Konštatujem, že všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu hlasovali za návrh, a teda i Snemovňa ľudu uznesenie schválila.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky prijalo uznesenie, ktorým schvaľuje štátny záverečný účet československej federácie za rok 1975, a podľa § 26 ods. 4 zákona č. 143/1970 Zb. rozhodlo súčasne o použití prebytku štátneho záverečného účtu československej federácie.

Vážené súdružky a súdruhovia, prerušujem teraz rokovanie na 25 minút. Pokračovať budeme o 11.30 hod.

(Jednání přerušeno v 11.05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.30 hodin.)

Předsedající I. místopředseda ing. J. Marko: Súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní podľa schváleného programu. Prerokujeme

Návrh zákona za vládu odôvodní minister poľnohospodárstva a výživy Bohuslav Večeřa. Dávam mu slovo.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR RSDr. B. Večeřa: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, po přijetí zákona o zemědělském družstevnictví a zákona o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění zemědělské výroby projednávaných na podzimním zasedání Federálního shromáždění, je dnešnímu plenárnímu zasedání předložen vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Vytváří se tak soubor významných zemědělských zákonů, kterými v první oblasti je reagováno na dynamický rozvoj výrobních sil a socialistických výrobních vztahů v zemědělství a současně jsou vytvářeny v právní oblasti podmínky pro další úspěšný vzestup naší socialistické zemědělské velkovýroby.

Půda je základním výrobním prostředkem pro zemědělskou výrobu, ale současně naším velkým celospolečenským bohatstvím.

Proto při socialistické přestavbě našeho zemědělství jsme vždy usilovali nejen o to, aby toto celospolečenské bohatství přešlo do rukou pracujících v zemědělství, aby se posilovaly a upevňovaly užívací vztahy socialistických zemědělských organizací k půdě, ale současně aby zemědělská půda byla maximálně využívána pro výrobu potravin.

V podmínkách naší země je tento požadavek zvláště významný, neboť patříme k státům s nejmenším podílem půdy na občany, a to v průměru 0,47 ha zemědělské, z toho 0,33 ha orné.

Úbytky zemědělské půdy jsou nenahraditelné, neboť zemědělskou půdu nelze rozšiřovat nad hranice dané přírodními podmínkami. Proto musíme považovat za velmi varovný uplynulý vývoj, kdy za téměř 40 let - od roku 1937 - poklesla výměra zemědělské půdy v naší zemi o 9,68 %, to je o 751 027 ha půdy, z toho 696 004 ha orné půdy, tj. o 12,42 %.

Snaha nahradit zemědělský půdní fond, omezit vyčleňování půdy ze zemědělského půdního fondu, který již v té době patřil k prvým legislativně právním opatřením na světě, směřujícím k ochraně zemědělského půdního fondu.

Uplatňování ustanovení tohoto zákona přineslo určité zlepšení, nikoliv však zásadní obrat.

Trvající nepříznivý vývoj v úbytcích půdního fondu, představující v letech 1960 - 1965 ještě ročně přes 33 tis. ha zemědělské a téměř 12 tis. ha orné půdy, byl proto podnětem k vydání nového zákona č. 56/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který nabyl účinnosti k 1. září 1966.

Časový odstup téměř 10 let k praktickému uplatňování tohoto zákona umožnil komplexně zhodnotit jeho účinnost. Nesporně pozitivním výsledkem je skutečnost, že v průběhu čtvrté a páté pětiletky se podařilo snížit na polovinu roční úbytky zemědělské půdy proti stavu, který byl zaznamenán před rokem 1966, kdy představoval 15 662 ha ročně. Naproti tomu však nepoklesly úbytky orné půdy, které zůstaly relativně na vysoké úrovni.

I když na snižování výměry orné půdy se zčásti podílí její převod do luk a pastvin v extremních horských oblastech, zvláště v SSR, a to často i v zájmu ochrany půdy proti erozi, jsou trvale vysoké zábory půdy pro účely veškeré výstavby, které činí ročně 5700 - 9400 ha zemědělské půdy, z toho je téměř 60 % půdy orné.

Ukazuje se, že dosavadní zákonná úprava důsledně nechrání ve všech směrech zemědělskou půdu a zvláště s ohledem na její kvalitu.

Při dosažené úrovni zemědělské výroby v naší zemi a při požadavcích, které jsou na další rozvoj zemědělské výroby kladeny XV. sjezdem naší strany, který vytyčil strategický úkol dále zvýšit naši soběstačnost ve výrobě potravin a postupně během několika let dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin - je hlavním zdrojem přírůstků výroby zvyšování intenzity produkce na každém hektaru zemědělské a orné půdy.

Během budování socialistického zemědělství se již podařilo intenzitu výroby značně zvýšit. Proti roku 1948 bylo v uplynulých pěti letech vyrobeno na každém hektaru zemědělské půdy o 97 % více produkce. V příštím období však musíme dosáhnout ještě výraznější výsledky, zvláště v rostlinné výrobě.

Při současné úrovni a předpokládaném vývoji půdního fondu to předpokládá na každém hektaru zemědělské půdy zvýšit produkci o dalších 18 % v porovnání s uplynulou pětiletkou.

Splnění těchto záměrů je přímo spojeno s kvalitativní strukturou půdního fondu, se soustavným zvyšováním úrodnosti zemědělské a orné půdy.

Je proto ve společenském zájmu, aby byly přednostně chráněny lokality nejlepší zemědělské půdy, neboť společenské vklady na zvyšování úrodnosti půdy a zejména na zúrodnění méně hodnotných půd jsou vysoké a při současné tendenci, kterou jsem dokumentoval i na číselných údajích o úbytcích zejména kvalitní půdy, by dále vzrůstaly a nakonec i limitovaly samotnou úroveň výroby.

Jen v minulé pětiletce činily náklady na zúrodnění půdy 14,5 mld Kčs. Bylo odvodněno 306 tis. ha zemědělské půdy, na 99 tis. ha vybudováno závlahové zařízení, rekultivováno 256 tis. ha luk a pastvin, 40 tis. ha půdy pro zemědělskou výrobu předtím nepoužívaných a 179 tis. ha písčitých a těžkých půd.

Počítáme s tím, že tento program získávání a zúrodňování půdy bude dále rozvíjen i v této pětiletce. Je proto zcela přirozené, že společnost má zájem, aby tyto značné vklady byly plně zhodnoceny nejen zemědělskými podniky, ale současně, aby nebyly znehodnocovány a jejich efekt snižován záborem nejlepších a nejkvalitnějších pozemků, což vede k tomu, že zemědělská výroba je vytlačována do lokalit, ve kterých zvyšování úrodnosti půdy je spojeno s vysokými společenskými náklady.

Proto při zkoumání působnosti zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, k němuž dalo podnět a direktivu dubnové plénum ÚV KSČ z roku 1972, bylo přihlíženo k celému komplexu těchto otázek se snahou zahrnout do jeho novely kvalitativně nová ustanovení, která by zvýšila jeho účinnost za situace, kdy dále všestranně vzrostl společenský význam půdy a potřeba jejího vysoce intenzívního využívání.

Vážení soudruzi poslanci, dovolte, abych v další části svého vystoupení stručně objasnil a zdůvodnil hlavní směry předložené novely.

V duchu direktivy stranických orgánů a vlády je všeobecnou tendencí všech novelizovaných ustanovení zpřísnění ochrany půdního fondu, a to vhodnou kombinací ekonomických a administrativních opatření.

Zvlášť výrazně je tato tendence uplatněna v ustanoveních, která se týkají ochrany nejlepších půd.

Ukázalo se nezbytným, aby přímo v zákoně byl vysloven zákaz používat pro nezemědělské účely ornou půdu I. nebo II. bonitní třídy, chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy, jakož i ornou půdu, na které byla provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity výroby. V obcích, v nichž není orná půda I. nebo II. bonitní třídy, bude této ochrany požívat orná půda, zařazená do dvou nejlepších bonitních tříd.

Napříště tak budou chráněny nejlepší půdy, kterých máme pouze pětinu z veškeré výměry zemědělského půdního fondu.

Návrh zákona zvyšuje rovněž nároky na všechny zemědělské organizace, kterým je ukládána povinnost intenzívně a racionálně využívat zemědělskou půdu pro zemědělskou výrobu.

Řádné neobdělávání zemědělské půdy nebo její nevyužívání bude mít za následek postihy a sankce.

Nová úprava věnuje pozornost i vedení řádné evidence půdy. Ve vládním návrhu zákona je socialistickým zemědělským organizacím uložena povinnost vést soustavně, za účinné pomoci orgánů geodézie a kartografie, podnikovou evidenci půdy. Zavedení pořádku do podnikové evidence půdy přispěje kromě jiného k odstraňování tzv. nepovolených změn kultur a nežádoucích převodů zemědělské půdy do půdy lesní a do kategorie pozemků pro zemědělskou výrobu nevhodných.

V novelizovaném zákoně bude vyslovena povinnost, aby o takových převodech půdy, pokud budou nutné, rozhodovaly orgány ochrany zemědělského půdního fondu, tak jako ve všech případech odnětí půdy pro jiné účely.

K zavedení pořádku a k zamezení úniku zemědělské půdy přispěje i to, že jsou přesně vymezena kritéria kvality půdy a převody budou omezeny pouze na případy, kdy jde o pozemky extrémně svažité, ohrožené erozí, kamenité, štěrkovité, nepřístupné mechanizaci apod.

Dosavadní zákon nemá žádné ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu před jeho odnímáním pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů. V novele bude proto výslovně stanoveno, že zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů.

Vládní návrh se důsledně vypořádává s otázkou rekultivace dočasně odňaté zemědělské půdy a v tomto směru zpřesňuje podmínky pro předkládání plánu rekultivace. Plány rekultivace budou podléhat schválení orgánů udělujících předchozí souhlas k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

Tak, jako budou postihovány zemědělské organizace za nevyužívání zemědělské půdy, tak současně ustanovení zákona povede k zvýšení tlaku na těžební investorské organizace, aby včas provedly rekultivační práce. Jestliže tyto organizace provedou rekultivaci opožděně a nevrátí dočasně odňatou půdu ve stanovených lhůtách, budou jim podle připravovaného vládního nařízení odvody zvyšovány za každý další rok vždy na dvojnásobek původně stanoveného odvodu.

K zabezpečení jednotného postupu při výpočtu výše odvodů za odnětí půdy určuje návrh objektivní kritéria pro sazby odvodů, a to podle přírodních stanovišť a bonitních tříd, v nichž jsou pozemky zatříděny. Základní sazba bude u pozemků první bonitní třídy v nejlepším přírodním stanovišti činit 1350 tis. Kčs za 1 ha a u pozemků osmé bonitní třídy v nejhorším přírodním stanovišti 10 tis. Kčs za 1 ha.

V některých zákonem určených případech bude základní sazba zvýšena až o 100%. Naproti tomu u luk a pastvin budou základní sazby sníženy, a to u luk od 30 do 65% a u pastvin od 65 do 80%. Předpokládá se, že tato struktura odvodů za odnětí půdy bude působit na investory tak, aby investiční výstavbu prováděli na horších půdách.

Významným opatřením je i posílení centrálních zdrojů, pro financování nákladů sloužících k zúrodnění půdy tím, že napříště i jednotná zemědělská družstva budou platit odvody do Státního fondu pro zúrodnění půdy a nikoli do svého fondu, jako je tomu dosud.

Tato změna, doprovázená celkovou objektivizací základních sazeb odvodů, podstatně zpřísňuje podmínky i pro účelovou zemědělskou výstavbu družstevních organizací. Je v tom vyjádřena snaha, abychom i v zemědělství stavěli na půdách horších - od V. bonitní třídy výše.

Dosavadní zákon o ochraně zemědělského půdního fondu nemá žádné ustanovení o náhradě ekonomické újmy, která vzniká socialistickým zemědělským organizacím při podstatném zásahu do jejich půdního fondu. V podstatě mají organizace nárok pouze na náhradu za likvidované základní prostředky a za škody na porostech.

V praxi dochází k značným komplikacím, které spočívají v tom, že zemědělské organizace, u nichž dojde k značnému záboru půdy, nejsou schopny z vlastních zdrojů intenzifikovat výrobu na zbývajících plochách tak, aby mohly plnit stanovené výrobní úkoly.

Je proto namístě, aby zemědělským organizacím byla poskytována úhrada nákladů na účelná intenzifikační opatření v případech, kdy odnětí zemědělské půdy, popřípadě omezení hospodaření na ní povede průkazně k výraznému narušení výroby.

Použití prostředků bude přísně účelové, kontrolované příslušnou okresní zemědělskou správou, aby směřovala především k intenzifikaci rostlinné výroby.

Podle dosavadní právní úpravy nemohly orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty. Přitom v praxi dochází velmi často k obcházení některých zákonných ustanovení a mnohdy i k jejich vědomému porušování.

Je proto nezbytné, aby zákon byl v tomto směru doplněn. Navrhuje se, aby organizacím byly ukládány pokuty až do výše 500 tis. Kčs, a to zejména za neoprávněné odnímání půdy pro nezemědělské účely, za nedovolené provádění změn kultur, za neplnění opatření, která byla uložena při odnětí půdy, za nedostatečné obdělávání nebo využívání zemědělské půdy apod.

To jsou, soudružky a soudruzi, v hrubých rysech nejdůležitější principy novely, o nichž jsem chtěl v krátkosti informovat.

l z tohoto výčtu konkrétních opatření je zřejmé, že odpovídají směrům a potřebám, které jsem v úvodu zdůvodnil, a že jsou realizací direktiv, které pro zpřísnění ochrany půdního fondu a lepšího hospodaření s půdou vytyčil ÚV KSČ.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, předložený vládní návrh byl po obvyklém meziresortním projednání projednán dne 22. dubna 1976 ve federální vládě a po jeho předložení Federálnímu shromáždění byl projednán v příslušných výborech Federálního shromáždění. Navržená doporučení výborů se týkají menších úprav § 7a odst. 2, § 23 a legislativně technických zpřesnění § 27 odst. 2 písm. a) a § 28 odst. 1. Jde o změny a úpravy, s nimiž souhlasím.

K provedení zákona jsou připravena vládní nařízení o základních sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a vládní nařízení o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací. Oba tyto návrhy byly již předloženy vládě ČSSR a jsou v současné době projednávány v jednotlivých odborných komisích Legislativní rady vlády ČSSR. Předpokládá se, že nabudou účinnosti ke stejnému datu jako novela zákona.