- 7 -
Článek 16
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou
platnost.
Doporučení č. 156
Doporučení o ochraně pracovníků proti nebezpečí z povolání
způsobenému znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pra-
covištích
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do
Ženevy a tam se sešla dne 1. července 1977 na svém 63. zase-
dání,
majíc na zřeteli úmluvy a doporučení, které se věci týkají,
zejména doporučení o ochraně zdraví pracovníků, 1953; do-
poručení o závodních zdravotnických službách, 1959; úmluvu
a doporučení o ochraně proti záření, 1963; úmluvu a doporu-
čení o ochranných zařízeních na strojích, 1963; úmluvu
o dávkách při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
1964; úmluvu a doporučení o hygieně (obchod a kanceláře),
1964; úmluvu a doporučení o benzenu, 1971, a úmluvu a do-
poručení o rakovině z povolání, 1974
rozhodnuvší přijmout některé návrhy týkající se pracovního
prostředí: znečištění vzduchu, hluku a vibrací, jež jsou
čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovuvší, že tyto návrhy budou mít formu doporučení doplňu-
jícího úmluvu o pracovním prostředí (znečištění vzduchu,
hluk a vibrace), 1977,
přijímá dne 25. června 1977 toto doporučení, které bude ozna-
čováno jako
doporučení o pracovním prostředí (znečištění
vzduchu, hluk a vibrace), 1977.
- 2 -
I. Rozsah působnosti
1. (1) Ustanovení úmluvy o pracovním prostředí (znečiš-
tění vzduchu, hluk a vibrace), 1977, a tohoto doporučení by
se měla pokud možno vtahovat na všechna odvětví hospodářské
činnosti.
(2) Měla by být učiněna opatření, aby nezávislým pra-
covníkům byla zajištěna na pracovištích obdobná ochrana, jakou
stanoví úmluva o pracovním prostředí (znečištění vzduchu,
hluk a vibrace), 1977, a toto doporučení.
II. Preventivní a ochranná opatřeni
2. (1) Příslušný orgán by měl stanovit povahu, četnost
a jiné podmínky pro sledováni znečištění vzduchu, hluku
a vibrací na pracovištích, prováděného na zodpovědnost za-
městnavatele.
(2) Zvláštní kontroly, pokud jde o něze expozice sta-
novené v článku 8 úmluvy o pracovním prostředí (znečištění
vzduchu, hluk a vibrace), 1977, by se měly provádět na pra-
covištích, kdykoli jsou stroje nebo zařízení dávány do uží-
vání nebo byly podstatně změněny nebo jsou zaváděny nové pra-
covní postupy.
3. Mělo by být povinností zaměstnavatele, aby dohlížel
na to, aby přístroje, které ukazují úroveň znečištění vzdu-
chu, hluku a vibrací na pracovišti, byly pravidelně prohlí-
ženy, udržovány a cejchovány.
- 3 -
4. Písemnosti týkající se dozoru nad pracovištěm, jakož
i prohlídek, údržby a cejchování přístrojů a materiálů uži-
tých k tomuto účelu by měly být přístupny pracovníkům nebo
jejich zástupcům a inspekčním orgánům.
5. Látky zdraví škodlivé nebo jinak nebezpečno, které
by se mohly dostat do ovzduší na pracovišti, by měly být
pokud možno nahrazeny látkami méně
škodlivými nebo neškod-
nými.
6. Pracovní postupy spojené se znečištěním vzduchu nebo
vyvolávající hluk nebo vibrace, tak jak jsou vymezeny v
člán-
ku 3 úmluvy o pracovním prostředí (znečištění vzduchu, hluk
a vibrace), 1977, by měly být pokud možno nahrazeny pracov-
ními postupy, které vyvolávají jen v malé míře nebo vůbec
ne znečištění vzduchu, hluk nebo vibrace.
7. Příslušný orgán by měl stanovit látky, jejichž výroba,
dodávání nebo užívání na pracovištích by mělo být zakázáno
nebo vázáno na jeho výslovné povolení, které by uložilo ur-
čitá preventivní nebo ochranná opatřeni.
8. (1) Ve vhodných případech příslušný orgán by měl schvá-
lit normy stanovící výši emisi pro stroje a zařízeni, pokud
jde o znečištění vzduchu, hluk a vibrace.
(2) Takovým normám by mělo být vyhověno:
a) projektovými opatřeními;
b) vestavěnými zařízeními;
c) technickými opatřeními při instalaci.
(3) Odpovědnost za to, že bude vyhověno těmto normám,
by mel mít výrobce nebo dodavatel strojů nebo zařízení.
9. Výroba, dodávání nebo užívání strojů a zařízení, jež
by podle nejnovějších technických poznatků nevyhovovaly po-
žadavkům bodu 8 tohoto doporučení, by měly, je-li toho tře-
ba, podléhat schválení příslušného orgánu, který by se doža-
doval provedení jiných "vhodných technických a správních
- 4 -
ochranných opatření.
10. Ustanovení bodů 8 a 9 tohoto doporučení by neměla
v žádném případě zbavit zaměstnavatele zodpovědnosti podle
článku 6 úmluvy o pracovním prostředí (znečištění vzduchu,
hluk a vibrace), 1977.
11. Zaměstnavatel by měl dohlížet na to, aby se stroje
a zařízení pravidelně prohlížely a udržovaly z hlediska
emise škodlivých látek, prachu, hluku a vibrací.
12. Jestliže to vyžaduje ochrana zdrávi pracovníků,
příslušný orgán by měl zavést schvalovací řízení pro
osobní
ochranné prostředky.
13. Podle článku 9 b) úmluvy o pracovním prostředí (zne-
čištění vzduchu, hluk a vibrace), 1977, příslušný orgán by
měl podle povahy případu stanovit nebo podporovat po pre-
jednání s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků snížení
doby expozice vhodnými systémy nebo způsoby organizace prá-
ce, včetně zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy.
14. Při stanovení potřebných opatření pro předcházení
znečištění vzduchu, hluku a vibraci a jejich snižování na
pracovištích, příslušný orgán by měl přihlédnout ke směrni-
cím pro praxi nebo nejnovějším příručkám vypracovaným Mezi-
národním úřadem práce a k závěrům schůzek znalců, pokud by
je svolal Mezinárodni úřad práce, jakož i k informacím
od jiných příslušných organizaci.
15. Při stanovení opatření pro předcházení znečištění
vzduchu, hluku a vibracím na pracovištích a jejich snižová-
ní příslušný orgán by měl přihlížet k souvislostem mezi
ochranou pracovního prostředí a ochranu životního prostře-
dí vůbec
- 5 -
III. Dohled nad zdravím pracovníků
16. (1) Dohled nad zdravím pracovníků stanovený v článku
11 úmluvy o pracovním prostředí (znečištění vzduchu, hluk
a vibrace), 1977, by měl zahrnovat v případech stanovených
příslušným orgánem:
a) preventivní vyšetření pro přijetí do zaměstnání,
b) periodická vyšetření v přiměřených intervalech,
c) biologické nebo jiné zkoušky nebo šetření potřebné pro
vyhodnocení expozice pracovníka a pro dohled nad jeho
zdravotním staven,
d) lékařské vyšetření, biologické nebo jiné zkoušky a šetře-
ni po ukončení činnosti, na něž by pracovnici, pokud je
toto ze zdravotního hlediska třeba, měli mít nárok pravi-
delně po delší dobu.
(2) Příslušný orgán by měl požadovat, aby výsledky
těchto vyšetření a zkoušek byly sdělovány pracovníku a pokud
to žádá, jeho ošetřujícímu lékaři.
17. Dohled nad zdravotním stavem stanovený v bodě 16 by
se měl běžně provádět v pracovní době a neměl by být spojen
s výlohami pro pracovníky.
18. (1) Příslušný orgán by měl vypracovat systém záznamů
zdravotnických údajů získaných při provádění odstavce 16
a stanovit způsob jejich zaznamenávání. Mělo by být stanove-
no, že takové údaje mají být uschovány po přiměřenou dobu,
aby jich bylo možno použít za podmínek, které umožňují iden-
tifikovat osobu pro epidemiologický nebo jiný výzkum jen
příslušným orgánem.
(2) V mezích stanovených příslušným orgánem, měly by
být zaznamenávány údaje o expozici pracovníků, znečištění
vzduchu, hluku a vibracím na pracovištích.
- 6 -
19. Jestliže není ze zdravotních důvodů vhodné, aby pra-
covník pracoval na místě, kde je vystaven znečištěnému
vzduchu, hluku nebo vibracím, mělo by být podle vnitrostát-
ní praxe a podmínek učiněno vše, aby byl převeden na jinou
vhodnou práci a aby mu byl zajištěn jeho předchozí příjem
dávkami sociálního zabezpečení nebo jiným způsobem.
20. Opatření pro provedení tohoto doporučení by se ne-
měla nepříznivé dotknout práv pracovníků na poli sociální-
ho zabezpečení nebo sociálního pojištění.
IV. Odborná výchova, informování a výzkum
21. (1) Příslušný orgán by měl učinit opatření pro pod-
poru odborné výchovy a informovanosti všech zúčastněných
osob o předcházení existujících a možných rizik zaměstnání
ze znečištění vzduchu, hluku a vibrací na pracovištích
a o jejich snižováni, jakož i pokud jde o ochranu proti
těmto rizikům.
(2) Zástupci pracovníků v podniku by'měli být předem
informování o projektech, opatřeních a rozhodnutích, jež
by mohly mít škodlivé následky na zdraví pracovníků, pokud
jde o znečištění vzduchu, hluk a vibrace na pracovištích,
a tyto projekty, opatření a rozhodnutí by měly být s nimi
předem projednány.
(3) Před přikázáním na práci, která by je mohla vy-
stavit rizikům ze znečištění vzduchu, hluku nebo vibrací,
pracovníci by měli být zaměstnavatelem informováni o ri-
zikách, bezpečnostných opatřeních a ochraně zdraví, jakož
i možnostech použit lékařských služeb.
- 7 -
22. (1) Příslušný orgán by měl v úzké spolupráci s orga-
nizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, prosazovat, podporo-
vat a podněcovat výzkum, pokud jde o předcházení znečištění
vzduchu, hluku a vibracím na pracovištích a jejich snižová-
ní, a to popřípadě za podpory mezinárodních a vnitrostát-
ních organizací.
(2) Všechny zúčastněno osoby by měly být informovány
o cílech a výsledcích takových výzkumů.
23. Organizace zaměstnavatelů a pracovníků by měly uči-
nit konkrétní opatření, aby byly uskutečněny programy in-
formovanosti a odborné výchovy, pokud jde o předcházení
existujících a možných rizik zaměstnání ze znečištění vzdu-
chu, hluku a vibrací na pracovištích a jejich snižování,
jakož i pokud jde o ochranu proti takovým rizikům.
24. Zástupcům pracovníků v podnicích by měla být dána
bez ztráty výdělku příležitost a poskytnut potřebný čas
k tomu, aby sehráli aktivní úlohu při předcházení a snižo-
vání rizik zaměstnání ze znečištění vzduchu, hluku a vibra-
cí na pracovištích, jakož i při ochraně proti těmto rizi-
kům. K tomu účelu by měli mít právo obrátit se o pomoc na
uznané odborníky, které si vybrali.
25. Měla by být učiněna potřebná opatření ohledně každé
látky užívané na pracovišti, která může být škodlivá pro
zdraví nebo nebezpečná v jiném směru, aby byly k dispozici
přiměřené informace pokud jde:
a) o výsledky všech zkoušek, týkajících se takové látky;
b) o podmínky, jež musí být splněny, aby taková látka správ-
ně užitá neohrožovala zdraví pracovníků.
- 8 -
V. Prováděcí ustanovení
23. Každý členský stát by měl:
a) zákonodárnou cestou nebo jiným způsobem odpovídajícím
vnitrostátní praxi a podmínkám učinit potřebná opatřeni,
včetně sankci pro provedení ustanovení tohoto doporuče-
ní;
b) pověřit vhodné inspekční orgány kontrolou, jak se prová-
dějí ustanovení tohoto doporučení, nebo prověřit, že je
zajištěna vhodná inspekce.
c) snažit se jednat v tomto smyslu tak rychle, jak to umož-
ňují vnitrostátní podmínky.
27. Při provádění ustanovení tohoto doporučení příslušný
orgán by měl jednat po projednání s nejrepresentativnějšími
organizacemi zúčastněných zaměstnavatelů a pracovníků a popř.
též s organizacemi výrobců, dodavatelů a dovozců.
28. (1) Ustanovení tohoto doporučení týkající se návrhů,
konstrukce a dodávek strojů a zařízení vyhovujících schvá-
lené normě by měla být ihned použita na nově zkonstruované
stroje a zařízení.
(2) Ihned jakmile to bude možné, příslušný orgán by
měl s přihlédnutím k povaze strojů a zařízení stanovit při-
měřené lhůty pro provedení změn na existujících strojích
a zařízeních.
Doporučení 157
Doporučení o zaměstnání a pracovních a životních podmínkách
ošetřovatelského personálu
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla správní radou Mezinárodního úřadu práce svolána
do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1977 na svém 63. zasedání,
uznávajíc důležitou úlohu, kterou má ošetřovatelský personál spo-
lu s ostatními pracovníky ve zdravotnictví, při ochraně a zlep-
šování zdraví a blahobytu obyvatelstva,
zdůrazňujíc, že je nutné rozvíjet zdravotnické služby spoluprací
mezi vládami a zúčastněnými organizacemi pracovníků a zaměstna-
vatelů s cílem zajistit pro společnost ošetřovatelské služby
odpovídájící jejím potřebám,
konstatujíc, že současná situace ošetřovatelského personálu v mno-
ha zemích, charakterizovaná nedostatkem kvalifikovaných pracov-
níků a inokdy nevhodným využíváním stávajícího personálu, je
překážkou pro rozvoj výkonných zdravotnických služeb,
připomínajíc, že ošetřovatelský personál je chráněn mnohými mezi-
národními pracovními úmluvami a doporučeními, jež stanoví vše-
obecné normy týkající se zaměstnání a pracovních podmínek jako
jsou instrumenty o diskriminaci, svobodě odborů a právu na ko-
lektivní vyjednávání, o dobrovolném smírčím a rozhodčím řízení,
pracovní době, každoroční placené dovolené a placeném studij-
ním volnu, o sociálním zabezpečení a sociálních službách, o
ochraně mateřství a ochrání zdraví,
berouc v úvahu, že vzhledem ke zvláštním podmínkám, za nichž je
vykonáváno ošetřovatelské povolání, je vhodné doplnit tyto
obecné normy zvláštními normami pro ošetřovatelský personál,
které by mu zajišťovaly postavení odpovídající jeho poslání
ve zdravotnictví a pro něj přijatelné,
poznamenávajíc, že níže uvedené normy byly vypracovány ve spolu-
práci se Světovou zdravotnickou organizací a že tato spoluprá-
ce bude pokračovat za účelem jejich prosazení a zajištění je-
jich provádění,
- 2 -
rozhodnuvší přijmout některé návrhy týkající se zaměstnání
a pracovních a životních podmínek ošetřovatelského personálu,
jež jsou šestým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivší, že tyto návrhy budou nit formu mezinárodního doporu-
čení,
přijímá dne 21. června 1977 toto doporučení, které bude označová-
no jako Doporučení o ošetřovatelském personálu, 1977;
I. Oblast působnosti
1. Pro účely tohoto doporučení výraz "ošetřovatelský personál"
zahrnuje všechny kategorie osob, které poskytuji ošetřovatelskou
péči a služby.
2. Toto doporučení se vztahuje na veškerý ošetřovatelský per-
sonál, ať pracuje kdekoli.
3. Příslušný orgán může po projednáni se zúčastněnými organi-
zacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud takové organizace exis-
tují, přijmout zvláštní ustanovení pro ošetřovatelský personál,
který poskytuje služby na základe dobrovolnosti; tato ustanoveni
by neměla být v rozporu s ustanoveními částí II., III., IV, a IX,
tohoto doporučení.
II. Politika na poli ošetřovatelských služeb a ošetřo-
vatelského personálu
4. (1) Každý členský stát by měl způsobem vyhovujícím vnitro-
státním podmínkám přijmout a provádět politiku na poli ošetřova-
telských služeb a ošetřovatelského personálu, která by v rámci
všeobecného zdravotnického programu, směřovala k zajištění ošetřo-
vatelské péče takové jakosti a v takovém rozsahu, jež je nutná
k tomu, aby zdravotní úroveň obyvatelstva dosáhla co nejvyšší
- 3 -
možné úrovně s přihlédnutím ke zdrojům použitelným pro celko-
vou zdravotnickou péči.
(2) Tato politika by měla:
a) být koordinována se zásadními opatřeními týkajícími se dal-
ších stránek zdravotnictví a ostatních pracovníků ve zdra-
votnictví, a to po projednání se zástupci těchto pracovníku;
b) zahrnovat přijetí právních předpisů, které by upravovaly
studium, výcvik a výkon ošetřovatelského povolání, jakož i
přizpůsobení těchto právních předpisů rozvoji kvalifikač-
ních požadavků a zodpovědnosti požadovaných na ošetřovatel-
ském personálu, aby mohl plnit požadavky ošetřovatelských
služeb;
c) obsahovat opatření, která mají:
i) usnadnit účinné využívání ošetřovatelského personálu
v národním měřítku;
ii) podporovat plné využití jeho kvalifikace v různých zaříze-
ních, oblastech a sektorech, kde je zaměstnáván;
d) být vypracována po projednání se zúčastněnými organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků.
5. (1) Měla by být učiněna opatření po projednání se zúčast-
něnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků za účelem vy-
tvoření racionální struktury ošetřovatelského personálu, zařa-
zením jeho členů do omezeného počtu kategorii, stanovených podle
kritérií odpovídajících vzděláni a výcviku, úkolům a způsobilos-
ti.
(2) Tato struktura může zahrnovat v souladu s vnitrostát-
ní praxí následující kategorie:
a) diplomovaný ošetřovatel, mající vzdělání a výcvik uznané za
nutné pro zajišťování vysoce obtížných a odpovědných úkolů
a oprávněný je vykonávat;
b) pomocný ošetřovatel, mající minimální vzdělání a výcvik uzna-
ném za nutné pro zajišťování méně obtížných úkolů, popřípa-
dě pod dohledem diplomovaného ošetřovatele a oprávněný je vy-
konávat;
- 4 -
c) pomocník ošetřovatele, který získal předběžné vzdělání nebo
výcvik, nebo oboji na pracovišti, což mu dovoluje vykonávat
některé vymezené úkoly pod dohledem diplomovaného nebo po-
mocného ošetřovatele.
6. (1) Úkoly ošetřovatelského personálu by mely být stanoveny
podle stupně požadované schopnosti usuzování, oprávnění rozho-
dovat, obtížnosti úkolů ve vztahu k jiným úkolům, požadované
výrovno odborné kvalifikace a stupně odpovědnosti za poskytované
ošetřovatelské služby.
(2) Z toho vyplývající rozčlenění by melo sloužit k zajiš-
tění větší jednotnosti zaměstnanecké struktury v různých zaříze-
ních, oblastech a sektorech, kde je zaměstnáván ošetřovatelský
personál
(3) Ošetřovatelský personál dané kategorie by neměl nahra-
zovat ošetřovatelský personál vyšší kategorie, s vy jinakou přípa-
dů zvláštní naléhavosti, a to jen dočasné a za podmínky, že je
dostatečně vycvičen nebo má dostatek zkušenosti a obdrží prime-
řené mzdové vyrovnání.
III. Studium a výcvik
7. (1) Měla by být provedena opatření pro poskytování potřeb-
ných informací a rad o ošetřovatelském povolání osobám, které si
přeji vykonávat toto povoláni.
(2) Základní studium pro toto povoláni by případně mělo
být poskytováno v zařízeních patřících k všeobecnému systému
školství země a na obdobné úrovni jako studium určené pro srov-
natelné odborné skupiny povolání.
(3) Právní předpisy by měly vymezit základní požadavky
týkajicí se studia a výcviku a stanovit kontrolu (dohled) toho-
to studia a výcviku nebo zmocnit příslušný orgán nebo přísluš-
né zaměstnanecká a zaměstnavatelské svazy k jejímu provádění.
(4) Studium a výcvik ošetřovatelského personálu by měly
- 5 -
být organizovány s ohledem na uznávané společenské potreby
a s přihlédnutím ke zdrojům, které má ta která země k dispozi-
ci a koordinovány se studiem a výcvikem poskytovaným ostatním
pracovníkům ve zdravotnictví,
8. (1) Studium a výcvik ošetřovatelů by měly být jak teore-
ticky, tak prakticky, v souladu s programem oficiálně schvále-
ným příslušnými orgány.
(2) Praktický výcvik by mel být prováděn ve schválených
preventivních, léčebných, a rehabilitačních zařízeních a pod
dohledem kvalifikovaných ošetřovatelů.
9. (1) Délka základního studia a výcviku pro ošetřovatelské
povolání by měla vycházet z minimální úrovně vzdělání požado-
vaného pro přijetí k výcviku, jakož i z jeho cílů.
(2) Uznané základní studium a výcvik by měly mít dva
stupně:
a) pokročilý stupen, který je určen pro přípravu diplomovaných
ošetřovatelů, kteří mají potřebný široký a důkladný výcvik,
aby mohli poskytovat nejobtížnější ošetřovatelskou péči a
organizovat a zhodnotit ošetřovatelskou péči v nemocničních
zařízeních a ostatních zařízeních sloužících společnosti
v oblasti zdravotnictví; studenti přijatí ke studiu a výcvi-
ku tohoto stupně by měli dosahovat úrovně všeobecného vzdě-
lání požadovaného pro universitní studium;
b) méně pokročilý stupeň, který je určen pro přípravu pomocných
ošetřovatelů schopných vykonávat všeobecnou ošetřovatelskou
péči méně obtížnou, ale která současně vyžaduje technickou
odbornost a předpoklady pro lidské vztahy; studenti přija-
tí ke studiu a výcviku tohoto stupně by měli dosáhnout co
nejvyššího nožného vzdělání v rámci škol II. stupně.
10. Moly by být organizovány programy vyššího studia pro
ošetřovatele, které by připravovaly ošetřovatelský personál
k nejvyšší odpovědnosti při poskytování ošetřovatelské péče
a služeb, v řízení ošetřovatelských služeb, při výchově ošet-
řovatelů, jakož i výzkum a rozvoj v ošetřovatelské oblasti.
- 6 -
11. Pomocnici ošetřovatele by měli dostat teoretický a prak-
tický výcvik vhodný pro jejich úkoly.
12. (1) Soustavné studium a výcvik na pracovišti i mimo ně by
se míly stát nedílnou součásti programu podle bodu 8, odstavce 1
tohoto doporučeni, aby si veškerý ošetřovatelský personál neustále
doplňoval znalosti a zvyšoval odbornost a mohl získávat a použí-
vat nových názorů a techniky v oblasti ošetřovatelské péče a s tím
souvisejících nauk.
(2) Toto soustavné studium a výcvik by měly zahrnovat pro-
gram podporující odborný růst pomocníků ošetřovatelů a pomocných
ošetřovatelů.
(3) Toto soustavné studium a výcvik by měly rovněž zahrnovat
programy usnadňující návrat do zaměstnání po období jeho přerušeni.
IV. Výkon povolání
13. Právní předpisy týkající se výkonu ošetřovatelského povo-
lání by měly:
a) stanovit předpoklady pro výkon ošetřovatelského povolání pro
diplomované ošetřovatele a pomocné ošetřovatelů, a v ženich
kde vysvědčení osvědčující stupeň poradovaného vzdělání a výc-
viku nedává bez dalšího právo vykonávat povolání, zmocnit orgán,
v němž jsou zástupci ošetřovatelského personálu, aby takové opráv-
nění vydával;
b) vyhradit výkon povolání pro osoby, které jsou k němu náležitě
oprávněny;
c) být podle potřeby revidovány a přizpůsobovány v souladu s po-
krokem a bernou praxí v povolání.
14. Normy týkající se ošetřovatelské praxe by měly být koordi-
novány s normami ostatních povolání ve zdravotnictví.
- 7 -
15. (1) Ošetřovatelský personál by neměl být zaměstnáván
úkoly, které překračují jeho kvalifikaci a oprávnění.
(2) Nejsou-li někteří jednotlivci z ošetřovatelského per-
sonálů kvalifikováni pro úkoly, které již vykonávají, měly by
být co nejdříve vyškoleni, aby získali požadovanou kvalifikaci
a jejich odborná příprava pro tento účel by měla být usnadněna.
16. Měla by se věnovat pozornost opatřením, která by mohla vy-
volat občanskoprávní odpovědnost ošetřovatelského personálu při
výkonu jeho činnosti.
17. Veškeré disciplinární směrnice platné pro ošetřovatelský
personál by měly být vydány za účasti zástupců tohoto personálu
a měly by mu zaručovat spravedlivé rozhodnutí a vhodné opravné
prostředky, včetně práva být zastupován osobou podle vlastního
výběru na všech stupních řízení a způsobem odpovídajícím národním
podmínkám.
18. Ošetřovatelský personál by měl mít možnost požadovat zproš-
tění od výkonu některých úkolů, aniž by za to byl jakýmkoliv způ-
sobem poškozován, v případě, že tyto úkoly jsou v rozporu s jeho
náboženským, mravním nebo etickým přesvědčením, pokud včas vyro-
zumí své nadřízené o svých námitkách, tak aby mohla být provede-
na potřebná náhradní opatření a nebyla dotčena nezbytná péče o
pacienty.
V. Účast
19. (1) Měla by být učiněna opatřeni, která by podporovala -
účast ošetřovatelského personálu na plánování a na rozhodováni tý-
kající se vnitrostátní politiky ve zdravotnictví vůbec a těch
zejména, které se týkají jejich povolání, na všech úrovních a pod-
le metod odpovídajících vnitrostátním podmínkám.
(2) Zejména:
a) kvalifikovaní zástupci ošetřovatelského personálu nebo organi-
- 8 -
zací, které jej zastupují, by se měli účastnit vypracování
a uskutečňování politiky a všeobecných zásad týkajících se
ošetřovatelského povolání, zvláště pokud jde o studium, vý-
cvik a výkon povolání;
b) zaměstnanecké a pracovní podmínky by mely být stanoveny jedná-
ním mezi zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků;
c) urovnání sporů v souvislosti se stanovením podmínek zaměstná-
ní by mílo být
řešeno jednáním mezi stranami nebo soudním ří-
zením dávajícím záruky nezávislosti a nestrannosti, jako Je.
zprostředkování a smírčí nebo rozhodci řízení, aby se organi-
zace zastupující ošetřovatelský personál nemusely obracet k
dalším prostředkům, jimiž normálně disponuji organizace ostat-
ních
kategorií pracovníků na obranu svých legitimních zájmů;
d) v zařízeních, kde je zaměstnán ošetřovatelský personál nebo
jeho zástupci, ve smyslu článku 3 úmluvy o zástupcích pracov-
níků, 1971, by se měli podílet způsobem odpovídajícím povaze
problémů na rozhodnutích týkajících se života ošetřovatelského
personálu v zaměstnání.
20. Zástupci ošetřovatelského personálu by měli požívat ochra-
ny stanovené úmluvou a doporučením o zástupcích pracovníků, 1971.
VI. Postup v zaměstnání
21. (1) Měla by být učiněna opatření, aby ošetřovatelskému
personálu byla poskytnuta rozumná perspektiva na postup v zaměst-
nání, vytvořením dostatečně různorodých a dostupných možností na
postup v povolání, na dosažení vedoucích míst v oblastech ošetřo-
vatelské péče a služeb, na správě ošetřovatelských služeb, při
vzděláváni ošetřovatelů, jakož i ve výzkumu a rozvoji na úseku
ošetřovatelství a stanovení služebního postupu a struktury odměn.
za práci, které berou zřetel na převzetí funkci se zvýšenou zod-
povědností a jež vyžadují větší odborné znalosti a větší jistotu
odborného rozhodování.
(2) Tato opatření by měla rovněž brát zřetel na důležitost
činností, které zahrnují přímý styk s nemocnými a veřejností.
- 9 -
22, Měla by být učiněna opatření, aby ošetřovatelskému perso-
nálu byly poskytnuty rady a informace o výhledech na postup v za-
městnání
a případně o návratu do zaměstnání po jeho přerušení.
23. Měl by být brán zřetel na předcházející zkušenost v ošet-
řovatelském povolání
a k délce jeho přerušení pro stanovení stup-
ni, na némž by měl být zaměstnán ošetřovatelský personál vracejí-
cí se do zaměstnání po období přerušení.
24. (1) Ošetřovatelskému personálů, který si přeje a je schop-
ný sledovat programy stálého vzdělávání a výcviku, by za tím úče-
lem měly být poskytovány úlevy.
X
(2) Tyto úlevy by měly zahrnovat přiznáni placeného, nebo
neplaceného studijního volna, úpravu pracovní doby a placení nákla-
dů na studium nebo výcvik; kdykoliv to je možné, ošetřovatelskému
personálu by mělo být poskytnuto placené studijní volno podle úmlu-
vy o placeném studijním volnu, 1974.
(3) Zaměstnavatelé by měli poskytovat personál a potřebné
prostředky pro výcvik ošetřovatelského personálu při zaměstnání,
nejlépe na pracovišti,
VII. Odměna
25. (1) Odměna ošetřujícího personálu by měla být stanovena
na úrovni odpovídající jejich sociálně ekonomickým potřebám, kva-
lifikaci, odpovědnosti, úkolům a zkušenostem, které přihlíží k po-
žadavkům a rizikům vlastním tomuto povolání a jež bude s to na pra-
covníky působit tak, aby vstoupili do tohoto povoláni a v něm
setrvali.
(2) Úroveň odměn by měla být srovnatelná s úrovní odměn
ostatních povolání vyžadujících obdobné nebo stejné kvalifikace
a spojených s obdobnou nebo stejnou zodpovědnosti
- 10 -
(3) Úroveň odměn ošetřovatelského personálu a obdobnými
nebo stejnými úkoly a pracovními podmínkami, by měly být srovnatel-
né bez, ohledu na to, v kterých zařízeních, oblastech nebo úsecích
ošetřovatelský personál pracuje.
(4) Odměna by měla být čas od času upravována se zřetelem
na změny životních nákladů a všeobecná zvyšováni životní úrovni
v zemi.
(5) Odměna ošetřovatelského personálu by Měla být stanove-
na především kolektivními smlouvami.
26. Stupnice odměn by měly být stanoveny s přihlédnutím ke
členění úkolů a odpovědností doporučenému v bodech 5 a 6 tohoto
doporučení a podle zásad pro postup v zaměstnání uvedených v bode
21 tohoto doporučení.
27. Ošetřovatelskému personálu pracujícímu za zvlášť obtížných
podmínek by měla být se zřetelem k tomu poskytnuta náhrada v pe-
nězích.
28. (1) Celá odměna by měla být vyplácené v hotovosti.
(2) Srážky z platu by měly být přípustné pouze podle pod-
mínek a v mezích předepsaných vnitrostátním zákonodárstvím nebo
stanoveny kolektivní
zmluvou nebo rozhodčím výrokem.
(3) Ošetřovatelský personál by měl svobodné rozhodovat,
zda bude nebo nebude používat služeb poskytovaných zaměstnava-
telem.
29. Zaměstnavatel by měl ošetřovatelskému personálu zdarma
poskytovat a udržovat pracovní oděvy, ošetřovatelské potřeby,
dopravní prostředky a další potřeby, která zaměstnavatel vyža-
duje nebo jsou potřebná k vykonáváni práce.
- 11 -
VIII. Pracovní doba a doba odpočinku
30. Pro účely tohoto doporučení:
a) výraz "normální pracovní doba" označuje počet hodin stanove-
ný v každé zemi právními předpisy, kolektivními smlouvami,
rozhodčím výrokem nebo podle nich;
b) výraz "přesčasové hodiny" označuje pracovní hodiny odpracova-
né mimo normální pracovní dobu;
c) výraz "pracovní pohotovost" označuje dobu, kdy personál je na
pracovišti nebo mimo pracoviště k dispozici zaměstnavateli,
aby na jeho výzvu v případe potřeby nastoupil práci;
d) výraz "obtížné hodiny" označuje pracovní hodiny odpracované
mimo normální pracovní hodiny a pracovní dny ostatních
obyva-
tel.
31. Jako pracovní doba by měla být počítána doba, během níž
je ošetřovatelský personál k dispozici zaměstnavateli, například
čas potřebný pro organizováni práce a pro přijímání a vydáváni
instrukcí, s výhradou připadaných zvláštních ustanovení o pracov-
ní pohotovosti.
32. (1) Normální týdenní pracovní doba ošetřovatelského perso-
nálu by neměla být delší než pracovní doba všech ostatních pra-
covníků v zemi.
(2) V zemích, kde normální pracovní týden všech pracujících
překračuje čtyřicet hodin, by měla být učiněna opatření k jeho
postupnému, ale pokud možno nejrychlejšímu snížení na tuto úroveň
pro ošetřovatelský personál, bez snížení mzdy v souladu s bodem
9 doporučení o snížení pracovní doby, 1962.
33. (1) Normální délka denní pracovní doby by neměla překračo-
vat osm po sobě jdoucích hodin s výjimkou případů, kdy právní
předpisy, kolektivní smlouvy, pracovní řády nebo rozhodčí výro-