Výbor doporučil provést prověrku účinnosti ekonomických nástrojů především hmotných stimulů ovlivňujících rozmísťování pracovních sil, zvýšit úroveň kontroly mzdové praxe a také více využívat mimoekonomických stimulů zejména u mladých kvalifikovaných pracovníků. V tomto výboru bylo doporučeno zvýšit vyplácení mateřského příspěvku ženám výdělečně činným za předpokladu, že nepřekročí předem stanovenou výši výdělku, a pokud by vykonávaly tzv. domáckou práci a neoslabily přitom péči o dítě.

Výbor pro plán a rozpočet se soustředil na posouzení působení ekonomických nástrojů na hospodaření a lepší využití pracovních sil, na vytváření podmínek pro stabilizaci pracovních sil v určených odvětvích, oborech a oblastech, včetně bytové politiky a působení plánu práce na účelné rozmísťování pracovních sil. Za tímto účelem provedl individuální poslanecké průzkumy ve volebních obvodech.

Výbor připomněl nutnost zabezpečovat vysoké tempo růstu produktivity práce, zvyšování její společenské efektivnosti, urychlování procesu věda - výzkum - výroba s docílením úspor živé práce, promyšlenou orientaci investiční výstavby, správnou normativní základnou a zlepšení úrovně práce řídících pracovníků. Zdůraznil, že při rozmísťování pracovních sil je nutno přednostně zabezpečovat národohospodářské priority, rozhodněji pro ně získávat pracovníky z neefektivních a neperspektivních provozů, a konečně provádět účinněji nábor učňovského dorostu.

Výbor poukázal dále na to, že je třeba přísněji postihovat nedodržování limitů počtu pracovníků, obcházení socialistických principů odměňování a udělování výjimek z předepsané kvalifikace; lépe využívat mzdový systém, aby nebyl v rozporu se zásadami odměňování podle principů zásluh. Při náborech pracovníků zamezovat jejich přeplácení a nesprávnému zařazování do vyšších tříd a funkcí, účinněji preferovat výdělky nedostávajících se profesí a dbát na soulad výše náborových příspěvků a věrnostních odměn.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod posuzoval otázky územního rozmísťování výrobních kapacit a jejich vliv na využívání zdrojů pracovních sil a hodnotil řešení celostátních proporcí v této oblasti. Značnou pozornost věnoval rovněž kvalifikační struktuře a úrovni práce čs. pracovníků v zahraničí v oboru působnosti zahraničního obchodu. Zorganizoval k prověření situace za účasti poslanců dalších výborů průzkumy v Elektrotechnickém ústavu a Ústavu technické kybernetiky v Bratislavě, na Vysoké škole technické v Bratislavě, v Ústavu přístrojové techniky v Brně, v Tesle - Brno, Piešťany, Lanškroun a v národním podniku Vukov v Prešově.

V jednání výboru bylo mimo jiné konstatováno, že se podařilo účelně využívat zdroje pracovních sil uvolněných v důsledku vysoké mechanizace zemědělských prací. Bylo však kritizováno, že investiční výstavba je ještě stále převážně zaměřena na vytváření nových pracovních příležitostí a jen v nepatrné míře se orientuje na úsporu pracovních sil.

Výbor zdůraznil nezbytnost provedení modernizace výrobní základny v pražské aglomeraci, aby se dosáhlo úspory pracovních sil a efektivního růstu výroby.

Dále doporučil šířeji využívat osvědčené formy spolupráce podniků zahraničního obchodu s výrobními organizacemi, výrazněji zvyšovat odbornou i politickou úroveň práce v organizacích zahraničního obchodu. Na podporu tohoto úsilí odpovědně diferencovat i odměňování pracovníků.

Zvláštní pozornost věnoval výbor i úrovni výchovy na vysokých školách. Doporučil systematicky formovat správný profil absolventů technických škol, aby byli dobře připraveni do praxe. Dobré příklady byly získány na Vysokém učení technickém v Bratislavě, kde všichni studenti procházejí kursem praktického uplatňování elektroniky, zejména výpočetní techniky v daném oboru, i na lékařské fakultě v Brně, odkud vycházejí jak lékaři, kteří znají "technologii" léčení, tak absolventi-inženýři se znalostí funkcí zdravotních přístrojů a zařízení.

Výbor pro zemědělství a výživu se zabýval stavem pracovníků v zemědělství z hlediska jejich věkové struktury a kvalifikace a jejich rozmísťování podle potřeb a perspektiv dalšího rozvoje socialistické zemědělské velkovýroby. Dále se věnoval politické, odborné a morální přípravě zemědělského dorostu, otázkám sociální péče, pracovním a životním podmínkám v zemědělství. Uskutečnil kromě individuálních i skupinové poslanecké průzkumy v okresech Brno-venkov, Hodonín, Nitra a České Budějovice.

Z výsledků průzkumů vypracoval souhrnnou zprávu, kterou projednal a zaslal též příslušným orgánům, z níž mimo jiné vyplývá, že stále větší deficit pracovních sil v zemědělství je nutno i nadále řešit brigádnickou výpomocí; výbor doporučuje vypracovat soubor metod účinné stimulace pro zvýšení zájmu mladých o práci v zemědělství; v zemědělském školství lépe propojovat teoretické poznatky s praxí, připravit specialisty pro potřeby praxe, zavést doškolování odborníků, nově koncipovat systém postgraduálního studia, výrazně aktualizovat výuku, znásobit dosavadní počet vyučených pracovníků, preferovat získání kvalifikace traktorista-mechanizátor, fyto- a zootechnik, chovatel dobytka, provést opatření, aby byl překonán nevyhovující stav kvalifikovaných kádrů v živočišné výrobě. Konečně doporučil výrazněji zlepšovat péči o pracující na vesnici.

Kulturní výbor věnoval pozornost kvalifikaci a rozmísťování pedagogických pracovníků a vychovatelů v učňovském školství a učňovských zařízeních. Zabýval se péčí o využívání volného času pracujících, vlivem zlepšování životního prostředí a společenského života na stabilizaci pracovních sil a dále využitím kvalifikace absolventů středních odborných, vysokých a uměleckých škol v praxi. Provedl poslanecké průzkumy v učebním závodě ČKD v Praze 9, v učebním závodě oborového podniku Škoda Plzeň, dále pak ve středních odborných učilištích - stavebním v Praze 4 a polygrafickém v Praze 5, v Pragokoncertu a na Akademii múzických umění v Praze.

Z průzkumů mimo jiné vyplynula tato doporučení: zvýšit vliv vysokých škol na rozmísťování absolventů zejména technických a přírodních směrů, zvyšovat péči organizací o absolventy v době po jejich nástupu do praxe podnikovými a později postgraduálními kursy a také zařazovat postupně absolventy v praxi na místa odpovídající jejich školské přípravě. Na základě průzkumů zdůraznil, že je třeba postupně zlepšovat kulturní a technickou vybavenost vesnice, získávat politicky a odborně schopné kádry pro organizování jejího společenského a kulturního života, zvyšovat účinnost politické a agitační práce a také tímto směrem přispívat ke stabilizaci pracovních sil na vesnici.

Výbor ústavně právní věnoval pozornost tomu, jaký vliv má ustanovení zákoníku práce a dalších právních předpisů a jejich praktické využívání při rozmísťování, stabilizaci a celkové efektivnosti hospodaření pracovními silami v některých průmyslových resortech, stavebnictví a v železniční dopravě. Zkoumal dále, jak se uplatňuje systém regulace a rozmísťování pracovních sil a jaké se vyvozují sankce z jejich porušování. Kromě toho se zabýval úlohou kolektivních smluv. Provedl poslanecké průzkumy v Gumotexu v Břeclavi a v Pozemních stavbách v Gottwaldově, ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, v Roudnických strojírnách a slévárnách, ve Vagónce v Popradu, v národních podnicích Motor - České Budějovice, Silon - Planá nad Lužnicí a v Závodech 29. augusta v Partizánském.

Výsledky poslaneckých průzkumů byly projednány na schůzích výboru; byly doporučeny příslušným představitelům ústředních úřadů a orgánů některé legislativní úpravy konkrétních právních předpisů.

Zahraniční výbor věnoval pozornost zahraničním pracovním silám v ČSSR, zejména se zabýval internacionální pomocí bratrským socialistickým a rozvojovým zemím v případě kvalifikovaných kádrů. Provedl poslanecké průzkumy na Krajském národním výboru v Hradci Králové, v závodech Tepna - Náchod a v národním podniku Kolora - Semily. Na základě těchto průzkumů dal podněty federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, týkající se problematiky zaměstnanosti zahraničních dělníků v Československu.

Výbor branný a bezpečnostní se zabýval pohotovou a dlouhodobou výpomocí armády, vojsk ministerstva vnitra, Svazarmu a civilních zaměstnanců při plnění úkolů v hospodářském a sociálním rozvoji. Provedl poslanecké průzkumy v některých vojenských útvarech, výsledky projednal a přijal doporučení příslušným orgánům.

V souhrnu je, vážené soudružky a soudruzi, možné prohlásit, že příprava výborů na schůzi sněmovny byla naplněna cílevědomou a obsáhlou činností, která zahrnula významné úkoly v oblasti pracovních sil a sociální péče. Tento iniciativní a odpovědný přístup výborů i jednotlivých poslanců Sněmovny národů i Sněmovny lidu je nutné na dnešním zasedání vysoce ocenit.

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, bohaté závěry výborů Sněmovny národů jsou v plném souladu se závěry federální vlády, přednesené ve zprávě jejího zástupce ministra s. Michala Štancľa. Jsou také souhrnně vyjádřeny v návrhu usnesení, který pro dnešní jednání připravila pracovní skupina poslanců. Proto mi dovolte soustředit se v další části své zprávy jen na některé otázky.

Především chci znovu zdůraznit závažnost politiky zaměstnanosti v příštím období. Perspektiva značně omezených možností zdrojů pracovních sil naléhavě podtrhuje význam vysoce racionálního rozmísťování pracovních sil a jejich efektivního využívání, především z hlediska posílení národohospodářských priorit.

Priority jsou priority - jejich význam nelze pouze slovně uznávat, jen deklarovat jejich prvořadost, jak jsme toho nejednou svědky, ale skutečně je autoritou celé společnosti i naším poslaneckým vlivem přednostně zabezpečovat.

Je zřejmé, že v situaci, kdy pracovní síly budou v příští pětiletce limitujícím faktorem dalšího rozvoje, musíme další nezbytný růst výroby a výkonů všech odvětví národního hospodářství založit na růstu produktivity práce. Proto je tak naléhavý požadavek dalšího vědeckotechnického rozvoje, růstu kvalifikace, efektivního zapojení do mezinárodní dělby práce, prostě plné využití všech intenzifikačních faktorů. A na předním místě se to týká správného, promyšleného a účinného hospodaření s tím nejcennějším - s lidmi.

Naše veliké rezervy jsou ve správném rozmístění lidí v závodech a provozech. Vždyť kdyby každý pracoval na místě své kvalifikace a nikoliv tam, kde mu to momentálně vyhovuje, již to samo o sobě by byl obrovský přínos. Není přece pochyb, že účelně pracovníky rozmístit a také lépe využívat fond jejich pracovního času - je stále velkou rezervou růstu společenské produktivity práce.

Je prokázáno, že v naší zemi máme fakticky rezervy v pracovních silách. Stačí poznamenat, že se úkoly plní a často i překračují při neúplných plánovaných počtech pracovníků, plní se i v době zvýšené nemocnosti, že intenzita práce během pracovní doby silně kolísá, že jsou velké nedostatky v docházce a využití pracovní doby, a podobně. Dle reálného odhadu se pracovní doba využívá zhruba na 70 %-80 %. V tomto směru lze pozitivně ocenit Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení, který - ovšem jen při důsledné realizaci od ministerstev po závody - může situaci v oblasti zaměstnanosti pomáhat zlepšovat.

Otevřeně řečeno - nebude přece do budoucna možné natahovat ruku po nových a nových pracovních silách a přitom maximálně nevyužívat vlastních možností stabilizace pracovníků či jejich snižování především rozvojem nové techniky a lepší organizací práce. Na pořad se prostě dostává odpovědný přístup k této otázce.

Mám především na mysli vytváření dobrých pracovních a sociálních podmínek každým resortem, závodem či pracovištěm. Žádná sebelepší "lákadla", jimiž jsou dnes zaplaveny inzertní stránky našich časopisů, problémy pracovních sil nevyřeší. Jedny pracovníky dočasně získáme - a druzí nám stejnými dveřmi odcházejí. Připomíná to lovení ryb do děravého čeřenu!

Jde tedy o to, zabývat se těmi otázkami, které upevňují vztah pracovníka ke svému závodu, ke svému oboru, jakými jsou charakter práce, její dobrá organizace, spravedlivá odměna, odstraňování nezdravé nivelizace, řešení pracovního prostředí, kulturních a sociálních podmínek slovem - socialistické pracovní klima. Vždy platilo a bude platit - vztah lidí k podniku je takový, jaký je vztah podniku k nim. Obrazně řečeno - jsou to spojité nádoby.

Je pochopitelné, že stálý problém náboru a zápas s fluktuací bude svádět například závod LIAZ ve Velkém Krtíši, o němž poslanci výboru pro plán a rozpočet po svém průzkumu uvádějí:

"Pro nespokojenost s výdělky, pracovními, sociálními a kulturními podmínkami odchází ze závodu přibližně 60-100 pracovníků ročně, což má vážné následky ve výrobě a vliv na její kvalitu.

Základnímu kolektivu pracovníků není lhostejné, že do krásných nových výrobních prostorů se dávají staré a fyzicky opotřebované stroje a zařízení, že jsou tam přemísťovány výrobní programy, kterých se všude zbavují."

Rád bych řekl, že uplatňováním správných pracovních a životních podmínek nejde pouze o "udržení" stavu pracovníků, jde přece o formování jejich socialistického profilu, o výchovu skutečného hospodáře, který má rád svůj obor, svoji práci. Vždyť od vztahu k pracovišti, svému závodu či oboru se vytváří vztah k zemi, k socialistické výstavbě. A právě s tím úzce souvisí naše práce s lidmi.

Pracující člověk - dělník, inženýr, zemědělec či vědec a všichni další budou v nových podmínkách tvůrci vědeckotechnického pokroku. Na jejich vztahu k práci, jejich iniciativě bude záviset splnění náročných úkolů příštích pětiletek. Oni budou těmi, kteří ve složitém zápase kapitalistického a socialistického světa, prosazením vyšší kvality a efektivnosti práce do všech oblastí našeho života přispějí k pozitivním výsledkům reálného socialismu.

Proto na lidi, jejich pracovní problémy, ale také lidské starost i, na využití jejich životních zkušeností, jejich návrhů a námětů si musí odpovědní pracovníci vždy najít čas. Otevřeně řečeno co je cennějšího, co je závažnějšího a co odpovědnějšího než práce mezi lidmi?

Neméně významnou oblastí je příprava našich záloh, především nejmladší směny dělnické třídy - učňovského dorostu. Také zde platí, že mladé lidi nezískáme, zejména do důležitých odvětví, na laciné výhody, ale především promyšlenou a účinnou výchovou, citovým vztahem k práci a svému povolání, správným přístupem starší, životně vyzrálejší generace, tím, že jim svěříme odpovídající práci, že jim dáme možnost dalšího růstu, dalších perspektiv.

Poměr k mladým lidem je poměrem k budoucnosti. Náročný přístup učitelů, vychovatelů a mistrů, styk mladých lidí s moderní praxí, moderní technikou a technologií vytvoří každému oboru, podniku či závodu dobré kvalifikované pracovní zálohy.

Samozřejmě vztah k práci, budoucímu povolání, příprava kvalifikovaných kádrů má hlubší kořeny a musí je už od dětství vytvářet rodina, škola a celá naše společnost. Nebývá to někdy tak, že děti sedí celé hodiny u televize, babička jim zatím čistí boty a ony potom zkontrolují, zda práci úspěšně zvládla? Nechci paušalizovat, všechna čest těm rodičům, kteří si své babičky chrání a vedou děti již v mládí k užitečné a poctivé práci. Chtěl jsem pouze zdůraznit, že kořeny mnohých našich problémů začínají již v rodinné výchově, v malé náročnosti rodičů vůči dětem, v podceňování fyzické práce. Nutno říci zcela otevřeně - výchovný, morální vliv rodiny nelze nahradit penězi, či jinými hmotnými statky. Každodenní výchova dětí, upřímné rodičovské slovo a jejich vlastní příklad nevyváži sebevětší hmotná podpora.

Musíme také ve společenském životě, ve spolupráci s organizacemi Národní fronty, zejména Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže silněji působit na zdravé myšlení naší mladé generace, učit je úctě k poctivé práci, k hrdosti na to, že je spolutvůrcem společnosti, v jejíž slavné historii poprvé vládne tvůrce všech hodnot - pracující člověk.

Jak v této souvislostí nevzpomenout moudrých slov Klementa Gottwalda, který tvořící se organizaci naší mládeže připomněl, že "úderník, zlepšovatel a novátor - to ať je nový hrdina, nový ideál naší mládeže".

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, potvrzením správnosti celé naší přípravy, významu pracovních sil jako klíčového činitele hospodářského, sociálního a společenského rozvoje jsou závěry 18. plenárního zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Půjde nyní o to, abychom také my, poslanci Federálního shromáždění, přispívali všemi silami k tomu, aby usnesení ústředního výboru se dostalo plně do života, aby bylo našimi dělníky, rolníky a inteligencí vřele přijato a realizováno při úsilí o vysokou kvalitu a efektivnost veškeré práce.

Náš každodenní zápas o splnění linie Komunistické strany Československa bude čestným přínosem pro další rozkvět naší socialistické vlasti, její pevné spojenectví se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi, pro pokrok a mír na celém světě! (Potlesk.)