- 25 -
místních orgánů na území neutrálního nebe jiného státu, kte-
rý není stranou, v konfliktu, pokud nebude dohodnuto jinak
mezi tímto státem a stranami v konfliktu, zadržení tímto stá-
tem, pokud to vyžadují normy mezinárodního práva aplikovatel-
né v ozbrojených konfliktech, a to tak, aby se nemohli znovu
zúčastnit nepřátelských akcí. Náklady na nemocniční léčení a
internaci budou hrazeny státem, ke kterému tyto osoby příslu-
ší.
5. Neutrální nebo jiné státy, které nejsou stranami v
konfliktu, budou aplikovat podmínky a případná omezení ty-
kající se přeletů zdravotnických letadel nad svým územím,
nebo přistání zdravotnických letadel na svém území, stejným
způsobem pro všechny strany v konfliktu.
ODDÍL III
NEZVĚSTNÉ A ZEMŘELÉ OSOBY
Článek 32 - Všeobecná zásada
Při aplikaci tohoto oddílu bude činnost Vysokých smluv-
ních stran, stran v konfliktu a mezinárodních humanitárních
organizací uvedených v Úmluvách a v tomto Protokolu vycházet
především z práva rodin mít informace o osudu svých příbuzných,
Článek 33 - Nezvěstné osoby
1. Jakmile to okolnosti dovolí, nejpozději však po skonče-
ní nepřátelských akcí, každá strana v konfliktu bude pátrat
po osobách, které byly prohlášeny za nezvěstné protější
stranou. Tato protější strana předá veškeré nutné informace o
takových osobách za účelem usnadnění pátrání po nich.
- 26 -
2. K tomu, aby bylo usnadněno shromažďování informací
podle předcházejícího odstavce, každá strana v konfliktu bude,
pokud jde o osoby, které nebudou požívat příznivějších podmí-
nek podle Úmluv a tohoto Protokolu:
a/ zaznamenávat informace uvedené v článku 138 Čtvrté
úmluvy o těch osobách, které byly zadrženy, uvězněny nebo ji-
ným způsobem zbaveny svobody po více než dva týdny v důsledku
nepřátelských akcí nebo okupace nebo které zemřely během zaje-
tí;
b/ v co nejvyšší možné míře usnadňovat; a bude-li třeba
pátrat a zaznamenávat informace týkající se takových osob,
jestliže tyto osoby zemřely za jiných okolností v důsledku
nepřátelských akcí nebo okupace,
3. Informace o osobách prohlášených za nezvěstné podle
odstavce a žádosti o takové informace budou vsedány přímo
nebo prostřednictvím ochranné mocnosti nebo Ústřední pátrací
služby Mezinárodního výboru Červeného kříže nebo národních
společností Červeného kříže / Červeného půlměsíce, Červeného
lva a slunce /. Pokud informace nebudou předány prostřednictvím
Mezinárodního výboru Červeného kříže a jeho ústřední pátrací
služby, zajistí každá štvaná v konfliktu, aby takové informa-
ce byly taká předány Ústřední pátrací službě.
4. Strany v konfliktu budou usilovat o dosažení dohody
o ustavení skupin pro pátrání, identifikaci a sbírání mrtvých
z bojišť, včetně dohody, pokud to bude vhodné, o doprovodu
těchto skupin personálem protější strany při provádění tohoto
poslání v oblastech kontrolovaných protější stranou. Personál
takových skupin bude respektován a chráněn výhradně při výko-
nu tohoto poslání,
Článek 34 - Pozůstatky zemřelých osob
1. Tělesné pozůstatky osob, které zemřely v důsledku okupa-
ce nebo zadržení vyplývajícího z okupace nebo nepřátelských
akcí, a těch osob, které nejsou občany země, ve které zemřely
- 27 -
v důsledku nepřátelských akcí, budou šetrně uchovávaný a hro-
by těchto osob budou udržovaný a označeny podle ustanovení
článku 130 Čtvrté úmluvy, pokud tyto pozůstatky nebo hroby nema-
jí nárok na příznivější zacházení podle Úmluv a tohoto Proto-
kolu.
2. Jakmile to okolnosti a vztahy mezi stranami v konfliktu
dovolí, Vysoké smluvní strany, na jejichž území jsou umístěny
hroby nebo také jiná místa, obsahující tělesné pozůstatky osob,
které zemřely v důsledku nepřátelských akcí nebo během okupa-
ce nebo ve vazbě, uzavřou dohody za účelem:
a/ usnadnění přístupu přibližným zemřelých osob a zástup-
ců oficiálních služeb pro registraci hrobů k hrobům
a stanovení praktických opatření k zajištění takového
přístupu,
b/ stálé ochrany a udržování takových hrobů,
c/ usnadnění vrácení pozůstatků zemřelých a jejich osob-
ních vršků do vlasti na žádost této země anebo, pokud
tato země nemá námitky, na žádost nejbližších příbuz-
ných zemřelých osob.
3. Jestliže neexistují dohody předvídané v odstavci 2b/
nebo e/ a jestliže domovská země zemřelého není ochotna za-
jišťovat udržování těchto hrobů na vlastní náklady, Vysoká
smluvní strana, na jejímž území jsou hřeby umístěny, může na-
vrhnout, že usnadní návrat tělesných pozůstatků těchto zemře-
lých do domovské země. Jestliže taková nabídka není přijatá,
Vysoká smluvní strana může po uplynutí pěti let od data takové
nabídky a po příslušném oznámení domovské zemi přijmout opa-
tření stanovené v jejích vlastních zákonech týkajících se
hřbitovů a hrobů.
4. Vysoké smluvní strana, na jejímž území se nacházejí
hroby zmíněné v tomto článku, bude mocí exhumovat pozůstatky
pouze:
- 28 -
a/ v souladu s odstavci 2 c/ a 3, nebo
b/ je-li exhumace motivována vyšším veřejným zájmem,
včetně případů zdravotní nezbytnosti nebo případů administra-
tivního
či soudního vyšetřování; v tomto případě však Vysoká
smluvní strana bude vždy respektovat pozůstatky a bude infor-
movat domovskou zemi o svém úmyslu exhumovat pozůstatky, jakož
i o podrobnostech o zamýšleném místu jejich nového uložení.
- 29 -
Č Á S T III
ZPŮSOBY A PROSTŘEDKY VEDENÍ VÁLKY
STATUS- KOMBATANTU A VÁLEČNÝCH ZAJATCU
ODDÍL "1
ZPŮSOBY A PROSTŘEDKY VEDENÍ VÁLKY
Článek 35 Základní pravidla
1. V ozbrojeném konfliktu nemají strany v konfliktu
neomezené právo volby způsobů a prostředků vedení války.
2. Je zakázáno používat zbraní, munice, materiálů a způ-
sobů vedení války, které by svou povahou způsobovaly nadměrná
zranění nebo zbytečné útrapy.
3. Je zakázáno používat způsobů nebo prostředků vedení
války, jejichž cílem je způsobit, nebo u nichž se dá očekávat,
že mohou způsobit rozsáhlé, dlouhodobé a vážné škody na životním
prostředí.
*
Článek 36 - Nové druhy zbraní
Při studiu, vývoji, získávání nebo zavádění nových
druhů zbraní, prostředků nebo způsobů vedení války je Vysoká
smluvní strana povinna určit, zda jejich použití není za někte-
rých nebo za všech okolností zakázáno tímto Protokolem nebo
jinou normou mezinárodního práva aplikovatelnou na tuto Vysokou
smluvní stranu.
Článek 37 - Zákaz proradnosti
1. Je zakázáno zabít, zranit nebo zajmout protivníka po-
užitím proradnosti. Za proradné se považují činy, která zneuží-
vají dobrá víry protivníka a jsou uskutečněny s úmyslem jeho
dobrou víru zradit a zaměřeny k tomu, aby u protivníka vyvolaly
domněnku, že má právo na ochranu nebo že je povinen takovouto
ochranu po skytnout podle norem mezinárodního práva aplikovatelných
v ozbrojených konfliktech. Příklady proradnosti jsou tyto činy:
- 30 -
a) předstírání úmyslu vyjednávat pod vlajkou parlamentářů
nebo předstírání kapitulace,
b) předstírání neschopnosti v důsledku zranění nebo
nemoci,
c) předstírání statusu civilní osoby nebo nekombatanta,
d) předstírání statusu chráněné osoby použitím značek,
označení nebo uniforem Organizace spojených národů nebo neutrál-
ních nebo jiných států, která nejsou stranami v konfliktu.
2. Válečná lsti nejsou zakázány. Lstí se rozumějí takové
činy, jejichž účelem je uvést protivníka v omyl nebo jej přimět
k nerozvážnému jednání, které však nepředstavují porušení norem
mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech
a které nejsou proradné, jelikož nezneužívají dobré, víry protiv-
níka, pokud jde o poskytnutí ochrany podle tohoto práva. Příkla-
dy takové válečné lsti jsou: použití kamufláže, léčby, předstíra-
né operace a dezinformace.
Článek 38 - Uznávané znaky
1. Je zakázáno zneužít rozlišovacích znaků červeného kříže,
červeného půlměsíce, červeného lva a slunce nebo jiných znaků,
značek nebo signálů stanovených Úmluvami nebo tímto Protokolem.
Také je zakázáno úmyslně zneužívat v ozbrojeném konfliktu jiných
mezinárodně uznávaných ochranných znaků, značek nebo signálů
včetně" vlajky parlamentářů a ochranného znaku kulturních hodnot.
2. Je zakázáno používat rozlišovacích označení Organizace
spojených národů s výjimkou případů, které jsou touto organizací
povoleny.
Článek 39 - Státní znaky
1.. Je zakázáno používat v ozbrojeném konfliktů vlajek
nebo vojenských znaků, insignií nebo uniforem neutrálních nebo
jiných států, která nejsou stranami v konfliktu.
- 31 -
2. .... Je zakázáno používat vlajek nebo vojenských znaků,
insignií nebo uniforem protější strany v době útoku nebo za
účelem zamaskování, podpory, ochrany nebo ztěžování vojenských
operací.
3. Žádné ustanovení tohoto Slánku nebo článku 37, odstavec
1 d) nemá vliv na existující obecně uznávané normy mezinárodního
práva aplikovatelné na špionáž nebo na používání vlajek při věde-
ní ozbrojeného konfliktu na moři.
Článek 40 - Milost
Je zakázáno vydat rozkaz, že nebude nikdo ušetřen,
hrozit tím protivníkovi nebo vést nepřátelské akce na tomto
základě.
Článek 41 - Ochrana osob protější strany vyřazených
z boje(hors de combát)
1. Osoba, která je uznána nebo za daných okolností by
měla být uznána za osobu vyřazenou z boje, nemůže být předmětem
útoku.
2. Osoba je osobou vyřazenou z boje jestliže:
a) je v moci protější strany,
b) jasně vyslovila úmysl vzdát se, nebo
c) upadla do bezvědomí nebo je jinak vyřazena z důvodů
zranění nebo nemoci, a je tedy neschopna se hranit;
za předpokladu, že se ve všech těchto případech zdržuje jakých-
koliv nepřátelských Sinů a nepokouší se o útek.
3. Jestliže se osoby mající právo na ochranu jako váleční
zajatci ocitnou v moci protější strany za neobvyklých podmínek
boje, které znemožňují jejich evakuaci, jak stanoví část III,
oddíl I Třetí úmluvy, budou propuštěny a budou učiněna veškerá
možná opatření k zajištění jejich bezpečnosti.
- 32 -
Článek 42 - Osoby cestující v letadle
1. Osoba, která seskakuje padákem z letadla, jemuž hrozí
zničení, se nesmí během seskoku stát předmětem útoku.
2. Po dosažení země na území kontrolovaném protější stranou,
bude osobě, která seskočila padáken z letadla, jemíž hrozí zničení,
dana možnost vzdát se dříve, než se stane předmětem útoku, pokud
není zřejmé, že se dopouští nepřátelského činu.
3. Výsadkové jednotky tímto článkem nejsou chráněny.
ODDÍL II
STATUS KOFBATANTU A VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ
Článek 43 - Ozbrojené sily
1. Ozbrojené síly strany v konfliktu se skládají ze všech
organizovaných ozbrojených sil, skupin a jednotek, které jsou pod
velením osob odpovědných táto straně za jednání svých podřízených,
a to i v případech, kdy strana je zastupována Vládou nebo orgánem,
který protější strana neuznává. Tyto ozbrojené síly budou podléhat
vnitřnímu disciplinárnímu systému, který mezi jiným bude prosazovat
dodržování norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených
konfliktech.
2. Příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu/s výjimkou
zdravotnického a duchovního personálu, jak o tom hovoří článek
33 Třetí úmluvy/ jsou kombatanty, tzn. že mají právo se přímo
účastnit nepřátelských akcí.
3. Jestliže strana v konfliktu zahrne pomocnou vojenskou
jednotku nebo ozbrojenou složku pověřenou ochranou veřejného po-
řádku do svých ozbrojených sil, uvědomí o tom druhé strany v
konfliktu.
Článek 44 - Kombatanti a váleční zajatci
1. Každý kombatant, jak je definován v článku 43, se stává
válečným zajatcem, jestliže se ocitne v moci protější strany.
- 33 -
2. I když všichni kombatanti jsou povinni dodržovat nor-
my mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech,
nezbavuje porvaní těchto pravidel kombatanta jeho práva být pova-
žován za kombatanta, nebo jestliže se ocitne v moci protější stra-
ny, jeho práva být považován za válečného zajatce s výjimkou pří-
padů uvedených v odstavci 3 a 4.
3. Za účelem posílení ochrany civilního obyvatelstva před
následky nepřátelských akcii jsou kombatanti povinni se odlišit
od civilního obyvatelstva v dobo útoku nebo vojenské operace
sloužící přípravě útoku. Avšak o přihlédnutím k tomu, že jsou
situace v ozbrojených konfliktech kdy v důsledku povahy ne-
přátelských akci se ozbrojený kombatant nemůže od civilního oby-
vatelstva odlišit, zachovává si status kombatanta za předpokla-
du, že v takových situacích nosí veřejně zbraň.
a/ během každého vojenského střetnutí,
b/ během doby, kdy může být spatřen protivníkem při
zaujímání bojové sestavy před útokem, kterého se má účastnit.
Činy, které jsou v souladu s požadavky tohoto odstavce, nebudou
pokládány za proradné ve smyslu článku 37, odstavec 1 c.
4. Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době,
v níž nesplňuje požadavky stanovené v druhé větě odstavce 3,
ztrácí právo být považován za válečního zajatce, ale prosto mu
bude poskytnuta ochrana rovnající se ve všech směrech ochraně
poskytované válečným zajatcům v souladu s Třetí smlouvou a tímto
Protokolem. Tato ochrana zahrnuje ochranu, která se rovná ochraně
poskytované válečným zajatcům v souladu s Třetí úmluvou v případě,
kdy taková osoba je souzena u potrestána za jakékoli protiprávní
jednáni, jehož se dopustila.
5. Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době,
kdy se neúčastní útoku nebo vojenské operace sloužící přípravě
útoku, nepozývá práva být považován za kombatanta u válečného
zajatce v důsledku své předcházející činnosti.
- 34 -
6. Tento článek nezbavuje žádnou osobu práva, aby byla pova-
žováno za válečného zajatce
podle článku 4 Třetí úmluvy.
7. Tento článek nemá za účel změnit všeobecně přijatou praxi
státu týkající se uniformy, kterou mají nosit kombatanti přidělení
do pravidelných, uniformovaných ozbrojených jednotek strany v
konfliktu.
8. Kromě kategorií osob uvedených v článku 13 První a Druhé
úmluvy budou mít všichni příslušníci ozbrojených sil strany
v konfliktu, jak jsou definováni v článku 43 tohoto Protokolu,
právo na ochranu v souladu s těmito Úmluvami, jestliže jsou
raněni nebo nemocni, nebo v případě Druhé úmluvy, jestliže
ztroskotali na moři nebo v jiných vodách.
Článek 45 - Ochrana osob, které se zúčastnili nepřátelských akcí
1. Osoba, která se zúčastní nepřátelských akcí a ocitne se
v moci protější strany, bude pokládána za válečného zajatce, a
bude tedy chráněna Třetí úmluvou, jestliže o status válečného
zajatce bude žádat nebo jestliže se ukáže, že na takový status
má právo, nebo jestliže strana, na které je závislá, požádá pro
ni o takový status na základě notifikace adresované mocnosti,:
v jejích moci se příslušná osoba nachází, nebo na základě noti-
fikace adresované ochranné mocnosti. Dojde-li k pochybnosti o
tom zda taková osoba má právo na status válečního zajatce,
bude tato osoba nadále takový status mít, a bude tedy chráněna
Třetí úmluvou a tímto Protokolem až do doby, kdy její status
bude určen příslušným soudem.
3. Jestliže osoba, která se ocitla v moci protější strany,
není zadržena jako válečný zajatec a má být touto stranou souze-
na za protiprávní jednání souvisící s nepřátelskými akcemi, bude
tato osoba oprávněna domáhat se svého práva na status, válečného
zajatce před soudem a práva na vynesení soudního rozhodnutí o
této otázce. Nebude-li to v rozporu s aplikovaným řízením, bude
toto rozhodnutí učiněno před vlastním soudním výrokem o uvedeném
protiprávním jednání. Zástupci ochranné mocnosti budou mít právo
- 35 -
zúčastnit se soudního řízené, na kterém bude rozhodnuto o této
otázce, pokud ve výjimečných případech a v zájmu státní bezpeč-
nosti toto řízení neprobíhá na nevěřejném zasedaní. V takovém
případě mocnost, v jejíž moci se příslušná osoba nachází, oznámí
tuto skutečnost náležitým způsobem ochranné mocnosti.
3. Osoba, která se zúčastnila nepřátelských akcí "a která
nemá právo na status válečného zajatce a ani právo na přízni-
vější zacházaní v souladu s Čtvrtou úmluvou, bude mít ve všech
případech právo na ochranu podle článku 75 tohoto Protokolu.
Na okupovaném území bude mít taková osoba, pokud není držena
jako vyzvedač, bez ohledu na článek 5 Čtvrté úmluvy také
právo na styk podle této úmluvy.
Článek 46 - Vyzvědač
1. Bez ohledu na kterékoli jiná ustanovení Úmluv nebo tohoto
Protokolu žádný příslušník ozbrojených síl strany v konfliktu,
který se ocitne v moci protější strany v době, kdy se zabýval
vysvědačství, nebude mít právo na statue válečného zájemce a
lze s ním zacházet jako s vyzvědačem.
2. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který
pro tuto stranu na území kontrolovaném protější stranou shromaž-
ďuje nebo se pokouší "shromažďovat informace, nebude považován
za osobu, která se zabývá vyzvedačstvím, jestliže při této
činnosti nosí uniformu svých ozbrojených sil.
3. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který
bydlí na území okupovaném protější stranou a který pro stranu.
na které je závislý, shromažďuje nebo se pokouší shromažďovat
informace vojenské povahy na tomto území, se nebude považovat
za osobu, která se zabývá vyzvědačstvím, pokud tak nečiní
podvodným způsobem nebo se úmyslně neuchyluje k tajným metodám.
Kromě toho taková osoba neztrácí právo na status válečného
zajatce a nemůže s ní být zacházeno jako s vysvědačem, pokud
není zajeta při vyzvědačské činnosti.
- 36 -
4. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který
nebydlí na území okupovaném protější stranou a ktorý se zabýval
vyzvědačstvím na tomto území, neztrácí své právo na status vá-
lečného zajatce o a nesmí s ním být zacházeno jako s vyzvědačom,
pokud nebyl zajat dříve, než je připojil k ozbrojeným silám,
ke kterým patří.
článek 47 - Žoldnéři
1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo váleč-
ného zajatce.
2. Žoldnéř je osoba, která:
a) je specielně najata v místě nebo v zahraničí k tomu,
aby bojovala v ozbrojením konfliktu;
b) skutečně se přímo účastní nepřátelských akcí:
c) svoji účast v nepřátelských akcích motivuje hlavně
osobním ziskem a stranců v konfliktu nebo jejím jménem je jí
skutečně slíbena materiální odměna podstatně převyšující odměnu
slíbenou nebo placenou kombatantúm podobných hodností a funkcí
v ozbrojených silách této strany;
d) není občanem strany v konfliktu ani nemá trvalo
bydliště na území kontrolovaném stranou v konfliktu;
a) není příslučníkem ozbrojených sil strany v konfliktu a
f) nebyla vyslána státem, který není stranou v konfliktu
k plnění oficiálních úkolů jako příslušník jeho ozbrojených sil.
- 37 -
ČÁST IV
CIVILNÍ OBYVATELSTVO
ODDÍL I
VŠEOBECNÁ OCHRANA PROTI NÁSLEDKŮM NEPŘÁTELSKÝCH AKCÍ
Kapitola I
Základní pravidlo a rozsah aplikace
Článek 48 - Základní pravidlo
K zajištění respektování a ochrany civilního obyvatelstvo
a objektů civilního rázu budou strany v konfliktu vždy činia rozdíl
mezi civilním obyvatelstvem a kombatanty a mezi objekty civilního
rázu a vojenskými objekty a v souladu s tím povedou své operace
pouze proti vojenským objektům.
Článek 49 - Definice útoků a rozsah aplikace
1. "Útoky" jsou násilná činy proti protivníkovi, a to jak
útočné, tak i obranné.
2. Ustanovení tohoto Protokolu týkající se útoků se vztahují
na veškerá útoky vedené na kterémkoliv území včetně státního území
strany v konfliktu, které je však pod kontrolou protější strany.
. 3. Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na kteroukoli po-
zemní, vzdušnou nebo námořní vojenskou operaci, která může postih-
nout civilní obyvatelstvo, jednotlivé civilní osoby nebo objekty
civilního rázu na zemi. Dále se vztahují na veškeré útoky z moře
nebo ze vzduchu proti objektům na zemi, avšak nedotýkají se jiným
způsobem norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených kon-
fliktech na moři nebo ve vzduchu.
4. Ustanovení tohoto oddílu doplňují pravidla týkající se
humanitární ochrany obsažené ve Čtvrté úmluvě, především v její
části II, a v dalších mezinárodních dohodách závazných pro Vysoké
smluvní strany, jakož i ostatní normy mezinárodního práva vztahují-
- 38 -
cí se na ochranu civilních osob a objektů, civilního rázu, na zemi,
moři, nebo ve vzduchu před účinky nepřátelských akcí.
Kapitola II
Civilní osoby a civilní obyvatelstvo
Článek 50 - Definice civilních osob a civilního obyvatelstva
1. Civilní osoba je osoba, která nepatří do žádné z kate-
gorií osob uvedených v článku 4 A/ 1/, 2/, 3/, 6/ Třetí úmluvy
v článku 43 tohoto Protokolu. V případě pochybnosti, zda osobě,
je civilní osobou, bude taková osoba považována za osobu civilní.
2. Civilním obyvatelstvem jsou všechny osoby, které jsou
civilními osobami.
3. Přítomnost jednotlivců neodpovídajících definici civilní
osoby uvnitř civilního obyvatelstva nezbavuje obyvatelstvo jeho
civilního charakteru.
Článek 51 - Ochrana civilního obyvatelstva
1. Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby požívají
všeobecné ochrany proti nebezpečím vznikajícím v důsledná vojenských
operací. Aby tato ochrana byla účinná, musí být za všech okolností
dodržovány následující normy, které doplňují ostatní aplikovatelné
normy mezinárodního práva.
2. Civilní obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé
civilní osoby nesmějí být předmětem útoku. Násilné činy nebo
hrozby násilnými činy, jejichž základním cílem je terorizování
civilního obyvatelstva, jsou zakázány.
3. Civilní osoby požívají ochrany poskytované tímto oddílem
s výjimkou případu, kdy se přímo neúčastní nepřátelských akcí
a po dobu těchto akcí.
4. Nerozlišující útoky jsou zakázány. K nerozlišujícím
útokům patřil
a) útoky, ktoré nejsou zaměřeny na konkrétní vojenské objekty
- 39 -
b) útoky, při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky,
která nemohou být zaměřeny na konkrétní vojenské objekty, nebo
c) útoky, při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky,
jejichž účinky nemohou být omezeny, jak požaduje tento Proto-
kol, takže v každém takovém případě zasahují vojenské objekty
i civilní osoby nebo objekty civilního rázu bez rozdílu.
5. Mimo jiná je třeba považovat za nerozlišující tyto
druhy útoků:
a) útoky bombardováním bez ohledu na použité způsoby nebo prostřed-
ky, při nichž se považuje za jediný vojenský objekt řada zře-
telně oddělaných a rozlišitelných vojenských objektů umístěných
ve městě, vesnici nebo jiné oblasti, ve které jsou soustředěny
civilní osoby nebo objekty civilního rázu a
b) útoky, u nichž se dá očekávat, že nohou způsobit ztráty na
životech civilních osob, jejich zranění, poškození objektů
civilního řásu nebo kombinaci těchto případů, které by převy-
šovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu.
5. Útoky proti civilnímu obyvatelstvu nebo civilním osobám
z důvodů represálií jsou zakázány.
7. Přítomnosti nebo pohybu civilního obyvatelstva nebo
jednotlivých civilních osob se nesmí využít k ochraně určitých
bodů nebo oblastí před vojenskými operacemi, především k pokusům
ochránit vojenské objekty před útoky nebo k zamaskování, zvýhod-
ňování nebo narušování vojenských operací. Strany v konfliktu
nebudou řídit pohyb civilního obyvatelstva nebo jednotlivých ci-
vilních osob tak, aby tím chránily vojenské objekty před útokem
nebo aby tím zamaskovaly vojenské operace.
8. Žádné porušení těchto ustanovení nezbavuje bojující strany
jejich právních závazků k civilnímu obyvatelstvu a civilním osobám,
včetně závazků činit preventivní bezpečnostní opatření stanovená
článkem 57.
- 40 -
Kapitola III
Objekty civilního rázu
Článek 52 - Všeobecná ochrana objektů civilního rázu
1. Objekty civilního rázu nesmějí být předmětem útoku nebo
represálií. Objekty civilního rázu jsou všechny objekty, které
nejsou vojenskými objekty, jak jsou definovány v odstavci 2.
2. Útoky musí být přísná omezeny na vojenské objekty.
Pokud jde o objekty, omezují se vojenské objekty na ty objekty,
které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představují
účinný příspěvek k vojenským akcím a jejichž celkové nebe částeč-
né zničení, obsazení nebo neutralizace poskytuje za daných
okolností zjevnou vojenskou výhodu.
3. V případě pochybnosti, zda se objekt, který je obyčejně
určen pro civilní účely, jako je místo pro konání bohoslužeb,
dům nebo jiné obydlí nebo škola, uživá k účinné podpoře vojenských
akcí, se předpokládá, že tento objekt není využíván k podpoře
vojenských akcí.
Článek 53 Ochrana kulturních statků a míst pro konání bohoslužeb
Bez újmy ustanovením Haagské úmluvy o ochraně kulturních
statků za ozbrojeného konfliktu ze dne 14. května 1954 a ostatních
příslušných mezinárodních dokumentů je zakázáno:
a) provádět jakékoli nepřátelské činy namířené proti historickým
pamítkám, uměleckým dílům, nebo místům pro konání bohoslužeb,
které jsou kulturním nebo duchovním dědictvím národů;
b) využívat takových objektů k podpoře vojenského úsilí;
c) učinit takové objekty předmětem represálií.
- 41 -
Článek 54 - Ochrana objektů nezbytných k přežití civilního
obyvatelstva
1. Je zakázáno užívat hladovění civilních osob jako způsobu
vedení války.
2. Je zakázáno útočit na objekty a ničit, odstraňovat nebo
znehodnocovat objekty nezbytné k přežití civilního obyvatelstva
jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti sloužící k produkci
potravin, sklizeň, dobytek, zařízení pro dodávky vody a zásobo-
vání vodou a zavlažovací zařízení s cílem nepřipustit jejich
používání civilním obyvatelstvem nebo protější stranou a to
bez ohledu na motiv, ať už se to děje s úmyslem vyhladovění civil-
ních osob, přinucení jich k odchodu nebo z jiných důvodů.
3. Zákazy obsažené v odstavci 2 se nebudou vztahovat
na objekty v tomto odstavci uvedené, které používá protější stra-
na:
a/ výhradně jako existenční prostředky pro příslušníky svých
ozbrojených sil nebo
b/ nejde-li o existenční prostředky, pak alespoň pro přímou pod-
poru vojenských akcí, avšak za předpokladu, že v žádném pří-
padě nebudou proti takovým objektům prováděny akce, které by
mohly ve svém důsledku ponechat civilní obyvatelstvo bez do-
statečného množství potravin a vody, což by způsobilo jeho
hladovění nebo by ho přinutilo k vyklizení místa.
4. Tyto objekty nesmějí být předmětem represálií.
5. Vycházejíc z uznávání životně důležitých požadavků každé
strany v konfliktu při obraně svého státního území proti invazi,
může strana v konfliktu derogovať zákazy obsažené v odstavci 2
na takovém území pod svou vlastní kontrolou, vyžaduje-li to nalé-
havá vojenská nutnost.
- 42 -
Článek 55 - Ochrana životního prostředí
1. Při vedení vojenských akcí je třeba dbát o ochranu
životního prostředí před rozsáhlými, dlouhodobými a vážnými
škodami. Tato ochrana zahrnuje zákaz používání způsobů nebo
prostředků vedení války, jejichž cílem jo způsobit takové
škody na životním prostředí, nebo u nichž se dá očekávat,
že takové škody způsobí a tím ohrozí zdraví nebo přežití
obyvatelstva.
2. Útoky proti životnímu prostředí z důvodů represálií
jsou zakázány.
Článek 56 - Ochrana staveb a zařízení obsahujících nebezpečné
síly
1. Stavby nebo zařízení obsahující nebezpečné síly, zvláš-
tě přehrady, hráze a atomové elektrárny, nesmějí být předmětem
útoku, i když jsou vojenskými objekty, pokud takový útok môže
způsobit uvolnění nebezpečných sil a vést v důsledku toho k váž-
ným ztrátám na civilním obyvatelstvu. Ostatní vojenské objekty
umístěné u těchto staveb nebo zařízení nebo v jejich blízkosti
nemohou být předměstem útoku, pokud takový útok môže způsobit
uvolnění nebezpečných sil z těchto staveb nebo zařízení a vést
v dôsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu.
2. Zvláštní ochrana před útokem stanovená odstavcem 1
pozbude platnosti:
a) v případě přehrad nebo hrází pouze tehdy, používají-li se
pro jiné než své normální funkce a slouží-li k pravidelné,
významné a přímé podpoře vojenských operací a je-li takový
útok jediným možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu:
b) v případě atomových elektráren pouze tehdy, vyrábějí-li elektric-
kou energii pro pravidelnou, významnou a přímou podporu vo-
jenských operací a je-li takový útok jediným možným způsobem,
jak znemožnit takovou podporu;