Generálny tajomník ÚV KSČ a prezident Československej socialistickej republiky súdruh Husák a ďalší predstavitelia našej strany a vlády pri rôznych príležitostiach (naposledy na Pražskom hrade pri príležitosti osláv Dňa ČSĽA) vysoko oceňujú túto pomoc. Pre príslušníkov ozbrojených zložiek je takéto ocenenie morálnou, vzpruhou a záväzkom do budúcnosti.

Na starostlivosť, ktorej sa ČSĽA a vojskám Ministerstva vnútra dostáva od ÚV KSČ a vlády ČSSR, odpovieme aj v budúcnosti dôsledným, disciplinovaným a statočným plnením úloh pri obrane a budovaní našej socialistickej vlasti a celého socialistického spoločenstva.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Muržicovi. Slovo má poslanec Mařík, připraví se poslankyně Hartiníková.

Poslanec V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych zaujal stanovisko k projednávaným námětům Sněmovny národů, jejichž aktuálnost vzrůstá právě na pozadí závěrů 18. zasedání ÚV KSČ.

Z hlediska bezprostředního zájmu dělníků, ostatních pracujících a tím i odborového hnutí vystupují zejména formy kolektivní zainteresovanosti a kolektivní smlouvy a formy účasti pracujících na řízení a správě naší ekonomiky. V širokém proudu demokratické účasti pracujících na řízení, přísluší odpovědná úloha Revolučnímu odborovému hnutí.

Zejména poslední mezinárodní vývoj dal ještě více vyniknout politickému dosahu Prohlášení Federálního shromáždění z dubna t. r. k Všeobecné deklaraci odborových práv, které právem konstatovalo, že jednotné odborové hnutí zaujímá v našem politickém systému významné postavení a požívá širokých demokratických pravomocí a svobod. Marně chtěli již dříve rozsévači oportunismu a rozbíječi jednoty odborů zbavit socialistické odbory jejich jednoty a revolučního zakalení. Naši pracující se přesvědčili - zejména též v krizovém období - a i nyní se mohou přesvědčovat, že jedině třídní internacionální jednota odborů je předpokladem a východiskem pro řešení existenčních, politických, materiálních i sociálních zájmů.

Sjednocování těchto zájmů má nejen globální ráz, vyjádřený sociálně ekonomickým programem strany, ale má velmi konkrétní obsah a zaměření přenesené do podmínek podniků a závodů též formou sociálních programů podnikové sociální politiky.

Avšak osvědčená metoda kolektivního sjednávání musí být prohloubena. Politické umění řídících kádrů i odborových funkcionářů není ve stupni neoblomnosti při prosazování různých potřeb nad úroveň možností ani ve způsobu nafukování požadavků, ale politické a řídící umění je ve schopnosti především vlastními silami reálně řešit výrobní úkoly, dbát na celospolečenské zájmy, nalézat klič k rozhodujícím článkům efektivnosti, zajišťovat správnou zainteresovanost lidí a stejně i péči o ně. Pak se nemusí přistupovat k nátlakovým akcím či různým formám pasivity, které jsou cizí socialistické podstatě a které svojí škodlivostí - pokud se výjimečně pod vlivem antisocialistických sil vyskytnou i v socialistickém zřízení - přinášejí nedozírné ztráty samotné dělnické třídě a socialismu.

X. plenární schůze ÚRO v říjnu t. r. prohlásila, že ROH se bezvýhradně, otevřeně a hrdě hlásí k politice komunistické strany. Naši dělníci nepodléhají falešným tirádám o tzv. nezávislých odborech, protože dobře vědí, že jejich životní třídní zájem nemůže být zajišťován demagogickými frázemi o tzv. nezávislosti na politickém, hospodářském a ideologickém boji dělnické třídy, ale naopak plnou třídní angažovaností v tomto historickém poslání. Naše odbory se hlásí k programu strany jako její hlavní opora a činí tak otevřeně, na rozdíl od žluťáckých vůdčích odborových garnitur v západním světě, jejichž hesla o údajné "politické nezávislosti" vyvrací skutečnost, že ony samy podporují systém kapitalismu a jsou na něm třídně závislé.

Naše dělnická třída přinesla příliš mnoho obětí a sklidila mnohé trpké zkušenosti v boji s buržoazií, fašismem a kontrarevolucí, než aby se vzdala svých pozic vládnoucí třídy a než aby dovolila učinit z odborů neutrální, neangažované profesionální spolky s politicky podlomenou páteří. Jestli by chtěli někteří rozbíječi jednoty odborů přijít ostříhat si ovčí vlnu, pak jim můžeme říci, že se sami vrátí zpátky setsakramentsky ostříháni!

Spontánní podpora pracujících cílům připravovaného XVI. sjezdu KSČ, jak je objasnil na říjnovém zasedání ÚV KSČ generální tajemník s. Gustáv Husák, má mnohostranný vliv. Nachází odraz nejen v rostoucím neformálním socialistickém soutěžení, v obětavém zajišťování náročných úkolů ekonomiky v závěru 6. a při vstupu do 7. pětiletky, ale i v široké politické angažovanosti a sociální aktivitě.

Zdokonalená soustava plánovitého řízení - jak jsme se při jejím projednávání v ústavně právním výboru shodli, je ve svém uplatňování závislá na tom, jak budou pracující pod vlivem pák hmotné zainteresovanosti odhalovat rezervy a jak se skloubí součinnost hospodářského vedení i odborové organizace při tvorbě vstřícných plánů a plnění plánu.

Domnívám se, že i jednání Sněmovny národů by mělo podpořit větší aktivitu při zpracovávání národohospodářského plánu na rok 1981, podnítit všechny výrobně hospodářské jednotky, podniky, řídící orgány až po ministry, jakož i brigády socialistické práce, aby se soubor opatření prosazoval s větší průbojností. Není třeba se bát žádných rizik, protože větší riziko by bylo ustrnout a nehledat podněty k vyšší výkonnosti a zainteresovanosti. Proto stojí za zamyšlení spolu s péčí o ekonomicky racionální uplatnění pracovních sil, dbát též o to, aby se skutečně prokazatelné úspory pracovních sil a z toho plynoucí vyšší produktivita práce projevily i ve vyšším výdělku těch, kteří za uspořené pracovní síly produktivně pracují. Tuto zásadu doporučujeme jako Ústřední rada odborů uplatnit i v průběhu projednávání návrhu plánu i při jeho realizaci tak, jak to naznačil v odpovědi soudruh ministr Janza.

V tomto směru se v ústavně právním výboru domníváme, že tu dostává větší šanci pro uvedení do života diferenciace mezd, systém kolektivních smluv, fond kulturních a sociálních potřeb a sociální programy. Jedině takové ekonomické a sociální klima, zajišťované hospodářským vedením a odborovou organizací, umožní dále rozvíjet naše výrobní a pracovní zdroje. Naši pracující a odboroví funkcionáři v závodech kladně přijímají sdělení obsažené ve zprávě předsednictva ÚV KSČ na 18. zasedání, že bude správné pokračovat v systému společných jednání sekretariátu ÚRO a předsednictva federální vlády v zájmu společného konstruktivního postupu a součinnosti při rozvoji ekonomiky a techniky a upevňování sociálních jistot našich pracujících. Obdobný postup při prohlubování spolupráce a součinnosti hospodářských a odborových orgánů by však měl být přenášen až do závodů a podniků.

Nová vyhláška federálního ministerstva financí a ÚRO, zpracovaná jako - součást souboru opatření, přináší s platností od příštího roku jednak možnost vyšší tvorby zdrojů v závislosti na vyšší výkonnosti a současně dává odborům, podnikovému vedení i VHJ možnost působit ke stabilizaci pracovních kolektivů, dělnických a technických kádrů a provádět i širší proces sociálního vyrovnání. Počítá se zhruba s přírůstkem zdrojů ročně nejméně o 650 mil. Kčs.

Závodní výbory ROH mají zabezpečovat spolu s vedením podniků a závodů tvorbu - kolektivních smluv, jejichž návrhy mají být připravovány současně s přípravou hospodářských plánů a poté schváleny do poloviny února příštího roku.

Soudružky a soudruzi, z poslaneckých průzkumů, o nichž hovořil společný zpravodaj výborů Sněmovny národů s. Vedra, vyplývá pro nás zásadní politický poznatek, že na ně nelze pohlížet jen jako na metodu ověřování stavu situace, ale ještě více jako na cestu provádění kontrolní a iniciativní funkce Federálního shromáždění směrem do života závodů, měst, obcí, do součinnosti s organizacemi Národní fronty tak, jak to nedávno v rozhovoru s ČTK zdůraznil předseda FS s. Indra.

Například ústavně právní výbory SL a SN doporučily v roce 1978 ministru práce a sociálních věcí ČSSR přezkoumat uplatňování dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich odměňování, aby se více čelilo případům spekulativního zneužívání, neoprávněně vysokým výdělkům i obcházení regulace pracovních sil a mzdových fondů. A protože tyto pracovně právní instituty jsou správné, jsou i pro národní hospodářství potřebné z hlediska využití určitých pracovních možností lidí a přitom se na ně vynakládá ročně jeden a čtvrt miliardy Kčs, je nutné přesně ji stanovit zásady pro odměňování, což nyní 6. listopadu t. r. schválila federální vláda.

Horníci v SHD i v OKR právem staví na pranýř kritiky takové případy, kdy někteří jednotlivci inkasují různé náborové a preferenční příspěvky a po krátké době pak z dolů, hutí a staveb mizí, aniž splnili pracovní úvazky a aniž jsou donuceni neprávem inkasované výhody vracet. Počet takových případů se pohybuje na dolech kolem 12-16 % takto v náboru získaných pracovníků. Taktéž je třeba zabránit společensky negativním případům, kdy absolventi některých fakult pobírají po dobu studia desetitisíce korun podnikového, resortního či krajského stipendia, pak poruší závazek, přecházejí jinam s tím, že od státu či podniku získané prostředky za ně uhradí jiný podnik či dokonce jiný národní výbor. Zejména úniky lékařů ze Severočeského kraje jsou toho názorným příkladem. Ale pokud jde o otázku snižování administrativy, s níž je nutno souhlasit, nestačí hlásit tento úkol a postavit okruh tisíců lidí před životní otazník. Je správné dát jim vhodnou pracovní příležitost, podmínky pro osvojení nové kvalifikace, usnadnit za výhodnějších mzdových a sociálních podmínek přechod do produktivní práce.

Zkušenosti z našeho poslaneckého průzkumu a ze společenské kontroly ROH dále potvrdily, že stávající pracovní řády v řadě podniků nevyhovují požadavkům současné etapy. Bylo by namístě uvažovat o vypracování jejich nových zdokonalených zásad. To také umožní upevňovat pracovní kázeň a předcházet zbytečným pracovním sporům. Stabilita pracovních vztahů, jak se i v rozpravě ukázalo, je mnohdy více odvislá od soudružských vztahů a dobrého pracovního a sociálního prostředí než jenom od mzdového hodnocení.

Soudružky a soudruzi poslanci, všelidový program KSČ, její skutečně důsledná dělnická politika, sloužící všem vrstvám lidu, uvolňuje síly tvůrčího kolektivního génia a obětavosti dělnické třídy a pracující inteligence, vkládané do naší socialistické výstavby a umocňované jejich vědomím, že v nich samých spočívá potenciální schopnost zvládnout všechny složitosti a smělé úkoly, jimž jde náš lid vstříc v přípravách XVI. sjezdu KSČ.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Maříkovi, hovoří poslankyně Hartiníková, připraví se poslanec Šepeľa.

Poslankyně Š. Hartiníková: Vážený súdruh predseda, vážené sú, družky a súdruhovia poslanci, v rámci témy, ktorú dnes prerokúva Snemovňa národov, sa chcem z celej širokej problematiky stručne dotknúť otázky, ktorá nás všetkých zaujíma; je to otázka zamestnávania a odbornej prípravy zahraničných občanov v ČSSR.

Ako krajina budujúca vyspelú socialistickú spoločnosť a riadiaca sa leninskou zahraničnou politikou, spočívajúcou na zásadách proletárskeho internacionalizmu, máme naozaj úprimný záujem o to, aby sme aj v tejto oblasti rozvíjali spoluprácu so socialistickými krajinami a poskytli pomoc spriateleným rozvojovým krajinám.

Touto otázkou sa intenzívne, v rámci prípravy na našu dnešnú schôdzku, zaoberali poslanci - členovia Zahraničného výboru Snemovne národov.

Po podrobnom zoznámení sa s touto problematikou a po konzultácii s príslušným rezortom sme sa išli pozrieť priamo do výrobných podnikov, v ktorých zahraniční občania pracujú a odborne sa pripravujú. Ide konkrétne o podniky Tepna Náchod, Kolora Semily, v ktorých pracujú kubánski občania. Od iných našich závodov sme dostali písomný rozbor, ktorý sa v podstate nelíšil od našich poznatkov z uvedených podnikov.

Všeobecne možno povedať, že pri uskutočňovaní tejto spolupráce je z našej strany zabezpečovaná naozaj dobrá úroveň kádrov v robotníckych profesiách, ktoré majú po návrate do vlasti pomoci rýchlejšiemu rozvoju národného hospodárstva ich krajín. Na podporu tohto poznatku uvádzam, že napr. v textilnom odvetví sa našim súdruhom podarilo pripraviť už dvoch kubánskych študentov na postgraduálne štúdium v tomto odbore.

Keď hovoríme o tejto otázke, neobídeme sa bez niektorých číselných údajov, aby sme získali orientačný prehľad. V súčasnosti pracuje u nás okolo 14 000 zahraničných občanov. Z toho prevažne z Poľskej ľudovej republiky, nasleduje Vietnamská socialistická republika a Kubánska republika. V československých organizáciách sú okrem toho zamestnané aj menšie skupiny občanov z Mongolskej ľudovej republiky a z Laoskej ľudovodemokratickej republiky. Tieto pracujú prevažne v strojárstve, textilnom a kožiarskom priemysle, v stavebníctve a iných odvetviach nášho národného hospodárstva.

Skúsenosti so zahraničnými pracovníkmi počas ich zamestnania a odbornej prípravy sú vcelku dobré. Nie je ťažké pochopiť, že u niektorých z nich sa objavujú problémy zdravotného charakteru, ktoré sú obvykle spôsobené ťažkosťami v ich prispôsobovaní sa nezvyklým pracovným a životným podmienkam. Všetky tieto prípady sú vždy v krátkom čase vyriešené v spolupráci s príslušnou stranou.

Československé organizácie prejavujú značný záujem o zamestnávanie občanov Vietnamskej socialistickej republiky, ktorí sa prejavili ako dobrí pracovníci a ktorí majú záujem osvojiť si čo v najkratšom čase potrebné vedomosti pre výkon určitej profesie. Pre svoje osobné vlastnosti, najmä pre skromné a ukáznené vystupovanie, sú u našich občanov obľúbení.

Zatiaľ čo spolupráca s Poľskou ľudovou republikou a s Vietnamskou socialistickou republikou má už na tomto úseku dlhoročnú tradíciu, spolupráca s Kubánskou republikou bola nadviazaná až v roku 1978, kedy sme do podnikov bavlnárskeho priemyslu prijali prvú skupinu pracovníkov.

V tejto súvislosti si myslím, že bude účelné, aby som uviedla niektoré podrobnejšie údaje o skúsenostiach, ktoré máme z doterajšej spolupráce v oblasti prípravy kádrov s Kubánskou republikou. Z celkového počtu asi 2900 kubánskych pracovníkov, ktorí pracujú v čs. organizáciách, najväčšia koncentrácia je v odvetví bavlnárskeho priemyslu a vo všeobecnom a ťažkom strojárstve. Ostatní sú zamestnaní predovšetkým v organizáciách Českých energetických závodov, ďalej v obuvníckom, sklárskom a papierenskom priemysle.

Ak máme hodnotiť doterajšiu spoluprácu s Kubánskou republikou v tejto oblasti, vychádzame predovšetkým zo skúseností výrobných hospodárskych jednotiek, ako je napr. Bavlnársky priemysel Hradec Králové, v ktorého 35-tich závodoch pracujú kubánski občania najdlhšie. Po trojmesačnej jazykovej príprave sú zaraďovaní do profesií podľa požiadaviek kubánskej strany. Ich odborné zaškoľovanie je dosť náročné a z našej strany to predpokladá vytvoriť optimálne podmienky pre ich prispôsobovanie sa nášmu životu. Prihliada sa tiež na to, že väčšina týchto mladých ľudí nebola nikdy predtým vo výrobnom procese, s ktorým sa musí postupne zoznamovať.

Hlavnými momentmi, ktoré sťažujú počiatočné prispôsobovanie sa týchto pracovníkov, sú predovšetkým jazykové ťažkosti a samozrejme aj odlišný životný štýl. A práve pri prekonávaní týchto problémov sa prejavujú pozitívne kolektívne priateľské vzťahy, pocity vzájomnej súdružskej pomoci a schopnosti jednotlivcov zúčastniť sa na mnohých formách spoločenskej činnosti. Z vlastnej skúsenosti môžem povedať, že sme sa stretli v tomto smere s veľmi pozitívnymi príkladmi.

Za všetky uvediem jeden: pracovníčka závodu - nie práve najmladšia - si nemohla mladých kubánskych pracovníkov vynachváliť, pretože pri nečakanom ľahkom úraze ju prinútili k tomu, aby cez celý pracovný čas pokojne sedela a dávala mi príkazy k práci, ktorú vykonávali za ňu. Keď sme sa zo zvedavosti pýtali, ako to dokázala, jednoducho odpovedala: mám ich rada, pristupujem k nim ako k svojim synom, občas ich pozvem, pohostím atď. A to nie som len ja sama. Aj iní majú priateľský vzťah k našim mladým kubánskym súdruhom a z ich strany cítia skoro hmatateľnú vďačnosť za to, že sú našimi občanmi prijímaní ako osoby, medzi ktorými nie sú nijaké národné rozdiely.

Pri návšteve v zmienených podnikoch bavlnárskeho priemyslu a pri rozhovore s vedúcimi pracovníkmi a aj s príslušnými predstaviteľmi Krajského národného výboru v Hradci Králové sme dospeli k záveru, že v podnikoch, ktoré od začiatku venovali prijatiu kubánskych občanov zvýšenú pozornosť, môžu po viac ako dvoch rokoch ich pobytu konštatovať, že sa už zapracovali a že sa do značnej miery podieľajú na plnení výrobných úloh. Nazdávam sa, že mladí kubánski súdruhovia majú predpoklady - rovnako ako ostatní zahraniční pracovníci - osvojiť si požadované vedomosti a byť dobrými pomocníkmi čs. organizáciám pri plnení výrobných úloh za predpokladu, že organizácie budú zodpovedne pristupovať k ich zaškoľovaniu a budú pre nich vytvárať také podmienky, aby ich práca bola pre naše národné hospodárstvo efektívna.

Problémy, ktoré sa na začiatku vyskytli vo využívaní ich voľného času, boli z veľkej časti vyriešené po podpise dohody medzi ústrednými odborovými orgánmi ČSSR a ústrednými orgánmi Zväzu mládeže oboch krajín. Členstvo kubánskych občanov v našich spoločenských organizáciách im umožňuje organizovať a usmerňovať svoj voľný čas a prispievať k upevňovaniu vzájomných priateľských a súdružských vzťahov. Z toho vyplýva, že je nevyhnutná spolupráca nielen hospodárskych pracovníkov, ale aj ostatných spoločenských organizácií na všetkých úrovniach. Je nevyhnutné, aby spoločenské organizácie v úzkej spolupráci s podnikmi a národnými výbormi zoznamovali verejnosť s príchodom kubánskych občanov a vysvetľovali účel ich pobytu v ČSSR. To samozrejme predpokladá, aby naše národné výbory boli o ich príchode včas informované.