Pro oblast investiční výstavby resortu paliv a energetiky je zejména druhá polovina sedmdesátých let charakteristická narůstající intenzitou akcí, zakládajících řádově vyšší produkční účinnost a efektivnost palivoenergetické základny s výsledným efektem až v druhé polovině sedmé, resp. osmé pětiletky. Mám zde na mysli akce v oblasti hydroenergetiky a další rozhodnější postup po prvních krocích našeho vstupu do éry jaderné energetiky. Vedle toho byl nastoupen směr rozšířené reprodukovatelnosti klasických výrobních kapacit s cílem vyrovnat vzniklé zaostávání, prvořadě v podkrušnohorských revírech.

Dosahované výsledky však stále nejsou adekvátní vynakládanému úsilí i přes dílčí zlepšení proti vývoji a plnění investiční výstavby v minulých letech. Dále přetrvávají nedostatky na závazných stavbách, hlavně na povrchových lomech. Již provozované i nové těžební komplexy s pásovou dopravou vykazují značnou provozní nespolehlivost, poruchovost a skutečně dosahované výkony jsou výrazně vzdáleny od projektů. Těžební připravenost některých kapacit v důsledku toho značně zaostává. To nám ve vztahu k požadavkům na objemy těžeb hnědého uhlí v sedmé pětiletce činí veliké starosti.

Na druhé straně se zlepšilo uvádění kapacit do provozu v energetice. Jako příklad úspěšného plnění investičních záměrů lze uvést vodní elektrárnu Dalešice. Nejen, že byla uvedena do provozu před vládou schváleným termínem, ale byla realizována za nižší náklady, než předpokládal projekt. Také výkon této elektrárny je trvale překračován. Zvýšila se také provozuschopnost nově uváděných elektrárenských bloků 200 MW do provozu. Tyto zejména na elektrárnách Chvaletice a Počerady II dosáhly již ve zkušebním provozu projektovaných parametrů.

Vyrovnáme se s úkoly XV. sjezdu strany v mezinárodní spolupráci, jmenovitě při výstavbě magistrálních plynovodů, elektrického vedení 750 kV, umožňujícího propojení na užší spolupráci mezi jednotnou energetickou soustavou Sovětského svazu a soustavami členských zemí RVHP.

Dovolte mi, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, několik základních informací o uranovém průmyslu, významné součásti našeho palivoenergetického komplexu. V dosavadním průběhu šesté pětiletky jsme úspěšně zabezpečili všechny zvýšené úkoly v těžbě uranu, včetně pozornosti ekologickým aspektům, především v čistotě vodních toků.

Průzkumnými pracemi se podařilo nalézt další nerostné zásoby uranových rud, které v současné době tvoří spolehlivou základnu pro budované i plánované jaderné elektrárny v naší zemi.

Do provozu byly uvedeny nové doly a velkokapacitní úpravna uranových rud na severu Čech, budovaná za účinné pomoci sovětských odborníků. Objemy výroby a vývozu uranu do Sovětského svazu byly za tři roky současné pětiletky splněny a byla přijata opatření pro dosažení vývozních hodnot plánu na celé pětiletí. V této souvislosti chci upozornit na nedostatek stavebních kapacit pro průmyslovou i bytovou výstavbu, jakož i zabezpečení plynulosti výroby kyselinou sírovou a dusičnou v severních Čechách.

Pracujeme na koncepci dalšího rozvoje československého uranového průmyslu po roce 1980, kdy končí platnost smlouvy z roku 1945 o dodávkách uranu do SSSR. Od této koncepce očekáváme pokračující dynamiku rozvoje odvětví, zejména ve vztahu k potřebám naší jaderné energetiky. Jde o rozsah investic, značně náročný na prostředky a kapacity dodavatelských organizací.

V těchto dnech rozvíjíme rozhodné úsilí pro splnění plánovaných úkolů v těžbě paliv, topných plynech, elektrických výkonech a v investiční výstavbě. I při soustředěné pozornosti ekonomickému vývoji reprodukčního procesu, spotřebě živé i zhmotnělé práce na jednotku produkce, dochází ke zhoršování jeho efektivnosti. Výrazně rostoucí investiční náročnost, růst provozních nákladů jako důsledek složitějších úložních a geologických podmínek, nejsme schopni eliminovat vysoce produktivní báňskou technikou či inovačními opatřeními.

Velmi odpovědně přistupujeme k přípravě prováděcího plánu závěrečného roku šesté pětiletky. Zodpovědnost a náročnost je dána faktem, že všechna naše odvětví jsou postavena před vyšší úkoly než v letošním roce. V uhelném průmyslu chceme vytěžit 125,1 mil. tun uhlí, výroba elektrické energie vzroste o 4 % a dodávky topných plynů budou meziročně vyšší téměř o 22 %.

Uvedením nových těžebních kapacit o rozsahu 14,6 mil. tun uhlí a 4400 MW do provozu v průběhu šesté pětiletky, splníme úkoly uložené nám XV. sjezdem strany.

Nejobtížnějším úkolem příštího roku pro nás zůstává dosažení podstatného snížení měrné spotřeby paliva na výrobu elektrické energie. Očekávanou úrovní 387 gmp na vyrobenou KWh bychom překročili směrnici XV. sjezdu strany. Při formulaci příštích cílů pro tuto oblast bude nutno také vzít v úvahu některé faktory působící nepříznivě na vývoj měrné spotřeby, ať už jde o zhodnocování stále většího objemu méně kalorických paliv ve spotřebě energetiky nebo zhoršující se další znaky těžené substance.

Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté,

dovolte mi v další části mého vystoupení zvýraznit některé nejzávažnější problémy struktury palivoenergetické bilance, charakteristické nejen pro závěr šesté pětiletky, ale stejně aktuální a naléhavé pro celé další pětiletí.

O stabilitě a energetické vyváženosti tohoto období doslova rozhodnou naše tuzemské zásoby pevných paliv, příprava a průběh jejich exploatace v žádoucím objemu, ale také stále víc i struktuře.

V politický problém přerůstá zajištěnost našeho obyvatelstva tříděnými druhy uhlí. Nositelem převyšujícího objemu této produkce by měl být podle rozvojové koncepce již v současné době Velkolom Maxim Gorkij v SHD jak pro vhodnost zásob, tak i potřebnou úpravárenskou kapacitu.

Již jsem se zmiňoval o zaostávání připravenosti právě této těžební kapacity, vyjádřené dnes opožděním skrývky o 260 mil. m³ zemin. Nepodaří-li se nám urychleně, společně se strojírenstvím, dosáhnout zvýšení provozuschopnosti a spolehlivosti velkostrojů řady TC 2 a TC 3, vyústí důsledky tohoto stavu v neřešitelný problém. Už v letošním roce ovlivnil rozhodnutí o dovozu tříděného energetického uhlí z Jugoslávie, na kterém si lapidárně můžeme demonstrovat vyšší společenskou efektivnost každé tuny energetického uhlí vytěženého u nás i když s relativně vysokými náklady.

Zvyšování ročních objemů skrývkových prací prostřednictvím spolehlivých a progresivních technologických celků v obou podkrušnohorských revírech vidíme jako prioritní úkol dne, jehož zvládnutím si vyřešíme ten nejtíživější problém.

Jsou sice přijata některá konkrétní opatření na příslušných úrovních řízení, je dohodnut a realizuje se program generálních oprav, rekonstrukcí, revizí i modernizace těchto celků. Respektují je i roční dohody mezi strojírenstvím a námi, ale na výraznější obrat však stále ještě čekáme.

V odvětvi paliv, zejména v povrchových lomech, dochází k neplnění termínů rozhodujících činností, nerespektování harmonogramů zprovozňování technologických souborů uložených usneseními předsednictva vlády ČSSR a nezajišťování termínů úplného dokončení staveb.

Abych byl konkrétní, jde například o stavbu Velkolomu ČSA, Lom Chabařovice, Lom Vršany - tedy všechny kapacity SHD. Příčiny skluzů na těchto stavbách spočívají v opožděném plnění stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení, z důvodu nedostatečné kapacity stavebních organizací v Severočeském kraji, v opožděných dodávkách technologických zařízení, nedostatečné kapacitě montážních pracovníků u organizací resortu hutnictví a těžkého strojírenství, zejména VHJ Vítkovice.

Řada rozporů v dodavatelském zabezpečení vzhledem ke složitosti výroby některých strojírenských oborů, jako jsou zařízení pro úpravny rud a uhlí, velkostrojová technika, dálková pásová doprava, musí být řešeny na úrovni resortu.

Základní problém energetiky, s nimž je organicky spjata zabezpečenost v zásobování, je vysoká poruchovost velkých transformátorů přenosové soustavy. Jde o zařízení pro převod napětí 400/110 kV, zprostředkující dodávky elektrické energie z celostátního systému do krajských sítí 110 kV. Několik z nich bylo vyřazeno haváriemi; opravami transformátorů je z valné části blokována výrobní kapacita tuzemského výrobce ČKD Praha. Situaci zcela nevyřeší ani dovoz tří transformátorů z Anglie, na které byly uvolněny mimořádné devizové prostředky. Pro příští léta je zajištěn dovoz vyššího počtu transformátorů ze SSSR, což teprve zajistí žádoucí spolehlivost dodávek elektrické energie a snížení ztrát přenosových vedení.

Dalším vážným problémem energetiky je otázka řešení odsiřování spalin z elektráren, z hlediska čistoty ovzduší v naší ČSSR. Byly vybrány dvě metody. Je to sovětská magnezitová metoda, jejiž projekt odsiřovacího zařízení pro blok 200 MW byl již sovětskými specialisty vypracován, a metoda aktivního koksu, kterou nabízí firma Integrál.

Velmi závažná je složitost zabezpečenosti přípravy i vlastní výstavby jaderných elektráren. Oproti klasickým elektrárnám se rozšiřuje rozsah přímých i souvisejících investic a zejména rozsah šetření, která podmiňují vhodnost lokality z hlediska výběru staveniště. Jde o požadavky na řešení problémů z oblasti inženýrsko-geologického průzkumu staveniště, vyhodnocování seismického nebezpečí na základě rozborů geologickotektonického vývoje v oblasti výstavby, hydrologie a zásobování vodou, včetně otázek radiační bezpečnosti.

Dovolte několik slov k problematice teplárenství.

Z tepláren resortu FMPE bylo dodáno v roce 1978 24 mil. Gcal, což činí asi čtvrtinu všech dodávek z jednotlivých zdrojů v ČSSR. Centralizované zásobování teplem patří k nejefektivnějším formám racionalizace energetického hospodářství. Stav a potřeby rozvoje centralizovaného zásobování teplem v našem národním hospodářství v současných palivoenergetických podmínkách již dospěl do takového stádia, že vyžaduje zcela nová kvalitativní řešení a konkrétní zásahy. Proto vláda republiky rozhodla svým usnesením č. 130 z 31. května 1979 o opatřeních, která by měla postupně přinést žádoucí zlepšení zejména v metodice a koncepční části rozvoje centralizovaného zásobování teplem. Současně schválila zásady dlouhodobé energetické politiky v této oblasti.

Hlavní současné problémy teplárenství, tj. kombinované výroby elektřiny a tepla, je nutno spatřovat v omezených možnostech vhodných paliv pro výstavbu městských tepláren. Protože ani z jaderných elektráren pro nejbližší dobu nelze získat potřebné teplo, je sledována možnost přesunu tepla ze stávajících elektráren, mnohdy vzdálených od center spotřeby tepla. Aby taková dodávka tepla byla hospodárná, musí být uskutečňována v dostatečně velkém rozsahu. To však naráží na straně spotřeby na potíže, které vyplývají z nedostatečně rychlého náběhu odběru tepla. Sladění těchto podmínek je obtížné a určitá nejistota v tomto směru vede k průtahům při řešení konkrétních lokalit ve schvalovacím procesu ve všech orgánech. Včasná nezajištěnost projekční přípravy má pak za následek nutnost budování provizorních nákladných zařízení.

Ke všem těmto otázkám nutno přiřadit některé neodkladné úkoly k ještě vyšší funkčnosti plynárenské soustavy, zejména v zajištění úspor tříděného uhlí a postupnému omezení systému svítiplynu. To nás staví před požadavek urychlené výstavby podzemních zásobníků a zkapalňovacích stanic zemního plynu a intenzifikace průzkumu a tuzemské těžby živic a plynu, zvlášť v zimním období. Realizace těchto úkolů a jejich účinnost se mohou projevit při souběžných rekonstrukcích generátorových stanic a dostavbách dálkových plynovodů a místních sítí.

V přípravě a procesu realizace investiční výstavby ve spolupráci s ostatními resorty a organizacemi vznikají u některých staveb vážné rozpory v oblasti provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.

V žádném případě si nemůžeme dovolit jít nadále cestou provozně nevyzkoušených celků, především u velkých a významných staveb, jakou je například elektrárna Mělník III a konkrétně náš první 500 MW blok v době, kdy již hovoříme o potřebě urychlené přípravy výroby energetických jednotek o výkonu 1000 MW.

Nemůžeme přece experimentovat, když je tato technologie ve světě známa již minimálně 15 let. Jaký je tedy důvod k tomu, aby za tento provozně nevyzkoušený celek nikdo nepřevzal garance? To není záležitost, která stojí milion korun. Vždyť tato elektrárna má stát podle nám předloženého rozpočtu více než 3 miliardy Kčs. Na 200 MW blocích vychází výroba 1 kWh na 12 haléřů a v případě uvedeného 500 MW bloku se náklady zvýší o dalších 8 haléřů. To je přinejmenším důvod k vážnému zamyšlení pro naše konstruktéry.

Byl bych velmi nerad, aby kritická slova na adresu našich dodavatelských partnerů byla nesprávně pochopena. Stejně tak i my jsme si vědomi slabin a rezerv v naší řídící práci, v nedostatečně tvůrčím a iniciativním přístupu jednotlivců a kolektivů podřízených organizací k těmto problémům. V kvalifikaci, odborné připravenosti a výchově lidí zvládat tyto náročné technologické celky máme stále ještě co dohánět. Usilujeme však o soustavné zlepšování tohoto stavu. Mohu uvést také celou řadu opačných, velmi aktivních a chvályhodných přístupů našich partnerů k potřebám našich revírů. Chci jim za tento přístup poděkovat.

Vážené soudružky a soudruzi, spotřeba prvotních zdrojů paliv a energie, elektřiny a tepla je v naší zemi ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi velmi vysoká. Díky soustavné pozornosti ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR a hromadných sdělovacích prostředků konfrontaci vývoje naší spotřeby se světem, dostává se naší veřejnosti dostatek kvalifikovaných i varovných argumentů.

Velmi naléhavé tedy je dosáhnout z celkového množství energie větší národohospodářský efekt. Velmi konkrétně a otevřeně o tom hovořil na celostátních oslavách Dne horníků a energetiků v Havířově člen předsednictva ÚV KSČ a předseda federální vlády soudruh Štrougal.

V průběhu minulých let pokračovalo sice snižování spotřeby prvotních zdrojů energie na jednotku národního důchodu, ale stále ještě nedostatečně. V plnění racionalizačních úsporných programů nedosahujeme efektů uložených XV. sjezdem strany. To se týká v plném rozsahu i nás, resortu paliv a energetiky, nejen jako výrobce, ale i největšího spotřebitele.

Překračujeme měrnou spotřebu paliv na výrobu elektrické energie i na nejmodernějších elektrárnách jak u 110 MW, tak i 200 MW bloků. Ani argument využívání méně hodnotných paliv tento vliv plně nezdůvodní.

Dovolte mi vyjádřit se k těmto problémům, ukázat na cesty jejich řešení, neboť nejen v tlaku na zdrojovou, ale i spotřební část bilance nalézáme klíč k jejímu rovnovážnému stavu. Mám zde na mysli především ovlivňování energetického velkoodběru, středního i maloodběru, vybavenost a funkčnost regulační techniky, veřejného osvětlení a konečně efektu z úspor organizace pracovní doby s přihlédnutím k zavedení letního času.

Zásobování velkoodběratelů a středních odběratelů elektřinou od samého počátku roku je charakteristické dvěmi zcela odlišnými obdobími. Zatímco v lednu a únoru 1979 bylo nutno používat regulační opatření ve značném rozsahu, počínaje březnem se situace plně konsolidovala a v dodávkách byly vytvořeny veškeré podmínky pro plynulý chod národního hospodářství. Velkoodběratelé a střední odběratelé disponovali dodávkami elektřiny nad plánované hodnoty. Byla zrušena i metoda plošného vystupování velkoodběratelů z energetických špiček. Přesto odběry v této skupině odběratelů nedosahovaly jak plánovaných hodnot, tak ani hodnot skutečnosti loňského roku. V prvním pololetí tohoto roku tak nebylo odebráno proti původnímu plánu 978 mil. kWh (tj. plnění na 94,8 % při meziročním trendu 97,5 %).

Ve třetím čtvrtletí tyto odběry pozvolna stoupají, ale skutečnosti roku 1978 ještě nedosáhly. Lze předpokládat růst odběru do konce roku 1979 s hlavními přírůstky až ve čtvrtém čtvrtletí. To je z hlediska energetiky nepříznivý jev. Po zrušení metody plošného vystupování došlo i k výraznému zhoršení průběhu denního diagramu zatížení, což nesvědčí o dobrém hospodaření s elektřinou v odběratelských závodech. Nepříznivé je zejména snížení odběru ve druhých a třetích směnách, přesnídávkových i poledních přestávkách.

V úsilí o komplexní pojetí racionalizace vymezujeme významnou funkci i regulační technice. K dalšímu zlepšení dojde postupným rozvojem systému hromadného dálkového ovládání a zavedením licenční výroby přesných sazbových spínačů. Daleko rychleji je však potřebné zavádět regulační prvky pro ovlivnění spotřeby tepla zajištěním výroby v strojírenských organizacích.