Všechna tato výše uvedená opatření přinesla nová společná vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže ČSSR z roku 1975 o projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů v plánovacím procesu. Spolu s ní došlo k některým dalším úpravám, z nichž je účelné poukázat zejména na současně vydanou vyhlášku Státní arbitráže ČSSR, kterou se výrazně posilují právní předpoklady pro realizaci hospodářské kooperace se zahraničím, zejména v rámci RVHP a na vyhlášku Státní arbitráže ČSSR, kterou se upravují hospodářské závazky ve výzkumu a vývoji s cílem zabezpečit cyklus: vývoj, výzkum, výroba, užití. V současné době dále dochází k novelizaci většiny základních podmínek dodávky; připraven je rovněž předpis o dovozu investičních celků, který má mj. stimulovat organizace a orgány k zabezpečování maximální efektivnosti při těchto dovozech a k včasnému uvádění dovážených kapacit do provozu.

Lze odpovědně konstatovat, že všechna tato opatření ve svém komplexu vytvářejí, resp. vytvoří předpoklady pro další zkvalitnění dodavatelskoodběratelských vztahů. Je samozřejmé, že je nelze považovat za konečná. Neustále se rozvíjející naše národní hospodářství, postupující budování materiálně technické základny vyspělé socialistické společnosti, používání stále modernějších a účinnějších metod řízení, budou nesporně vyžadovat i další zdokonalování postupů v oblasti dodavatelskoodběratelských vztahů v plánovacím procesu. Proto je třeba neustále analyzovat účinnost přijatých opatření s cílem včas zabezpečit jejich úpravy tam, kde se taková potřeba projeví. Na toto hledisko se v rámci zabezpečování úkolů vyplývajících z XV. sjezdu KSČ přednostně zaměřuje Státní arbitráž ČSSR ve spolupráci s celým systémem hospodářské arbitráže.

Je však nutné si položit ještě jednu závažnou otázku: je samotný fakt, že shora zmíněná opatření skýtají předpoklady pro další zkvalitnění dodavatelskoodběratelských vztahů, zárukou, že své poslání splní v plném rozsahu, a že tedy budou dostatečně účinná? Jediná správná odpověď na tuto otázku zní: účinnost těchto opatření závisí do značné míry na politické a odborné úrovni doslova tisíců pracovníků, jimž připadne úkol jejich provádění. Zkušenosti ukazují, že v pozadí celé řady nedostatků vznikajících na tomto úseku je nedodržování právních norem. Právní normy se však nedodržují samy. K tomu, aby se dodržovaly, je třeba lidí, kteří je vezmou "za své".

Funkci dodavatelskoodběratelských vztahů tedy významně ovlivňuje - buď pozitivně, či negativně - lidský činitel. Tento faktor mnohdy zůstává při zkoumání problematiky dodavatelskoodběratelských vztahů stranou naší pozornosti, která zde bývá především upřena na řešení celé řady jiných otázek. Sebelepší opatření však bude mít vždy určité nedostatky, jejichž výskytu asi vůbec nelze zabránit. Jde o to, aby tyto "skulinky" nebyly vyhledávány, aby nebyly používány k úniku z režimu příslušných opatření a aby dokonce takové - úspěšně provedené - jednání nebylo považováno za projev zdatnosti příslušného pracovníka spojené dokonce s finanční odměnou udělenou v ocenění za tyto "zásluhy". Velice mnoho záleží na tom, jaké "klima" se v tomto směru vytvoří na podnicích a na nadřízených orgánech. Jestliže na podniku, VHJ či na ministerstvu bude považováno za správné a pozitivně hodnoceno prosazování úzkých podnikových či resortních zájmů, pak se zde i sebelepší opatření přinejmenším zčásti mine svým posláním.

Zvýšení úrovně dodavatelskoodběratelských vztahů vyžaduje, aby došlo k celkovému zvýšení úrovně řídící činnosti. Zejména je nutné odstranit stávající nedostatek, spočívající v tom, že nadřízené orgány v mnoha směrech neuplatňují nebo nejsou s to uplatňovat dostatečně svou řídící činnost vůči svým podřízeným organizacím a místo ochrany celospolečenských zájmů podporují prosazování úzkých podnikových či resortních zájmů. S tím souvisí i skutečnost, že z centra se dosti často nedostatečně působí na dodržování socialistické zákonnosti, konkrétně na dodržování postupů stanovených vyhláškou č. 33.

Proto ruku v ruce se zdokonalováním systémových opatření musí být prosazováno politické hodnocení negativních jevů tohoto druhu. Je nutno vidět politickou škodlivost těchto jevů a umět se s ní vypořádat. A nezapomínejme, že to není podnik, VHJ nebo ministerstvo, které něco prosazuje, či odmítá atd., avšak že to jsou lidé - pracovníci, kteří za tyto orgány a organizace příslušný názor prosazují. Důležitost dodavatelskoodběratelských vztahů vyžaduje, aby pracovníci, kteří je provádějí, byli přitom nejen odborně, ale i politicky hodnoceni.

A na závěr je třeba zdůraznit ještě jeden fakt: tak četné a složité vztahy, jako jsou dodavatelskoodběratelské, nejsou myslitelné bez přísné kázně. A ta není myslitelná bez důsledného dodržování socialistické zákonnosti. Proto vůbec základním předpokladem účinnosti přijatých opatření v oblasti dodavatelskoodběratelských vztahů je, aby se příslušní pracovníci na všech stupních řízení důkladně seznámili s příslušnými předpisy a aby je důsledně dodržovali. Samotná znalost právních předpisů sama o sobě však ještě nestačí, pokud není podložena přesvědčením, že ta či ona právní úprava je správná, resp., že to či ono chování a jednání podniků je z celospolečenského hlediska rozumné, účelné a nutné. V tomto směru máme ještě co dohánět. A z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že celková účinnost dodavatelskoodběratelských vztahů je závislá nejen na dobré, účinné a kvalitní právní úpravě a dostatečné úrovni soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, ale i na tom, jak budeme trpělivě, systematicky a cílevědomě provádět politickovýchovnou práci a dosahovat žádoucí ideově politické úrovně pracujících, která je základním předpokladem dosahování žádoucích výsledků a kvality práce na všech úsecích našeho společenského života. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Grégrovi. Ako posledný z písomne prihlásených vystúpi teraz poslanec Anton Muržic.

Poslanec SN A. Muržic: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Záverečný rok piatej päťročnice ukázal, že závery XIV. zjazdu KSČ boli úspešne splnené. Vytvorili sa tým súčasne i podmienky pre plnenie náročných úloh, vytýčených XV. zjazdom KSČ.

Dosiahli sme výrazné úspechy vo všetkých oblastiach našej činnosti, aké nemajú u nás obdobu. O to viac nás musia mrzieť straty, ktorými vyšli navnivoč hodnoty vytvorené našou spoločnou prácou. A tieto straty neboli malé.

Keď pátram po príčinách škôd a strát v našej ekonomike, vidím, že príčiny spočívajú niekedy predovšetkým v nízkej úrovni riadenia a organizácie práce, v nedostatočnej kontrole a náročnosti, v pohodlnosti, nezodpovednosti, nedbalosti a ľahostajnosti niektorých pracovníkov.

Dovoľte, súdružky a súdruhovia poslanci, aby som sa niektorých príčin dotkol trocha podrobnejšie.

Jednou z hlavných príčin je, ako konštatoval generálny tajomník našej strany v správe ÚV KSČ na XV. zjazde KSČ: "Úroveň práce niektorých riadiacich pracovníkov, ktorí mnohé nedostatky len registrujú, uznesenia berú na vedomie, boja sa však rozhodnúť a vziať na seba konkrétnu zodpovednosť. To vedie k zbytočným prieťahom, k stavu, keď sa tak povediac, prehadzuje horúci zemiak z ruky do ruky." Aktuálnosť týchto slov potvrdzuje i prax niektorých vedúcich pracovníkov, ktorí sa snažia s každým vyjsť i za cenu ústupkov, skrývajú sa za rôzne predpisy a nariadenia, za kolektívne orgány, boja sa podriadených kontrolovať, z kontrol vyvodzovať závery, volať nezodpovedných, byrokratov a lajdákov k štátnej i straníckej zodpovednosti a tam, kde treba, aj náročnejšie ako dosiaľ využívať nápravné opatrenia v zmysle našich zákonov.

Ako ukazuje praktický život, taký štýl práce umožňuje, aby v takýchto neusporiadaných pomeroch stále ešte vegetovali ľudia, ktorí buď z nenávisti k socializmu alebo z osobných prospechárskych dôvodov nám škodia a parazitujú na našej práci. Preto treba, aby sme teraz, zabezpečujúc uznesenia XV. zjazdu, vyzdvihovali v zmysle uznesenia ÚV KSČ o kádrovej práci na funkcie smelých, iniciatívnych, energických pracovníkov, ktorí sa nebudú zmierovať s neporiadkami, lajdáctvom, parazitizmom a záškodníctvom a ktorí tieto negatívne javy budú energicky v zmysle našich československých zákonov riešiť.

Významnou skupinou škôd v našej ekonomike sú mimoriadne udalosti, ktoré predstavujú vysoké sumy i straty na ľudských životoch.

Tak v roku 1975 to bolo ¹/₂ miliardy Kčs a 110 smrteľných úrazov. A následné hmotné škody sú ešte niekoľkokrát vyššie. Výbuch uhoľného prachu v brnenskej kotolni a vzniknutý požiar, s priamou škodou 50 mil. Kčs a osemnástimi stratenými životmi zavinila nedostatočná údržba a kontrola kvality generálnej opravy. Ako sa zistilo deň pred výbuchom, už predtým odhalené nedostatky sa ani za rok neodstránili.

I požiare každoročne pohltia obrovské materiálové hodnoty. Aj tu na prvom mieste zisťujeme nedbalosť pracovníkov i niektorých vedúcich hospodárskych funkcionárov. K tomu by som však chcel dodať, že i požiarna ochrana zaostáva organizačne i technicky za súčasným vývojom. To sa konečne prejavilo i v diskusii branných a bezpečnostných výborov k záverečnému účtu kapitoly Federálneho ministerstva vnútra. Príslušníci dobrovoľných požiarnych zborov starnú a ich dopĺňanie mladými nie je úmerné súčasným potrebám. Profesionálne požiarne zbory na závodoch nemajú zatiaľ naplnené počty. Podobne je to i v mestských jednotkách. Pritom vymedzená pôsobnosť niekedy obmedzuje ich nasadenie v iných závodoch a miestach.

Vzniká otázka, či by sa nemalo uvažovať o ustanovení požiarnych zborov s pevnou, centrálne riadenou organizáciou, s veľkou územnou použiteľnosťou a vybavených najmodernejšou technikou.

Rozprava v branných a bezpečnostných výboroch ukázala aj na nedostatky vo vybavení modernými technickými prostriedkami, ako detektormi plynu, plošnými postrekovačmi, automatickými hlásičmi a inými, ktorých potrebu výroba pokrýva len z nepatrnej časti.

I v poľnohospodárstve kontrola ukázala na trestnú činnosť, na prečiny i priestupky. 394 tisíc ton obilia sa znehodnotilo rôznou nákazou a škodcami. Objavili sa i prípady zatajenia, rozkrádania i neoprávneného vydávania obilia brigádnikom. Ďalšou príčinou tohto stavu je aj politická bezstarostnosť a nezdravá dôverčivosť určitej časti našich ľudí. Napriek všetkej výchovnej práci existujú ľudia, ktorí podceňujú tendencie protistraníckych a antisovietskych skupín a jednotlivcov, ktorí v dôležitých ekonomických objektoch, ústavoch a organizáciách, kde sa pracuje s utajovanými skutočnosťami, sa snažia narušovať našu ekonomiku a vzájomné vzťahy v rámci RVHP. Často sú spojení s nepriateľskou emigráciou, ako to konečne ukázali i poznatky získané našim rozviedčíkom s. Minaříkom i pracovníkmi kontrarozviedky a našej bezpečnosti. Sú i pokusy cudzích rozviedok zmocniť sa utajovaných skutočností v rozhodujúcich úsekoch, predovšetkým v palivách, strategických surovinách, energetike, chémii, strojárstve, doprave a spojoch. Lajdáctvo a neporiadok ako sprievodné javy toho, o čom som hovoril v úvode, im v tom pomáhajú.

Taktiež v zahraničnom obchode potrebujeme oveľa dôslednejšiu prácu, najmä pri nezdôvodniteľných nákupoch licencií z kapitalistických štátov, a to hlavne pri nákupe zastaralých zariadení, ktoré nemajú parametre svetovej úrovne a ktoré ťažko poškodzujú našu ekonomiku a brzdia plánované tempo nášho rozvoja.

Nie je zanedbateľnou skutočnosťou ani to, že k nám prichádzajú i niektorí cudzinci s temnou minulosťou z čias okupácie, ktorí sa snažia korumpovať a podplácať našich občanov. Nejde len o trestnú kriminálnu činnosť, ale aj o ideologickú a morálnu diverziu, ktorá sa negatívne premieta i do socialistických výrobných vzťahov a internacionálnych zväzkov a ktorej musia čeliť spoločne všetky štátne i stranícke orgány.

Preto aj XV. zjazd venoval takú pozornosť prehĺbeniu leninského štýlu v riadiacej práci, ktorého plné rozvinutie v straníckych i štátnych orgánoch umožní nielen organizovať intenzívnu a vysoko efektívnu činnosť za širokej účasti príslušníkov strany i nestraníckych más, ale aj energickejšie a efektívnejšie bojovať proti negatívnym javom. Naplniť tento hlboký zmysel a obsah myšlienky V. I. Lenina, zvýraznený XV. zjazdom, že preverovať ľudí a kontrolovať, čo skutočne a ako kvalitne urobili, v tom a predovšetkým v tom je teraz jadro celej práce a všetkej politiky.

Vážené súdružky, súdruhovia! Týchto niekoľko údajov som uviedol hlavne preto, aby sme si uvedomili závažnosť dôsledného postupu pri odstraňovaní príčin strát a škôd, ktoré vznikajú každoročne nášmu národnému hospodárstvu. To môže napomôcť cieľavedomá riadiaca práca, ktorej súčasťou je kritická analýza, vysoká náročnosť a kontrola, tak ako to bolo zdôraznené i na XV. zjazde KSČ. V branných a bezpečnostných výboroch pri prerokúvaní záverečného účtu Federálneho ministerstva národnej obrany naši poslanci mohli konštatovať, že zriadenie kontrolných orgánov - ako pred niekoľkými rokmi odporučili naše výbory - prinieslo podstatné zníženie strát, že teda náklady na kontrolu sa mnohonásobne vyplácajú.

Uznesenie vlády ČSSR z júla minulého roka konkrétne vymenúvava kontrolné úlohy, zamerané na naše hospodárstvo, ukladá vytvárať vecné a časové predpoklady pre širokú účasť pracujúcich na kontrole a rozboroch hospodárskej činnosti. Je teda na všetkých, aby kontrola odhaľovala nedostatky, zo získaných poznatkov robila závery a prijímala účinné opatrenia, aby veľké úlohy, vyplývajúce zo záverov XV. zjazdu KSČ mohli byť čo najúspešnejšie splnené.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Muržicovi.

Súdružky a súdruhovia, hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikdo.) Vyhlasujem teda rozpravu za skončenú. Žiada záverečné slovo minister Leopold Lér? (Ne.) Nežiada. Pýtam sa spoločných spravodajcov, či nežiadajú o záverečné slovo. (Ne.) Ďakujem.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu o predloženom návrhu.

Pri schvaľovaní štátneho záverečného účtu čs. federácie platí podľa čl. 42 ods. 2 písm. e) zákaz majorizácie, čo znamená, že v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Zisťujem, že v zasadacej sieni je teraz prítomných 157 poslancov Snemovne ľudu, 60 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 62 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Snemovne sú schopné sa uznášať v súlade s čl. 40 ústavného zákona o československej federácii.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom uznesenia na odporučenie spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Za uznesenie hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike.

Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom uznesenia na odporučenie spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

S návrhom uznesenia súhlasili aj všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Pretože v oboch hlasovaniach s uznesením vyslovila súhlas väčšina všetkých poslancov zvolených v jednotlivých republikách, je uznesenie Snemovňou národov schválené.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporučenia spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.