Je samozřejmé, že rozvoj našeho národního hospodářství, výstavba nových průmyslových podniků, bytová výstavba, budování komunikací, velkých vodních nádrží a přehrad, vyžaduje zábor zemědělské půdy a bude nutné i nadále s úbytky počítat. Jde však o to, aby to byly úbytky minimální, plně odůvodněné celospolečenskými zájmy a aby pro tyto účely byly především vybírány půdy méně kvalitní. Proto přísné prosazování opatření k ochraně půdního fondu a soustavná péče o zvyšování úrodnosti je jedním ze základních předpokladů dalšího úspěšného rozvoje zemědělské výroby. Intenzívní využívání veškeré půdy je jednou z rozhodujících rezerv ve zvyšování zemědělské výroby tak, jak se o tom každodenně přesvědčuji v zemědělském družstvu Křemže, kde pracuji, a jak jsem se o tom přesvědčila při poslaneckém průzkumu v okrese České Budějovice. Zde jsme se kromě jiných otázek zabývali i ochranou zemědělského půdního fondu a navštívili jsme Jednotná zemědělská družstva Olešník, Bukovsko a Ločenice. Tam jsme poznali, že soudruzi velmi vážně a zodpovědně přistupují k uvedeným otázkám a jejich řešení. Dozvěděli jsme se například, že družstevníkům v JZD Ločenice činí velké starosti výstavba Římovské přehrady. Bude jistě správné, když všechny zodpovědné orgány ústřední, krajské i okresní, pomohou urychleně dořešit takové otázky jako využívání zemědělské a orné půdy v oblasti přehrady, investiční výstavbu a všechno ostatní, aby nebyla brzděna iniciativa družstevníků i pracujících ostatních zemědělských závodů, jejichž pozemky leží v uvedeném zájmovém území.

Zemědělské podniky Jihočeského kraje obhospodařují v současné době téměř 600 tis. ha zemědělské půdy, z toho je 416 tis. ha půdy orné při bezmála 70 % podílu zornění, 28 % je trvalých travních porostů a zbývající asi 2,5 % jsou ovocné sady a zahrady.

Vývoj půdního fondu v Jihočeském kraji z hlediska úbytků je příznivější než v řadě ostatních krajů. Přesto však za posledních 10 let se snížila výměra zemědělské půdy o 13 tis. ha a jenom od roku 1966 do roku 1970 ubylo z tohoto množství plných 60 %.

V uvedeném sledovaném desetiletém období se na úbytcích půdy podílí z 22 % investiční výstavba, z 1 % těžba uhlí, rudy apod., z 23 % zalesňování a převody do lesů, a z 54 % úbytky do ostatních ploch vlivem devastace pozemků, zamokření apod.

Pokud jde však o ornou půdu, našly se rezervy. Za uplynulých 10 let došlo k jejímu zvýšení o více než 5 tis. ha. Je to tím, že se plně projevil kladný vliv melioračních a rekultivačních prací a důsledné zabezpečování kompenzace úbytků rozoráváním vhodných luk a pastvin po provedených melioracích.

Využití orné půdy a struktura plodin je dáno přírodními podmínkami kraje a zejména pak úkoly plánu. Plocha obilovin se podílí na výměře orné půdy 55 %, luštěnin více než 1 %, brambor více než 8 %, téměř 3 % technickými plodinami a 33 % půdy je osíváno krmnými plodinami. Podle soupisů ploch a průběžných kontrol, které jsou každoročně provedeny, byla většinou veškerá orná půda využita. Nevyužívaná půda nepřesáhla v minulých letech 1000 ha v průměru kraje, to je asi 1/4 % celkové výměry orné půdy. V letošním roce nebylo oseto a osázeno 606 ha orné půdy vlivem výstavby plynovodu, budování komunikací, rozpracovaných meliorací, rekultivací apod. I když v tomto směru ve využití veškeré orné půdy nejsou v našem kraji vážnější problémy, přece jenom by si měli všichni investoři uvědomit, jak ti, co budují dálkové elektrické rozvody, i všichni, co budují silnice, plynovody a meliorace, že zemědělskou půdu by v tomto případě měli zabírat především v době vegetačního klidu, aby ve vegetačním období mohla plně sloužit zemědělské výrobě.

Vážnější problémy však stále jsou v okrese České Budějovice i v celém Jihočeském kraji především v řešení půdní úrodnosti. Jde především o zúrodňování a odvodňování značného rozsahu zamokřených půd, vyžadujících meliorační a rekultivační zásahy, je to největší rezerva okresu České Budějovice i celého Jihočeského kraje. V kraji je vykazováno k 1. 1. 1977 19 tis. ha dočasně neobdělávané půdy. Jihočeský kraj patří mezi nejvíce zamokřené oblasti v republice, zejména Třeboňská a Vodňanská pánev, kde jsou velké problémy s tak zvanou vysokou spodní vodou. Podle melioračního programu z roku 1965 a jeho zpřesnění z roku 1972 bylo v kraji potřeba meliorovat zhruba 257 tis. ha, to je plných 43 % z výměry zemědělské půdy kraje. Do konce 5. pětiletky bylo odvodněno téměř 133 tis. ha. V nejúspěšnějších letech 1973 a 1974 se rozsah odvodnění pohyboval kolem 13 tis. ha ročně. V roce 1976 bylo vlivem snížení limitů odvodněno jen 10 119 ha, takže celkový rozsah odvodněné plochy činí téměř 143 tis. ha, to je 55,6 % z plochy vyžadující odvodnění. Přes prokazatelné úsilí a dosažené úspěchy v meliorační výstavbě v dřívějších letech a zejména v průběhu 5. pětiletky zbývá v kraji k odvodnění ještě 114 tis. ha zemědělské půdy. To je rezerva představující plných 19 % z celkové výměry zemědělské půdy Jihočeského kraje. Tyto neodvodněné, zamokřené půdy v důsledku vysoké spodní vody dávají v současné době velmi nízké hektarové výnosy. Na těchto půdách obiloviny nedávají více než 20-25 q po hektaru.

Přihlédneme-li k tomu, že po odvodnění a provedených rekultivacích tyto půdy plodí o 80-100 % více než před odvodněním a že většinu melioračních luk i bývalých bažin lze zornit, pak teprve vynikne rezerva ve výrobě obilovin, která v Jihočeském kraji ještě existuje. Kdyby se obiloviny pěstovaly jen na 50 % této půdy, znamenalo by to, že po odvodnění by se mohlo vyrábět v Jihočeském kraji nejméně o 11 400 vagónů více obilovin a další tisíce vagónů ostatních zemědělských plodin. To by představovalo jenom u obilovin ročně zhruba o 855 mil. Kčs větší příjmy ve prospěch zemědělských závodů kraje, které by byly podstatně ještě vyšší v důsledku zvýšení výnosů i u jiných plodin. Jde o velikou rezervu a jestliže mají dnes obiloviny cenu zlata, jsou často i zdrojem politických tlaků a nátlaků v oblasti zahraničního obchodu, pak je skutečně třeba se nad těmito problémy zamyslet všude a nejenom v Jihočeském kraji.

Využít tuto rezervu by si vyžádalo podstatně urychlit tempo meliorační výstavby a rekultivací. Ve skutečnosti však vzhledem ke snižujícím se investičním limitům klesá rozsah prováděných meliorací. Tento nepříznivý stav je ještě prohlubován skutečností, že postupně zasahuje meliorační výstavba zamokřenější plochy, kde se náklady na jeden hektar podstatně zvýší. Jak jsem již uvedla, v roce 1973 a 1974 bylo odvodňováno zhruba po 13 tis. ha, v letošním roce se počítá se snížením na pouhých 8680 ha. Přitom náš průzkum v okrese České Budějovice zjistil, že stavební kapacity, zejména meliorační stroje, nejsou plně vytíženy a v celém Jihočeském kraji je obdobná situace. Využít plně tyto umrtvené strojní kapacity by znamenalo při souběžném provádění rekultivací i rychleji zapojovat do výrobního procesu i půdy z kategorie dočasně neobdělávané.

Soudružky a soudruzi, v našem Jihočeském kraji bylo uděláno tolik pro zvelebení půdního fondu, že se o tom za buržoazní republiky zemědělcům ani nesnilo. Zatímco za vlády Preissů, Beranů aj. se meliorace zemědělcům jen slibovaly a přednostně se odvodňovala půda kapitalistických velkostatkářů, v našem socialistickém státě, zejména pak po Vítězném únoru, došlo doslova k nebývalému rozmachu zúrodňovacích prací. Pracující v zemědělství Jihočeského kraje jsou si toho plně vědomi a odpovídají na tuto pomoc strany a vlády stále vyšší a vyšší výrobou zemědělských výrobků a rok od roku vyššími dodávkami potravin i surovin našemu národnímu hospodářství. Drtivá většina družstev čestně plní svoje závazky na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Také 30. výročí Vítězného února nad českou a slovenskou buržoazií přivítají naši zemědělci zvýšeným úsilím a novou neutuchající pracovní aktivitou. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Kudláčkové. Slovo má poslanec Rusnák. Připraví se poslanec Turošík.

Poslanec M. Rusnák: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, súdruh minister poľnohospodárstva a výživy Československej socialistickej republiky Ing. Nágr výstižne hovoril o celoštátnom rozvoj i a problémoch živočíšnej výroby.

V tejto súvislosti, chcel by som vo svojom vystúpení poukázať, ako sa podieľa na rozvoji živočíšnej výroby Východoslovenský kraj s osobitným zreteľom na Trebišovský okres, kde som bol vedúcim prieskumnej skupiny poslancov a uviesť problémy a zámery v ďalšom období.

Na pozitívnych výsledkoch československého poľnohospodárstva pri realizovaní úloh, vytýčených XV. zjazdom KSČ sa v nemalej miere podieľa aj poľnohospodárstvo nášho Východoslovenského kraja.

V snahe čo najviac sa priblížiť úrovni ostatných krajov našej republiky, prijali sme pre šiestu päťročnicu vyššie tempá rastu. Hrubá poľnohospodárska produkcia má u nás vzrásť za šiestu päťročnicu o 26,5 %, zatiaľ čo na Slovensku vzrastie o 21,4 % a v celej ČSSR o 16,8 %.

Osobitný dôraz sa kladie na prednostný rozvoj rastlinnej výroby, najmä na rast výroby obilnín, podnietený široko rozvinutým hnutím na dosiahnutie výroby 1 milióna ton zrnín, čo predstavuje v rámci Východoslovenského kraja 12 % zvýšenie oproti úlohám štátneho plánu, pri súčasnom zvyšovaní výroby krmív.

Náročné sú aj úlohy v živočíšnej výrobe. Do roku 1980 majú vzrásť oproti roku 1978 stavy hovädzieho dobytka v socialistickom sektore o 27,7 %, z toho kráv o 30,6 %, nákup jatočných zvierat o 20,8 % a mlieka o 35,1 %.

Ani tento pomerne vysoký rast nepostačuje na odstránenie rozdielov v spotrebe živočíšnych produktov na obyvateľa nášho kraja, ktorý v súčasnom období je oproti priemeru SSR, ale najmä oproti úrovni ČSR podstatne nižší.

Rozhodujúce postavenie v rozvoji živočíšnej výroby zaujíma chov hovädzieho dobytka, ktorý je intenzifikačným faktorom celej poľnohospodárskej výroby.

Prieskumom bolo zistené, že analýza dosiahnutých výsledkov v chove hovädzieho dobytka v našom kraji za niekoľko rokov, jasne ukazuje na vážne nedostatky v reprodukcii, odchove mladého dobytka a úhyne teliat. Základný a rozhodujúci vplyv na negatívny vývoj mala ešte aj nedostatočná, nevyrovnaná a nekvalitná výroba objemových krmív.

Preto za kľúčovú úlohu ďalšieho efektívneho rozvoja chovu hovädzieho dobytka považujeme vytvorenie kvalitnej krmovinovej základne a realizáciu priemyselného programu na radikálne zlepšenie odchovu jalovíc. Vo všetkých okresoch a poľnohospodárskych podnikoch boli spracované krmovinárske programy, ktoré sa už v tomto roku uviedli do života.

Vďaka týmto opatreniam, aj keď zastúpenie krmovín na ornej pôde pokleslo o jednu tretinu, predsa sa podarilo vyrobiť oproti roku 1976 viac u viacročných krmovín o 12 %, z lúk v sene o 34 %, u pasienkov o 11,8 % a u kukurice na siláž dokonca o 62,9 %. Tým sa vytvorili dobré základy pre plnenie úloh v chove hovädzieho dobytka. V širšom rozsahu sa pristupuje k využívaniu a zužitkovaniu všetkých dostupných netradičných krmív, ako sú odpady potravinárskeho priemyslu, drevárskeho a chemického priemyslu, kuchyňské odpady, hydinová podstielka a trus. Budujú sa centrálne spracovne krmných odpadkov, tvarovacie a fermentačné linky. Zušľachťovaní e slamy sa vykonáva aj čpavkovaním, lúhovaním a pridávaním do nízkosušinných siláží.

Na plnení úloh živočíšnej výroby nášho kraja sa významnou mierou podieľajú okresy Trebišov, Michalovce a Košice.

Tieto okresy sa podieľajú na pláne v rámci kraja 40 % stavov kráv, 42 % nákupu mlieka a 53 % nákupu jatočných zvierat pri 37,6 %-nom podiele z poľnohospodárskej pôdy kraja. Najvážnejšie problémy v živočíšnej výrobe, najmä v chove hovädzieho dobytka sú v okrese Trebišov, tak ako to potvrdil uskutočnený skupinový poslanecký prieskum. Intenzitu živočíšnej výroby, najmä v chove hovädzieho dobytka, ovplyvňuje nízka úroveň rastlinnej výroby, ktorá vyplýva najmä z neusporiadaných hydromelioračných pomerov, zo špecifík prírodných podmienok na Východoslovenskej nížine. Svedčia o tom aj hektárové úrody obilnín v záujmových okresoch, ktoré sú za posledné tri roky veľmi nestabilné, čo má odraz v hrubej rastlinnej produkcii. Napríklad v porovnaní s rokom 1970 vzrástla o 60 %, v roku 1974 len o 30 % a v roku 1976 a 1977 o 55 %.

Uvedené výsledky ukazujú, že z celkového komplexu hydromelioračných a agromelioračných úprav na Východoslovenskej nížine sa doriešila len zábrana proti veľkým vodám. Na riešenie vodohospodárskych úprav sa doteraz preinvestovala 1 mld 584 miliónov korún, za čo občania v týchto okresoch ďakujú straníckym a štátnym orgánom. Ročný prínos týchto úprav predstavuje 372 mil. Kčs, takže prostriedky vložené do úprav sa spoločnosti takmer vrátili. Prieskumom bolo zistené, že uskutočnené hydromelioračné úpravy nie sú konečným zúrodňovacím procesom, ale sú východiskom pre ďalší intenzifikačný proces formou následných melioračných opatrení. Urobíme všetko, aby sme pomohli vlastnými silami, v rámci plánovaných prostriedkov, realizovať ciele, ktoré súvisia s hydromelioračným programom.

Pri realizácii tohto cieľa je potrebné ukončiť najmä úpravy odtokových pomerov rozšírením programu, zabezpečiť v dostatočnej miere materiálnotechnické vybavenie, ako je vápno a priemyselné hnojivá. Budeme potrebovať, i keď je to úloha náročná, niektoré špeciálne stroje pre zúrodnenie ťažkých pôd do okresu Trebišov. Ide predovšetkým o hlboké kypriče, melioračné pluhy typu Vigár, ťahače, vysokovýkonné traktory a ďalšie zariadenia.

Pre zlepšenie sústavy hospodárenia na týchto pôdach sa v okrese Trebišov už v tomto roku pristúpilo k uprednostňovaniu melioračných plodín, zvýšeniu osevu viacročných krmovín na úkor jednoročných a obilnín, čo rozhodnou mierou prispeje k ďalšej intenzifikácii živočíšnej výroby, najmä chovu hovädzieho dobytka, ktorého zaťaženie je dosť nízke, a pomerne i nižšia výroba mlieka a hovädzieho mäsa na jeden hektár poľnohospodárskej pôdy.

V roku 1976 sa dosiahli veľmi zlé ukazovatele v reprodukcii hovädzieho dobytka. Na 100 kráv počiatočného stavu sa previedlo len 21,7 ks jalovíc, ale vybrakovalo tiež 21,7 ks kráv. Pripustilo sa len 33,9 jalovíc. Zo 100 kráv počiatočného stavu sa vytelilo len 67,7 kusov. Je to dôkazom toho, že v minulom roku sa väčšia pozornosť venovala rozvoju chovu ošípaných a hydiny. Aj v investičnej výstavbe bol uprednostnený chov ošípaných, ktorý je koncentrovaný v rámci spoločných poľnohospodárskych podnikov v dvoch výkrmniach s uzavretým obratom stáda o kapacite po 10 tis. ks, a chov hydiny, ktorý je sústredený do 5 špecializovaných fariem.

Na rozvoj chovu hovädzieho dobytka sa začína upriamovať pozornosť až v súčasnom období. Bola prijatá zásada, ponechať všetky jalovice na ďalší chov pri zintenzívnení starostlivosti a nie všetky prvôstky testovať v kontrolnej maštali prvôstok, aby sa genofond plne preukázal v prvej laktácii, a vtedy sa v podstate uskutočnila aj selekcia z hľadiska úžitkovosti. V tomto sú naše nemalé rezervy. Zodpovednosťou za vyraďovanie jalovíc z chovu bola poverená veterinárna služba a za kontrolu prvôstok Plemenárska služba v okrese. Týmto opatrením sa doterajšia stagnácia stavov kráv a ich úžitkovosti postupne prekoná, pričom sa čiastočne vyrieši aj chronický nedostatok zástavového materiálu.

I pri maximálnom využití vlastných biologických možností na rozšírenú reprodukciu sa nevytvoria dostatočné podmienky k urýchlenému zvýšeniu stavov kráv a hovädzieho dobytka. V tomto smere sa budeme snažiť o prísun telných jalovíc.

V súlade s koncepciou rozvoja poľnohospodárskej výroby v okrese Trebišov sa pristupuje k výstavbe odchovných závodov a fariem pre dojnice. To postupne riešime plánovite v súlade s možnosťami našej ekonomiky, aby sme vyriešili vlastnými silami zámery poľnohospodárskych podnikov.

Vzhľadom na potrebu urýchlenia intenzifikácie chovu hovädzieho dobytka veríme, že v tomto smere nájdeme i podporu štátnych a hospodárskych orgánov.

Preto stojí za to hľadať vhodné a plánovité cesty, ako pomôcť uvedené problémy riešiť, pretože okres Trebišov to všetko v najbližšej dobe spoločnosti niekoľkonásobne vráti.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som vás záverom ubezpečil, že poľnohospodári Východoslovenského kraja a osobitne okresu Trebišov, ako nás pri poslaneckom prieskume ubezpečili, pod vedením krajských, okresných straníckych a hospodárskych orgánov urobia účinné opatrenia na splnenie plánovaných úloh v tomto roku a vytvoria podmienky pre rovnomerné plnenie náročných úloh aj v priebehu ďalších rokov šiestej päťročnice.