Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Fassati: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění je předkládán vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou, která byla podepsána v Damašku dne 23. května 1979 při příležitosti československé návštěvy na nejvyšší úrovni, vedené prezidentem Československé socialistické republiky s. Gustávem Husákem.

Výbory, kterým byl tento návrh přikázán, prostudovaly důvodovou zprávu a shodně konstatovaly, že Konzulární úmluva je dalším důsledkem úspěšně se rozvíjejících styků mezi oběma státy a dokladem toho, že čs. zahraniční politika nadále postupuje v duchu závěrů XV. sjezdu KSČ v zájmu rozvoje vzájemně prospěšných a přátelských vztahů s jinými zeměmi.

Vzájemné československo-syrské styky se vyznačují dlouholetou tradicí v širokém měřítku, o čemž svědčí časté vzájemné návštěvy politických představitelů obou zemí i delegaci celé řady hospodářských a společenských organizací.

Zvláště bych se chtěl zmínit o československo-syrských stycích po linii parlamentů. První návštěvu syrských poslanců jsme u nás uvítali již před 25 lety a od té doby navštívila Sýrii i Československo řada parlamentních delegací obou zemí. Poslední byla návštěva poslanců Lidového shromáždění Syrské arabské republiky v roce 1978.

Je třeba si uvědomit, že přátelské spolupráci přispívá i pozitivní postoj, který Sýrie zastává v mezinárodních vztazích, i to, že zahraničně politická linie Syrské arabské republiky vychází z protiimperialistických pozic a orientuje se na spolupráci se zeměmi socialistického společenství. Přes silný tlak se nepodařilo imperialistickým a reakčním silám zvrátit principiální postoj Sýrie k řešení konfliktu na Blízkém východě, k otázkám stažení izraelských vojsk ze všech okupovaných arabských území a nezbytnosti zajištění zákonných práv arabského lidu Palestiny. Sýrie také vyjádřila jako jedna z mála zemí v této oblasti souhlas se sovětskou pomocí Afghánistánu. Rovněž v období olympijských her v Moskvě se nepřipojila k těm zemím, které na nich odmítly svou účast.

Zde je také namístě připomenout nedávnou výměru ratifikačních listin ke Smlouvě o přátelství a spolupráci mezi SSSR a Syrskou arabskou republikou.

Ze všeho, co jsem zde uvedl, a z obsáhlého zdůvodnění, které jsme zde vyslechli z úst ministra zahraničních věcí soudruha Chňoupka vyplývá, že konzulární úmluva vytváří spolehlivou základnu pro další rozvoj styků mezi oběma státy a pozitivně se odrazí ve všech oblastech československo-syrské spolupráce.

Proto jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji, aby s vládním návrhem, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou Sněmovna národů vyslovila souhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému zpravodajcovi poslancovi Fassatimu. Udelujem slovo poslankyni Hájkovej.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně J. Hájková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou je dokumentem, který v současné době plní dvě základní funkce. Především dokumentuje již dosažený stupeň vzájemných československo-syrských vztahů v nejrůznějších oblastech života jak v ekonomice, tak i v politice, a kromě toho do budoucna vytváří dobrý základ pro posilování jistoty a stability při vzájemné ochraně práv a zájmů obou zúčastněných států, jeho občanů i právnických osob.

Spolupráce Československé socialistické republiky se Syrskou arabskou republikou má dnes již zhruba dvacetiletou tradici. Dokladem toho je, pokud jde o smluvní oblast i ta skutečnost, že od roku 1966 bylo mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou sjednáno již 12 smluv, tato Konzulární úmluva, kterou dnes projednáváme, je třináctá.

Je to úmluva, která rozvíjí a doplňuje mnohostrannou Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963, jejímiž smluvními stranami je jak Československá socialistická republika, tak i Syrská arabská republika, a jíž se až dosud konzulární styky mezi těmito dvěma státy řídily. V současné době však oba státy pokládají za nezbytné přizpůsobit úpravu konzulárních styků potřebám daleko širších a všestrannějších vztahů, a proto byla v roce 1979 při návštěvě prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka v Sýrii podepsána v Damašku tato konzulární úmluva.

Jako společná zpravodajka výborů ústavně právního a zahraničního Sněmovny lidu vás chci informovat o tom, že tyto výbory Konzulární úmluvu mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou projednaly, posoudily jak její politický obsah, tak i ústavně zakotvenou nezbytnost jejího projednání Federálním shromážděním a doporučily, aby Sněmovna lidu s ní vyslovila souhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Hájkovej za spravodajskú správu. Hlasí sa niekto do rozpravy? (Nikdo.) Nikto.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sieni je prítomných 139 poslancov Snemovne ľudu, 52 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú spôsobilé sa uznášať.

V parlamentnej tlači č. 104 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným Konzulárnym dohovorom.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa ľudu návrh uznesenia schválila.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa národov takisto schválila jednomyseľne návrh uznesenia.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s Konzulárnym dohovorom medzi Československou socialistickou republikou a Sýrskou arabskou republikou, podpísaným v Damašku dňa 23. mája 1979.

Teraz prerokujeme

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Dohovor o doručovaní súdnych a mimosúdnych písomností v cudzine vo veciach občianskych a obchodných, dojednaný v Haagu dňa 15. novembra 1965 (tlač 105).

Uvedený vládny návrh odôvodní minister zahraničných vecí Československej socialistickej republiky súdruh Chňoupek.

Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, jedným zo základných princípov československej zahraničnej politiky rozpracovaných do konkrétnej podoby XV. zjazdom KSČ je - v rámci politicky mierovej koexistencie - i rozvoj širokej medzinárodnej spolupráce v medzinárodno-právnej oblasti.

Súčasný dynamický rozvoj vzťahov medzi jednotlivými štátmi, ako aj samotný rozmach agendy justičných orgánov z medzinárodno-právneho hľadiska je dnes už taký široký, že unifikovaná medzinárodná úprava právnej pomoci sa ukazuje ako nevyhnutná. Jej základným nástrojom sú medzinárodné zmluvy.

Pokiaľ ide o našu krajinu, viažu nás takmer tri desiatky dohovorov upravujúcich špeciálne otázky právnej pomoci, ktoré sme uzatvorili predovšetkým v rámci Haagskej konferencie medzinárodného práva súkromného. Jej členom je aj Československo.

K týmto otázkam patri aj systém doručovania písomností - tento najvšeobecnejší procesný úkon. Medzinárodno-zmluvná úprava doručovania písomností v medzinárodnom meradle sa podstatne zjednodušuje a tým aj zrýchľuje a zlacňuje. Členské štáty prikročili k vypracovaniu tohto dokumentu, nazvaného Dohovor o doručovaní súdnych a mimosúdnych písomností v cudzine vo veciach občianskych a obchodných, na svojom X. zasadnutí 15. novembra 1965.

Dohovor, ktorý je predložený na posúdenie a vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu, obsahuje podrobnú úpravu ako doručovať súdne a mimosúdne písomnosti z jedného štátu do druhého. Dohovor tento procesný úkon podstatne zjednodušuje tým, že zavádza priamy styk medzi tzv. ústrednými orgánmi zmluvných štátov, čím vylučuje konzulárne orgány ako medzičlánok a ruší niektoré doteraz platné formality, ktoré doručovanie zdržiavali a predražovali, napr. overovanie prekladov. Upravuje tiež prípady, keď je doručenie písomností oneskorené alebo k nemu vôbec nedôjde, a tak chráni účastníkov konania, ktorí nemôžu včas uplatniť svoje procesné práva.

Navrhovaným prístupom k Dohovoru o doručovaní a zavedení jeho platnosti pre ČSSR sa podstatne zjednoduší a zlacnie vlastné doručovanie. Tiež sa zlepšuje procesné postavenie československých diplomatických misií a konzulárnych úradov v tejto oblasti. Doručovanie sa v zmluvných štátoch uskutočňuje bezplatne.

Dohovor, ktorý v súčasnosti viaže už 19 štátov, umožňuje aplikovať svoje pravidlá aj vo vzťahu k tým krajinám, s ktorými túto problematiku Československo zatiaľ nemá upravenú bilaterálne. Predovšetkým ide o vyspelé kapitalistické štáty, kde sú nádeje na uzavretie dvojstrannej zmluvy o právnej pomoci v dohľadnom čase pomerne malé. V týchto štátoch je značný počet našich občanov a agenda, ktorá pre nás z toho vyplýva, je značne objemná.

Prístup k Dohovoru o doručovaní nevyžaduje zmeny v právnom poriadku ČSSR, lebo obsah Dohovoru je v súlade s československou vnútroštátnou úpravou, obsiahnutom v Občianskom súdnom poriadku ČSSR a v zákone o medzinárodnom práve súkromnom a procesnom.

Dohovor o doručovaní súdnych a mimosúdnych písomností v cudzine vo veciach občianskych a obchodných je významná politická zmluva, ktorá rieši otázky upravované československými zákonmi, a preto vyžaduje pred ratifikáciou prezidentom Československej socialistickej republiky súhlas Federálneho zhromaždenia.

Odporúčam preto, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby spoločná schôdza Snemovne ľudu a Snemovne národov vyslovila súhlas s prístupom ČSSR k tomuto Dohovoru.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi zahraničných vecí ČSSR súdruhovi Chňoupkovi za odôvodnenie vládneho návrhu. Návrh bol prikázaný na prerokovanie ústavnoprávnym výborom a zahraničným výborom oboch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného spravodajcu členku ústavnoprávneho výboru poslankyňu Dobromilu Vávrovú a výbory Snemovne národov členku zahraničného výboru poslankyňu Štefániu Hartiníkovú.

Prosím najskôr poslankyňu Dobromilu Vávrovú, aby predniesla spravodajskú správu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně D. Vávrová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, ministr zahraničních věcí soudruh Chňoupek zdůvodnil vládní návrh, kterým se Federálnímu shromáždění předkládá k souhlasu Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, která byla sjednána v Haagu v roce 1965. Obsah této úmluvy se svým velmi specifickým obsahem poněkud vymyká z rámce ostatních úmluv, k nimž budeme dnes zaujímat stanovisko. Je to úmluva, která má úzkou vazbu na realizaci mezinárodní spolupráce států při poskytování právní pomoci ve věcech občanských a obchodních. Tuto problematiku řeší Haagská konference o mezinárodním právu soukromém, jejímž členem je i Československá socialistická republika; dvoustranné smlouvy o poskytování právní pomoci uzavřela Československá socialistická republika již s řadou států. Jeví se proto jako účelné předložený návrh úmluvy o doručování akceptovat. Důvodová zpráva velmi podrobně vysvětluje v čem tato úmluva překonává pro nás dosud závaznou Úmluvu o civilním řízení z roku 1954, která již zastarala a nemůže vyhovovat současným živým a bohatým mezinárodním stykům mezi občany i organizacemi různých zemí.

Předložená úmluva znamená v mnoha směrech zjednodušení a zrychlení doručování písemností. Kromě toho se snaží zabránit pozdnímu doručení písemnosti nebo jejímu nedoručení. Již v úvodu jsem se zmínila o tom, že úmluva má specifický obsah, nicméně její důležitost není o nic menší než u jiných úmluv. Stačí jen, aby si každý z nás uvědomil, co pro občana znamená včasné a řádné doručení písemnosti, ať už jde např. o vyzvání k jednání soudu nebo jiného orgánu, sdělení výsledku jednání, rozhodnutí soudu o uložení povinnosti nebo zakotvení práva. Otázka doručení vždy hraje svou roli, protože od doručení se pak odvíjejí konkrétní právní důsledky. Je tomu tak ve vztahu mezi občany a státními orgány uvnitř republiky a neméně důležité je, jde-li o doručování podobných písemností v mezinárodním styku.

Jako společná zpravodajka výboru ústavně právního a zahraničního Sněmovny lidu vás chci informovat o tom, že ústavně právní výbor Sněmovny lidu posoudil tuto úmluvu z hlediska souladu s ústavou a ostatními zákony, v tomto případě pak speciálně se zákonem o občanském soudním řádu a zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním, a výbor zahraniční z hlediska československé zahraniční politiky. Oba jmenované výbory navrhují, aby Sněmovna lidu vyslovila s Úmluvou o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních souhlas s tím, že bude učiněno prohlášení k článku 8 úmluvy, vzneseny námitky k článku 10 úmluvy, že bude učiněno prohlášení k článku 15 odst. 2 úmluvy a k článku 29 úmluvy tak, jak to obsahuje návrh schvalovacího usnesení tisku 105.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Vávrovej. Udeľujem slovo poslankyni Hartiníkovej.