hospodárstvo cenných surovín, možno označiť za dobré. Predstavujú mnohomiliónové úspory v národnom hospodárstve. V minulej päťročnici to bol na poprednom mieste hlavne zber papieru, ktorého sa vykúpilo cez 1 a pol milióna ton, ktoré predstavujú úsporu asi 300 tisíc plnometrov dreva, nehľadiac na ďalšie úspory energie a pracovných síl. Pritom podľa odhadu ešte mnoho papieru unikalo bez úžitku do spaľovní. Nepriemyslový zber železného šrotu dosiahol takmer 3 mil. ton, čo ročne predstavuje úspory asi 1,3 mil. ton rudy. Zber farebných kovov, ktorý je ešte efektívnejší, vyniesol za päťročnicu na 87 tis. ton. Sklenených črepov sa u obyvateľstva pozbieralo na 150 tis. ton, ktoré kryli danú potrebu len asi z 50 %. Pritom podľa odhadov uniklo na skládkach ešte väčšie množstvo. Významný bol i zber kožiek a peria od chovateľov drobného hospodárskeho zvieratstva. Napr. v zajačích kožkách sa vykúpilo cez 80 mil. kusov. Nie menej významné boli v tomto rámci i výsledky zberu dosiahnuté v minulom roku. Oceňujem zvlášť pohotové opatrenie vlády v oblasti priemyselného a nepriemyselného zberu odpadu ocele a liatiny, keď na počiatku minulého roku uviazol prísun šrotu do našich hút. Ich vplyvom sa podarilo napríklad v nepriemyselnej sfére zhromaždiť na 500 tis. ton šrotu a to je množstvo, ktoré sa do tej doby nepodarilo zozbierať. Napriek všetkým týmto pozitívam si z hľadiska požiadaviek na dosiahnutie lepšieho zhodnocovania surovín zasluhujú pozornosť niektoré rezervy v samotnom zbere a využívaní surovín. Určité rezervy zdrojov železného odpadu sú predovšetkým v samotných hutných podnikoch, pri odvoze rôznych odpadov na haldy, či pri spracovaní a odvoze oceliarskej trosky. Sú i v likvidovaných základných prostriedkoch, označovaných ako amortizačný šrot; sú na mnohých staveniskách a v banských podnikoch, a ako to často naša verejnosť kritizuje, bývajú mnohokrát za múrmi rôznych prevádzok, JRD či pozdĺž ciest.

Ako sa ukazuje, bude náš priemysel v šiestej päťročnici potrebovať zvlášť železný šrot, papier a z textilu hlavne vlnené a polovlnené pleteniny i veci ľanové a textil použitý na umývanie a čistiace potreby. Bude znovu potrebovať farebné kovy a sklenené črepy. Nemalá je i úloha vo výkupe zajačích kožiek, najmä keď počet chovateľov klesá. Pri získavaní drahých kovov by mala byť výdatnejšia aj pomoc laboratórií, výskumných ústavov a fotoúsekov.

Rezervy treba hľadať i v doterajšej organizácii práce, zvlášť pokiaľ ide o organizáciu výkupu a prepravy použitých surovín do zberní a spracovateľských podnikov. Ukazuje sa, že pre riadnu organizáciu zberu použitých surovín a hlavne pre zabezpečenie zvýšených úloh zberu bude potrebné vytvárať zodpovedajúce technické a ekonomické podmienky a pristupovať k tejto úlohe na príslušných miestach s väčšou koncepčnosťou a zodpovednosťou. Predovšetkým dobudovať a vhodne rozmiestňovať širokú výkupnú sieť, zabezpečiť vyhovujúce technické vybavenie najmä na zníženie fyzicky namáhavej práce a zabezpečiť i potrebnú prepravnú kapacitu.

Stretávame sa s tým, že naši občania poukazujú napr. na to, ako by bolo účelné budovať takúto výkupnú sieť ako súčasť komplexnej bytovej výstavby, pretože na nových sídliskách unikne najviac použitých surovín. Na to by však mali pamätať investori a projektanti a brať ohľad aj na to, že výkup z takto koncentrovaných zdrojov bude efektívnejší než zo zdrojov rozptýlených. Na verejnosti sa tiež hovorí o tom, že vo väčších mestách by sa nemali rušiť zberne druhotných surovín bez súčasného vybudovania náhradných. Domnievam sa, že oboje je správne a treba podporovať a hlavne treba domyslieť možnosť systematickejšej spolupráce organizácií Zberných surovín s národnými výbormi, napr. v oblastiach rekreačných a chatárskych, kde by úspešné riešenie mohlo prinášať pozitívne výsledky i z hľadiska záujmov sledovaných pri ochrane životného prostredia.

V otázke technického vybavenia a najmä v úpravárskej a lisovacej technike sa ukazuje, že by bolo účelné zainteresovať na ich výrobnom riešení hlavne niektoré podniky miestneho hospodárstva. Pokiaľ ide o zvoz a odvoz kovového šrotu a starého papieru, ukazuje sa, ako by bolo účelné túto problematiku doriešiť tiež koncepčne a plánovito podložiť.

Úlohy spojené s rastom významu druhotných surovín a zdokonaľovaním ich zberu sú z hľadiska potrieb tejto päťročnice výzvou k tomu, aby sa na všetkých miestach pristupovalo k zberovej, výkupnej a úpravníckej činnosti s ešte väčšou zodpovednosťou než v predchádzajúcich rokoch. V oblasti tzv. ľudového zberu sú pracovníkom Zberných surovín a NV výzvou k úspešnému rozvíjaniu akcií, ktoré povedú k ďalšiemu intenzívnemu zberu. V oblasti priemyselného zberu sú výzvou hlavne pre komplexné racionalizačné brigády a brigády združené z pracovníkov Kovošrotu a výrobných podnikov, aby sa účinne zapodievali riešením vzájomných vzťahov v tejto oblasti a uskutočňovaním prepravy a úpravy materiálov. Je to okrem iného dôležité aj preto, že v dôsledku realizácie racionalizačných opatrení a širšej renovácie rôznych dielcov objektívne narastajú i známky užšieho výskytu kovového šrotu.

Úspora všetkých druhov energie a materiálov je oblasť činnosti, kde sa skutočne otvárajú široké možnosti iniciatívy našich ľudí. Svoju úlohu by tu mali zohrať i masovokomunikačné prostriedky, ktoré podľa môjho názoru by mohli urobiť rozhodne viac, a to nielen v oblasti propagačnej, ale aj informačnej. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Konečníkovi. Slovo má poslanec Milan Grégr, do rozpravy sa pripraví poslanec Anton Muržic.

Poslanec SL JUDr. M. Grégr: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, dodavatelskoodběratelské vztahy představují rozsáhlou oblast především ekonomických vztahů vytvářejících se v procesu plánovitého rozdělování a oběhu výrobních prostředků a předmětů spotřeby. Jejich význam je dán v prvé řadě tím, že se v těchto vztazích zabezpečují materiální a ostatní potřeby společnosti a realizují záměry a cíle hospodářské politiky strany a státu.

Proto byla problematice dodavatelskoodběratelských vztahů věnována zvýšená pozornost v rámci příprav opatření na šestou pětiletku. Výsledky provedené analýzy přesvědčivě vyzněly v závěr, že cesta, která byla na tomto úseku nastoupena po památném zasedání ústředního výboru KSČ v dubnu 1969 a v níž bylo pokračováno po XIV. sjezdu KSČ, je správná a že je pouze třeba hledat opatření, která usnadní a urychlí další postup na této cestě v průběhu šesté pětiletky.

Plně platí i nadále poznatek vyplývající z analýz provedených k zabezpečení závěrů XIV. sjezdu KSČ, podle kterého dodavatelskoodběratelské vztahy nelze chápat zúženě a omezovat je pouze na vztahy vznikající až v etapě realizace a tedy v období rozpisu prováděcího plánu. V této fázi je totiž obvykle již pozdě odstraňovat vzniklé poruchy, zejména proto, že výrobní kapacita dodavatelských podniků je zpravidla již rezervována pro jiné úkoly a jakákoliv opatření působí jako zásahy do zformovaných dodavatelskoodběratelských vztahů a plánu běžného roku. Proto bylo třeba v plánovacím procesu dosáhnout toho, aby zmíněné problémy byly zjištěny a vyřešeny v období přípravy prováděcích plánů a tedy před uzavíráním realizačních smluv a vytvořit za tímto účelem potřebné předpoklady i v právním řádu. To se stalo především právní úpravou projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů v plánovacím procesu, která byla u nás poprvé přijata v roce 1972.

Za poměrně krátké působení této úpravy z roku 1972 bylo zjištěno, že principiálně je tato úprava nepochybně správná, avšak že pro období šesté pětiletky je v některých směrech třeba prohloubit pojetí vyhlášky a tak posílit její účinnost.

Tak se především ukázalo, že je třeba stanovit, v kterých případech je projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů povinné. V návaznosti na to bylo nutno upravit rozhodování vzniklých rozporů nadřízenými orgány. Dalším nutným opatřením bylo stanovení závaznosti dohodnutých protokolů o projednání dodavatelskoodběratelských vztahů anebo případných rozhodnutí nadřízených orgánů, pokud jde o uzavírání hospodářských smluv.

Prohloubení a upřesnění zmíněné úpravy projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů bylo nutné zejména v oblasti dodávek pro investiční výstavbu, v oblasti zahraničního obchodu a v oblasti úkolů rozvoje vědy a techniky. V těchto oblastech, které lze označit za klíčové z hlediska náročných úkolů, jež před nás staví šestá pětiletka, se totiž projevovaly a projevují závažné potíže v dodavatelskoodběratelských vztazích.

Pokud jde o investiční výstavbu, ukázalo se, že je třeba propojit úpravu obsaženou ve vyhlášce o dokumentaci staveb z roku 1973 s vyhláškou o projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů a dosáhnout tak jejich souladného působení. Existují zde velmi těsné vazby; z postupně zpracovávané dokumentace staveb vyplývá stále konkrétnější poznání specifikace dodávek výrobků a prací potřebných pro konkrétní stavbu a naopak nelze připustit, aby postupovala příprava stavby, aniž by pro to byly vytvořeny potřebné předpoklady ve sféře plánu a aniž by pro ni byl vybudován dodavatelský systém. Též postupy stanovené pro projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů musí přispět k utužení celkové kázně v investiční výstavbě, bez nichž nelze dosáhnout odstranění některých "notorických nedostatků", které se na tomto úseku projevují, jako je např. zahájení rozestavěnosti při nedostatečném projektovém či dodavatelském zajištění.

Na úseku zahraničního obchodu docházelo mezi organizacemi ke vzniku rozporů zejména při řešení otázky, jakým sortimentem mají být "naplňovány" úkoly plánu ukládané pouze v tzv. korunovém vyjádření. Tato problematika byla ožehavou zejména v oblasti tzv. kusových dodávek pro vývoz. Bylo proto třeba stanovit postupy vedoucí k odstranění těchto rozporů. U dodávek z dovozu pak bylo třeba pamatovat zejména na úpravy, k nimž došlo ve sféře předpisů o devizovém hospodářství, a které se nutně promítají do dodavatelskoodběratelských vztahů a na vytvoření podmínek pro účelné obnovení tzv. dovozních gescí. Na úseku rozvoje vědy a techniky bylo nutno stanovit postupy projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů, které odpovídají specifické povaze těchto hospodářských vztahů.