28
§ 46
Výchovné k důchodům
(1) Výchovné náleží poživateli důchodu sta-
robního, invalidního, částečného invalidního, dů-
chodu za výsluhu let, částečného důchodu za vý-
sluhu let, osobního a sociálního na každé dítě
(§40), i na dítě svěřené poživateli některého
z těchto důchodů do pěstounské péče.
(2) Výchovné činí měsíčně
  |
na jedno |
na dvě |
na tři |
na čtyři |
k důchodu |
140 |
430 |
880 |
1280 |
jinému |
90 |
430 |
880 |
1280 |
a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle
posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a
vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému
na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; pod-
mínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústa-
vu pro takové děti a že se mu neposkytuje inva
lidní důchod.
(4) Mělo li by nárok na výchovné na totéž
dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu,
kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné
výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve při-
znáno.
(5) Výchovné náleží až do skončení povinné
školní docházky; poté náleží a vyplácí se za
stejných podmínek jako sirotčí důchod (§ 40
odst. 3, 4 a 6).
(6) Je-li dítě v přímém zaopatření jiného ob-
čana než důchodce, vyplácí se výchovné tomuto
občanu; výchovně na dítě, které je v plném pří-
mém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti
nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu lé-
čení, se vyplácí tomuto ústavu. Zvláštní předpi-
sy10) upravují výplatu výchovného místnímu ná-
rodnímu výboru, není-li o dítě řádně pečováno.
(7) Má li se výchovné na více dělí téhož
oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí
se celková částka připadající na všechny děti
stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom
se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny
směrem nahoru.
10) Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.
29
§ 47
Z v ý š e n í důchodu a v ý c h o v n é h o
pro bezmocnost
(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že
potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou, zvyšuje
se mu důchod
při částečné bezmocnosti o 200 Kčs
při převážné bezmocnosti o 300 Kčs
při úplné bezmocnosti o 400 Kčs měsíčné;
přitom důchod spolu se zvýšením pro bezmoc-
nost nesmí přesáhnout částku 1800 Kčs měsíč-
né.
(2) Sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost
dítěte až od sedmého roku jeho věku; obdobně
se zvyšuje i výchovné.
(3) Zvýšení důchodu pro bezmocnost se no
vyplácí, pokud důchodce je umístěn v ústavu so-
ciální péče; je-li důchodce umístěn v psychiatric-
ké léčebně po dobu delší tří měsíců, zvýšení
důchodu pro bezmocnost se nevyplácí počínajíc
čtvrtou měsíční splátkou důchodu, a je-li umís-
těn v jiném léčebném ústavu po dobu delší čtyř
měsíců, zvýšení důchodu pro bezmocnost se no-
vyplácí počínajíc pátou měsíční splátkou důchodu
splatnou po dni umístění v léčebném ústavu. To
platí též, jde-li o zvýšení výchovného pro bezmoc-
nost dítěte umístěného v některém z uvedených
ústavů.
Díl třetí
Důchodové zabezpečení občanů konajících
službu v ozbrojených silách
§ 48
(1) Občanům konajícím službu v ozbrojených
silách, kteří nejsou vojáky z povolání a stali
se plně (částečně) invalidními následkem úrazu
nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby
v ozbrojených silách nebo v přímé souvislosti s ním,
náleží invalidní (částečný invalidní) důchod ve
zvýšené výměře, v jaké se poskytuje při pracov-
ním úrazu, a podle ustanovení o tomto důchodu.
(2) Občanům uvedeným v předchozím odstavci,
kteří se stali v době, kdy konali službu v ozbro-
jených silách, plně (částečně) invalidními násled-
kem úrazu nebo onemocnění vzniklých za jiných
okolností, než je uvedeno v předchozím odstavci,
náleží invalidní (částečný invalidní) důchod podle
ustanovení o tomto důchodu.
(3) Za průměrný měsíční výdělek se považuje
částka 1500 Kčs; občanu, který byl bezprostředně
30
před nástupem služby v ozbrojených silách důcho-
dově zabezpečen podle tohoto zákona, vyměřuje se
důchod z průměrného měsíčního výdělku dosaže-
ného v zaměstnání, jestliže to je pro něj výhod-
nější.
§ 49
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod
náleží ve zvýšené výměře, v jaké se poskytuje při
pracovním úrazu, a podle ustanovení o tomto dů-
chodu též příslušníkům Lidových milicí, pomocní-
kům Pohraniční stráže a členům Pomocné stráže
Veřejné bezpečnosti, občanům povolaným k osob-
ním úkonům podle předpisů o obraně Českoslo-
venské socialistické republiky, účastníkům civilní
obrany, účastníkům přípravy k obraně Českoslo-
venské socialistické republiky11) a účastníkům
branné výchovy, 12) jestliže se stali plně (částeč-
ně) invalidními následkem úrazu, který vznikl při
plnění jejich úkolů nebo v přímé souvislosti s nim.
(2) Invalidní (částečný invalidní) důchod
náleží podle ustanovení o tomto důchodu též
a) občanům uvedeným v odstavci 1, jestliže se
stali plně (částečně) invalidními následkem
úrazu, který utrpěli v době plnění svých úkolu
bez přímé souvislosti s tímto plněním;
b) občanům, kteří nekonají službu v ozbrojených
silách, jestliže se stali plně (částečně) inva-
lidními následkem úrazu, který byl bez jejích
zavinění způsoben bojovým prostředkem; do
skončení povinné školní docházky náleží však
oprávněnému jen polovina důchodu.
(3) Ustanovení § 48 odst. 3 platí obdobně.
§ 50
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod
podle § 48 odst. 1 a § 49 odst. 1 se vyměřuje ve
výši stanovené pro případ plné (částečné) invali-
dity následkem pracovního úrazu utrpěného v za-
městnání I. pracovní kategorie
(§ 28 odst. 2 písm.,
a) a §31).
(2) Pozůstalým po občanech, kteří zemřeli
následkem poškození zdraví utrpěného způso-
bem uvedeným v § 48 a 49 nebo byli poživateli dů-
chodu podle těchto ustanovení, náleží důchody po-
zůstalých; jde-li o vdovy po občanech, kteří zemřeli
následkem poškození zdraví utrpěného za okol-
ností uvedených v § 48 odst. 1 a § 49 odst. 1, platí
obdobně ustanovení § 37 odst. 2 písm. f) a od-
stavce 3, pokud jde o lhůtu pěti roků.
11) Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.
12) Zákon
č. 73/1973 Sb., o branné výchově.
31
Díl čtvrtý
Odchylky pro účastníky odboje
§ 51
Skupiny účastníků odboje
(1) Účastníky odboje jsou občané, uvedení
v § 3 písm. e), kteří podle potvrzení příslušného
vojenského orgánu splňují podmínky stanovené
zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících Českoslo-
venské armády v zahraničí a o některých jiných
účastnících národního boje za osvobození, nebo zá-
konem č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst le-
gionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb. (dále
jen
,,účastníci odboje"). Účastníci odboje se pro
účely důchodového zabezpečení zařazují do čtyř
skupin:
a) do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři
roky, jestliže v této době aspoň šest měsíců
- konali polní službu v ozbrojených útva-
rech nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické perse-
kuce,
2. kteří aspoň dva roky konali polní službu
v ozbrojených útvarech,
3. kteří byli výkonnými letci anebo parašu-
tisty shozenými nebo vysazenými v týlu
nepřítele,
4. kteří zemřeli v boji nebo v době věznění
z důvodů fašistické persekuce, nebo se za
uvedených okolností stali plně (částečně)
invalidními, pokud tato invalidita trvá ke
dni vzniku nároku na důchod, nebo
5. jejichž odbojová činnost trvala nepřetrži-
tě od roku 1939 do osvobození;
b) do II. skupiny se zařazuji účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva
roky, jestliže v této době aspoň tři měsíce
- konali polní službu v ozbrojených útva-
rech nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické perse-
kuce,
2. kteří aspoň šest měsíců konali polní službu
v ozbrojených útvarech nebo
3. jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři
roky, pokud nesplňují podmínky pro zařa-
zení do I. skupiny;
c) do III. skupiny se zařazují účastníci odboje,
1. kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů13)
13) § 1 odst. 1 č. 1 písm. a) až d) a č. 2 zákona č. 255/1946 Sb.
32
nebo byli vězněni z důvodů fašistické per-
sekuce14) nebo
2. jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok,
pokud nesplňuji podmínky pro zařazení do
I. nebo II. skupiny;
d) do IV. skupiny se zařazují účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala po dobu
kratší než jeden rok nebo
2. kteří byli účastníky povstání v květnu
1945, 15)
pokud nesplňují podmínky pro zařazení do
I., II. nebo III. skupiny.
(2) Účastníci protiválečných vzpour za první
světové války se zařazují do IV. skupiny účastníků
odboje.
§ 52
Průměrný měsíční v ý d ě l e k
Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní
poškození, které utrpěl v souvislosti s odbojo-
vou činností, své dosavadní zaměstnání, zjišťuje se
jeho průměrný měsíční výdělek pro výpočet dů-
chodu, pokud je to pro něj výhodnější, z hrubých
výdělků stejně kvalifikovaných zdravých pracu-
jících v povolání, jež účastník odboje dříve vyko-
nával.
§ 53
Věk potřebný pro nárok na plný
starobní důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na plný starobní
důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí
tak, že se od věku 60 let u může a věku 55 let
u ženy odečte jeden rok za každý započatý rok
odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejmé-
ně 55 let u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastní-
ka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let u muže a
52 let u ženy, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na plný starobní
důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl
aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické
persekuce, činí 59 let u muže a 54 let u ženy.
(3) Věk potřebný pro nárok na plný starobní
důchod účastnice odboje činí 55 let, pokud usta-
novení předchozích odstaven nejsou pro ni výhod
nější.
(4) Jsou li jiná ustanovení tohoto zákona
o věku potřebném pro nárok na plný starobní dů-
chod výhodnější, platí tato jiná ustanovení.
14) § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) zákona č. 255/1946 Sb.
15) Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání
v květnu 1945, při čemž za bojů padl, byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.
33
§ 54
Věk potřebný pro nárok na
poměrný starobní důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na poměrný sta-
robní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se
určí tak, že se od věku 65 let odečte jeden rok za
každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný
věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka
odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účast-
níka odboje II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na poměrný sta-
robní důchod účastnice odboje I. a II. skupiny,
která byla zaměstnána aspoň 20 roků (§ 17 odst.
2), se určí tak, že se od věku 60 let odečte jeden
rok za každý započatý rok odbojové činnosti; po-
třebný věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účast-
nici odboje I. skupiny, a nejméně 57 let, jde-li
o účastnici odboje II. skupiny.
(3) Věk potřebný pro nárok na poměrný sta-
robní důchod účastníka odboje III. skupiny, který
byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické
persekuce, činí 64 let, a jde-li o ženu, která byla
zaměstnána aspoň 20 roků, 59 let.
§ 55
Výše starobního a invalidního
důchodu
(1) Základní výměra plného starobního a inva-
lidního důchodu (§ 28 odst. 2, § 126 odst. 1) činí
pro účastníka odboje
skupiny
I. |
60% |
II. |
55% |
III. a IV. |
50% |
průměrného měsíčního výdělku.
(2) Ustanovení § 18 odst. 2 a § 28 odst. 3
platí s tím, že
a) procentní zvýšení základní výměry za každý
rok zaměstnání náleží účastníkům odboje I. a II.
skupiny od 21. roku zaměstnání,
b) omezení procentního zvýšení na 20% prů-
měrného měsíčního výdělku platí jen pro účastní-
ky odboje II., III. a IV. skupiny, pokud nejsou pro
ně výhodnější jiná ustanovení tohoto zákona.
(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti
se zvyšuje starobní a invalidní důchod účastníka
odboje
skupiny |
měsíčně o Kčs |
I. |
120 |
II. a III. |
100 |
IV. |
80 |
34
Zvýšení důchodu o tyto částky náleží i nad hra-
nici stanovenou v předchozím odstavci a v § 18
odst. 2 a § 28 odst. 3.
(4) Invalidní (částečný invalidní) důchod
účastníka odboje, jehož plná (částečná) invalidi
ta vznikla v souvislosti s odbojovou činností, se po-
suzuje podle ustanovení o invalidním (částečném
invalidním) důchodu při pracovním úrazu (§ 31);
ustanovení § 25 odst. 1 věty první tu neplatí.
Ustanovení § 48 odst. 3 platí obdobně.
§ 56
Nejvyšší a nejnižší výměra
starobního a invalidního důchodu
(1) Nejvyšší výměra starobního a invalidního
důchodu účastníka odboje v pevně částce činí
3000 Kčs měsíčně.
(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně,
jde-li o účastníka odboje
skupiny |
Kčs |
I. |
1600 |
II. |
1300 |
III. |
1100 |
IV. |
900 |
měsíčně.
(3) Nejnižší výměra částečného invalidního
důchodu činí polovinu nejnižší výměry invalidního
důchodu.
(4) Nejvyšší procentní výměra starobního a in-
validního důchodu činí 100 % průměrného měsíční-
ho výdělku uvedeného v § 23 odst. 3; to však nepla-
tí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod, náleže-
jící v nejnižší výměře (odstavec 2).
§ 57
Vdovský důchod
Starobní a invalidní důchod
vdovy
(1) Vdově po účastníku odboje náleží vdovský
důchod, splní-li se některá z podmínek stanove-
ných v § 37 odst. 2 písm. a) až e) pro nárok na
vdovský důchod i po uplynutí dvou roků po zániku
dřívějšího nároku na vdovský důchod.
(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku od-
boje činí nejméně 600 Kčs měsíčně.
(3) Jde-li o účastnici odboje, která nemá pří-
jem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečně činnosti
a pobírá
a) jen vdovský důchod nebo
36
b) vdovský a částečný invalidní důchod (částeč-
ný důchod za výsluhu let nebo některou z dávek
uvedených v § 157), vyměří se vdovský důchod
nejméně částkou uvedenou v § 56 odst. 2 po
dle toho, do které skupiny účastníků odboje je
zařazena, popřípadě úhrn důchodů uvedených
pod písmenem b) se upraví nejméně na tuto
částku.
(4) Vdovský důchod se vdově výdělečně čin-
né nekrátí, jde-li o účastníci odboje nebo vdovu
po účastníku odboje.
(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok
na vdovský důchod, požívá však starobní nebo in-
validní důchod, náleží tento důchod nejméně ve
výši 600 Kčs měsíčně.
§ 58
Výše sirotčího důchodu.
(1) Výše sirotčího důchodu jednostranně osi-
řelého dítěte po účastníku odboje činí nejméně
400 Kčs měsíčně.
(2) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte
po účastníku odboje činí nejméně 700 Kčs mě-
síčně.
§ 59
Výše sociálního d ů ch o d u
(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální dů-
chod, poskytuje se účastníku odboje
skupiny |
ve výši Kčs měsíčné |
1. |
1600 |
II. |
1300 |
III. |
1100 |
IV. |
900 |
(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán
sociální důchod, poskytuje se ve výši nejméně
600 Kčs měsíčně.
§ 60
Výše důchodu rodičů
Jestliže se rodičům účastníka odboje, který
v souvislosti s odbojovou činnosti padl, byl popra-
ven, nebo zemřel ve vězení, poskytuje důchod ro-
dičů, starobní, invalidní, vdovský nebo sociální dů-
chod, náleží tento důchod, jde-li o jednotlivce, nej-
méně ve výši 600 Kčs měsíčně a jde-li o manžel-
skou dvojici, nejméně ve výši 1100 Kčs měsíčně
včetně zvláštního přídavku; při úhrnu důchodů
náležejících rodiči (rodičům) se zvýšení přizná
k důchodu vyššímu (nejvyššímu) tak. aby úhrn
36
důchodů dosáhl částky 600 Kčs měsíčně, popřípa-
dě 1100 Kčs měsíčně.
Díl pátý
Společná ustanovení o dávkách
§ 61
Povinnosti oprávněných osob
(1) Byl-li příjemce dávky nebo jiný oprávně-
ný vyzván, aby osvědčil okolnosti rozhodně pro
výplatu dávky nebo její výši, je povinen výzvě vy-
hovět; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, může být
výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný byl
ve výzvě upozorněn na tyto následky.
(2) Příjemce dávky nebo jiný oprávněný je
povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech
rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši
a výplatu. Neohlásí-li poživatel starobního dů-
chodu vstup do zaměstnání, nemá nárok na zvý-
šení důchodu za dobu, po kterou nesplnil ohlašovací
povinnost; tím není dotčena jeho povinnost vrátit
dávky přijaté neprávem (§ 62 odst. 2).
(3) Výplata dávky podmíněně nepříznivým
zdravotním stavem může být zastavena, jestliže
občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, se ne-
podrobí lékařskému vyšetření přesto, že byl upo-
zorněn na možné zastavení výplaty dávky. Byla-li
v takovém případě výplata dávky zastavena a
Zjistí-li se, že plná (částečná) invalidita pominula
již před zastavením výplaty dávky, dávka ode dno
zastavení výplaty nenáleží.
§ 62
P ř i z n á n í d á v k y n e p r á v e m
o d e p ř e n é, z m ě n y d á v k y a její
v r á c e n í
(1) Byl-li nárok na dávku neprávem odepřen.
Zanikne-li nárok na dávku nebo Zjistí-li se doda-
tečně, že dávka byla přiznána neprávem nebo v ne-
správné výši, anebo změní-li se skutečnosti rozhod-
né pro výši dávky nebo její výplatu, dávka se při-
zná, odejme, zvýší, sníží anebo se její výplata za-
staví. Odnětí a snížení dávky, popřípadě zástave
ní výplaty dávky se provede ode dne následujícího
po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vy-
placena. Zvýšení dávky nesprávně vyměřené se
provede ode dne, od něhož dávka nebo zvýšení na
leží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne po-
dání návrhu nebo ode dne, kdy orgán důchodového
zabezpečení zjistil, že dávka byla vyměřena ne-
správně; na doplatku se vyplatí celkem nejvýše
12 000 Kčs. Jde-li o přiznání dávky neprávem ode-
přené, vyplatí se dávka za dobu uvedenou v § 71
37
odst. 2 v plné výši a za předchozí dva roky se na
doplatku vyplatí nejvýše 12 000 Kčs.
(2) Příjemce dávky, který nesplnil některou
povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo pro-
váděcími předpisy anebo jinak vědomě způsobil,
že dávka byla vyplacena neprávem nebo v ne-
správné výši, je povinen vrátit dávku nebo její část
ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v posky-
tované výši; to platí zejména, jestliže dávku vylá-
kal, zatajil některou rozhodnou skutečnost nebo
jestliže vědomě přijímal dávku vyplácenou ne-
právem nebo v nesprávné výši. O povinnosti vrá
tit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný
rozhodovat o přiznání nebo odnětí dávky anebo její
části. Částky neprávem přijaté mohou být sráže-
ny též z běžně vyplácené nebo později přiznané
dávky anebo ze mzdy (pracovní odměny) opráv-
něného; přitom platí obdobně předpisy o částkách,
které nelze zabavit při výkonu soudních rozhod-
nutí srážkou ze mzdy. 16)
§ 63
Omezení výplaty dávek
(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po
kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské,
pokud vláda Československé socialistické repub-
liky nestanoví výjimky. Invalidní (částečný inva-
lidní) důchod a částečný důchod za výsluhu let se
nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přizna-
ného na podkladě nemocenského pojištění (zabez-
pečení v nemoci) z doby před vznikem nároku na
důchod. Invalidní (částečný invalidní] důchod podle
§ 48 se vyplácí nejdříve po skončení služby
v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo
k poškození zdraví.
(2) Je-li důchodce, který neplní vůči niko-
mu vyživovací povinnost, umístěn v psychiatrické
léčebně po dobu delší tří měsíců, důchod se ne
vyplácí počínajíc čtvrtou měsíční splátkou důcho-
du, splatnou po dni umístění v léčebně. Má-li
důchodce povinnost poskytovat jen výživné, po-
případě příspěvek na výživu, přiznané soudem, vy-
plácí se počínajíc čtvrtou měsíční splátkou dů
chodu, splatnou po dni umístění v léčebně, část
důchodu, které je třeba k úhradě tohoto výživného
(příspěvku). Důchodci nebo jeho opatrovníku se
vyplácí část důchodu, které je třeba na úhradu ji-
ných závazků a osobních potřeb důchodce. Po ná-
vratu z psychiatrické léčebny se doplatí důchodci
důchod zpětně za poslední dva měsíce.
(3) Je-li svobodný, ovdovělý nebo rozvedený
důchodce, který neplní vůči nikomu vyživovací
povinnost, umístěn v jiném léčebném ústavu než
16) § 276 a násl. občanského soudního řádu.