Je zřejmé, že výroba bude mít ve srovnání s plánovaným růstem relativně nižší zdroje zejména u hutních výrobků a výrobků chemického průmyslu. K tomu přistupuje i další rizikový faktor, který vyplývá ze Souboru opatření ke zdokonalení soustavy řízení a plánování. Podle nových ukazatelů a kritérií se některé dosud atraktivní výrobky stanou pro podnik neefektivní a naopak. Týká se to pochopitelně i polotovarů a kompletačních uzlů. To může ovlivnit strukturu výroby a přinést vyšší nároky na dovoz pro výrobní spotřebu. V řadě případů bude záležet také na tom, zda hospodářští pracovníci dají přednost celospolečenským potřebám před podnikovými zájmy.

Uvedené podmínky ukazují, jak obtížné je na všech stupních řízení zpracovat bilance materiálů, polotovarů i kompletačních výrobků tak, aby vytvářely základní předpoklad pro plynulé zabezpečování plánu výroby i při dosažení nezbytných a nutno říci silně mobilizačně stanovených úspor, jakých jsme dosud nedosahovali. Jak jsme se přesvědčili při projednávání návrhu plánu a rozpočtu ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod, nepodařilo se tyto bilance úspěšně na jednotlivých stupních řízení doposud uzavřít. Například zajišťování úkolů ve strojírenských ministerstvech je spojeno s řadou problémů a rizik v oblasti materiálně technického zabezpečení, zejména u některých centrálně plánovaných položek. Už dlouhodobě chybí výrobky z pryže, nátěrových hmot apod. Obdobně je tomu i v zajištění dovozů pro kompletaci.

Na středním článku řízení, tj. na VHJ, je situace ještě složitější. Např. v našem oborovém podniku ČKD nemáme ještě od dodavatelů jasno, jaký skutečný sortiment hutního materiálu dostaneme a podle předběžných jednání budou velké rozdíly v dodávkách legovaných materiálů a plechů. Značné disproporce zatím jsou u čerpadel, armatur, rozvaděčů a dalších kompletačních výrobků, jako jsou pilkové hřídele, rámy podvozků lokomotiv apod. Na úrovni podniků přistupuje pak celá problematika nebilancovaných druhů materiálů a dodávek, kde je celé jednání proti minulým letům značně opožděno.

Tento stav vyžaduje intenzivní a systematickou práci na všech stupních řízení - nevyjímaje centra, které by mělo v krátké době dořešit sporné případy, a to zejména centrálně plánovaných materiálů a dodávek i včetně dovozu pro výrobní spotřebu.

Zůstává zde však druhá otázka - konkrétními opatřeními zabezpečit poměrně vysoké plánované úspory všech druhů materiálů, energie a paliva. Zde je nutno rozvinout a správně zaměřit aktivitu všech pracovníků. Známe už řadu dobrých příkladů i na úspory základních surovin. Např. ve Třineckých železárnách na základě iniciativy skupiny vedoucích pracovníků v provozech začali těžit odpadový materiál ze staré skládky svářkové strusky z hlubinných pecí a okují. Je tam 15 tisíc tun materiálu, který obsahuje polovinu kovu. Získaný kov je postupně používán jako vsázka do ocelářských pecí, anebo do vysokých pecí.

Doposud jen málo jsou také propracovány metody k podstatně lepšímu využití legovaných přísad, zejména niklu a molybdenu, obsažených v kovovém šrotu. Také zde už máme dobré příklady - opět příklad z Třineckých železáren, kde racionalizační brigáda vypracovala a uplatňuje metodu využívání legur z průmyslového odpadu při výrobě slitinových ušlechtilých ocelí v Martinských pecích. Dosavadní výsledek - úspora dovážených legur v hodnotě 5 mil. Kčs vybízí k následování i ostatní hutní závody.

Obdobně lze hodně uspořit u nástrojů ze slinutých karbidů, které používají téměř všechny strojírenské závody. Dodává se jich zhruba 400 tun ročně a na jejich výrobu je potřeba značné množství wolframu, jehož cena je více než 600 Kčs za 1 kg a kobaltu při ceně 800 Kčs za 1 kg, ale i další legovací prvky. Tyto cenné prvky je možno znovu získat z opotřebovaných a už nepoužitelných nástrojů. Mělo by se jich vracet asi 150 tun ročně, ale vrací se sotva polovina. Záleží jen na dobré organizaci tohoto odpadu a naše společná pokladna může získat nejméně 50 mil. Kčs a ušetřit devizové prostředky za nákup wolframu, kobaltu a dalších legur. Doporučuji příslušným ministerstvům uložit výrobním organizacím, aby skutečně vracely tyto cenné odpady a tak organizačně zabezpečit jejich sběr a distribuci.

V souvislosti s hospodařením odpadem bych chtěl uvést příklad, který by měl být nejen poučením, ale hlavně námětem pro důležité opatření. Co mám na mysli? Bohaté Švýcarsko má zavedený a také důsledně udržovaný systém sběru odpadu všeho druhu. Jsou vymezena a pečlivě označena místa pro jednotlivé druhy odpadu. V pravidelných intervalech je odvážen zvlášť kovový odpad, papír, staré sklo a barevné kovy, které jsou pak dopravovány přímo výrobcům. Je to sběr jak od občanů, tak od organizací. Kromě toho pravidelně jednou měsíčně v předem určený den jsou od občanů přímo v bytech sbírány staré textilie.

Rozhodující oblast úspory materiálů je také nutno hledat v konstrukci a projekci strojů a zařízení, ale také i v používaných technologiích. Rozvoj našeho petrochemického průmyslu umožňuje širší využívání polymerních materiálů. Půjde nejen o nové uplatnění plastů místo těžce dostupných kovů, ale také o možnosti omezit dovoz plastů z kapitalistických států. Vyžaduje to nové zpracovatelské kapacity v bezprostřední vazbě na tradiční strojírenské technologie. To také znamená větší počet konstruktérů a technologů zaměřit na problematiku využívání a zpracování plastů. Ani zde nejsme úplně na začátku. Pro příklady jsem si zajel do technicko-inženýrského ústavu v Neratovicích. Mají zde už ověřenou technologii několika desítek druhů výrobků, kde nahrazují buď kov nebo dovážené materiály plasty vlastní výroby. Je to např. celá soustava pancéřových elektroinstalačních rozvodů, kde je litina a slitiny hliníku nahrazena plastickými hmotami. Přináší nejen žádanou záměnu, ale i úspory na váze i úspory pracovních sil. Vždyť jenom na jednom výrobku se ušetří ročně 11 865 normohodin. Chybí však rychlejší využívání těchto, už vyzkoušených výrobků. Obdobně nám soudruzi ukázali, že z našich plastů lze úspěšně nahradit řadu kovových částí - např. u automobilu volanty, dveřní madla, hlavice řadících pák apod.

Při hledání úspor materiálu není možno se obejít bez nových progresivních konstrukcí strojů, to znamená bez daleko náročnější, a řeknu přímo kvalifikovanější práce projektantů, konstruktérů, technologů a normovačů. Celý proces od projekce a konstrukce po zavedení do výroby nových strojů trvá několik let a vyžaduje pracovat s odpovídajícím předstihem. Je škoda, že v současné době nemáme připraveno ve výrobě dost těchto nových progresívních strojů a zařízení s vysokým využitím materiálu a nízkou spotřebou energie. Přesto ani zde nezačínáme. Uvedu některé příklady ze závodu oborového podniku ČKD. Novou konstrukcí autojeřábu AD 20 v ČKD Slaný se uspořilo 4700 kg na jednom výrobku, to je za jeden rok 1350 tun železných kovů. Zavedením nového naftového motoru 6 S 150 Pv v závodě ČKD Hořovice klesla měrná spotřeba z 15,4 kg na 7,5 kg na 1 kW, to je na polovinu.

U progresívní řady šroubovaných kompresorů v závodě ČKD Kompresory je dosahováno 15-20% úspory materiálu i pracnosti, ale také úspory zastavené plochy. Úspora energie u 3 vyráběných typů dosáhne v 7. pětiletce 120 tis. MWh. Dva z těchto nových typů kompresorů už jsou uváděny do provozu u vysoké pece č. 5 v Třineckých železárnách.

Vážené soudružky a soudruzi, na několika příkladech z praxe jsem chtěl ukázat, že i pro řešení stávajících složitých úkolů máme značné rezervy, možnosti i předpoklady. Vyžaduje to bez výjimky od každého z nás - od dělníka u stroje až po mistra, ještě kvalitnější a spolehlivější plnění úkolů a pohotovější řešení problémů než doposud. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Linhartovi. Slovo má poslanec Jan Kučera, připraví se poslanec Jan Procházka.

Poslanec SL J. Kučera: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, úkoly 7. pětiletky předpokládají další intenzifikaci zemědělské výroby, zejména zvýšení rostlinné a živočišné produkce při dalším poklesu pracovních sil v tomto odvětví. Má dojít zejména k předstihu rozvoje rostlinné před živočišnou výrobou. Naše zkušenosti ukazují, že za předpokladu pečlivého hospodaření lze splnit stanovené úkoly v roce 1981 i v dalších letech 7. pětiletky.

V této souvislosti bych chtěl poukázat na to, že zemědělci okresu Uherské Hradiště, kde je můj volební obvod, dosáhli v průběhu 6. pětiletky produkci obilovin 4,6 tuny z 1 ha, zatímco v 5. pětiletce činil průměrný výnos 3,6 tuny z 1 ha. V letošním roce bylo dosaženo 5,4 tuny obilovin z 1 ha, čímž byl splněn plán na 109%.

Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo ve složitých výrobních podmínkách, daných velkou členitostí a svažitostí pozemků. Byla využita zejména produkční schopnost ozimé pšenice, která v minulých letech prokázala nejvyšší nárůst hektarových výnosů. Zásluhu na dosažených výsledcích mají především sovětské odrůdy, které jsou zastoupeny 48% z plochy ozimé pšenice. Dále byla věnována zvýšená a soustavná pozornost dodržování všech agrotechnických a politicko-organizačních opatření.

K zabezpečení náročných úkolů v 7. pětiletce přistupujeme ještě s vyšší náročností a úsilím s cílem stabilizovat průměrné výnosy obilovin na hranici 5 tun z 1 ha a postupně je zvyšovat.

Z rozpracovaných opatření k zabezpečení úkolů v roce 1981 a dalších letech 7. pětiletky našeho okresu je zřejmé, že máme ještě určité rezervy k dalšímu zvýšení produkce obilovin i dalších plodin. Jde v podstatě o rezervy vnitřní, které jsme schopni mobilizovat vlastními silami v zemědělských podnicích i na úrovni okresu při plném využití vědeckotechnických poznatků.

Druhou další důležitou rezervu tvoří zlepšení využití současné i nové materiálně technické základny zemědělské produkce. Uspokojivé zabezpečení úkolů 7. pětiletky je tedy podmíněno společným úsilím zemědělských okresních podniků, podniků služeb, průmyslu, v těsné spolupráci s vědeckovýzkumnou základnou.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory pro zemědělství a výživu se na svém posledním zasedání zabývaly, kromě jiného, projektem materiálně technického zabezpečení zemědělství na období let 1981-1985 podle zpřesněné čs. soustavy strojů a zařízení.

Výbory konstatovaly, že tento projekt, který společně zpracovaly a vládě ČSSR předložily resorty zemědělství a výživy ve spolupráci s ministerstvy všeobecného strojírenství, hutnictví a těžkého strojírenství, elektrotechnického průmyslu a zahraničního obchodu, zabezpečuje v rámci direktiv pro přípravu návrhu 7. pětiletky pouze nejnutnější potřeby strojů a zařízení, nezbytných pro realizaci úkolů stanovených pro odvětví zemědělství a výživy 13. zasedáním ÚV KSČ.

Poslanci přitom zdůraznili, že je nezbytné soustředit pozornost a úsilí všech zainteresovaných ministerstev k dořešení dosud otevřených problémů v dodávkách zemědělské techniky a zařízení pro zemědělství na 7. pětiletku. Jsou toho názoru, že s ohledem na omezené možnosti ve výrobě a dodávkách zemědělské techniky je nezbytné zabezpečit co nejúčelněji rozdělování této techniky ministerstvy zemědělství a výživy a její efektivní využití v zemědělských organizacích.

K zabezpečení stanovených úkolů 13. a 18. zasedání ÚV KSČ je nezbytně nutné na jednotlivých úsecích zemědělské výroby dořešit zejména tyto okruhy problémů:

U obilovin vidíme hlavní rezervy v důslednějším uplatňování agrotechnických opatření při zpracování půdy, setí a ochrany rostlin. Brzdou řešení těchto problémů jsou nedostatky v dodávkách potřebného počtu kvalitních pluhů pro orbu, zejména těžkých traktorů a dále odpovídajících secích strojů. Např. v našem JZD máme jen 3 zastaralé secí stroje pro 1000 ha obilovin.

Proto vítám úkol přijatý resortem federálního ministerstva všeobecného strojírenství, že zejména zabezpečí zvýšení podílu dodávek secích strojů pro obiloviny z tuzemska, které lépe odpovídají agrotechnickým požadavkům.

Další rezervou na tomto úseku je důsledná realizace ochrany a výživy rostlin. V našem okrese neošetřením některých zaplevelených ploch byl prokazatelně snížen výnos až o 8%. V tomto směru musí sehrát výraznější roli agrochemické podniky. Na základě našich zkušeností chceme v okrese rozšířit provádění letecké aplikace chemických prostředků pro ochranu rostlin. K tomu účelu budeme využívat tři zemědělská letadla, což umožní zvýšit kvalitu a účinnost těchto opatření i produktivitu práce.

Usilujeme o vybavení agrochemického podniku nakladači a autocisternami tak, aby služby v leteckochemické činnosti zabezpečoval tento podnik komplexně včetně přísunu hnojiv a chemických látek. Obdobné problémy jsou i při pěstování a sklizni kukuřice na zrno, které rovněž vyžadují urychlené řešení.

Velkou rezervu máme též ve sklizni a skladování slámy. Dosud není dořešena komplexní technologie sběru a skladování slámy v našich podmínkách a zajištění dodávek příslušných strojů. Je proto žádoucí dořešit tuto problematiku včetně dodávek - centrálně.

Chceme-li řešit do důsledku otázku dosažení soběstačnosti ve výrobě obilovin, nemůžeme opomenout nutnost snížení spotřeby jadrných krmiv cestou lepšího využití zdrojů a objemné píce. K tomu přistupujeme s potřebou dalšího snížení dosavadní vysoké energetické náročnosti výroby a skladování sena přirozenou cestou. To vyžaduje proti 6. pětiletce zvýšit dodávky žacích mačkačů, obracečů a shrnovačů píce. Bude nutné též zabezpečit rozšíření velkokapacitních seníků s aktivním větráním.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem poukázal na některé hlavní rezervy a potřeby, které máme v našich zemědělských podnicích. Řešení těchto úkolů vyžaduje úsilí jak zemědělců, tak i dodavatelských odvětví zabezpečující potřeby a služby pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

Je potěšitelné, že zpracovaný projekt je dobrým základem pro řešení stěžejních problémů našeho zemědělství v oblasti materiálně technického zabezpečení. Nyní půjde o to, dořešit u dodavatelů dosud otevřené problémy a zabezpečit jeho důslednou realizaci.

Přitom je nutné, aby zemědělské podniky, ale i my, poslanci, jsme věnovali maximální pozornost racionálnímu využívání a péči o zemědělskou techniku.

V závěru svého vystoupení pokládám za důležité sdělit, že předloženým vládním návrhem zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1981 a vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 se také zabývali na své schůzi členové Klubu poslanců Federálního shromáždění - příslušníci Československé strany socialistické. Konstatovali, že vládní návrhy zákonů vycházejí z reálného stavu naší ekonomiky a vytvářejí dobrý předpoklad pro úspěšný nástup do 7. pětiletého plánu.

Chtěl bych jménem členů Klubu ujistit Federální shromáždění, že poslanci-členové Československé strany socialistické budou vládní návrhy zákonů plně podporovat nejen hlasováním na této schůzi, ale i ve své poslanecké práci mezi občany ve svých volebních obvodech. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Kučerovi. Slovo má poslanec Jan Procházka, připraví se poslanec Drahoslav Křenek.

Poslanec SN J. Procházka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, rozhodnutí o svolání XVI. sjezdu KSČ se setkalo s velkou odezvou mezi našimi pracujícími i mládeží. Období sjezdových příprav se stává stále více záležitostí nejen komunistů, ale doslova celé společnosti, je charakteristické širokým úsilím o co nejčestnější splnění závěrečných úkolů 6. pětiletky. Podstatné přitom je, že tento cíl naši pracující stále výrazněji spojují s vytvořením co nejlepšího prostoru pro nástup do prvního roku 7. pětiletky, do roku XVI. sjezdu KSČ.

Na této aktivitě pracujících je zvlášť cenné to, že přijímané a plněné socialistické závazky se soustřeďují více než kdy jindy na klíčové úkoly a na jejich plnění především v kvalitativních ukazatelích. Dokazují to i příklady svazáckých kolektivů ČKD Elektrotechnika z Prahy 9, kolektivu vedeného s. Šmelcem ze Závodů vzduchotechnických zařízení v Milevsku, svazáků z vozového depa ČSD v Chebu, mládežnické BSP z Dolu 1. máj v Karviné vedené soudruhem Svrčkou, celozávodní organizace Elektrárny SSM v Tušimicích, svazáků z Pozemních staveb Brno i organizace SSM v n. p. Chemko Strážské.