Uvedu příklad zase z Prahy pro srovnání,
jaké rezervy jsou ve vytápění sídlišť.
Přitom každý pozná, že rezervy
zavedením regulační techniky nejsou jen v
palivech, ale i v pracovních silách. Na Jižním
Městě v Praze 4 jsou instalovány blokové
kotelny na zemní plyn, stejné budou instalovány
na začínajícím, k výstavbě
připravovaném Jihozápadním Městě.
Tyto blokové kotelny jsou obsluhovány 12-15 pracovníky,
přičemž zásobují teplem od 1500
do 2000 bytů. Výpočty ukázaly, že
při zavedení regulační techniky by
se stav pracovníků snížil na 1-2 pracovníky,
a co je hlavní, spotřeba paliv by se snížila
o 35-40 %. Toto číslo není samozřejmě
náš výmysl, protože jej potvrzují
zkušeností a podklady nejen z Prahy, které
jsem uvedl, ale i výpočty jak z Košic, tak
i od Východočechů. Tady si zřejmě
národní výbory samy nepomohou, přičemž
mají k dispozici i zahraniční zkušenosti,
které rovněž uvedená fakta potvrzují.
Přesto však naše zkušenosti, které
jsme přivezli z krajů, ukazují i na iniciativu
v těchto oblastech. Zřídily se komise, které
sledují problematiku v celé šíři,
racionální využívání výkonů
tepláren, podporuje se zlepšovatelské hnutí,
iniciativa svazáckého Reflektoru mladých,
podporuje se neinvestiční racionalizace.
Řešení pro vytápění sídlišť,
jak je známe i jak se nám potvrdilo, je řada.
Nejen stavět velké teplárny, které
mohou lépe regulovat odběr podle potřeby
a racionálněji využívat paliva, ale
i investovat do výstavby kotelen, které by spalovaly
druhotná paliva, např. nezpracovatelné městské
odpady. Tedy i potřeba investic, které by se však
mnohonásobně vrátily.
Výsledky našich průzkumů i naše
zkušenosti z vlastních volebních obvodů
ukazují na širokou škálu problémů,
které národní výbory řeší
nebo lépe řečeno musí řešit
v současné palivoenergetické situaci.
Je až kupodivu, kolik problémů je a kolik řešení
se musí najít, ať již jde o používání
paliva, které není vhodné pro lokální
topení, jak už jsem o tomto problému hovořil,
a které by měly používat podniky, kde
stačí mnohdy menší úpravy pro
jeho dokonalé spalování, ať jde o problémy
se snižováním kalorické výhřevnosti
paliv, jmenovitě uhlí, nebo stále diskutované
problémy s využíváním dřevní
hmoty pro vytápění, jmenovitě v podhorských
oblastech. Jsou to problémy, které dosud nikdo nevyřešil
a které se ukazují téměř nepřekonatelné.
Odpadového dřeva, je všude v lesích
mnoho, teď jen přijít na vhodný způsob
jeho těžby, zpracování a distribuce,
aby práce byla racionální, bezpečná,
ekonomická s potřebnými kapacitami. Navíc,
chybí i výroba spotřebičů,
ve kterých by se takovéto dřevo dalo vhodně
spalovat.
Soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku
jsem se vám pokusil přiblížit situaci,
kterou se zaobírají a řeší národní
výbory při řešení palivoenergetické
situace v oblasti své působnosti. Při svých
průzkumech jsme mohli konstatovat, že se své
politickoorganizátorské funkce jako orgány
státní moci a správy zhošťují
s plnou odpovědností.
Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Kryllovi. Slovo
má poslankyňa Rozsypalová, pripraví
sa poslanec Fail.
Poslankyně SL A. Rozsypalová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, současná světová
palivoenergetická situace nutí všechny státy
k realizaci promyšlených opatření pro
zabezpečování palivové a energetické
základny, jakož i množství různých
opatření, vedoucích k úsporám
paliv a energií a racionálnímu využívání
existujících zdrojů. Vede také k tomu,
aby byly hledány nové zdroje energie, nezbytné
podmínky úspěšného rozvoje společnosti
v hospodářské, ale i kulturní a sociální
oblasti. Přitom sehrává významnou,
ba rozhodující roli věda, která se
v rozvinuté socialistické společnosti stala
výrobní silou. Dělnická třída
naší vlasti, vedená Komunistickou stranou Československa,
vytváří vědním oblastem všechny
potřebné podmínky rozvoje a právem
očekává, že prostředky do vědy
vložené se vrátí zpět společnosti,
a to zejména ve formě takových objevů,
které pomohou zabezpečit další společenský
rozvoj, další zvyšování životní
úrovně našeho lidu.
Palivoenergetická základna naší země
je dnes velmi složitým hospodářským
systémem, zajišťovaným statisíci
pracujícími, se složitým systémem
řízení. Zvyšující se úkoly
tohoto odvětví, rozvoj nových energetických
zdrojů a systémů, využívání
vědeckých poznatků atd., kladou zvýšené
nároky i na růst kvalifikace pracovníků
tohoto resortu. Poslanci výboru kulturního Sněmovny
lidu se proto zaměřili na tyto otázky při
průzkumech ve svých volebních obvodech, skupinových
i individuálních průzkumech v uhelných
revírech severních a západních Čech,
severní Moravy, v Prievidze, Novákách, Handlové,
ale i v některých podnicích, které
jsou velkospotřebiteli elektrické energie. Zúčastnili
se také spolu s některými jinými poslanci
besedy s odpovědnými pracovníky ČSAV,
aby posoudili, jak základní vědecký
výzkum přispěje perspektivně k řešení
naší palivoenergetické situace.
Ve smyslu plnění závěrů XV.
sjezdu KSČ, usnesení 12. a 13. pléna ÚV
KSČ, je jednou z důležitých otázek
oblast řízení a řídící
práce vedoucích pracovníků. Vzhledem
k neustálému vývoji velkou roli sehrává
kontinuální příprava kádrů,
kádrových rezerv a péče o výchovu
mladých dělníků.
Rozbor těchto otázek ukazuje, že se přes
řadu úspěchů v oblasti kádrové
a personální práce zatím nepodařilo
v odvětvích paliv a energetiky zajistit vyhovující
kvalifikační strukturu pracovníků.
Tak například ve srovnání zařazení
pracovníků do technicko-hospodářských
funkcí se projevují podíly absolventů
škol jako nedostačující. Na funkcích
s předepsaným vysokoškolským vzděláním
splňuje tento požadavek 63,9 % pracovníků,
75,7 % splňuje požadavek úplného středního
odborného vzdělání. Poněvadž
potřeba absolventů není kryta plně
z denního studia, je v širší míře
umožňováno studium při zaměstnání.
Mimoto poskytují podniky studujícím stipendia,
která byla v minulém roce poskytnuta 856 studujícím
na vysokých školách a 204 studujícím
středních škol v celkové částce
cca 12 mil. Kčs.
Významnou složku přípravy kvalifikovaných
pracovníků tvoří i výchova
učňovského dorostu. Na dělnická
povolání se připravuje přes 16 tis.
učňů. Do roku 1985 je plánován
vzrůst počtu učňů asi na 34
tis. nejen v důsledku vyšších náborových
počtů, ale i prodloužením doby výuky
podle nové koncepce učňovského školství.
Rozšíření potřebných výukových
i ubytovacích kapacit si vyžádá ještě
v 6. pětiletce 355 mil. Kčs a v 7. pětiletce
1948 mil. Kčs. V rámci přestavby učňovského
školství byla zavedena výuka v šesti čtyřletých
oborech s maturitou (543 žáků); největší
počet učňů však bude připravován
v nově koncipovaných učebních oborech,
jichž je v současnosti 9 a do roku 1981 bude postupně
zavedeno dalších 15 učebních oborů.
I tyto skutečnosti svědčí o péči
o vzdělání a přípravu nové
generace pracovníků naší palivoenergetické
základny.
V resortu se další vzdělávání
pracovníků realizuje v systému podnikové
výchovy, systému cyklické průpravy
vedoucích pracovníků i v některých
jiných speciálních formách.
Uvedená opatření nabývají svého
významu, jestliže si uvědomíme, že
tak důležitý resort má celkem 51 % vyučených
v oborech, pro které je plné využití
v resortu.
Kvalifikační strukturu zhoršuje i poměrně
vysoká fluktuace pracovníků. Ukazuje se,
že jako nejzávažnější příčiny
lze hodnotit nedostatek bytů (v 6. a pravděpodobně
i v 7. pětiletce), rozpor mezi počty odešlých
a přijatých pracovníků, podmínky
života pracovníků ve znečištěném
prostředí, s dopadem na biosféru krajiny.
K částečnému řešení
této situace přispělo i 160 schválených
investičních akcí na ochranu čistoty
ovzduší (na základě 10. usnesení
vlády ČSR a ČSSR). Tuto skutečnost
podtrhl dnes ve svém úvodním výkladu
i s. ministr Ehrenberger. Je nutno, aby všechny tyto otázky
pomáhala v budoucnosti více než dosud řešit
promyšlená a důsledná kádrová
práce všech řídících pracovníků.
Bude nutno využívat důsledně všechny
oblasti hmotné i nehmotné motivace, dokonaleji a
pružněji reagovat na požadavky i stížností
pracujících a využívat jejich iniciativy.
Každý řídící pracovník
na všech stupních řízení je povinen
provádět dokonalou kádrovou a personální
práci. Jen tak je možno vytvořit větší
předpoklady stabilizace pracovníků a tím
i předpoklady rovnoměrného plnění
plánu.
Oblast paliv a energetiky čeká v nejbližší
budoucnosti celá řada velmi složitých
úkolů, spojených s rozvojem naftového
průmyslu, plynárenství, zavádění
automatizovaných řízení, využívání
výpočetní techniky, rychlejší
zavádění výsledků vědy
a výzkumu do praxe.
Jedním ze základních úkolů
však je připravit kádry pro jadernou energetiku
pro celou její další výstavbu. Zejména
tato oblast energetiky má před sebou velkou budoucnost
s rychlým rozvojem jednotlivých forem. Vedle štěpných
reaktorů budou jistě i v naší zemi pracovat
"tekamaty", tj. zařízení využívající
fúze atomu k získávání energie.
Perspektivním problémem je i vývoj magneto-hydrodynamických
generátorů vyrábějících
elektrickou energii bezprostředně z energie paliva.
Je pochopitelné, že jak řešení
těchto otázek, tak i práce s již vyvinutými
zařízeními bude vyžadovat vysoce kvalifikované
odborníky.
Bude ovšem i v budoucnu nutno zajistit, aby vysoká
kvalifikace byla též patřičně
využívána. Prozatím totiž uplatňování
zásadních změn v technologii je pomalejší,
než příprava pracovníků.
Současně s opatřeními v oblasti palivoenergetické
základny se však vyvíjejí a realizují
opatření i v ostatních resortech. Směřují
k nahrazení, či pronikavým úsporám
elektrické energie. Dovolte mi, soudružky a soudruzi
poslanci, abych na podporu tohoto tvrzení uvedla příklad
ze svého volebního obvodu.
Ve výzkumném ústavu gumárenské
a plastikářské technologie Gottwaldov-Louky
byla přijata opatření, že každý
výzkumný úkol realizačního
charakteru je nyní povinně prověřován
z hlediska využití energie v příštím
provozu. Přestože ústav již před
několika lety řešil výrazné energetické
úspory (např. roční úspora
7 mil. Kčs byla dosažena racionalizací a optimalizací
technologie vulkanizace pneumatik), nebyla odvětví
pryže a plastů věnována patřičná
pozornost. Z úkolů, které se jeví
jako velmi perspektivní, lze uvést např.
tlakovou kontinuální vulkanizaci technické
pryže s originálním řešením
zařízení - očekávané
úspory až 50 % energie proti stávajícím
způsobům. Stejně tak úkol řešený
v souladu s mezivládní dohodou spolu se sovětskými
partnery - tak zvané tekuté kaučuky. Jde
o vůbec nejprogresivnější technický
směr v gumárenství, při němž
odpadá celý těžký gumárenský
provoz, energeticky velmi náročný. Uplatňují
se zde nové chemické látky, nová technologie
i zařízení. Použití je velmi
široké v různých průmyslových
oblastech.
Soudružky a soudruzi poslanci, průzkumy, jichž
se poslanci - členové výboru kulturního
Sněmovny lidu zúčastnili, vesměs ukázaly
velkou snahu našich pracujících, řešit
odpovědně a iniciativně současnou
energetickou situaci. Je však třeba této aktivity
a iniciativy využít a správnou řídící
a organizátorskou prací zajistit současné
úkoly.
Doporučujeme proto přijmout navržené
usnesení ke zprávě ministra paliv a energetiky
ČSSR.
Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslankyni Rozsypalovej. Slovo
má poslanec Fail.
Poslanec SL J. Fail: Vážené soudružky
a soudruzi, úloha výzkumu a vývoje při
objevování a získávání
zdrojů paliv a energie i při jejich používání
stále roste. Zejména od roku 1973, roku takzvaného
energetického zlomu - se v celém světě
zintensivnily v širokém rozsahu výzkumné
a vývojové práce nejen na využívání
klasických provozních zdrojů jako je uhlí,
ropa a plyn, ale věnuje se mimořádná
pozornost i netradičním zdrojům, jako energii
sluneční, větru, přílivu a
odlivu mořských vln, geotermální a
samozřejmě jaderné energii.
I když každý z těchto zdrojů dává
odlišné možnosti, má každé
procento, snižující rozpor v energetické
bilanci, svůj ohromný význam.
K využití sluneční energie se ve světě
připravují nákladná pokusná
zařízení pro využívání
slunečního tepla a výzkumné systémy
pro přímou přeměnu slunečního
záření na elektrickou energii. Nejde však
jen o výzkumné práce. V řadě
zemí - vyjma naší republiky - už se běžně
vyrábí a provozují zařízení
k využití slunečního tepla na vytápění
domů a na ohřev vody. Tato zařízení
- i když proti klasickým zdrojům jsou zatím
nákladnější při pořizování
- nacházejí stále širší
použití.
Přímořské státy, zejména
Velká Británie, Francie, Japonsko a USA provádějí
výzkum využití tepelné energie oceánů,
energie odlivu a přílivu i pohybu mořských
vln (například: každý metr vlnové
délky obsahuje 80 kW výkonu). Roční
větrná energie, která je šestkrát
vyšší než mají světové
zásoby uhlí, je pochopitelně také
předmětem pozornosti mnoha výzkumných
pracovišť ve světě.
Hledání cest k využití dalšího
velkého zdroje, jako je geotermální energie,
se nachází teprve v počáteční
fázi, i když ve světě je už v současné
době na tomto zdroji provozován celkový elektrárenský
výkon 1200 MW.
Z drobnějších zdrojů, ale zato v pokročilejším
stádiu už je například získávání
metanu z vyhnívajících procesů, dále
výstavba tzv. bio-elektráren, kde surovinovou základnu
tvoří chlévská mrva z velkovýkrmen,
apod.
V současné době nejreálnější
a ve velkém rozsahu schopná pokrývat narůstající
potřeby je však jaderná energie. Záleží
jen na tom, kdy se uplatní pokrokové typy s podstatně
vyšším využitím štěpného
materiálu.
Výzkum a vývoj ve světě se nezaměřuje
jen na zdroje paliv a energie, ale také v celém
rozsahu na efektivnější spotřebu energie.
Dnes už se stává samozřejmostí
u výrobků, zejména pak u strojů a
zařízení, že mezi přední
znaky kvality patří dosahovaná účinnost
při spotřebě energie, založená
na předcházejících kvalitních
výzkumech a systematickém vývoji.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, o velké paletě a rozmanitosti forem směrů,
kterými se ubírá výzkum a vývoj
při hledání cest k řešení
palivoenergetické bilance ve světě, jsem
se zmínil také proto, abych ukázal, že
jde o velmi nákladné akce jak po stránce
finanční, tak i z hlediska velkých výzkumných
kapacit a velkého počtu vědeckých
a výzkumných pracovníků. Ani pro velký
stát není únosné uvolnit a soustředit
takové zdroje v plném rozsahu a tím méně
pro tak malý stát, jako je naše republika.
Je zřejmé, že náš výzkum
a vývoj se může zabývat jen omezenými
úseky a další výsledky získávat
v rámci mezinárodní spolupráce.
U nás je výzkum prováděn v ČSAV,
SAV a v některých dalších státních
výzkumných pracovištích. V resortních
a oborových výzkumných pracovištích,
kterých je celá řada, je práce dosti
podřízena potřebám stávající
výroby a jen v omezeném rozsahu se stávají
iniciátory a průkopníky nových revolučních
směrů výroby.
Zúčastnil jsem se spolu s několika poslanci
výboru kulturního pracovní besedy na ČSAV,
abychom si objasnili její podíl a účast
na řešení problémů československé
palivoenergetické situace.
Náš výzkum a vývoj se v rámci
programu mnohostranných integračních opatření
členských států RVHP podílí
dílčími úkoly na komplexním
problému, který je shrnut pod názvem "Racionální
využití a rozšíření palivoenergetických
zdrojů". Československá organizace se
podílí na desítkách prací v
této oblasti a má naopak přístup k
výsledkům stovek výzkumných prací
z členských zemí RVHP. Jde jednak o dlouhodobé
úkoly, u kterých se očekávají
prakticky použitelné výsledky za 5-10-20 i
více let a vedle toho jsou zde řešeny úkoly,
u kterých se předpokládá realizace
během 7. pětiletky. Z dlouhodobých úkolů
jsou to například práce na problémech
získávání energie slučováním
jader lehkých prvků; na jejich řešení
se spolu se SSSR podílí Ústav teorie plazmatu,
nebo studium otázek supravodivosti, na kterých se
podílejí ústavy SAV. Z úkolů,
které řeší naše problémy,
jsou to například výzkumy, které souvisí
s těžbou v hloubkách přes 1000 m; tento
úsek řeší zejména Hornický
ústav ČSAV a Ústav geologie a geotechniky.
Výzkumem fyzikálních vlastností i
technologie výroby kovových materiálů
pro jaderné strojírenství se zabývá
Ústav jaderné fyziky ČSAV a Fyzikální
ústav ČSAV. S těmi má i náš
podnik, oborový podnik Škoda, poměrně
širokou spolupráci.
Neméně zajímavou a významnou částí
jsou směry výzkumu v oblasti spotřeby energií.
Například Ústav pro elektrotechniku se zabývá
výzkumem podmínek pro větší nasazení
polovodičů a dalších nových prvků
u spotřebičů elektrické energie. Podle
ocenění a uznání, kterého se
jim dostalo, byly úspěšné i výzkumné
práce v řízení a automatizaci elektrických
soustav. Mělo by se to však brzy projevit v praxi
ve formě nižších ztrát a také
ve snížení měrné spotřeby
paliva při výrobě elektřiny.
V zaměření výzkumu zejména
v ČSAV se nezapomnělo ani na výzkum vlivu
rozvoje průmyslu, zejména těžby a zpracování
paliv na přírodu a životní prostředí.
V této souvislosti se řeší i otázky
využití uhlí s vysokým obsahem síry
a vliv spalin uhlí, zejména kysličníku
siřičitého, na vegetaci i na obyvatele. Se
zajímavými dílčími výsledky
jsme se setkali ve Výzkumném ústavu hnědého
uhlí v Mostě, jejichž využití už
dostane v krátké době praktickou podobu.