99

kladní (náhradní) služby. Zabezpečení umělců v do-
bě vojenského cvičení upraví podle zákonného
zmocnění [§ 172 odst. 1 písm. c)] prováděcí před-
pisy.

Sociální péče

V souladu s rozvojem socialistické společnosti
se rozšiřuje i oblast sociálních služeb tak, aby za-
hrnovaly potřeby všech občanů i společenských
skupin. Nový zákon vychází z osvědčených zásad
dosavadní právní úpravy a nově zahrnuje i další
úseky sociální činnosti jako péči o rodinu a dítě
a péči o některé zvláštní skupiny občanů. Návrh
zákona upravuje dávky a služby sociální péče
v souladu s ekonomickými možnostmi naší společ-
nosti.

Sociální péče sleduje tyto cíle:

V oblasti péče o rodinu a dítě dává nová úpra-
va podklad pro organizování poradenské služby a
sociální výchovy rodinám, poskytování peněžitých
příspěvků, zejména těhotným ženám, osamělým
matkám a otcům k zajištění životních potřeb; ná-
vrh zákona sleduje též poskytování služby zabez-
pečující péči o děti v době, kdy rodiče nemohou
o své děti z vážných důvodů pečovat apod.

Zvláštní pozornost se v návrhu zákona věnuje
úpravě péče o občany se změněnou pracovní
schopností. Společenský význam této péče doku-
mentuje skutečnost, že v současné době je v pra-
covním poměru asi 220 tis. občanů se změněnou
pracovní schopností, což představuje více než
3, 2 % veškerého ekonomicky činného obyvatelstva.
S těmito občany se počítá ve státním plánu národ-
ního hospodářství jako s jedním ze zdrojů pracov-
ních síl. Jejich práce přináší společnosti hodnotu
téměř 6 miliard Kčs ročně. Z uvedeného počtu je
83, 8 °/o poživatelů částečného invalidního a 3, 8 °/o
invalidního důchodu. Ve srovnání s rokem 1970 se
zaměstnanost těchto občanů zvýšila asi o 30 tisíc.

Pracovníkům se změněnou pracovní schopnos-
tí se poskytuje bezplatná pracovní rehabilitace a
pomoc při zařazování do vhodné práce. Návrh zá-
koná v tomto směru ukládá závodům zvláštní po-
vinnosti se zřetelem na zaměstnávání těchto pra-
covníků, úpravu jejich pracovních podmínek apod.
Hmotné zabezpečení občanů se změněnou pracov-
ní schopností zahrnuje zejména příspěvek před
umístěním do zaměstnání a příspěvek po dobu pří-
pravy pro pracovní uplatnění. Prováděcí předpisy
upraví výhodněji výši těchto příspěvků i částek
poskytovaných k těmto příspěvkům na manželku
a nezaopatřené děti, a to formou právního nároku.
Občanům se změněnou pracovní schopností s těž-
ším zdravotním postižením se vedle přípravy pro
pracovní uplatnění umožňuje umístění do chráně-

ných dílen a do jiných zařízení určených pro tyto
občany (např. do výrobních družstev invalidů nebo
do hospodářských zařízení svazů invalidů).

Socialistická společnost rozvíjí všestrannou
péči o staré občany, aby jim umožnila prožíváni
aktivního stáří a vytvořila podmínky pro přimě-
řené uspokojování jejich životních potřeb. Růst ži-
votni úrovně a intenzivní zdravotní péče se odráží
i ve skladbě populace, pokud jde o starší obyva-
telstvo. Zatímco v roce 1950 bylo občanů ve věku
65 let a starších 964 tisíc, tj. 7, 46 % z celé popula-
ce, v roce 1970 jich bylo již 1, 6 mil., tj. 11, 3%
z celé populace. Z toho vyplývá potřeba všestran-
nější a intenzivnější péče o tyto občany. Starým
občanům se v rámci sociální péče poskytuje pečo-
vatelská služba, ústavní sociální péče, stravováni,
peněžité příspěvky a umožňuje se jim účast na ve-
řejném a kulturním životě. Počet osob, kterým byla
poskytnuta pečovatelská služba, se zvýšil ze
14 641 v roce 1970 na 27 270 v roce 1974. Za stejné
období stoupl počet domovů důchodců (včetně
pensionů) z 290 na 303 a počet míst v těchto za-
řízeních se zvýšil z 34430 na 36513 a pokud jde
o kluby důchodců zvýšil se jejich počet z 507 na
585.

Občanům potřebujícím zvláštní pomoc se po-
skytují odborné porady, peněžitě příspěvky i věcná
pomoc, aby mohli překonat mimořádné poměry, ve
kterých se přechodně ocitli. Národní výbory i spo-
lečenské organizace věnují pozornost občanům
společensky nepřizpůsobeným.

Sociální péči provádějí národní výbory. So-
ciální péče je doplňována podnikovou péči o pra-
cující a péčí jednotných zemědělských družstev
o své členy.

Organizace sociálního zabezpečení

Soustava orgánů sociálního zabezpečení vy-
chází z dosavadního stavu, který přebírá a zároveň
přizpůsobuje federativnímu uspořádání státu a
sjednocení sociálního zabezpečení pracovníků
v pracovním poměru a družstevních rolníků.

V působnosti orgánů sociálního zabezpečeni
v podstatě nedochází ke změnám. Pokud jde o so-
ciální zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků
Sboru národní bezpečnosti, je jako dosud upraveno
v některých směrech odchylně (v části sedmě zá-
kona) od organizace sociálního zabezpečení ostat-
ních pracujících; sociální zabezpečení příslušníků
Sborů nápravné výchovy je upraveno podle stej-
ných principů jako u příslušníků Sboru národní
bezpečnosti s tím, že působnost orgánů sociálního
zabezpečení vykonávají ministerstva spravedlnosti
republik a jejich orgány (složky).

100

Sociální zabezpečení vojáků z povolání

Zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků
Sboru národní bezpečnosti se od roku 1964 řídí
hlavními principy důchodového zabezpečení pra-
covníků. Proto se také zásady zdokonalené sou -
stavy důchodového zabezpečení podle závěrů XIV.
sjezdu KSČ aplikují i v jednotné úpravě sociálního
zabezpečení, pokud jde o vojáky z povolání a pří-
slušníky Sboru národní bezpečnosti. V návrhu zá-
kona se však přihlíží k některým zvláštnostem
průběhu jejich služby, např. k tomu, že voják z po-
volání je povinen konat službu ve funkci a v místě
nikoliv podle své volby, ale podle potřeb a zájmu
ozbrojených sil, dále k té skutečnosti, že nelze za-
bezpečit u všech vojáků a příslušníků Sboru ná-
rodní bezpečnosti jejich setrvání ve služebním po-
měru až do dosažení věku stanoveného pro vznik
nároku na starobní důchod.

Kvalitní příprava na boj v soudobých podmín-
kách, neustále se zvyšující nároky na zajištění vy-
soké úrovně bojové pohotovosti vojsk, ochrana so-
cialistického společenského a státního zřízení, ve-
řejného pořádku a majetku v socialistickém vlast-
nictví, jakož i ochrana bezpečnosti občanů, jejich
práv a majetku, kladou na výkon služby v ozbro-
jených silách a ve Sboru národní bezpečnosti ta-
kové požadavky, že je odůvodněno zařazení funkcí
v ozbrojených silách a ve Sboru národní bezpeč-
nosti do I. a II. kategorie, a stanovení věkově hra-
nice pro nárok na starobní důchod na 55, resp. 57
let. Se zřetelem na průběh služby vojáka z povo-
lání a příslušníka Sboru národní bezpečnosti se
nevyžaduje pro nárok na důchod, aby voják (pří-
slušník Sboru národní bezpečnosti) setrval v pří-
slušné kategorii až do věku stanoveného pro nárok
na starobní důchod. Pokud ke skončení služebního
poměru dochází před dosažením stanovených vě-
kových hranic, diferencuje se nárok na starobní
důchod jak stanovením odlišné věkové hranice,
tak i výše důchodu v závislosti na důvodech skon-
čení služebního poměru.

Obdobná úprava platí i pro příslušníky Sborů
nápravné výchovy.

Oprava vyplácených (dříve přiznaných) důchodů

Oprava vyplácených důchodů sleduje kromě
zrušení zvláštní daně z důchodu také zvýšení níz-
kých a středních důchodů, které nebyly vůbec
zdaňovány, nebo u nichž daňová srážka činila jen
nepatrnou částku. Návrh zákona stanoví míru zvý-
šení podle skupin důchodů diferencovaných dobou
jejich přiznání s přihlédnutím k mzdové úrovni
v tomto období (podrobnější rozbor této otázky je
uveden v předchozí části této zprávy).

Podle návrhu zákona se zvyšují všechny vyplá-
cené starobní (plné i poměrné), invalidní, částeč-

né invalidní, sirotčí a vdovské důchody přiznané
ze sociálního zabezpečení pracovníků a družstev-
ních rolníků.

Vzhledem k cílům úpravy se rozlišují v sou-
boru vyplácených důchodů tyto skupiny:

a) důchody starobní a invalidní přiznané podle
předpisů platných před 1. lednem 1957 pro
pracovníky v pracovním poměru a před 1. dub-
nem 1962 pro družstevní rolníky. Tyto důcho-
dy byly již zvýšeny podle zákona č. 106/1971
Sb. o částky 120 Kčs, 200 Kčs a 300 Kčs měsíč-
ně. Podle návrhu zákona budou tyto důchody
dále zvýšeny od 60 do 200 Kčs měsíčně podle
výše vypláceného důchodu. Zvýšení důchodů
v této skupině se dotýká asi 203 tisíc dů-
chodců;

b) důchody starobní a invalidní přiznané podle
předpisů platných pro pracovníky v pracov-
ním poměru po 31. prosinci 1956 a pokud jde
o družstevní rolníky po 31. březnu 1962, do
31. prosince 1965. Tyto důchody se zvyšují od
100 do 200 Kčs měsíčně podle výše vypláce-
ného důchodu a zvýšení v této skupině bude
účastno asi 631 tisíc důchodců;

c) důchody starobní a invalidní přiznané po
31. prosinci 1965 do 31. prosince 1975. Částky
zvýšení důchodů jsou odstupňovány podle ob-
dobí, kdy byly přiznány a podle výše důchodu.
Starobní (invalidní) důchody z let 1966-1967
budou zvýšeny od 70 do 200 Kčs, z let 1968
až 1969 od 60 do 200 Kčs, z let 1970-1971 od
50 do 200 Kčs, z let 1972-1973 od 40 do
200 Kčs a z let 1974-1975 od 30 do 200 Kčs
měsíčně. Zvýšení v této skupině bude účastno-
asi 1594 tisíc důchodců.

Starobní a invalidní důchody vyšší než 1400
Kčs měsíčně, přiznané ze zaměstnání I. nebo II.
pracovní kategorie se zvyšují takto: důchody ze
zaměstnání I. pracovní kategorie nebo účastníků
odboje I. skupiny o 230 až 280 Kčs měsíčně; dů-
chody ze zaměstnání II. pracovní kategorie (dů-
chody III. pracovní kategorie, pro které platila
nejvyšší výměra důchodu jako u II. pracovní kate-
gorie) nebo důchody účastníků odboje II. skupiny

o 230 Kčs měsíčně. Stejně budou zvýšeny důchody
z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, pří-
slušníků Sboru národní bezpečnosti a příslušníků
Sborů nápravné výchovy.

Vdovské důchody se zvýší o částky odstupňo-
vané jak podle období přiznání důchodu zemřelé-
ho, z kterého byl vdovský důchod vyměřen, tak

i podle výše vdovského důchodu. Přitom se přihlíží
k tomu, že vdovské důchody po starodůchodcích
byly již jednou zvýšeny v roce 1971. Zvýšení ne-
smí být nižší než částka dosud srážené daně. Si-

101

rotčí důchody budou jednotně zvýšeny o 30 Kčs,
nejméně však na částku 300 Kčs měsíčné u jedno-
stranně osiřelého dítěte a na částku 500 Kčs mě-
síčně u oboustranně osiřelého dítěte.

Návrh zákona sleduje zvýšit důchody tak, aby
zvýšení nebylo nižší než částka odpovídající zvlášt-
ní dani z důchodu. Jestliže je zvláštní daň z dů-
chodu vyšší než částka zvýšení náležející k dů-
chodu, poskytne se důchodci také rozdíl mezi část-
kou zvláštní daně z důchodu a částkou zvýšení.

Celkem bude zvýšeno cca 3056 tisíc důchodů,
tj. 93 % všech důchodů. Z toho 2283 tisíc důchodů
starobních a invalidních, 145 tisíc částečných in-
validních důchodů a 427 tisíc důchodů vdovských
ze zabezpečení pracovníků a družstevních rolníků;
v tom jsou zahrnuty i nízké důchody, které se
zvýší, jsou-li jediným zdrojem příjmu. Kromě toho
bude zvýšeno cca 88 tisíc sirotčích důchodů a
upraveno asi 113 tisíc nejnižších důchodů sociál-
ních a důchodů občanů samostatně hospodařících,
pokud jsou jediným zdrojem příjmu.

Zvláštní část

K § 2

Právní řád v oblasti sociálního zabezpečení
upravuje rozsah tohoto zabezpečení siřeji; zahrnu-
je do sociálního zabezpečení zabezpečení pracují-
cích v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, důcho-
dové zabezpečení, sociální péčí a úpravu jiných ná-
roků v oblasti rodinné a populační politiky. Návrh
zákona upravuje věcný rozsah sociálního zabezpe-
čení v užším, v podstatě dosavadním, rozsahu; při-
tom se však v § 2 odst. 2 sleduje vyjádřit i širší
obsah pojmu sociálního zabezpečení v právním řá-
du. Zabezpečení důchodců v nemoci se v návrhu
zákona označuje jako ,,zabezpečení důchodců ně-
kterými dalšími dávkami" vzhledem k tomu, že
preventivní a léčebná péče je nyní dávkou posky-
tovanou důchodcům podle předpisů o péči o zdraví
lidu (zákon č. 20/1966 Sb. ).

Dosavadní služby sociálního zabezpečení a no-
vě přistupující sociální činnosti zahrnuje návrh
nového zákona pod pojem sociální péče. Tento po
jem lépe vystihuje nový širší obsah sociální péče
ve srovnání se službami sociálního zabezpečení.
Rozvojem sociální péče v socialistické společnosti
byl její charakter i obsah od základů přeměněn a
realizace jejích nových forem již vnikla hluboko
do vědomí našich občanů, takže použití tohoto po-
jmu dnes již nevzbuzuje představu forem ,,sociální
péče" v kapitalismu.

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a
dítěte členů JZD zůstane upraveno v zákoně č. 103/
1964 Sb. Pro umělce bude upraveno jejich zabezpe-

čení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a dů-
chodové zabezpečení v prováděcích předpisech vy-
daných k tomuto zákonu. Pro jednotlivě hospoda-
řící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící
bude platit i nadále zvláštní úprava zabezpečení
matky a dítěte a důchodového pojištění, která bude
rovněž pojata do prováděcích předpisů.

K § 3 až 7

V těchto ustanoveních upravujících okruh osob
důchodově zabezpečených je vyjádřen princip uni-
versality československého sociálního zabezpečení.
Do tohoto okruhu se zahrnují i členové jednotných
zemědělských družstev; občané, kteří nebyli
k družstvu v členském ani pracovním poměru (tzv.
,,nečlenové"), avšak konali v družstvu práce v ob-
dobném rozsahu jako členové družstva a byli proto
s určitými odchylkami důchodově zabezpečeni
jako členové družstva, nejsou již do navrhovaného
zákona pojati. V připravované nové úpravě o ze-
mědělském družstevnictví se vychází z toho, že
práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové.
Zhodnocení dosavadní doby pracovní činností uve-
dených občanů v JZD a nároků z této činnosti a
jejich zabezpečení do doby, než bude upraven je-
jich členský nebo pracovněprávní vztah k druž-
stvu, se v návrhu zákona zajišťuje (§ 158).

Do okruhu důchodově zabezpečených občanů
nejsou již pojati rodinní příslušníci členů JZD,
kteří byli dosud důchodově zabezpečení při pra-
covním úrazu, přihodivším se při provozu družstev-
ního zemědělského závodu a při práci na záhumen-
ku. Poskytování těchto dávek uvedeným rodinným
příslušníkům se stalo nepraktickým v důsledku
nové organizace práce družstev. Rodinným přísluš-
níkům pracovníků v pracovním poměru se za ob-
dobné situace rovněž neposkytují uvedené dávky.
Pokud by se výjimečně vyskytl takový případ, lze
zpravidla poskytnout dávku důchodového zabezpe-
čení na základě jiných ustanovení zákona.

Sociální zabezpečení je podle navrhovaného
zákona jednotné pro všechny pracující (důchodové
pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných
osob samostatně hospodařících se v podstatě za-
chovává v dosavadním rozsahu); přitom ovšem byl
vzat zřetel na nutnost odchylek pro některé sku-
piny občanů (pro účastníky odboje, pro vojáky
z povolání, pro příslušníky Sboru národní bezpeč-
nosti a příslušníky Sborů nápravné výchovy). Pří-
slušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic a pří-
slušníci Sboru ozbrojené ochrany letišť podle při-
pravované novely zákona o civilním letectví budou
účastni důchodového zabezpečení jako ostatní pra-
cující.

Zvláštní odíránu poskytuje navrhovaný zákon
občanům - bez rozdílu, zdá jsou nebo nejsou dů-

102

chodově zabezpečení (např. ženy v domácnosti)-
při úrazu utrpěném za zvláštních okolností, kdy
lze právem požadovat, aby se za takový úraz do-
stalo odškodnění obdobné odškodnění za pracovní
úraz. Jde tu např. o úraz přihodivší se při výkonu
vojenské služby občana, který není vojákem z po-
volání, při výkonu služby příslušníka Lidové mili-
ce, úraz při neplacené brigádnické práci, při daro-
vání krve, při cvičení civilní obrany a dalších čin-
ností, které stanoví prováděcí předpisy. Poněvadž
tato skupina občanů, není-li důchodově zabezpe-
čena již z jiného důvodu, je chráněna jen pro pří-
pad takového úrazu, uvádí se v navrhovaném zá-
koně odděleně od okruhu pracujících uvedených
v §3.

K § 8

Do výčtu dávek důchodového zabezpečení se
zařazuje nově zavedený důchod za výsluhu let a
částečný důchod za výsluhu let. Opětné zavedení
těchto důchodů, které se poskytovaly v období od
1. ledna 1957 do 30. června 1964, je odůvodněno
nutností zabezpečit důchodově výkonné letce, vo-
jáky z povolání při zvláštních druzích činností, a
některé umělce, i když nesplnili podmínky pro ná-
rok na starobní nebo invalidní (částečný invalid-
ní) důchod.

K §10

Do doby zaměstnání se započítávají v podstatě
stejné činnosti jako podle dosavadních předpisů
s některými odchylkami. Činnost pěstounů vyko-
návajících pěstounskou péči ve zvláštních zaříze-
ních bude započítávána v rozsahu stanoveném zá-
konem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, a vyhláš-
kou č. 51/1973 Sb., jako je tomu dosud, od 1. červ-
na 1973.

Za dobu zaměstnání vojáka z povolání se po-
važuje též doba služby vojáka, který po dobu činné
služby má nárok na peněžní náležitosti jako voják
z povolání [§ 10 odst. 1 písm. b), § 119 odst. 2].

Zápočet doby studia před 9. květnem 1945 není
již vázán na podmínku, že z celkově doby výděleč-
né činnosti připadají aspoň tři čtvrtiny na dobu
zaměstnání [§ 10 odst. 1 písm. d)]; tato podmín-
ka je v současné době již nepraktická.

Doba samostatné zemědělské činnosti vykoná-
vané v době od 9. května 1945 do 30. září 1948
[§ 10 odst. 1 písm. e)] se hodnotí pro nároky na
důchod a jeho výši vzniklé za účinnosti nového
zákona členům JZD (pracovníkům socialistické or-
ganizace se zemědělskou nebo lesní výrobou), po-
kud takový členský (pracovněprávní] vztah trval
ke dni vzniku nároku na důchod nebo aspoň ke

dni účinností navrhovaného zákona. Hodnocením
této doby má být oceněno úsilí pracujícího rolnic-
tva o rozvoj socialistické zemědělské výroby.

Pojmem zaměstnání se rozumí i pracovní čin-
nost v jednotných zemědělských družstvech [§ 9
odst. 2 písm. a)]. Pro hodnocení doby pracovní
činnosti v jednotných zemědělských družstvech
pro účely důchodového zabezpečení je třeba i na-
dále respektovat některé trvající odlišnosti ve vý-
robních podmínkách, v právní úpravě pracovních
vztahů i v odlišné úpravě zabezpečení v nemoci
družstevních rolníků podle zákona č. 103/1964 Sb.
U družstevních rolníků stačí pro jejich zabezpečení
v nemoci po celý kalendářní rok, že po převážnou
část roku byli pracovně činni aspoň 8 dní v měsíci
a v této době měli příjem aspoň 120 Kčs měsíčně.
Tato úprava zajišťuje jejich účast na zabezpečení
v nemoci i v době vegetačního klidu, kdy druž-
stevníci pracující v rostlinné výrobě nemohou
splnit úvazek 8 dní práce v měsíci, popřípadě ne-
mohou být vůbec pracovně činni. Dosavadní před-
pisy proto vázaly hodnocení pracovní činnosti pro
důchodové zabezpečení nejen na vznik zabezpečení
v nemoci, nýbrž též podmínkou vyšší pracovní ak-
tivity (upraveno dosud vyhláškou č. 195/1964 Sb. ).
Rozsah této činnosti, přizpůsobený ekonomickým
potřebám jednotných zemědělských družstev se
podrobněji upraví v prováděcích předpisech [§ 10
odst. 5 písm. c)].

Tyto předpisy - oproti dosavadní úpravě -
umožní členu jednotného zemědělského družstva,
který neodpracoval počet pracovních dnů potřebný
pro zápočet celého kalendářního roku, započítat
pro vznik nároku na důchod a jeho výši odpraco-
vané dny, popřípadě dny, které se jim kladou na-
roveň, pokud pracovní činnost člena jednotného ze-
mědělského družstva zakládala zabezpečení v ne-
moci podle předpisů o zabezpečení v nemoci a za-
bezpečení matky a dítěte družstevních rolníků.

V období od 1. října 1948 do účinnosti nových
předpisů se zachovává pro hodnocení pracovní čin-
nosti družstevních rolníků dosavadní stav; nebude
však podmínkou, aby pojistné před 1. dubnem
1962, kdy družstevníci byli povinni je platit, bylo
zaplaceno. Dluhy na pojistném byly totiž zpravidla
vyrovnány nebo v odůvodněných případech ode-
psány. Zachování dosavadního stavu pro hodnocení
pracovní činnosti je odůvodněno tím, že v období
od 1. října 1948 do účinnosti nových předpisů bylo
různě stanoveno, kdy a za jakých podmínek je
družstevní rolník důchodově zabezpečen (pojiš-
těn). Při jiném postupu by mohlo totiž dojít k to-
mu, že by se podle nových předpisů nezapočítávala
doba pracovní činnosti, která byla dosud započita-
telná. Takové řešení by nevedlo k posílení práv-
ních jistot pracujících.

103

K § 12

Zařazení zaměstnání do tří pracovních kate-
gorií podle druhu vykonávaných prací bylo prove-
deno od 1. ledna 1957 zákonem č. 55/1956 Sb. a
převzato i do nyní platných předpisů. Toto zařa-
zení ve své podstata odpovídá sledovaným cílům
a proto se ponechává i v nové právní úpravě s tě-
mito změnami:

Do I. pracovní kategorie se nově zařazují za-
městnání vykonávaná pod zemí při ražení tunelů
pro složitá inženýrská díla, jelikož se v nich vyko-
návají práce v podstatě stejného druhu a stejně
rizikové jako v podzemí při výstavbě důlních děl
[odst. 1 písm. a) č. 1]. V jednotlivých konkrét-
ních případech, pokud jde o pracovníky na výstav-
bě metra, se takto postupuje v rámci ustanovení
o odstraňování tvrdosti zákona od 7. října 1970,
kdy tento postup vzalo se souhlasem na vědomí
předsednictvo vlády České socialistické republiky.

Dále se do I. pracovní kategorie nově zařazují
zaměstnání členů posádek námořních lodí [odst. 1
písm. a) č. 4] z důvodu dlouhodobého pobytu na
lodi, stálé vibrace a hluku, častých a rychlých kli-
matických změn a dlouhé společenské izolace.

Oproti dosavadní úpravě, podle níž byla zařa-
zena do I. pracovní kategorie zaměstnání při ko-
nečném zpracování radioaktivních surovin, se
v návrhu zákona okruh zaměstnání rozšiřuje tak,
že se do I. pracovní kategorie zařazují zaměstnání
vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné
míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném
zpracování radioaktivních surovin a v jaderných
elektrárnách [odst. 1 písm. a) č. 7], a to z důvodu
v podstatě stejného zdravotního ohrožení.

Do I. pracovní kategorie se zařazují též za-
městnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrov-
ní nadloží a na skrývce v povrchových dolech
(lomech) na rudy, z nichž lze průmyslově vyrábět
kovy, a na některé jiné vyhrazené nerosty [odst. 1
písm. a) č. 8]. Zařazení těchto zaměstnání do
I. pracovní kategorie vychází ze společenského vý-
znamu práce a stupně zdravotního ohrožení, které
je při těžbě některých vyhrazených nerostů pod-
statně vyšší než při povrchové těžbě uhlí a je v sou-
ladu s jednotným režimem zavedeným horním zá-
konem. Vláda svým usnesením ze dne 30. listopadu
1966 č. 430 souhlasila, aby tato zaměstnání byla
zařazena do I. pracovní kategorie již od 1. červen-
ce 1964 s použitím ustanovení o odstraňování
tvrdosti zákona. Nejde tedy v tomto případě o věc-
nou změnu ve srovnání s dosavadním faktickým
stavem.

Do I. pracovní kategorie se nově zařazují též
zaměstnání v hrubé kamenické výrobě při těžbě a
opracování kamene vykonávaná v prostředí vysoké

koncentrace agresivního prachu, pokud jsou pra-
covníci při výkonu těchto činností nadměrně ohro-
žováni silikózou [odst. 1 písm. a) č. 9].

V prováděcím předpisu bude stanoveno, že za-
městnání sazečů, písmolijců, frézařů, dělníků ve
výrobě linek a pomocných dělníků v ručních a
strojních sazárnách a ve stereotypii se zařazují do
II. pracovní kategorie. Takto se již postupuje po-
dle usnesení vlády ze dne 4. září 1964 č. 489.

Prováděcí předpis bude dále doplněn ustano-
vením, že do II. pracovní kategorie se zařazují,
s výjimkou průběžných povolání, zaměstnání vy-
konávaná na povrchu hlubinných dolů na vyhra-
zené nerosty, v úpravnách a třídírnách povrcho-
vých dolů (lomů) na tyto nerosty, pokud práce
vykonávané při jejich těžbě pod spodní úrovní
nadloží a na skrývce odůvodňují zařazení do I. pra-
covní kategorie, jakož i zaměstnání vykonávaná
pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v lomech
na vápenec a dolomit. Podle usnesení vlády ze dne
30. listopadu 1966 č. 430 se takto postupuje již od
1. července 1964.

Bližší podmínky pro zařazování zaměstnání do
I. a II. pracovní kategorie budou obsahovat pro-
váděcí předpisy. Jelikož dosavadní stav vyhovuje,
nedochází k zásadním změnám.

Návrhem zákona ani prováděcím předpisem
k tomuto zákonu nebude okruh zaměstnání zařa-
zených do I. a II. pracovní kategorie nijak pod-
statně rozšiřován; pozornost bude třeba soustředit
na soustavné a trvalé zlepšování pracovních pod-
mínek.

Ustanovení o zmocnění vlády a ústředních or-
gánů (§ 12 odst. 3) se přizpůsobuje změnám vy-
plývajícím z federalizace státu; přitom se pama-
tuje i na možnost nahradit z důvodu účelnosti do-
savadní resortní seznamy zaměstnání zařazených
do I. nebo II. pracovní kategorie seznamy odvětvo-
vými.

K §13

Dosavadní předpisy o přerušení zaměstnání se
zachovávají a doplňují se ustanovením, že doba za-
městnání před přerušením se započítává bez ohle-
du na délku zaměstnání po přerušení, jestliže se
pracující stal plně (částečně) invalidním násled-
kem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1), jelikož
v tomto případě pracující nemohl bez vlastního za-
vinění splnit podmínku tří let zaměstnání po pře-
rušení, anebo jde-li o plnou (částečnou) invaliditu
vzniklou nemocí z povolání (§ 25 odst. 1 věta
druhá).

Za vážný důvod přerušení zaměstnání bude
možno jako dosud považovat např. ošetřuje-li pra-

104

cující příbuzného, který není schopen sám o sebe
pečovat, doprovází-li manželka pracujícího, který
byl vyslán do ciziny na delší dobu (pokud nepo-
užije výhody pro ni plynoucí z usnesení vlády
č. 271/1964 Sb., o nerozvazování pracovního pomě-
ru), nebo pečuje-li žena o dítě mladšího věku,
jestliže tuto péči nelze jinak zajistit.

V souvislosti s přerušením zaměstnání uvádí
navrhovaný zákon jako obecnou zásadu ochrannou
lhůtu dvou roků, která byla v dosavadních před-
pisech uváděna všude tam, kde zákon požadoval
pro vznik nároku na důchod, aby se všechny pod-
mínky splnily za trvání zaměstnání.

Odstavec 4 přejímá do navrhovaného zákona
ustanovení, jež bylo dosud obsaženo jen v prová-
děcích předpisech, neboť je vhodné toto ustano-
vení o přerušení (skončení) zaměstnání I. nebo II.
pracovní kategorie, které je obdobně zásadám
platným pro přerušení (skončení) zaměstnání vů-
bec, uvést v souvislosti s těmito zásadami a vyzna-
čit přitom i zvláštnosti, pokud jde o posuzování
zdravotních nebo jiných vážných důvodů pro skon-
čení zaměstnání.

K §14

K starobnímu a invalidnímu (částečnému in-
validnímu) důchodu, které se vyměřují z průměr-
ného měsíčního výdělku, se přiřazuje i důchod za
výsluhu let [částečný důchod za výsluhu let, který
se rovněž vyměřuje z průměrného měsíčního vý-
dělku (odstavec 1)].

Podle dosavadních předpisů se vypočte sta-
robní důchod družstevnímu rolníkovi, který získal
potřebnou dobu pracovní činnosti až po 60. roce
věku, z průměrné měsíční pracovní odměny k 60.
roku věku, pokud je to výhodnější. Takové usta-
novení však neplatí pro pracovníky. V důsledku
sjednocení předpisů se uvedené ustanovení nepře-
bírá. Počet případů, kdy družstevník získá potřeb-
nou dobu zaměstnání až po 60. roce věku, bude
nepatrný a v důsledku růstu pracovních odměn
bude průměrný měsíční výdělek ke dni pozdějšího
vzniku nároku na důchod zpravidla výhodnější.

V dosavadních předpisech nebylo pamatováno
na případy, kdy celé období rozhodné pro určení
průměrného měsíčního výdělku je vyplněno ná-
hradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnání
z vážných důvodů. Návrh tento nedostatek odstra-
ňuje (odstavec 2). Prováděcí předpisy v souladu
s dosavadní praxi výslovně upraví započítávání
hrubých výdělků pro zjištění průměrného měsíč-
ního výdělku i za kalendářní rok, v němž pracující
skončil zaměstnání, jestliže ke skončení zaměstnání
došlo 31. prosince.

Odchylně od dosavadního zákona o sociálním
zabezpečení se v předloženém návrhu zákona
upravuje výpočet starobního důchodu z výhodněj-
šího průměrného měsíčního výdělku při skončení
nepřetržitého zaměstnání jen za podmínky, že pra-
cující nepobíral starobní důchod ani jeho část (od-
stavec 3). Pracující důchodce, kterému je vedle vý-
dělku vyplácen ještě starobní důchod, je již dosta-
tečně zvýhodněn a není důvod, aby mu byla posky-
tována z celospolečenských prostředků ještě další
výhoda ve formě přepočtu jeho důchodu podle vý-
dělku z období před skončením zaměstnání. U čle-
nů JZD se tu zachovává dosavadní stav odpovída-
jící zákonu a dosáhne se jednotné úpravy pro pra-
covníky v pracovním poměru i pro družstevní rol-
níky.

Náhrada mzdy (příjmu) při překážkách v prá-
ci se bude podle prováděcích předpisů i nadále za-
počítávat všem pracujícím. Nebude však započtena
ani v budoucnosti náhrada škody za ztrátu výdělku
poskytovaná organizací podle zákoníku práce za
škodu vzniklou pracovním úrazem (nemocí z po-
volání); v důsledku sjednocení předpisů nebude
obdobná náhrada hodnocena ani družstevním rol-
níkům. Rovněž bude jednotně stanoveno, v kterém
roce se hodnotí prémie a podíly na hospodářských
výsledcích (doplňková odměna), a to tak, že všem
pracujícím budou tyto složky započteny v roce je-
jich výplaty.

Obdobně budou i naturální požitky hodnoceny
všem pracujícím stejně.

Při stanovení hrubého výdělku člena jednot-
ného zemědělského družstva, který byl před vstu-
pem do družstva osobou samostatně hospodařící,
se přihlédne - tak, jako u pracovníků, kteří dříve
byli samostatně hospodařící - k vyměřovacím zá-
kladům, z nichž se stanovila výše pojistného. Do-
sud se doba samostatné výdělečné činnosti z roz-
hodného období u družstevních rolníků vylučovala.
Navrhovaná úprava je spravedlivější a lépe vysti-
huje pracovní zásluhy.

K § 15 až 23

Při stanovení podmínek pro nárok na plný sta-
robní důchod vychází navrhovaný zákon z dosa-
vadního stavu. Pro nárok na poměrný starobní dů-
chod žen, trvalo-li zaměstnání aspoň 20 let, se
nově stanoví jednotná věková hranice 60 let, i když
žena nevychovala žádné dítě.

Základní výměra plného starobního důchodu
se rovněž nemění a činí 60 % (I. pracovní katego-
rie), 55% (II. pracovní kategoriu) a 50% (III.
pracovní kategorie) průměrného měsíčního vý-
dělku.