Současně s návrhem paragrafovaného znění byly připraveny návrhy zákonů České národní rady a Slovenské národní rady o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou souběžně projednávány v zákonodárných orgánech republiky. Tyto zákony v souladu s čl. 91 ústavy upravující působnost jednotlivých stupňů národních výborů a ministerstev zemědělství a výživy republik při ochraně zemědělského půdního fondu. Také tyto zákonné předlohy nabudou účinnosti ke stejnému datu jako novela zákona.

Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky i vlády republik se mohly při konečných pracích na vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, opírat o výsledky pozorného a kvalifikovaného projednání návrhu jeho zásad ve čtyřech výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, a to ve výborech pro plán a rozpočet, ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu a ve výborech ústavně právních a v příslušných výborech národních rad. Shodná stanoviska výborů, potvrzující zásadní souhlas s projednávaným návrhem, spolu s některými připomínkami a náměty vytvořila pevnou základnu pro dopracování jednotlivých ustanovení zákona.

Cenným přínosem bylo též projednání návrhu zásad zákona v komisích ústředního výboru a krajských výborů Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska pro zemědělství a výživu, jakož i v radách krajských národních výborů a Národního výboru hl. m. Prahy a Bratislavy. Výsledky všech těchto projednávání nám dávají jistotu, že navrhované řešení je správné.

Dovolte mi proto, abych závěrem vyslovil přesvědčení, že předložený vládní návrh v souladu s direktivami stranických orgánů zabezpečí žádoucí zpřísnění ochrany zemědělského půdního fondu, vytvoří nezbytné právní předpoklady pro racionální hospodaření se zemědělským půdním fondem a spolu se zákony národních rad a prováděcími předpisy povede k důslednému šetření se zemědělskou půdou a k jejímu intenzívnějšímu využívání. Tím se stane účinným nástrojem ke splnění úkolů šesté pětiletky v odvětví zemědělství a výživy.

Proto jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby jej obě sněmovny Federálního shromáždění schválily.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem ministrovi Večeřovi.

Návrh dostali na prerokovaní výbory Ústavnoprávne, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod a Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu. Tieto výbory poverili prednesením spravodajských správ za Snemovňu národov poslanca René Zahradníka a za výbory snemovne ľudu poslanca Jaroslava Kalkusa.

Zpravodaj poslanec SN R. Zahradník: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, Federální shromáždění ČSSR schválením předloženého vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, uzavírá sérii zemědělských zákonů tohoto volebního období, které ve svém celku vytvořily značný prostor pro další rozvoj československé socialistické zemědělské velkovýroby.

Úvodem bych chtěl poznamenat, že ochrana zemědělského půdního fondu je problémem světovým. Vždyť půdy postupně ubývá a přitom roste počet obyvatel tak, že z dnešních necelých 4 mld odhadují demografové, že kolem roku 2050 bude na zemi žít asi 10 mld lidí.

Zajištění výživy se tak stává jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících úkolů lidstva. Bezpochyby v budoucích 10 až 15 letech bude vzrůstat napětí v zabezpečování výživy obyvatelstva. Tato skutečnost také určuje i náš vztah k půdě.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, byl projednán ve čtyřech výborech Sněmovny národů, a to ve výboru pro plán a rozpočet, ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod, ve výboru pro zemědělství a výživu a ve výboru ústavně právním.

Tyto výbory shrnuly výsledky svého jednání do souhlasného stanoviska, které bylo Sněmovně národů předloženo jako společná zpráva. Zpráva potvrzuje, že uvedené výbory souhlasí se zněním vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a doporučují, aby tento návrh byl schválen s některými dílčími změnami.

Nyní dovolte, abych uvedl a zdůvodnil navržené dílčí úpravy, které vyplynuly z jednání výborů. Poznamenávám, že jde v podstatě o úpravy navrhované z důvodů zpřesnění a vhodnějšího legislativního vyjádření, které se týkají především § 7a odst. 2 a § 23.

V prvém případě jde o zpřesnění formulace zmocnění pro vlády republik, při rozhodování orgánů ochrany zemědělského půdního fondu o výjimečném odnímání nejkvalitnějších a intenzívně obhospodařovaných zemědělských půd. Navrhuje se, aby ustanovení § 7a závěru druhého odstavce bylo zpřesněno formulací, podle níž "vláda republiky si může vyhradit, ve kterých případech bude rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podmíněno jejím souhlasem". Tento nový text formulace poslední věty odstavce 2 umožní vládám republik přesněji vymezit okruh případů, v nichž bude třeba, aby příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu si ještě před vydáním svého rozhodnutí o odnětí předem vyžádal souhlas vlády republiky.

Připomínka k § 23 odst. 2 směřuje k tomu, aby již přímo z textu zákona bylo jasnější, jakým způsobem budou zajišťována opatření, jimiž bude odstraněna ekonomická újma. V zákoně bude podle této připomínky již přímo vyjádřeno, že organizace, v jejímž zájmu byla zemědělská půda odňata nebo ztíženo hospodaření na ní, splní svou povinnost vůči zemědělské organizaci buď tím, že poskytne finanční prostředky k provedení opatření zajišťujících odstranění ekonomické újmy nebo toto opatření provede sama. Touto úpravou se dává direktiva pro podrobnější úpravu této problematiky v nařízení vlády ČSSR.

Z jednání výborů vyplynul dále návrh na doplnění § 23 novým odstavcem, který byl zařazen za dosavadní odstavce 2, v němž by se působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, týkající se problematiky ekonomické újmy, kterou je třeba odstranit v důsledku odnětí půdy zemědělské výrobě, vztáhla i na zřizování ochranných pásem, uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu pod písm. b), při němž k odnětí zemědělské půdy nedochází. Tímto doplněním bude jednoznačně zajištěna působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu a orgánů státního hospodářského řízení zemědělství pro případy, kdy socialistické zemědělské organizaci vznikne ekonomická újma zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů.

Z důvodů formulačního upřesnění se posléze doporučují dvě drobné stylistické úpravy v § 27 odst. 2 písm. a) a v § 29 odst. 1 tak, jak bylo uvedeno v předloženém stanovisku výborů Sněmovny národů.

Soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání vládního návrhu zásad předmětného zákona příslušné výbory vznesly některé připomínky, týkající se zejména vedení řádné evidence zemědělské půdy, povolování výjimek ze zákazu odnímání nejkvalitnějších půd ve zvlášť závažných případech a problematiky působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při odstraňování ekonomické újmy. Konstatujeme, že všechny tyto připomínky jsou ve vládním návrhu zapracovány.

Další skupina připomínek se týkala podnětů směřujících ke zlepšení činnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při rozšiřování zemědělského půdního fondu, zejména v těch případech, kdy je možno dříve odňatou zemědělskou půdu vrátit jejímu původnímu účelu, to znamená zemědělské velkovýrobě, a orientovat tak novou výstavbu do asanovaných ploch dřívější staré zástavby.

V některých diskusních příspěvcích byl uplatňován požadavek na řešení problematiky intravilánu, zejména v souvislosti s požadavky na odnětí půdy při zpracování výhledových územních plánů a i z hlediska potřeby vymezení intravilánu. Tento požadavek je zčásti řešen v již před časem přijatém zákoně o územním plánování a stavebním řádu, podle něhož orgány územního plánování musí důsledněji prověřovat a navrhovat možnosti přestavby obcí s cílem, aby nová výstavba v maximální míře chránila zemědělský půdní fond, a dále se počítá též s tím, že v prováděcích předpisech k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu bude otázka intravilánu rovněž řešena.

Při projednávání zásad bylo dále doporučeno, aby v novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a též v připravovaném lesním zákoně bylo umožněno provádění arondace mezi zemědělskou a lesní půdou. Z hlediska novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se tato možnost nevylučuje, ovšem zpřísňují se podmínky pro určení zemědělské půdy, kterou by bylo možno zalesnit. Napříště bude totiž možno pro účely zalesnění použít pouze nekvalitní zemědělskou půdu s takovými znaky, které jsou uvedeny v § 7a odst. 3.

Z tohoto stručného výčtu připomínek soudruhů poslanců ve výborech při projednávání návrhu zásad novelizace tohoto zákona a z toho, jak na ně bylo pamatováno při zpracování paragrafovaného znění, lze učinit závěr, že všechny zásadní připomínky byly v předloženém textu vládního návrhu plně zohledněny.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi na závěr vyslovit přesvědčení, že navrhovaná právní úprava v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ vytvoří nezbytné právní předpoklady pro racionální hospodaření se zemědělským půdním fondem, zpřísní na všech stupních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu režim dodržování ustanovení zákona, zaváže všechny investorské a těžební organizace i ostatní orgány a organizace k důslednému šetření se zemědělskou půdou a tím vytvoří též důležité předpoklady pro další dynamický rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby v podmínkách její prohlubující se koncentrace a specializace.

Proto doporučuji Sněmovně národů schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu s úpravami, o kterých jsem hovořil. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Zahradníkovi.

Spoločnú zpravodajskú správu výborov Snemovne ľudu prednesie teraz poslanec Kalkus.

Zpravodaj poslanec SL J. Kalkus: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, pověřené výbory Sněmovny lidu, a to výbor pro plán a rozpočet, výbor ústavně právní, výbor pro průmysl, dopravu a obchod a výbor pro zemědělství a výživu rovněž projednaly vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dospěly k shodnému závěru jako výbory ve Sněmovně národů.

Vládní návrh zákona byl taktéž projednán v příslušných výborech České a Slovenské národní rady, které k návrhu neměly připomínek a vyslovily s ním souhlas.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, problémy ochrany zemědělského půdního fondu a jeho využívání byly vždy v popředí zájmu naší strany. Jinou kvalitu však měly v podmínkách buržoazní republiky, kdy zejména zemědělská půda šlechtických, církevních a zbytkových statků, jakož i půda vesnických boháčů byla nástrojem vykořisťování zemědělských dělníků, drobných zemědělských pachtýřů a chalupníků. V této době politické působení Komunistické strany Československa se soustředilo na boj drobných a středních rolníků za spravedlivou pozemkovou reformu, proti velkostatkářské šlechtě a agrárnímu a průmyslovému velkokapitálu. Po roce 1945, po osvobození Československa slavnou Sovětskou armádou, Komunistická strana Československa důsledně pokračovala ve své zemědělské politice vytvářením podmínek pro přechod k socialistickým formám zemědělské velkovýroby. Únorové vítězství pracujícího lidu v roce 1948 a po něm IX. sjezd Komunistické strany Československa otevřel cestu pro racionální využívání zemědělského půdního fondu i cestu k tomu, aby půda konečně patřila těm, kdož na ní pracují.

Veliká péče Komunistické strany Československa, naší vlády a celé naší společnosti se odrazila i v investičních vkladech věnovaných ke zlepšení zemědělského půdního fondu. Zatímco za buržoazní republiky, za panství a vlády Beranů, Preissů a Feirabendů bylo zmeliorováno asi 296 tis. ha zemědělské půdy nákladem zhruba 1 mld Kčs, tak za nynějšího našeho socialistického zřízení, kdy si náš pracující lid měst a venkova sám vládne, bylo jenom od roku 1955 až do roku 1975, to je taktéž za 20 let, zmeliorováno 1113 tis. ha zemědělské půdy úhrnným nákladem 16 726 mld Kčs.

Stranické i vládní orgány v uplynulých 30 letech se soustavně zabývaly otázkami zkvalitňování zemědělského půdního fondu a přitom také i otázkami jeho řádného využívání.

Přesto však někdy i v zájmu plnění ostatních celospolečenských úkolů dochází k neustálému úbytku výměry zemědělského půdního fondu.

Již při projednávání vládního návrhu zásad novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jsme měli možnost seznámit se podrobněji s dokumenty, které analyzovaly varující statistické přehledy o značných úbytcích zemědělského půdního fondu, jako základního výrobního prostředku zemědělské výroby za dobu od roku 1937 a v nichž byly též konkrétně vyčísleny úbytky zemědělské půdy od roku 1966, to je od doby účinnosti zákona č. 53/1966 Sb.

Analýza úbytků zemědělské půdy jasně ukazuje, že k největším úbytkům zemědělské půdy docházelo v letech 1949 až 1959, v nichž docházelo k mohutnému rozvoji socialistické výstavby našeho národního hospodářství. V těchto letech, kdy bylo nutno kvalitativně změnit materiálně technickou základnu naší socialistické velkovýroby, nejen na základních úsecích naší průmyslové výroby, ale i zajistit náležitý rozvoj bytové výstavby i socialistické přestavby zemědělství, docházelo k tomu, že výstavba byla realizována bez náležitého koncepčního výhledu a mnohdy i živelně, přičemž se někdy i subjektivně rozhodovalo o záborech kvalitní zemědělské a orné půdy. To mělo za následek, že od roku 1945, to je za 30 let existence našeho státu, ubylo takové množství zemědělské půdy, které představuje zhruba výměru např. Jihomoravského nebo Západoslovenského kraje a úbytek orné půdy téměř výměru dvou krajů v republice.

Kdyby tato orná půda mohla být ještě zemědělsky dnes využívána, představovalo by to při 30 q výnosů po hektaru zhruba 1386 tis. tun zrnin, takže by odpadly jakékoliv jejich dovozy. Proto také XIV. sjezd naší strany stanovil, považovat zvýšenou ochranu zemědělského půdního fondu za celospolečenský úkol a k tomu cíli vytvořit účinné nástroje politické, ekonomické a v právní oblasti.

Sami vidíme při práci v našich volebních obvodech, že mnohde se stále ještě se zemědělskou a zvláště pak i s ornou půdou nedobře zachází a hospodaří. Stále ještě dochází k tomu, že často nejlepší půda je zabírána pro investiční výstavbu. Investorské organizace někdy i v důsledku nedostatečného plánování provádějí zábory půdy v době plné vegetace, čímž přichází nazmar práce našich družstevních rolníků a pracovníků státních statků.

Také samotné zemědělské organizace často ještě dobře nevyužívají zemědělskou i ornou půdu, je mnoho zemědělských závodů které namísto aby si opravily cesty, zřizují nové na polích. Nedoorávají hony až do konce, takže vzniká mnoho mrtvých a zaplevelených míst.

Proto je třeba i v zemědělských organizacích zlepšit péči a ochranu půdního fondu i hospodaření s ním. My, poslanci a s námi všichni funkcionáři národních výborů, vedoucí pracovníci podniků a závodů, bychom měli udělat vše, aby ve vědomí lidí byla zakotvena veliká vážnost k půdě, protože máme půdy příliš málo, vážnost a úcta proto, že jde skutečně o zemi živitelku, jak ji u nás v jižních Čechách právem nazýváme. Proto je také správné, že zákon ukládá i zemědělským organizacím pečovat o půdu, evidovat každý ar a stále ji zúrodňovat, aby mohl být úspěšně plněn úkol uložený XV. sjezdem Komunistické strany Československa - zabezpečit v naší zemi v nejbližších letech plnou soběstačnost v zrninách.