Dříve, než budu hovořit o těchto dokumentech, dovolte mi krátce se zmínit o rozvoji čs.-řecké spolupráce.

Bezprostředně po pádu vojenského režimu v Řecku došlo k aktivizaci zejména politických styků a jejich výraznému rozvoji. K normalizaci styků přispěla zejména výměna návštěv ministrů zahraničních věcí v letech 1976-1977, stejně jako uskutečnění oficiálních návštěv parlamentních delegací na nejvyšší úrovni v letech 1978-1979.

Logickým pokračováním tohoto pozitivního vývoje byla návštěva předsedy vlády Řecké republiky (nynějšího prezidenta) K. Karamanlise v ČSSR v první polovině října 1979. K posouzení naplňování jejich výsledků a možností dalšího vývoje čs.-řeckých styků došlo za pobytu předsedy vlády ČSSR s. L. Štrougala v Řecku v druhé polovině října 1980. Zvláštní pozornost byla přitom věnována otázkám hospodářské součinnosti, zejména pak průmyslové a technické spolupráci, jejímž základem se stala v průběhu návštěvy podepsaná dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci.

Soudružky a soudruzi poslanci, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, bych chtěl poznamenat, že po nabytí platnosti tato smlouva nahradí tři smlouvy upravující danou problematiku, které byly mezi Československem a Řeckem sjednány v předchozích obdobích.

Smlouva obsahuje ustanovení v podstatě stejného rázu a obsahu jako smlouvy, které ČSSR dosud sjednala s nesocialistickými státy.

Soudruh ministr Chňoupek v úvodním slově zdůraznil, že v části smlouvy o vydávání se obě smluvní strany výslovně zavazují k vydávání leteckých pirátů a osob, které se dopustily jiných činů mezinárodního terorismu. Toto ustanovení, které je nesporným pokrokem proti dosud sjednaným smlouvám o vydávání s kapitalistickými státy, bude mít značný význam pro posílení boje proti mezinárodnímu terorismu ve všech jeho formách.

Předložená Konzulární úmluva je významným smluvním dokumentem, který se dotýká téměř všech oblastí vztahů mezi oběma státy. Je to dáno povahou konzulární činnosti, která zasahuje v podstatě do každé z těchto oblastí.

Z tohoto hlediska mají značný význam ustanovení úmluvy, která obsahují právní úpravu výkonu konzulárních funkcí, ve kterých spočívá vlastní konzulární činnost. Úmluva zakotvuje zejména nejdůležitější úkol konzulárních úředníků, kterým je ochrana práv a zájmů vysílajícího státu a jeho občanů, a to jak právnických tak fyzických osob, na území přijímajícího státu a poskytování pomoci těmto občanům. Výkon konzulárních funkcí je v jednotlivých ustanoveních úmluvy podobně upraven, tak jak to odpovídá řešení konkrétních otázek při realizaci tohoto základního úkolu.

Její ustanovení o rozsahu konzulárních výsad a imunit dále prohlubují obecnou právní úpravu v té míře, že se podmínky, v nichž budou působit konzulární úředníci, důrazněji přiblíží podmínkám, v nichž působí diplomatické mise. Tato právní úprava konzulárních výsad a imunit vytváří lepší podmínky pro působení konzulárních úředníků a pro plnění jejich úkolů.

Soudružky a soudruzi, smlouva i dohoda byly projednány v ústavně právním výboru a zahraničním výboru Sněmovny lidu. Výbory ocenily i skutečnost, že oba tyto dokumenty jsou nejen politicky významné, ale jejich sjednání je jedním z odrazů úspěšného rozvoje vzájemných vztahů mezi Československou socialistickou republikou a Řeckem.

Při zprávách ve výborech bylo konstatováno, že jak smlouva, tak i úmluva byly sjednány v souladu s čs. ústavními a dalšími právními předpisy a jejich provádění si nevyžádá žádné změny v československém právním řádu.

S předloženou smlouvou a úmluvou vyslovil souhlas ústavněprávní výbor a zahraniční výbor Sněmovny lidu. Proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji schválit jak uvedenou Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Řeckem o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, tak Konzulární úmluvu mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou, v předloženém znění.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcu Snemovne ľudu poslancovi Urbanovi. Prosím spoločnou spravodajkyňu výborov Snemovne národov, poslankyňu Adamovú, aby sa ujala slova.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně M. Adamová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, všetci sme svedkami toho, že ČSSR vo svojej zahraničnej politike, ktorá vychádza z leninských princípov mierového spolunažívania, usiluje sa o prehĺbenie stykov aj s krajinami s rozdielnym spoločenským zriadením.

Z tejto zásady aj zahraničné výbory pristupovali k prerokúvaniu vládneho návrhu Zmluvy medzi ČSSR a Gréckou republikou o právnej pomoci vo veciach občianskych a trestných a Konzulárneho dohovoru medzi oboma štátmi, ktoré boli podpísané v Aténach dňa 22. októbra 1980 pri príležitosti oficiálnej návštevy predsedu federálnej vlády s. Lubomíra Štrougala v Grécku.

Po podrobnom zoznámení sa so všetkými aspektami stykov s Gréckou republikou a s ich možnými perspektívami zahraničné výbory konštatovali, že oba navrhované dokumenty sú v súlade s československou zahraničnou politikou a že svojím obsahom - ako to už zdôvodnil aj minister zahraničných vecí súdruh Chňoupek - napomáhajú skvalitňovať zahraničnopolitické vzťahy medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením.

Preto ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov odporúčam, aby s oboma zmluvnými dokumentami s Gréckou republikou, ktoré vláda ČSSR predložila Federálnemu zhromaždeniu na schválenie, vyslovila Snemovňa národov súhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnej spravodajkyni výborov Snemovne národov poslankyni Adamovej.

Do rozpravy sa k týmto bodom nikto písomne neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo? Nikto. Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

Konštatujem účasť poslancov Snemovne ľudu 137, v Snemovne národov 58 v českej časti, v slovenskej 61. Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

O každom z predložených vládnych návrhov budeme hlasovať oddelene.

Najprv budeme hlasovať o vládnom návrhu, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Gréckou republikou vo veciach občianskych a trestných, podpísaná v Aténach dňa 22. októbra 1980.

V parlamentnej tlači č. 103 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s touto Zmluvou.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa ľudu návrh uznesenia schválila.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Aj Snemovňa národov jednomyseľne schválila návrh uznesenia.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Gréckou republikou o právnej pomoci vo veciach občianskych a trestných, podpísanou v Aténach dňa 22. októbra 1980.

Teraz budeme hlasovať o druhom vládnom návrhu, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou republikou a Gréckou republikou, podpísaný v Aténach dňa 22. októbra 1980.

V parlamentnej tlači č. 102 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s týmto Dohovorom.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa národov schválila návrh uznesenia jednomyseľne.

Prosím teraz o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto Snemovňa ľudu jednomyseľne schválila návrh uznesenia.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s Konzulárnym dohovorom medzi Československou socialistickou republikou a Gréckou republikou, ktorý bol podpísaný v Aténach 22. októbra 1980.

Pristupujeme k ďalšiemu bodu. Je ním

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou republikou a Sýrskou arabskou republikou, podpísaný v Damašku dňa 23. mája 1979 (tlač 104).

Tento návrh takisto odôvodní minister zahraničných vecí súdruh Chňoupek. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, Konzulárny dohovor so Sýrskou arabskou republikou predložený dnes na posúdenie a vyslovenie súhlasu Snemovni ľudu a Snemovni národov Federálneho zhromaždenia bol podpísaný 23. mája lanského roku počas oficiálnej priateľskej návštevy generálneho tajomníka ÚV KSČ a prezidenta republiky súdruha Gustáva Husáka v Sýrii.

Táto nám spriatelená krajina s pokrokovou orientáciou má mimoriadne významné miesto v strategickej oblasti Blízkeho východu, ktorá je predmetom intenzívneho záujmu a neustálych intríg najreakčnejších kruhov imperializmu a sionizmu. Svojím rozhodným úsilím za trvalé a spravodlivé vyriešenie chronickej krízy v tomto neuralgickom regióne sveta a nekompromisným odmietaním pokusov svetovej a miestnej reakcie riešiť tento problém separátne, sa Sýria zaslúžene teší veľkej medzinárodnej autorite a prestíži. Spolu s ďalšími rozvojovými krajinami patrí medzi aktívnych stúpencov protiimperialistického frontu v rámci hnutia nezúčastnených. Rovnako aj úzka spolupráca s krajinami socialistického spoločenstva a taktiež zhodné či blízke stanoviská s našimi postojmi ku kľúčovým svetovým problémom vytvárajú predpoklady pre to, aby sa už tradične úspešný rozvoj československo-sýrskych vzťahov mohol aj v budúcich rokoch všestranne a činorodo rozvíjať.

Neodmysliteľnou súčasťou vzájomnej spolupráce je sféra hospodárska. Veď len pokiaľ ide o objem nášho obchodu so všetkými arabskými krajinami, Sýria má v tejto bilancii bezpečne prvé miesto, čo názorne dokumentuje obrat 174 miliónov dolárov za lanský rok. Prácu vysokej kvalitatívnej úrovne československých robotníkov a technikov dnes v Sýrii pripomína celý rad úctyhodných a moderných priemyselných objektov. Jedným z nich je napríklad pred niekoľkými dňami otvorený závod na výrobu pneumatík a duší v meste Hamá, ktorý patrí k najväčším investičným akciám Československa v tejto krajine. Taktiež v oblasti školstva, dosahuje naša spolupráca pozoruhodné výsledky. Na stredných a vysokých školách v Československu už vyštudovali stovky sýrskych občanov, z ktorých mnohí dnes patria k špičkovým odborníkom vo svojej vlasti.

Uzavretie konzulárneho dohovoru so Sýriou vyvolala praktická potreba dokonalejšej právnej úpravy celého radu otázok vynárajúcich sa pri upevňovaní našich stykov, z ktorých okrem iného vyplýva aj rastúci počet vzájomne vysielaných osôb do oboch krajín. Doterajšia mnohostranná právna úprava konzulárnych stykov podľa Viedenského dohovoru je iba všeobecným rámcom regulácie týchto otázok, čo bolo potrebné hlbšie rozpracovať a bližšie špecifikovať. Tento zámer napĺňajú predovšetkým tie ustanovenia konzulárneho dohovoru, ktoré sú venované úprave konzulárnych funkcií.

Jednoznačná právna úprava takýchto otázok neuľahčí len samotnú konzulárnu prax, ale poskytne aj väčšiu mieru právnej istoty tak obom zmluvným stranám, ako aj ich fyzickým a právnickým osobám, v záujme ktorých vykonávajú konzulárni činitelia svoje funkcie. Dohovor vytvára najlepšie predpoklady pre ešte plodnejší a dynamickejší rozvoj vzájomnej spolupráce a stykov v hospodárskej, obchodnej, kultúrnej a vedeckej oblasti.

Počas pobytu v zahraničí vzájomne vysielaných osôb je často potrebné riešiť i niektoré ich osobné právne problémy. Podrobná právna úprava týchto otázok, obsiahnutá v konzulárnom dohovore, vytvára pre to spoľahlivú platformu.

Uvedený konzulárny dohovor významnou mierou prispeje k posilneniu a rozšíreniu právnej základne ďalšieho rozvoja vzájomne výhodných vzťahov medzi našimi krajinami. Odporúčam preto dnešnej spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia, aby s týmto Dohovorom vyslovila svoj súhlas. Ďakujem.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Chňoupkovi za odôvodnenie návrhu.

Návrh bol prikázaný na prerokovanie ústavnoprávnym výborom a výborom zahraničným obidvoch snemovní.

Výbory Snemovne národov poverili funkciou spoločného spravodajcu člena zahraničného výboru poslanca Miroslava Fassatiho a výbory Snemovne ľudu členku výboru ústavnoprávneho poslankyňu Jiřinu Hájkovú.

Prosím, aby sa najprv ujal slova ako spravodajca poslanec Fassati.