Současně je však pravda, že dosavadní míra soustředění na vyšší efektivnost a kvalitu odevzdávané práce neodpovídá dosud vždy a všude náročnosti dnešních a zejména zítřejších podmínek, za nichž se bude uskutečňovat další výstavba rozvinutého socialismu v naší vlasti. Na tuto okolnost poukázalo i jednání nedávného 18. zasedání ÚV KSČ, když zdůraznilo naléhavost skutečnosti, že ekonomika a výchova socialistického člověka jsou dvě neoddělitelné stránky tohoto procesu. Tento fakt je východiskem pro prohloubení ideologické práce, především cestou vyšší komplexnosti, zvyšování účinnosti masově politické práce. Přitom kritériem vyšší účinnosti v tomto směru nemůže být nic jiného než to, jak naši občané nejen dobře chápou události doma a ve světě, ale také - a svým způsobem zejména - toto své přesvědčení aktivně projevují ve své práci i v politicky a společensky angažovaných postojích. Dosáhnout takového stavu nezbytně předpokládá vycházet v masově politické práci z konkrétního života, neuplatňovat šablonu, diferencovat, znát skutečnou úroveň myšlení pracujících, reagovat bezprostředně na živé názory, na problémy, které je třeba řešit, na otázky, které je třeba objasňovat, nechodit nevšímavě kolem různých polopravd a fám. Na tomto lze především založit ofenzívnost celé ideologické práce.

Totéž platí o té části působení, které označujeme jako ekonomická propaganda a agitace. Jejím předním úkolem je dostat do širokého povědomí existenci náročnějších podmínek dalšího rozvoje hospodářství, že tato skutečnost vyvolává nezbytnost přeskupit síly a potenciál ve směru vyšší a racionálnější hospodárnosti, účinnějšího řízení a plánování a že míra úspěšnosti v tomto směru je základní podporou strategické linie komunistické strany a státu zvyšovat materiální a duchovní bohatství společnosti s jediným cílem - lépe a plněji uspokojovat rozvíjející se hmotné a kulturní potřeby lidí a upevňování jejich sociálních jistot.

Konkrétně pak jde o to vštípit lidem, že je třeba v naší ekonomice nastoupit důsledně cestu intenzivního rozvoje hospodářství. Obrovské možnosti v tomto směru máme v potenciálu naší ekonomiky, v účinnějším využívání spolupráce v rámci RVHP, zejména se Sovětským svazem, v přípravě lidí, v řízení založeném na socialistických principech plánování, všude, v každém pracovním kolektivu je nutné se racionálně ekonomicky chovat, usilovat o získání co největšího množství užitných hodnot z každé hodiny práce, z každého kilogramu surovin a materiálu, z každé jednotky energie i z každé koruny investic. Souběžně s tím usilovat o zvýšení pracovní kázně, a to jak řídících aparátů, tak pracovních kolektivů a všech jednotlivců.

Z těchto realit a požadavků vychází Soubor opatření ke zdokonalení řízení plánovitého rozvoje národního hospodářství po roce 1980. Jde o mimořádně závažný komplex úkolů. Nyní nás musí zajímat, jak se k nim chová hospodářská sféra, vedoucí hospodářští pracovníci na jedné straně, a jak na ně reagují v pracovních kolektivech, v závodech, v podnicích. Jeho postupná, ale důsledná realizace vyžaduje znalost a pochopení těchto opatření všemi pracujícími, zejména pak pracovními kolektivy. Bez toho není totiž myslitelná jejich aktivní a iniciativní účast na realizaci Souboru a uplatnění v praxi jeho opatření je nepředstavitelné právě bez účasti pracujících.

Podíváme-li se z těchto aspektů, jak se nakládá se Souborem opatření na úrovni VHJ a nižších článků, co se v podnikové výrobní sféře děje v souvislosti s rozpracováním plánu na příští rok, můžeme zhruba říci toto: s opatřeními Souboru a jejich konkretizací na jednotlivé VHJ, podniky a závody se postupně seznamuje stále širší okruh pracujících i hospodářských pracovníků; uplatňování Souboru však ze strany některých hospodářských pracovníků vykazuje především technicko-organizační a administrativní přístup, v němž pracující jako vlastní, aktivní realizátoři, nemají vytvořený dostatečný prostor k účasti na řízení; dále se ukazuje, že často chybějí průběžné rozbory, jak se v současné době Soubor opatření realizuje, a to zejména v návaznosti na úkoly plánu na příští rok, jaké problémy na konkrétních pracovištích při tom vznikají a jsou řešeny příslušnými orgány.

Překonat tyto nedostatky, šířeji využívat podněty a návrhy pracujících k dalšímu rozvoji jejich pracovní aktivity a iniciativy a v uplatňování Souboru opatření předpokládá soustředit masově politickou práci do pracovních kolektivů. Toto přenesení jejího těžiště pak napomůže ekonomickou propagandu a agitaci uskutečňovat naprosto konkrétně. Povede nezbytně k tomu, aby se pracující, pokud jde o Soubor opatření, spjatý s úkoly plánu na příští rok, seznamovali s nimi nikoliv jen v obecné rovině, ale aby se dovídali jak okamžitý, tak výhledový dopad úkolů a jejich zabezpečení, především v podmínkách konkrétního pracoviště.

Úspěch tohoto úsilí bude záviset také na tom, jak pod vedením stranických orgánů a organizací dokáží hospodářská vedení i společenské organizace sdružené v Národní frontě zvýšit stupeň koordinace, jak se jim bude dařit - obrazně řečeno - táhnout za jeden provaz.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Procházkovi. Slovo má poslanec Křenek a připraví se poslanec Vladimír Šimek.

Poslanec SN D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v obou úvodních vystoupeních mne zaujalo zejména, že v oblasti materiálových a energetických zdrojů je nutno počítat s trvalým růstem nákladů, který bude třeba vyvažovat jednak úsporami ve spotřebě těchto zdrojů, jednak dosažením podstatně efektivnějšího zhodnocování výrobků, do nichž tyto zdroje vstupují.

K podpoře toho, co zde bylo takto řečeno, mně dovolte připojit několik poznámek.

Z jednání výborů pro plán a rozpočet víme, jaké nároky klade rozšiřování produkce na zabezpečení potřebných surovinových a energetických zdrojů, jak je obtížné jejich opatřování, jak se zhoršuje jejich dostupnost a narůstají požadavky na velké investice či náklady na těžbu a přepravu.

Právem si tyto skutečnosti proto vyžadují, aby se získanými zdroji se zacházelo vysoce racionálně a hospodárně a aby za pomoci vhodné technologie byly využívány k optimální struktuře a hodnotě produkce. Je to požadavek celosvětově uznávaný a označovaný za kategorický a nesmlouvavý, neboť jeho zanedbání či nedůsledné řešení by mohlo vážněji dopadnout na hospodářský rozvoj kterékoli země, která by se v jeho realizaci opozdila, či nedokázala správně orientovat.

O naší ekonomice se tvrdí, že je relativně chudá na řadu surovin i dalších zdrojů. Tím více je pro ni závažným, a jak o tom svědčí podklady a zdůvodnění rozpočtových příjmů a výdajů, naléhavým požadavkem, aby v ní byly výrobky produkovány za lepších ekonomických podmínek a měly takovou úroveň, aby jejich ceny co nejlépe uhrazovaly zvyšující se náklady materiálních vstupů do výroby a umožňovaly vytvářet plánované finanční a efektivní devizové zdroje.

Očekáváme v tom směru, že při správném pochopení a rozpracování přijatého Souboru opatření budou tyto podmínky vytvářeny zvláště realizováním rozhodujících a promyšleněji připravených směrů a programů racionalizace materiálové a energetické spotřeby a dále tím, že jejich plnění bude věnována trvalá péče a důsledná pozornost.

To, že příslušná péče a pozornost na všech stupních řízení přináší výsledky, lze ukázat na příkladu mého volebního obvodu. Ve Válcovnách plechu ve Frýdku-Místku původní úkol úspory paliv a energie ve výši 4500 tun měrného paliva pro rok 1979 byl závazky kolektivu i jednotlivců zvýšen na 5400 tun měrného paliva. I tento zvýšený úkol byl splněn na 117,2%. Dosahované úspory za tři čtvrtletí dávají záruku splnění i v roce 1980.

Potřebnou pozornost si vyžádá i lepší využívání našeho vlastního přírodního bohatství i dalších možností. Vždyť jsme např. dovedli zvýšit objemy protektorovaných pneumatik tak, že v roce 1979 bylo uspořeno na 14 tis. tun cenného materiálu a dosaženy nemalé úspory na devizových prostředcích.

Stejné pozornosti si vyžádá též správná orientace vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí ve výrobní sféře, ve vědeckých ústavech, v konstrukčních a projekčních kancelářích. Vždyť např. úkol dosáhnout v 6. pětiletce ekonomického přínosu 30 mld Kčs z využitých vynálezů a zlepšovacích návrhů, je splněn a překračován a počet vynálezů připadajících na 100 tis. obyvatel nás řadí na přední místa ve světovém žebříčku. Svůj význam bude mít i všestranná podpora každého pracovníka-novátora, zlepšovatele, jehož úsilí bude účelně směřovat k dosažení plánem vytyčených úsporných úkolů příštího roku a dosažení lepšího využívání výrobního zařízení v hospodářské praxi.

To potvrzují i zkušenosti Válcoven plechu, kde hospodářské vedení i odborová organizace pro podporu tohoto hnutí organizují řadu soutěží - např. o nejlepšího zlepšovatele, nejlepší zlepšovatelský kolektiv, nejlepší mládežnický kolektiv apod. Na celopodnikových i oblastních aktivech vyhodnocují a odměňují nejlepší zlepšovatele s úsporami 300 tis. Kčs, 500 tis. Kčs, milión Kčs a více. K urychlení realizace vybraných hodnotných zlepšovacích návrhů se tvoří realizační týmy, které urychlují zavedení zlepšovacích návrhů do praxe a k motivaci využívají odměn za spoluúčast na zlepšovacích návrzích. Pořádají konzultační dny, školení a vydávají měsíčník "Novátor", který kromě jiného využívají hlavně k vytyčování tematických směrů k řešení technických, technologických i jiných problémů. Pak není divu, že počet podaných zlepšovacích návrhů je splněn na 108,8%, počet přijatých na 102,4% a zavedených na 108,3%. Přitom bylo dosaženo úspory po roce realizace 5794 tis. Kčs a přes 11 mil. Kčs po všech sledovaných letech.

Soudružky a soudruzi poslanci, konkrétní záměry zapracované do úsporných úkolů příštího roku jsou nemalé a týkají se zvláště palivoenergetických zdrojů, černých a barevných kovů. Pokud jde o palivoenergetické zdroje a jejich spotřebu, podařilo se např. v loňském roce při růstu národního důchodu o 2,7% snížit energetickou náročnost na jeho tvorbu o 3,75%, či zavedením letního času v průměru uspořit 400 MW. Podle kontrolních poznatků získávaných na různých pracovištích však výše možných rezerv celkové roční spotřeby paliv a energie dosahují asi 6%. Najdou se jak v průmyslu a zemědělství, tak i v komunální spotřebě, a v nemalé míře i v našich domácnostech. Z letošních poznatků plyne, že míra pozornosti úsporám této spotřeby spíše ochabla. Proto nemůžeme dosahovanou úroveň hospodaření s jednotlivými palivoenergetickými zdroji považovat za odpovídající současným potřebám rozvoje a musíme od samého počátku sedmé pětiletky trvat na soustavném jejím prověřování a prohlubování.

Možnost snížit tuto spotřebu nabízí např. dosažení vyšší účinnosti přeměn energie, závislých zejména na úpravě či rekonstrukci energetických zařízení, popř. na jejich vhodné kombinaci a zastupitelnosti, jakož i na inovaci výrobního zařízení. Mnoho by se dalo ušetřit energie i při lepším hospodaření s různými materiály, např. s cementem ve stavebnictví. Nemalá rezerva je i v možnosti snížení spotřeby energie při výrobě kovů a v samé míře spotřeby těchto kovů, neboť stále ještě celá čtvrtina vyrobeného kovu se stává průmyslovým odpadem, vraceným do hutí k novému zpracování. Při nedávné schůzi Sněmovny lidu jsme měli příležitost poznat, jakých úspor energie lze dosahovat zaváděním polovodičové elektrotechniky a elektroniky. Do popředí pozornosti se rovněž dostává otázka dokonalejší organizace využívání druhotných energetických zdrojů, zvláště v zemědělství, v chemii a v tepelném hospodářství.

Efektivnější využívání elektrické energie by se mělo také opírat o rovnoměrnější rozložení jejího odběru do celého dne. K tomu však musí pomoci též zlepšení úrovně směnnosti v jednotlivých odvětvích a v domácnostech také zvýšení možnosti nočního odběru v zimním období. Svůj podíl přinese též postupné soustředění energeticky náročnějších výrob do míst optimální výstavby palivových základen, jak je o tom uvažováno v rámci RVHP. Slyšeli jsme zde o kolik % se má v příštím roce průmyslová výroba zvýšit, a z projednávání rozpočtových návrhů v našich výborech víme, že k jejímu naplnění budou mít výrobní organizace k dispozicí relativně menší přírůstek surovin a materiálů. Tato skutečnost by měla být pro ně závažným podnětem, aby mobilizovaly především tu rezervu, kterou je ve srovnání s výrobky konkurence hmotnost výrobků. Do lepšího souladu musí uvést masu použitého materiálu s docíleným výkonem, či jinou hlavní užitnou vlastností výrobku, více a lépe uplatňovat nové konkurenční prvky, s cílem vylehčení jejich výrobků a používat nové technické prvky.

Stále rostoucí význam bude mít nyní též rozvíjení takových technologií, které dovolí více pracovat s jednou již použitými surovinami, a to s takovými, pro které se dnes ještě hledají možnosti jejich ekonomického využití. I zde platí nezbytnost vytvářet dostatečné podmínky pro využívání těchto zdrojů. Chtěl bych proto při dnešní příležitosti ocenit, že vláda Československé socialistické republiky nedávno upravila ceny neprůmyslového sběru kovového odpadu a že přistupuje k úpravě organizačně technických, dopravních, legislativních a ekonomických podmínek, s cílem zintenzivnění sběru kovového odpadu a jeho zvýšeného získávání, vytřídění a jakostního zlepšování. Z naší strany bychom měli toto úsilí a s tím spojené formy rozvoje iniciativy a soutěžení všude podporovat.

Pro nás bude pak, soudružky a soudruzi poslanci, důležité, abychom požadavky na prohloubení racionalizace spotřeby materiálových a energetických zdrojů a na optimální zhodnocování těchto zdrojů ve finálních výrobcích dovedli vysvětlit pracujícím jako prioritní společenský úkol období, do něhož vstupujeme. Přitom zejména musíme objasňovat, že těch 7 tun měrného paliva na 1 obyvatele ČSSR nebo asi o 25-30% vyšší náročnost na kovy v naší ekonomice proti jiným zemím nelze zdůvodňovat jen rozdíly ve struktuře strojírenské výroby.

O úspěšné zvládnutí tohoto vysoce závažného společenského úkolu bude třeba skutečně každý den a při každé příležitosti bojovat, a to nejen v rámci státních cílových programů racionalizace spotřeby kovů i spotřeby a využití paliv a energie, ale na každém pracovišti i v každé rodině. Konečným cílem bude zabránit každému zbytečnému plýtvání, či znehodnocování materiálových a energetických zdrojů. Celkově pak, při relativně nižší spotřebě těchto zdrojů a úspěšnějšímu jejich zhodnocení ve finálních výrobcích, dosáhnout žádoucích ekonomických efektů ve prospěch záměrů, sloužících celé naší společnosti.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Křenkovi. Slovo má poslanec Šimek a připraví se poslanec Milan Felix.

Poslanec SL V. Šimek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v současných podmínkách naší ekonomiky a zejména při posuzování jejího dalšího rozvoje se dostává do popředí otázka lidského činitele. Efektivnost, kvalita a hospodárnost práce spolu se zvyšováním produktivity práce, to jsou a budou rozhodující momenty pro splnění stanovených cílů v našem národním hospodářství.

Celé období socialistické výstavby v naší vlasti vykazovalo vysoké tempo růstu zaměstnanosti, což přispělo k postupnému vyrovnání ekonomické aktivity v jednotlivých částech naší země. S výjimkou mladistvých, připravujících se na své povolání a přibližně 260 tisíc žen, které nejsou zaměstnány, je každý náš občan v produktivním věku ekonomicky činný, to znamená, že růst zaměstnanosti dosáhl svého vrcholu a další rozvoj nemůže jít cestou jeho zvyšování.

Naopak se zvyšuje význam racionálního využívání pracovní síly. V posledním období sice došlo k určitému překročení plánovaného růstu zaměstnanosti, zejména v Praze, Bratislavě, Severomoravském a Severočeském kraji, ale to na celkové tendenci nic nemění. V posledních letech klesá podíl primárního sektoru národního hospodářství a dynamika tohoto poklesu se zdá být přiměřená. Naproti tomu rostl podíl sekundárního sektoru a rovněž i terciárního.

Přežívající tendence řešit otázky rozvoje jednotlivých odvětví především růstem zaměstnanosti vedou, v podmínkách jejich nízkých přírůstků, k prosazování různých výhod spojených se zaměstnáváním pracovníků a nikoliv s jejich výkonností. Velký rozsah poskytovaných výhod snižuje jejich účinnost a omezuje zdroje použitelné pro zvýšení hmotné zainteresovanost i pracujících na pracovních výsledcích.

Podíváme-li se na vnitřní strukturu zaměstnanosti, vidíme, že výrazně klesá podíl dělníků, stagnuje podíl tvůrčích pracovníků vědy a výzkumu a výrazně se zvyšuje podíl provozních a obsluhujících pracovníků. To platí víceméně pro všechna odvětví národního hospodářství a obdobný vývoj probíhá i v jednotných zemědělských družstvech. Sotva to lze všude odůvodnit progresívní změnou struktury naší ekonomiky. Spíše lze vysvětlit uvedený vývoj tak, že pokles dynamiky rozvoje národního hospodářství je natolik výrazný, že by jej bylo možno zabezpečit za podmínky efektivního hospodaření pracovní silou, nižším růstem zaměstnanosti a že na druhé straně zdroje pracovních sil umožnily rozvoj různých neproduktivních pomocných a obslužných činností i růst správních a řídících aparátů. Při vývoji vnitřní struktury se projevuje někdy tendence odklonu některých mladých lidí od manuální práce. Vzestup počtu dělníků, provozních a obsluhujících pracovníků je v určité míře zabezpečován osobami poproduktivního věku.