Hovořil jsem o některých současných směrech výzkumu a vývoje. Jejich výsledky se do praxe projeví později.

Dovolte, abych vyslovil názor na výsledky výzkumů, které se projevují v praxi v současné době, to znamená, které byly ve výzkumu před 10-15 lety. Je nesporně řada dobrých výsledků. Podařilo se úspěšně řešit zejména mechanizaci v hlubinné těžbě, zvládnout technicky přepravu plynu a ropy, vyřešit přechod z malých 10-15 MW elektrárenských bloků na 100-200 a 500 MW-bloky. Zavedli jsme velkostrojovou těžbu hnědého uhlí v mohutných kapacitách. Na druhé straně však je nad čím se zamyslet i z hlediska dosavadního výzkumu a vývoje. Vždyť jsme dobře nezvládli koncepci velkolomů a používání velkostrojů, nedosahujeme špičkových parametrů a spolehlivosti při výrobě elektřiny, zejména ve spotřebě uhlí, energetická účinnost řady našich spotřebičů dosahuje sotva průměrných hodnot. To jsou také hlediska pro hodnocení účinnosti výzkumu a vývoje.

V souvislosti s využíváním výsledků výzkumu a vývoje v praxi a také se zadáváním úkolů bych chtěl říci dvě poznámky:

Jak již jsem se zmínil, je i v Evropě ověřena a průmyslově vyráběna i prakticky používána celá skupina systému na využití sluneční energie k vytápění domů a ohřevu vody. Nebylo by moudré, abychom pokračovali ve vlastních výzkumech anebo je dokonce teprve zakládali. Převezměme už hotové, odzkoušené systémy a zaveďme je přímo do výroby a do praxe. Uděláme tak velký krok v krátké době.

Druhá poznámka se týká některých současných rozhodnutí.

Například bylo už několikrát rozhodnuto zavést nové standardy v oblasti tepelné izolace nově budovaných vytápěných budov z toho důvodu, že kolem 30 % energie na vytápění se dá touto cestou ušetřit. Je třeba si ovšem uvědomit, že i kdybychom už od příštího roku stavěli byty a ostatní objekty podle nových standardů (což není reálné), budeme mít ještě v roce 2000 zhruba 60 % bytového fondu, který je už dnes vybudován. Budeme mít ještě v provozu celou řadu i těch skleněných paláců, které jsme za posledních 15 let nepromyšleně vystavěli a které na naše klimatické podmínky jsou energeticky příliš drahé. Doporučuji proto současně a systematicky řešit i zlepšení izolačních vlastností u stávajících budov.

Chtěl bych se dále zmínit o některých poznatcích ze svého volebního obvodu. Konkrétně o tom, jak se oborový podnik Škoda Plzeň podílí na řešení palivoenergetické základny ČSSR. Je to především oblast jaderné energetiky, kde připravujeme výrobu ucelených technologických částí jaderných elektráren. Využíváme přitom bohatých zkušeností sovětských odborníků, ať už z výzkumu a vývoje nebo z výrobní praxe, s nimiž řešíme některé zvlášť složité technické problémy.

Jak při vypracování nových konstrukcí, tak při zvyšování výkonů parních turbín pracuje o. p. Škoda zejména s výzkumným ústavem Praha-Běchovice a s Ústavem termodynamiky ČSAV. O tom, že spolupráce je úspěšná, svědčí zlatá medaile udělená na 21. brněnském mezinárodním veletrhu, i cena federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, udělená za vyprojektování, vyrobení a úspěšné uvedení do provozu parní turbíny 220 MW určené pro provoz v sekundárních okruzích jaderných elektráren typu Voroněž.

Pro potřeby hromadné městské dopravy je v letošním roce vyráběna 150kusová série trolejbusů s bezdrátovou tyristorovou regulací pro naši republiku. Zkouškami byla prokázána až 35 % úspora elektrické energie.

Rovněž i v oblasti železniční dopravy jsou to připravované stejnosměrné posunovací lokomotivy s tyristorovou pulzní regulací typu 78 E, kde úspora elektrické energie je 25 %. Pro potřeby federálního ministerstva dopravy bude dodáno 35 kusů těchto lokomotiv, a to v roce 1981. Počítá se, že lze očekávat průměrnou roční úsporu 260 tis. kWh pro jednu lokomotivu.

Náš elektrotechnický závod dodává nové stejnosměrné motory napájené z polovodičových měničů pro kompletaci válcoven, těžních obráběcích strojů s úsporou až 15 % elektrické energie.

V metalurgické základně využíváme výsledků vědy a techniky, a to jak v úspoře materiálu, tak i v úspoře paliv a energie. Při výrobě odlitků ve slévárnách je to sušení nebo přesoušení forem a jader takzvaně "na syrovo". Přináší to úsporu ročně 4,5 mil. m³ plynu. U chemických rozborů všech značek ocelí jsou prováděny kvantometrickým střediskem zkoušky, čímž se dosáhlo zkrácení tavicí doby o 2 %.

Vážené soudružky a soudruzi, celý souhrn poznatků a hodnocení výzkumu a vývoje při řešení problémů palivoenergetické bilance potvrzuje, že využití možností vědeckotechnického pokroku se i na tomto úseku stává jednou z rozhodujících alternativ dalšího rozvoje naší ekonomiky. Současně však také ukazuje, že vážnou slabinou je opožděné usměrňování a soustřeďování jednotlivých úseků našich vývojových a výzkumných kapacit na vybrané úkoly. Potvrzuje se také nezbytnost jednotného řízení výzkumně vývojové základny státním plánem bez ohledu na její organizační začlenění.

Doporučuji proto zaměřit se na řešení těchto problémů. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Failovi.

Súdružky a súdruhovia, teraz prerušíme naše rokovanie. Chcel by som poprosiť členov návrhovej komisie, aby cez prestávku prišli do našej knižnice.

Budeme pokračovať o 15,40 hodín. Ako prvá vystúpi poslankyňa Matisová.

Prerušujem rokovanie.

(Jednání přerušeno v 15.32 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.40 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. Slovo má poslankyně Matisová.

Poslankyne SL G. Matisová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia. Naša vyspelá ekonomika bude vo svojom plánovitom, všestrannom rozvoji spotrebúvať ďalšie množstvo energie všetkých druhov. Aj keď bol prijatý a postupne sa uskutočňuje a realizuje dlhodobý program racionalizácie spotreby palív a energie, bude sa podľa doterajších prognóz spotreba prvotných energetických zdrojov do roku 1990 zvyšovať až na 140 mil. ton merného paliva. Táto skutočnosť vyvoláva potrebu vyhľadávať, získavať a využívať nové zdroje a druhy energie a odkrývať možnosti využitia rôznych energetických rezerv.

V tomto úsilí má významnú úlohu najmä rozsiahlejšie využívanie niektorých netradičných druhov palív a nové, resp. doteraz len málo využívané zdroje energie. Ich podstatnú časť tvoria tzv. druhotné energetické zdroje. Úspora, ktorá by sa mohla dosiahnuť ich racionálnym využívaním sa pre rok 1990 odhaduje približne na 5 % spotreby prvotných energetických zdrojov.

Takéto druhotné zdroje tvoria predovšetkým spáliteľné odpady, ktoré vznikajú v priemyslovej výrobe a v mestských a iných lokalitách, a takisto odpadové teplo vznikajúce pri výrobe. Tieto priemyslové odpady reprezentujú približne 770 tisíc ton merného paliva takmer úplne využiteľného na spaľovanie, kdežto odpady v lokalitách na 640 tisíc ton merného paliva využiteľného na spaľovanie len asi na 50 %. Doteraz nevyužívané odpadové teplo v priemysle sa odhaduje na 105 mil. ton merného paliva.

Dovoľte mi osobitne sa venovať problematike využitia spaľovania odpadkov z domácností. Bolo overené, že ich výhrevnosť sa pohybuje okolo 1300-1600 kcal, čo je takmer na úrovni výhrevnosti lignitu. Takýto faktor nie je možné ponechať opomenutý nielen z hľadiska energetickej bilancie, ale i z hľadiska potrieb hygienickej likvidácie tohto odpadu a zlepšovania životného prostredia. No zatiaľ sú u nás v prevádzke len dve spaľovne, a to staršia v Prahe a nová v Bratislave. Mala som možnosť zoznámiť sa bližšie s prevádzkou a s ekonomickými výsledkami bratislavskej spaľovne a môžem pri dnešnej príležitosti konštatovať, že získané poznatky hovoria v prospech urýchlenia budovania takýchto zariadení. Plne sa uplatňuje a osvedčuje možnosť hygienickej likvidácie odpadu spaľovaním. Priemerná výhrevnosť odpadu sa pohybuje okolo 1550 kcal/kg.

Za roky 1977-1978 bolo zlikvidované 111 300 ton odpadu a vyrobilo sa vyše 184 tis. Gcal a okrem toho sa získalo takmer 760 ton kovového šrotu. Spaľovňa stačí zlikvidovať odpad vyskytujúci sa v domácnostiach i priemyslových závodoch na území Bratislavy - napomáha tak významne aj zamedziť ohrozovanie spodných vôd a zbytočného zaberania poľnohospodárskej pôdy.

Vo výbore pre plán a rozpočet sme sa zoznámili s tým, že otázka širšieho využitia takýchto zdrojov energie je v štádiu určitých štúdií, ktoré predpokladajú, že v ďalších dvoch päťročniciach by bolo možné rátať s výstavbou asi 30-tich takýchto spaľovní u nás. Chcela by som podľa mojich vlastných skúseností tieto zámery podporiť a odporučiť urýchlene riešiť problémy s nimi spojené, napr. technológiu spaľovania, dislokáciu spaľovní, zber odpadov alebo prevzatie úlohy investorov, projekcie a výroby potrebného zariadenia. Ukazuje sa, že z hľadiska ochrany životného prostredia by bolo účelné preskúmať aj otázku legislatívnej podpory výstavby takýchto spaľovní.

Iným významným druhotným zdrojom energie sa javí odpadové teplo, ktoré vzniká pri prevádzke turbostrojov staníc tranzitného plynovodu. Ako som bola informovaná, možno predpokladať, že ku koncu tejto päťročnice bude k dispozícii okolo 110 kcal/hodinu. Vhodnosť jeho užitia sa u nás skúša od roku 1974, no výsledky sa dostavujú pomerne pomaly. Dobré možnosti poskytuje v súčasnosti odvádzanie tohto tepla do hospodárskych objektov v blízkom okolí kompresorových staníc. Experimentálny komplex vzniká napríklad na Slovensku v Jabloňove nad Turnou, združené investície pri Břeclave. Iné experimenty, zamerané na sušenie trávnych porastov a objemových krmovín sú skúšané pri Brne. Lepšia by však mala byť iniciatíva a spolupráca s výrobou, najmä pri nutnej rekonštrukcii výmenníkov tepla a ich skorej výrobe.

No problémom tiež zostáva otázka, ako využiť všetko teplo z týchto staníc. To si vyžaduje aj v tomto smere urýchliť nevyhnutný výskum, vrátane komplexného riešenia otázok spojených s efektívnym využívaním takéhoto zdroja energie.

V súčasnosti sa javí zložitou aj situácia v spaľovaní priemyslového odpadu, ktorého veľká časť vzniká prí spracovaní drevnej hmoty a v chemickej výrobe. Problémom je hlavne nejednotný charakter tohto odpadu, ktorý si žiada inú technológiu spaľovania a iné druhy kotlov.

Tak sa ukazuje, že úspešné využitie všetkých týchto nemalých druhotných zdrojov energie si vyžaduje veľmi iniciatívny prístup zo strany výskumu a výrobcov príslušných zariadení, s cieľom, aby sa zabezpečenie vývoja, projekcií a výroby zbytočne nepreťahovalo a pružnejšie sa pritom využívali aj zahraničné skúsenosti. Pochopiteľne je tiež žiadúce, aby sa tieto zámery stretávali s aktívnou pomocou a porozumením na príslušných plánovacích a financujúcich miestach i prípadným vytváraním nutných priorít.

V poslednom čase sa dostáva do popredia vo svete aj u nás tiež otázka využívania nekonvenčných zdrojov energie, najmä energie slnečnej a energie podzemných vôd a tepla.

Priemerná hodnota dopadu slnečnej energie sa u nás pohybuje medzi 800-1200 kWh m² ročne. Je to hodnota vyššia ako napríklad v NSR, kde využívanie slnečnej energie nachádza široký ohlas tak u spotrebiteľov, ako aj u výrobcov potrebných zariadení. Je to energia čistá, účinná a kombinovateľná s inými zdrojmi v čase nízkeho slnečného žiarenia. Jej využitie je možné tam, kde pre priemyselné a poľnohospodárske účely, alebo v občianskej a bytovej výstavbe treba mať len nízke teplo pod 100 °C.

U nás je už v prevádzke niekoľko sto panelových zberačov slnečnej energie, napríklad v JRD Knínice, JRD Dolany a inde. Všetkým treba poďakovať za to, že nečakajú na budúcich dodávateľov a iniciatívne hľadajú a v dôležitom národohospodárskom záujme experimentujú s úsporami energie.

Poznatky, ktoré o tom máme vo Výbore pre plán a rozpočet pritom ukazujú na potrebu urýchliť koncepčné riešenie použiteľnosti premeny slnečnej energie v teplo, zrýchľovať výrobu potrebných zariadení a využiť v týchto smeroch dnes už nemalé zahraničné skúsenosti.

Perspektívne sa javí jedným zo sľubných zdrojov druhotnej energie aj rezervoár tepla skrytého niekoľko kilometrov pod povrchom Zeme, teda geotermálna energia, ktorá má v mnohých smeroch veľké prednosti pred klasickými zdrojmi. Treba oceniť, že napríklad využitiu geotermálnych vôd je u nás venovaná potrebná pozornosť a zodpovedajúce úlohy sú sústredené vo výskumných úlohách plánu technického rozvoja.

Určité možnosti úspor klasických zdrojov energie by mohlo priniesť aj uplatnenie tepelných čerpadiel. Chcela by som poukázať na to, že napr. v NSR bola výrobná a úžitková stránka týchto čerpadiel v predstihu rozpracovaná a v praxi je v pomerne širokej miere uplatňovaná. My sa zatiaľ opierame len o niektoré štúdie a preto si myslím, že aj v tejto oblasti by nebolo na škodu veci, urýchliť práce súvisiace s riešením a využitím tohto zdroja a podmienok pre jeho realizáciu.

Celkove sa takto ukazujú mnohé možnosti aktívneho prístupu k mobilizácii rôznych zdrojov rezerv energie. Význam ich skorého prínosu by nemala naša výskumná základňa a výrobci vidieť len v celkovom objeme tohto prínosu, ale predovšetkým v možnostiach urýchleného zapájania týchto zdrojov.

Preto vo Výbore pre plán a rozpočet sme toho názoru, že treba všetky výskumné, vývojové a koncepčné práce týkajúce sa týchto potenciálnych zdrojov, a to s využitím zahraničných skúseností, urýchliť a dať im podporu aj zodpovedajúcou prioritou v hmotných a finančných úlohách plánu. Vyžaduje si to aj zrejmá tendencia ďalšieho rastu cien primárnych energetických zdrojov, objektívne zdôrazňujúca význam využitia druhotných a nekonvenčných zdrojov energie a ich včasného získania a uplatnenia.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Matisové. Slovo má poslanec Koranda. Připraví se poslanec Zelenka.

Poslanec SL S. Koranda: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, výbory ústavně právní se již v prvním pololetí letošního roku v rámci přípravy našeho dnešního jednání zúčastnily poslaneckých průzkumů v některých podnicích federálního ministerstva paliv a energetiky. Průzkum byl především zaměřen na získání poznatků z problematiky zajišťování paliv a energie a jejich hospodárného využívání a také na to, jaké předpoklady vytvářejí platné právní předpisy k tomu, aby toto tak důležité odvětví naší ekonomiky plnilo své úkoly v oblasti zabezpečování paliv a energie pro československý průmysl, zemědělství, dopravu a obyvatelstvo.

Těžiště právní úpravy této oblasti spočívá především ve dvou hlavních odvětvových zákonech, v zákoně horním a elektrizačním, platí však pro ní ještě celá řada dalších právních norem, upravujících problematiku správy národního majetku, ochrany životního prostředí, pracovně právní vztahy, péči o zdraví a bezpečnost práce a další normy.

Je třeba říci, že pokud jde o elektrizační zákon, ten stále ještě dobře plní svoji funkci; vztahuje se na všechna důležitá díla sloužící výrobě a rozvodu elektřiny bez ohledu na resortní příslušnost jejich provozovatelů. Je tedy v tomto zákoně zabezpečeno, že elektrifikace tvoří jediný funkční celek, aby mohla plnit úlohu progresivního činitele národního hospodářství. Odpovědnost za plánování, výstavbu, provoz, udržování, hospodárnost a technický rozvoj energetického systému je tímto zákonem dána jedinému ústřednímu orgánu státní správy - ministerstvu, kterému je také současně uložena odpovědnost za zajišťování plynulého zásobování národního hospodářství elektřinou. Elektřina má zcela specifickou povahu; moment výroby musí odpovídat momentu spotřeby, takže spotřebitel přímo ovlivňuje výrobu. Je proto zcela namístě, jestliže ministerstvo je ze zákona oprávněno řídit, usměrňovat a regulovat spotřebu v zájmu jejího hospodárného využití. Základní principy zákona jsou stále platné a stále správné, jeho ustanovení nezastarala a jsou životná. Jde pouze o to, správně jej aplikovat a vhodně využívat.