Zavedení licenční výroby není jednoduchá záležitost; jde především o postupné získání vlastní výrobní zkušenosti a náhradu některých komponentů z tuzemských zdrojů v odpovídající kvalitě a technické úrovni.

Přes řadu překážek, které se objevují při realizaci licenční výroby, je nutno považovat prodej i nákup licence za jeden z významných prvků vědeckotechnické spolupráce.

Hospodářská a vědeckotechnická spolupráce členských států RVHP, jakož i výsledky, kterých bylo v uplynulém období dosaženo, ukazují, že se jedná o cílevědomý proces, který urychluje budování socialismu a komunismu v jednotlivých členských státech Rady. V této spolupráci se harmonicky spojují zájmy každé země RVHP a všech zemí jako celku. To umožňuje maximálně využívat přednosti světové socialistické soustavy pro rozvoj výrobních sil každé země, pro upevnění hospodářského potenciálu celého socialistického společenství.

Vědeckotechnická spolupráce, její realizace a hospodářskopolitické důsledky vytvářejí také nové vztahy mezi zeměmi s rozdílným společenským zřízením, což zejména přispívá k uvolnění mezinárodního napětí, posílení míru a bezpečnosti ve světě.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Martincovi.

Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme jednání do 14 hodin.

Po polední přestávce odpoví na otázku poslance Kuglera ministr všeobecného strojírenství ČSSR soudruh Bahyl.

Schůzi sněmovny bude řídit místopředseda Sněmovny lidu soudruh Nejezchleb.

Doporučuji vám, abyste v polední přestávce navštívili výstavku v levém kuloáru, kterou uspořádalo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. Přerušuji jednání.

(Jednání přerušeno ve 12.41 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.00 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny lidu R. Nejezchleb.)

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať v rokovaní našej snemovne. Skôr ako odovzdám slovo ministrovi Bahylovi pripomínam, že ste dostali do lavíc návrh uznesenia Snemovne ľudu. Prípadné pripomienky k tomuto návrhu môžete odovzdať členom našej návrhovej komisie.

Teraz dávam slovo ministrovi Bahylovi, ktorý odpovie na otázku poslanca Kuglera.

Ministr všeobecného strojírenství ČSSR P. Bahyl: Súdružky a súdruhovia, poslanec Kugler mal otázku, akým spôsobom bude v rámci národného hospodárstva riešený urýchlený rozvoj, vývoj a výroba základných strojov a zariadení pre elektronický priemysel, ktorý má základný význam pre technickú a technologickú úroveň.

Pre ďalší rozvoj elektroniky prijala vláda ČSSR komplexný dokument i patričné uznesenie s ďalším postupom prác na roky tejto päťročnice i na budúce obdobie siedmej a ôsmej päťročnice.

Vývoj elektroniky je rýchly a preto musí byť rýchly aj vývoj a výroba technologických zariadení pre jej výrobu.

Rýchlym vývojom elektroniky technologické zariadenie starne za tri až štyri roky. V priebehu jednej päťročnice je nutné ho nahradiť novým, lebo na starom zariadení sa už nemôže vyrábať nová generácia súčiastok či uzlov. Sortiment tohto zariadenia je obrovský.

Ďalší charakteristický rys je, že vývoj a výroba technologických zariadení nemôže byť odtrhnutá od celého elektronického priemyslu, naopak, musí sa vyvíjať a vyrábať v rámci tohto odveta. Úroveň technologického zariadenia vzhľadom na ekonomiku výroby je závažná. Nejde o to, vyrobiť integrovaný obvod, pamäť alebo mikroprocesor, hybridný obvod za každú cenu, ale vysoko ekonomicky, pretože ide o hromadnú výrobu a niektoré operácie sa nemôžu robiť rukami alebo očami a nedajú sa zvládnuť bez náročných aparátov. Najmä zloženie niektorých nových generácií v oblasti navrhovania, kontroly a testovania je v tomto zmysle náročné. Nie náhodou je preto celý rad prístrojov a technologických zariadení v západných štátoch, hlavne v USA, embargovaných z hľadiska poskytnutia vývozu.

V súčasnosti je zabezpečovaná výroba technologických zariadení pre elektronický priemysel v Tesle Elstroj, v Tesle Lanškroun a v Tesle Rožnov. Je plánované rozšíriť výrobu týchto zariadení v novobudovanom závode v Tesle Vráble a rozšíriť túto výrobu v Tesle Lanškroun. V pláne na ďalšie roky sa uvažuje rozšíriť investične aj celú výrobu týchto zariadení. To znamená vyrábať z terajšej produkcie cca 70 mil. technologických zariadení ročne na 300 mil. ročne do konca budúcej päťročnice.

Budeme riešiť zapojenie ďalších podnikov do výroby týchto technologických zariadení v rámci závodov priemyselnej automatizácie a v rámci Tesly. Hľadáme ďalšie možnosti v Piešťanoch a v Banskej Bystrici.

Československá socialistická republika, súdružky a súdruhovia, nemôže vyrábať celý sortiment. Východisko je v spolupráci so ZSSR v dohode o vývoji a výrobe súčiastkovej základne i technologických zariadení, kde podpíšeme medzivládnu dohodu. Podobné dohovory podpíšeme s NDR, PĽR, MĽR, BĽR - s krajinami spoločenstva. Niektoré dohody už boli založené, treba ich však podstatne rozšíriť a novelizovať. V tomto zmysle sme založili i cieľové programy na spoluprácu s elektronickým priemyslom ZSSR. Budeme vyrábať v siedmich oblastiach technologických zariadení v rámci RVHP. Nebudem ich menovať, pretože si myslím, že nie je treba ísť do takých podrobností. Zásadný prínos sa očakáva od ČSSR v oblasti elektrónovej litografii, kde sa majú prejaviť výsledky spolupráce výroby, Akadémie vied a vysokých škôl. Obdobne pôjde o spoluprácu vo vývoji a výrobe technologických zariadení pre farebnú obrazovku.

Chcem ubezpečiť poslancov, že nutnosť rozvoja elektroniky pre perspektívny rozvoj nášho národného hospodárstva chápe vláda ČSSR ako zásadný a preto jeho rozvoj podporuje. Urobila už mnohé konkrétne kroky a očakáva aktívny a racionálny prístup v celej výrobnej základni nášho národného hospodárstva, predovšetkým vo využití československej produkcie na náročných trhoch a v úspore pracovných síl v národnom hospodárstve.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem súdruhovi ministrovi. Pýtam sa poslanca Kuglera, či súhlasí s odpoveďou súdruha ministra.

Poslanec F. Kugler: Ano.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem. Teraz sa prihlásil o slovo súdruh minister Půček, ktorý odpovie na otázku poslanca Kožíka.

Ministr hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR Z. Půček: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, poslanec Kožík mi položil otázku, jaký je program uplatnění polovodičové regulace u dopravních prostředků.

Polovodičová regulace dopravních prostředků je mimořádně významnou cestou nejen k úspoře elektrické energie, ale též ke snížení váhy dopravních prostředků, zvýšení jejich výkonů a zjednodušení jejich údržby. Proto již delší dobu je věnována zvýšená pozornost výzkumu a vývoji tyristorizace tohoto odvětví a hlavní úkoly tohoto druhu byly koncentrovány do výzkumného úkolu státního plánu technického rozvoje "Výzkum a vývoj měničů s polovodičovými prvky", jehož řešení bylo ukončeno v minulém roce. Dá se říci, že výsledky výzkumu i dílčí aplikace ukazují, že se problematiku tyristorové regulace ve stanoveném rozsahu podařilo technicky zvládnout, a lze to dokumentovat řadou prototypů, ale i některých běžných dodávek, které už jdou do našeho národního hospodářství.

Především bych chtěl vyzvednout tyristorizaci tramvaje T 3, kde v loňském roce již ČKD dodalo 10 ks těchto výzbrojí dopravním podnikům Praha, Brno, Bratislava a Ostrava. V letošním roce je plánována dodávka 60 ks těchto výzbrojí a v příštím roce by měla pokračovat tato dodávka asi 68 kusy. Musíme však konstatovat, že ještě kapacitně není tato dodávka dosud zcela zabezpečena, neboť v příštím roce bude docházet k prudkému nárůstu potřeb elektrických lokomotiv na střídavý proud ve Škodovce a tedy kapacita výroby tyristorových regulací bude přednostně orientována tam, protože u elektrických lokomotiv je národohospodářský efekt z hlediska úspory elektřiny větší než u tramvají. Ale s příslušnými podniky hledáme ještě další cesty k zajištění úkolů tyristorizace i v příštím roce.

V loňském roce byl ukončen vývoj nového typu tramvaje T 5 D 6 d s vyšším výkonem a s tyristorovou pulzní regulací, která umožňuje též zpětnou dodávku elektrické energie do sítě při brzdění. Dva prototypy tohoto druhu byly provozovány v Mostě a na základě úspěšných zkoušek budou tyto dva prototypy T 5 D 6 d odeslány do Sovětského svazu k dlouhodobým zkouškám. V této koncepci budou vyráběny elektrické výzbroje i pro další typy tramvají.

Na základě výsledků výzkumu a vývoje, o kterém jsem mluvil, byly rovněž tyristorovány trolejbusy vyráběné oborovým podnikem Škoda v závodě Ostrov. Dlouhodobě byly vyzkoušeny 4 prototypy, a to v Dopravních podnicích Brno a Mariánské Lázně. Na základě příznivých výsledků vývoje i jeho ověření v roce 1979 bude vyráběna ověřovací série trolejbusů s tyristorovou regulací. Předpokládáme, že do běžné výroby bude zavedena v období 7. pětiletky.

Pokud jde o elektrické lokomotivy a předměstské jednotky na proud střídavý, tam je používána tyristorová regulace již od roku 1966. V současné době novinkou je uplatnění tyristorové pulsní regulace v lokomotivách a předměstských jednotkách na proud stejnosměrný a u typů vícesystémových, tj. na střídavý i stejnosměrný proud.

Jako první aplikace byla v o. p. ČKD Praha vyrobena a v roce 1976 uvedena do provozu v Polské lidové republice tyristorová pulsní regulace předměstské jednotky. Provozní zkoušky byly v Polské lidové republice úspěšně zakončeny v loňském roce.

Další aplikace tyristorové pulzní regulace pro ČSD byla provedena u prototypu stejnosměrné elektrické posunovací lokomotivy 78 E. Byl vyroben 1 prototyp, který je ověřován v depu Ostrava. Sériová výroba se předpokládá v roce 1981.

V roce 1979 budou vyrobeny 2 prototypy univerzálních dvousystémových lokomotiv - typ 69 E - pro ČSD s tyristorovou pulzní regulací na stejnosměrném systému. Zahájení sériové výroby lokomotiv 69 E plánujeme na rok 1982.

Pro další výhled je výzkumně řešeno použití asynchronních trakčních motorů napájených tyristorovými střídači, a to jak u vozidel železniční, tak i městské dopravy. Jejich hlavní výhodou je snížení váhy výzbrojí a hlavně údržby trakčních motorů. Tento vývoj je zajišťován v úzké spolupráci mezi oborovými podniky Škoda a ČKD Praha.

V oblasti dieselelektrických lokomotiv umožní aplikace výkonových polovodičů, tj. diod a tyristorů, nahradit stejnosměrná dynama generátory na proud střídavý, což rovněž vede ke snížení váhy vozidel, zvýšení spolehlivosti i úsporám tekutých paliv. Prototyp byl vyroben jako lokomotiva T 499 v roce 1976.

Široké a rychlé uplatnění této progresívní techniky je závislé na vytvoření kapacitních podmínek, a to nejen v našem resortu, ale též v resortu všeobecného strojírenství a v odvětví kompletačních částí a tím i snížení závislosti na dovozech, počítáme se zavedením některých licenčních výrob. Jedná se např. o speciální kondenzátory vyráběné v n. p. ZEZ Žamberk, které v současné době brzdí zavedení tyristorizace tramvají T 3.

Nárůst požadavků na moderní polovodičovou techniku bude vyžadovat posílení stávajících výrobních kapacit především u hlavního realizátora této techniky, to je oborového podniku ČKD Praha. Nedostatek výrobních kapacit a další důvody nás rovněž nutí k tomu, aby bylo i v této oblasti využito mezinárodní spolupráce v rámci zemí RVHP. Jako příklad mohu uvést probíhající jednání s Polskem o zajištění společné výroby předměstských jednotek pro ČSD.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že plně souhlasím se soudruhem poslancem Kožíkem, že nestačí jenom vyvinout nová zařízení, ale že hlavní je uvést je do praxe. V tom musí vidět smysl své práce všichni hospodářští pracovníci našich výrobně hospodářských jednotek a náš resort bude důsledně tento požadavek prosazovat. Úspěch bude záviset též na tom, jak se nám bude dařit důsledně řešit problematiku aglomerací, tj. především v tomto případě Prahy a Plzně, kde jsou situovány klíčové podniky ČKD Praha a Škoda Plzeň, ale také problematiku kompletačních oborů, kam patří podniky Závodů silnoproudé elektrotechniky, které rovněž mají mimořádný význam pro zavádění této progresívní techniky. V tomto směru vás, soudruzi poslanci, prosím o další podporu a pomoc při důsledném prosazování závěrů 3. pléna ÚV KSČ o strojírenství, neboť požadavky a nároky neustále rostou a též my potřebujeme vytvářet podmínky pro možnost uspokojování těchto požadavků. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem s. ministrovi Půčkovi. Pýtam sa poslanca Kožíka, či súhlasí s odpoveďou.

Poslanec A. Kožík: Súhlasím.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Súdružky a súdruhovia, teraz budeme pokračovať v rozprave. Dávam slovo poslancovi Kubešovi, pripraví sa poslanec Tichý.

Poslanec F. Kubeš: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve Směrnici 6. pětiletého plánu schválené XV. sjezdem Komunistické strany Československa je pro splnění plánovaných úkolů uloženo podstatně urychlit vědeckotechnický pokrok, zvýšit jeho váhu v hospodářském i společenském rozvoji. K tomu je třeba v současné etapě rozvoje naší ekonomiky výrazně pokročit v koncentraci sil a prostředků na společensky rozhodující úkoly a energičtěji odstraňovat bariéry stojící doposud v cestě rychlému zavádění vědy a techniky do výroby. Znamená to mnohem širší spolupráci technické inteligence s dělníky a pracovníky výroby, ale také stále intenzívnější vzdělávání všech pracujících. Jsou to úkoly mimořádně náročné, ale nezbytné. Klíč k jejich řešení dalo 11. zasedání ÚV KSČ. Je jím iniciativní, odpovědná a kvalitní práce každého z nás, je to vysoká kvalita veškeré práce.

Chtěl bych se ve svém vystoupení zabývat tím, jak se nám daří soustřeďovat pozornost a odhalovat rezervy v pracovní iniciativě k účinnějšímu rozvoji vědy a techniky, ke zvyšování technické úrovně výrobního procesu a kvality výrobků.

Naše dělnická třída má bohaté zkušenosti s rozvojem pracovní iniciativy a se socialistickým soutěžením ve výrobě. Během socialistické výstavby vyrostly tisíce obětavých budovatelů, kteří svými vysokými pracovními výkony pomohli zvyšovat výrobu, překračovat úkoly v množství a termínech a překonávat různé překážky a nedostatky. Vzniklo celé hnutí, které se postupně formovalo do brigád socialistické práce. Největší rozvoj tohoto hnutí byl tam, kde to republika nejvíce potřebovala: v těžbě uhlí. Všichni s hrdostí vzpomínáme na údernické ostravské brigády, např. kolektiv hrdiny socialistické práce s. Misky a řadu dalších, po jejichž vzoru vznikaly brigády i v jiných odvětvích. Všechny měly dobré vzory v sovětském Stachanovském hnutí a v dalších.