Vážené soudružky a soudruzi, rozvoj palivoenergetické základny není jen záležitostí Havířů a energetiků, ale jak to vyjádřil generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky s. Husák, je společnou věcí řady odvětví. Strojírenství, stavebnictví a především doprava se podílejí na úspěších energetiky, ale mají také svůj díl odpovědnosti za obtíže a nedostatky. Je třeba zejména v nastávajícím zimním období věnovat dopravě maximální péči a pozornost odpovědnému plnění všech povinností, předně přepravě palivových a energetických potřeb. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem súdruhovi Srbovi. Slovo má poslanec Konečník, pripraví sa poslanec Kryll.

Poslanec SL J. Konečník: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, zabezpečenie našej ekonomiky palivami a energiou a dosahovanie ich optimálneho využitia a zhodnocovania právom nepokladáme len za vec baníkov a energetikov, ale všetkých ústredných orgánov štátnej správy, stredných článkov riadenia a podnikov, aj všetkých drobných spotrebiteľov. Je to pre nás teda otázka nielen ekonomická, ale aj vysoko politická a pri jej riešení nemôžu stáť stranou ani spoločenské organizácie.

Vyžaduje nezostať len u všeobecných výziev, ale pristúpiť vo všetkých oblastiach našej ekonomiky a na všetkých stupňoch riadenia k intenzívnemu a cieľavedomému uplatňovaniu všetkých faktorov, ktoré môžu mať priaznivý vplyv na znižovanie energetickej náročnosti ďalšieho rozvoja. Veď rôzne fakty nám ukazujú, ako sa s palivoenergetickými zdrojmi hospodári a ako ich vysoká spotreba na jedného obyvateľa, ktorá nás stavia vo svetovom meradle na nežiadúce tretie miesto, môže byť meradlom nielen priemyselnej vyspelosti a životnej úrovne, ale aj obrazom niekedy málo zodpovedného hospodárenia s týmito zdrojmi.

Poznanie, že zdroje energie sú vyčerpateľné a neobnoviteľné a že podľa toho treba s nimi hospodáriť a ich spotrebu zracionalizovať sa postupne dostáva do povedomia ľudí. Rad fundovaných odborníkov aj praktikov a pracovných kolektívov nám prináša takmer každý deň rôzne námety a skúsenosti vrátane poznatkov z uskutočňovaných experimentov, sledujúcich, ako dosiahnuť v praxi potencionálne úspory v tejto oblasti. No ukazujú tiež, kde a prečo nás tá topánka v tejto oblasti tlačí a prečo sa na verejnosti objavujú aj také názory, že s uhlím a energiou hospodárime asi tak, ako s tým povestným chlebom a pečivom v smetníkoch.

Som presvedčený, že našej spoločnosti nie je ľahostajné, koľko budeme mať v budúcich mesiacoch a rokoch paliva a energie. Považujeme pre to tento fakt za cennú devízu a podľa toho treba s ňou i narábať. Nijaký námet, pripomienka alebo kritika by nemali zostať bez povšimnutia, lebo získavanie a efektívne zhodnocovanie ďalších energetických zdrojov nie je len otázkou miliardových investícií, ale vo veľkej miere otázkou každodennej manipulácie s týmito zdrojmi, na ktorú majú priamy vplyv milióny občanov našej krajiny a ktorých iniciatíva je nepostrádateľným zdrojom vyhľadávania úspor v energetickej oblasti.

Investície nie sú potrebné ani k aktívnej práci rôznych energetických komisií. Je ešte rad prípadov, kde tieto komisie síce sú ustanovené, no nemajú svoj plán práce, a kde chýbajú pre ich prácu potrebné podmienky, či kde tieto komisie sa nevytvárajú ako základný článok kontroly spôsobu hospodárenia s palivami a energiou a smerov racionalizácie ich spotreby. Treba úlohu týchto komisií zvýrazniť aj v oblasti masovovýchovnej práce, veď pracujúcich v podnikoch predsa zaujíma koľko energie spotrebovávajú na určitú jednotku produkcie a na akú výšku by sa mali v tomto smere dostať. Ani v podávaní zlepšovacích návrhov úspor v oblasti energie sa nemôžeme uspokojiť s dosiahnutým stavom. Som presvedčený, že teraz by bola na mieste preferencia tých námetov. ktoré sa týkajú predovšetkým otázok súvisiacich s úsporami energie. Osobitne by som chcel uviesť niekoľko pripomienok k štruktúre a technickej úrovni ďalšieho zefektívňovania prevádzok.

Vo výbore pre plán a rozpočet sme hovorili o tom, že po celej republike máme tisícky kotolní. No oprávnene sa dá predpokladať, že až 70 % malých priemyslových a blokových kotolní je zastaralých, málo účinných a pritom ich údržba je ťažká. Podľa údajov veľkých výrobcov kotlov je inovácia kotolného zariadenia plánovaná až ku koncu 7. päťročnice. Domnievam sa, že tu treba postupovať operatívnejšie, lebo nie je možné predsa čakať 10 rokov na racionálnejšie kotle, keď palivoenergetická situácia môže byť zo dňa na deň napätejšia. Lepší príklad v úsilí o racionálnejšiu spotrebu palív rozhodne poskytuje OPP v Rokycanoch, ktorý sa ujal dlho spomínaného námetu výroby spaľovacieho zariadenia podľa systému s. Klemdu, jedného z našich vynálezcov a zlepšovateľov. Jeho zariadenie je možné pridávať aj k starším, bežne užívaným kotlom a ich výkony údajne zlepšiť až o 100 %, resp. s veľmi dobrou účinnosťou spaľovať uholný prach, drevné odpady, hobliny a piliny. Prax potvrdzuje, že toto zariadenie sa môže dobre uplatňovať v rôznych oblastiach a že prináša významné úspory v spotrebe paliva a v možnostiach využitia jeho druhotných zdrojov.

U nás na Myjave som mal možnosť si overiť osobne jednu z kotolní, osadenú veľmi starými kotlami. Kurič v nich spaľuje čo má a čo sa dá, no v trojposchodovej budove je väčšinou zima a na chodbách je nedýchateľný vzduch z unikajúcich spalín. O dvesto metrov ďalej je postavená moderná kotolňa, v ktorej sa spaľuje zemný plyn. Technicky by bolo možno napojiť na túto budovu modernú kotolňu, ušetriť palivo a dve pracovné sily. No problém nie je riešiteľný, lebo Ministerstvo školstva SSR, ktorému budova patrí, sa po niekoľko rokov nedokázalo rozhodnúť, či do nej investovať pre poľnohospodársky internát alebo nie. MsNV by takú vec dokázal pohotovo riešiť, avšak nemôže, lebo budova mu nepatrí.

Prechodom niektorých drobných kotolní na vykurovanie zemným plynom našlo tiež dobré uplatnenie veľa dôchodcov, lebo fyzická námaha je minimálna. Treba týmto ľuďom poďakovať, že takto pomáhajú aj zmierňovať nedostatok pracovných síl. Bolo by však treba ich zaučenie zlepšiť a ich skúšky neobmedzovať len na otázku zaobchádzania s plynom, ale aj s kotolným zariadením.

V popredí našej pozornosti venovanej vo výbore energetickým úsporám stoja tiež úspory energie používanej na osvetľovanie, kde výhľady do budúcnosti predpokladajú rast spotreby a preto sa dostáva do popredia aj výskum a vývoj účinnejšej svetelnej techniky. Žiarovky halogénové, výbojky a nové typy lumiférov s vyššosvetelným výkonom a nižšou spotrebou elektrickej energie sú nepochybne zdrojmi budúcnosti, ale prístup k realizácii tejto svetelnej techniky akoby nemal u nás zodpovedajúce tempo. Domnievam sa, že väčšie potrebné impulzy by výrobe mali dať sami investori a užívatelia tejto techniky, ako budúci hospodári s energiou, veď na každom pracovisku či sídlisku ide o to, voliť účinný, potrebám osvetlenia a súčasným požiadavkám hospodárnosti zodpovedajúci systém.

Množstvo podnetov k energetickým úsporám ponúka aj sféra bytového hospodárstva, modernizácia domov a ich lepšia tepelná izolácia, lebo ak sa má v 7. päťročnici postaviť u nás okolo 475 tis. bytov, strácali by sme za súčasnej ich koncepcie a tepelnej izolácie ročne asi na 400 tisíc ton merného paliva. Špecifickú úlohu má totiž aj situovanie budov, ich tvar a výška, tepelný odpor použitých konštrukcií, ako aj kvalita remeselníckych prác. To všetko sa bude preto teraz pri voľbe stavenísk a stavebnej koncepcie starostlivo zvažovať a vo všetkých súvislostiach plánu a jeho realizácie bude sa venovať osobitne pozornosť tomu, že so spôsobmi realizácie stavieb a ich konštrukciami a parametrami postačujúcimi v čase dostatku energie, už nie je možno ďalej počítať.

Hospodárenie s tepelnou energiou bude tiež účelnejšie a lepšie kontrolovateľné, ak bude včas k tomu účelu k dispozícii v priemysle a na sídliskách zodpovedajúci počet nutných regulátorov, meradiel a spínacích hodín. Doterajší stav a tempo riešenia ich potrieb, by nemalo nechávať príslušných výrobcov ľahostajnými, pretože naša spoločnosť im zverila zodpovednosť za technický pokrok, aj za krytie potreby výrobkov, ktorá sa v súčasných podmienkach veľmi zvyšuje.

V nie menšej miere treba mať rad termostatických regulátorov a spínačov aj pre mnohé elektrotepelné a elektrorotačné spotrebiče používané v našich domácnostiach. Ich nové typy a druhy, ako nám ukázal náš prieskum v Elektroprage Hlinsko, sú vybavené nimi tak, aby potreba tepla bola obmedzená. No treba ľutovať, že napríklad aj liatinové platne nemôžu byť vybavené plynulou automatickou termostatickou reguláciou, pre ktorú sa nenašiel výrobca, resp. že vyvinuté potrebné kapilárne termostaty taktiež nikto dosiaľ nevyrába.

Záverom mi dovoľte, súdružky a súdruhovia poslanci, preto poznamenať, že nie na všetko, čo pomôže riešiť súčasné potreby racionalizácie energetickej spotreby a jej výhľady treba príkazov a uznesení, ale treba viac iniciatívy a zodpovednosti Hospodárskych pracovníkov za zverený im úsek práce a menej vyberania toho, čo sa do plánu hodí alebo nie.

Socialistická uvedomelosť a osobná iniciatíva vedúcich hospodárskych pracovníkov by mala zohrať v ich prístupoch k riešeniu potrieb znižovania energetickej spotreby rozhodujúcu úlohu a mala by byť aj z centra podporovaná.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Konečníkovi, slovo má poslanec Kryll.

Poslanec SL J. Kryll: Palivoenergetický problém, jak ukázaly zkušenosti z minulého období, je nutno řešit nejen zvýšenou těžbou uhlí a výrobou energie, ale především intenzivní racionalizaci a úsporností při spotřebě paliv a energie. Tento fakt spolu s otázkou, jak do vědomí nejširší spotřebitelské veřejnosti proniká skutečnost, že žít v dostatku neznamená plýtvat zdroji, byl obsahem průzkumů, které ve spolupráci poslanců, členů jiných výborů, organizovaly výbory pro sociální politiku. Zaměřili jsme svoji pozornost na otázky, které byly podle našeho soudu rozhodující v oblasti komunálního a bytového hospodářství a na úseku státní správy.

Průzkumy byly organizovány u Východoslovenského KNV Košice a u Východočeského KNV Hradec Králové.

První ze sledovaných otázek byla otázka, jak se do řešení energetické situace zapojují orgány státní správy, dále jak je zabezpečeno zásobování obyvatelstva palivy, situace ve vytápění sídlišť a řada dalších otázek. Ke sledování a k takovému zaměření průzkumu nás vedly známé skutečnosti, že 75 % dodaných paliv a energie do nevýrobní sféry, tedy i pro spotřebu obyvatelstva, je nutných pro vytápění budov a obydlí, a další známá skutečnost, že někdy i více než 50 % dodaných paliv a energie překračuje potřebu nutnou do našich klimatických podmínek.

Nyní mi dovolte, abych se s vámi podělil o řadu zkušeností, které jsme získali při našich průzkumech.

Z poznatků, které jsme získali na orgánech krajských národních výborů i nižších národních výborů, jsme nabyli přesvědčení, že funkcionáři, vedoucí pracovníci podniků, závodů řízených národními výbory, považují úkoly v zajišťování a úspoře paliv a energie za svoji povinnost a věnují jim značnou pozornost. Rovněž tak vyvíjejí nemálo úsilí za jejich zvládnutí. Za povšimnutí stojí výsledky, které se podařilo dosáhnout v masově politické práci, při získávání občanů, institucí a závodů i výrobních družstev do kampaně pro další úspory paliv a energie. Říkám to zde proto, že orgánům státní moci patří nezastupitelná činnost v organizování a vytváření správných přístupů k celospolečenským problémům a překonávání potíží při veškeré činnosti.

Chtěl bych se při této příležitosti zejména zmínit o iniciativě soudruhů z Košic, kde po zveřejnění opatření federální vlády ve věci úspor paliv a energie, byl z iniciativy státní správy ve spolupráci se společenskými organizacemi rozpracován širší socialistický závazek, v němž se významným místem podílejí úspory paliv a energie. Organizátorským faktorem národních výborů a jeho úspěchem je politická činnost, kdy mimo vlastní hospodářství národních výborů se různými formami socialistických závazků zapojily do této soutěže i ústředně řízené organizace a podniky. Výsledky, které byly vyhodnoceny za 1. pololetí 1979, ukazují, že závazky jsou plněny a budou splněny i za celý rok.

Příjemným zjištěním je také ta skutečnost, řekl bych přímo potěšitelná, která ukazuje, že nejen sankce, ale především vyvolaná, organizovaná, uvědomělá iniciativa vytváří výsledky, o které společnost usiluje. Samozřejmě, že takovéto výsledky nejsou jednoduchou záležitostí; každý si zajisté dovede představit potřebné množství energie funkcionářů národních výborů při organizování závazkového hnutí. Od zámyslu až po nejposlednější byť i domovní schůzi. Skutečností je, že tato iniciativa soudruhů z Košic ukazuje jednu z cest, kterou se musíme dát v celém státě a tam, kde ji nastoupili, ji musí důsledně zabezpečovat a rozvíjet. V celé situaci, která probíhala v našem státě, se ostatně ukázalo, že mimořádně důležitým faktorem v palivoenergetické situaci je oblast pochopení a myšlení lidí. Tam, kde se iniciativa podchytila, kde lidé začali o problémech nejen myslet, ale hlavně přemýšleli o svém postavení a své úloze v řešení problémů, tam měli o mnoho méně problémů než tam, kde se spoléhali na cizí pomoc a na to, že "to nějak dopadne".

Přesvědčili jsme se o tom, že v navštívených krajích je situace v energetické situaci sledována důsledně řízenými energetickými komisemi rad KNV a ONV. Komise zaměřují svoje pozornosti na dodržování prováděcích pokynů federálního ministerstva paliv a energetiky a úsporných opatření uložených vládou ČSSR. Rovněž tak problematika řízení energetického hospodářství je projednána plenárními zasedáními KNV. Adresná odpovědnost uložená jejich usneseními je zárukou, že budou splněna. Průzkum, který probíhal koncem prvé poloviny roku, nemohl dát uspokojivou odpověď na otázku, jaká bude situace v zásobení obyvatelstva palivy na zimu. Pochopitelným řešením tehdy bylo stanovení pevných norem dodávek paliva na jednotlivé druhy vytápění, které byly přijaty v obou krajích.

Před dnešním jednáním jsem se informoval na Národním výboru hlavního města Prahy, jak vypadá současná situace v Praze. Nemohu se pro nedostatek času tímto mnoho rozebírat, přesto mi dovolte pár poznámek.

Rozepsané fondy tuhých paliv na rok 1979 zajišťují globálně ve hmotném objemu potřeby hlavního města s výjimkou briket z dovozu a koksu. Disproporce mezi zdroji a potřebami koksu představují 50-60 tis. tun a špatné je, že postihují i komunální bytovou sféru, školská a zdravotnická zařízení. V porovnání let 1978/1979 jde sice o plánované nárůsty dodávek, avšak v rozepsaných fondech není promítnut přechod tekutých na tuhá paliva. A nejhorší je, že půjde o dodávky horší kvalitativní struktury. Tato skutečnost nepostihne jen Prahu. Postiženo bude všude zejména žívotní prostředí. Představme si města s tisíci, desetitisíci lokálních topení. Vždyť jenom v Praze se odhaduje jejich počet na 200 tisíc. A tento počet kouřících komínů dovede pořádně zaneřádit ovzduší. Někdo může samozřejmě říci, že je lepší špatně topit než vůbec, ale myslím si, že tento faktor není zanedbatelný.

Předpokládá se, že do 30. 9. byly dodány do Prahy 3/4 z dodávek hnědého uhlí, briket, koksu a 61,4 % černého uhlí. Dodací lhůty pro domácnost jsou 4-8 týdnů, mimotržní odběratelé jsou značně předzásobeni.

Rozpis norem dodávek je sledován. Je třeba vyzdvihnout péči národních výborů, které věnují mimořádnou pozornost zásobování sociálně potřebných občanů. Případné "nouzové stavy mohu-li to tak nazvat, v domácnostech, kde jsou malé děti, staří lidé, se ihned vybavují, aby nemohly vzniknout mimořádné situace.

Mohl bych uvést příklad z Prahy, kde je i můj volební obvod, kde jsem se informoval, jakým způsobem je o naše potřebné občany postaráno. Národní výbor se svým širokým aktivem, sociálními pracovníky, provádí tzv. "dohlídku", kdy doslova jsou vyhledáváni občané staří, nemohoucí a je "objednávkami na den postaráno o jejich zásobení palivy na zimu.

Velmi zajímavým a prospěch přinášejícím poznatkem v řešení zásobování obyvatelstva je zkušenost z Východočeského kraje. Zde jsme se seznámili s velmi promyšleně provedenou integrací Uhelných skladů s působností pro celý kraj, řídící distribucí z jednoho centra. Pro tuto činnost mají Uhelné sklady potřebné pracovníky na odborné a politické úrovni, kteří sledují hospodárné zabezpečování paliv pro obyvatelstvo a podniky. Tato jednotná politika centrálního zásobování palivy se osvědčila a jak jsme byli informováni, mají být zkušenosti z Východočeského kraje uplatněny v celé republice.

Samostatnou kapitolou při našich průzkumech sledovanou, je vytápění sídlišť. I o tuto specifickou oblast jsme se velmi živě zajímali. Zajímavá je tím, že řada zkušeností ukazuje, že byty na sídlištích se přetápějí a plýtvá se teplou vodou. Dá se tedy říci, že zde existují značné rezervy při snižování spotřeby paliv a energií. Usnesení vlády ke snížení spotřeby paliv a energie se zde většinou nedá realizovat pro naprostý nedostatek měřících zařízení a regulační techniky. Přitom si dovolím tvrdit, že regulační technika v této oblasti je "v plenkách" jak se říká, a pro měření spotřeby tepla a teplé vody v domácnostech neexistuje u nás téměř nic.