Úterý 26. června 1984

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Janu Němcovi. Slovo má poslankyně Marie Dubská, připraví se poslanec Milan Mráz.  

Poslankyně Marie Dubská: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, nové progresívní technologie, výrobní postupy, růst strojní a mechanizační technologie, zavádění pásových a proudových výrob zvyšuje produktivitu práce, snižuje tělesnou námahu, ale současně přináší nová pracovní rizika. Negativním působením jevů - především hluku, vibrací, otřesů, jednostranných pohybů a úkonů ovlivňuje zdraví pracujících. Vyšší požadavky na psychickou zátěž potom ovlivňují nejen výkon pracujících, ale často samotný vztah k vykonávané práci, nebo profesi.

Z tohoto důvodu byla a je proto otázkám péče o zdraví pracujících resortu průmyslu, stavebnictví, české geologie, ale i báňského úřadu, za spolupráce kolektivů lékařů, věnována zvýšená pozornost. V rámci systematické péče o zdraví pracujících, pracovní prostředí a podmínky, jsou na podnicích, výrobně hospodářských jednotkách, i resortech - zpracované plány a koncepce, ke stálému zdokonalování této oblasti.

Na zdravotní i preventivní péči je např. v resortu MP ČSR ročně vynakládáno kolem 16 miliónů Kčs investičních prostředků, z toho 10 miliónů v odvětvích chemického a sklářského průmyslu - vyznačujících se nejvyšším podílem pracovníků na rizikových pracovištích. Mimo to se další finanční částky věnují na vybavení zdravotních středisek a ošetřoven.

Ke zvýšení péče o zdraví pracujících byla v letech 1981 1983 např. realizována výstavba rehabilitačních středisek a zařízení v Bohdanči pro Syntézii Semtín, Luhačovice pro Gumotex Břeclav, Harrachov pro Crystalex, Gumotex Břeclav, Solo Sušice a další. Je připravena výstavba závodních zdravotnických zařízení v chemických závodech Sokolov, Kordáně Velká nad Veličkou, Koramo Kolín, Olšanských papírnách, Svitě Gottwaldov, závodech G. Klimenta v Třebíči, Sportu v Novém městě nad Metují, Dřevařských závodech Volary, Suchdol nad Lužnicí a dalších.

O to závažnější je poznatek, který jsem získala na podniku Osinek v Kostelci nad Orlicí - zpracovávajícím azbest. Tato surovina se řadí mezi látky způsobující onemocnění plic, možnost vzniku nádorů, včetně předčasného úmrtí. K řešení vážného stavu a postoupený ministerstvům průmyslu, práce a sociálních věcí ČSR. Dosud není znám účinný výsledek. Protože se pracující nadále domáhají řešení problémů, které s sebou azbestářská výroba nese, a i když vím, že to nebude zrovna jednoduché, je nutné, aby se provedlo urychlené provedení současně možných opatření ze strany MP, práce a sociálních věcí.

U resortu stavebnictví je zdravotní péče zabezpečována prostřednictvím vlastních nebo sdružených závodních zařízení, resortních i mimoresortních zařízení, a na území Prahy celoresortně Závodním ústavem národního zdraví. Od roku 1980 se postupně rozšiřuje i rehabilitační péče, prostřednictvím vlastních zařízení.

Specifičnost této oblasti ve stavebnictví spočívá v tom, že předpoklady k budování zdravotnických zařízení jsou dány především tam, kde je soustředěnost stavbařů. Naopak v odvětví výroby stavebních hmot je se zřizováním středisek problém, protože počet pracovníků neodpovídá stanoveným normám.

Ke konci roku 1983 pracovalo v resortních závodních zdravotnických zařízeních ministerstva průmyslu ČSR - 723 závodních lékařů. V resortním průměru tak připadalo na 1 závodního lékaře - 768 pracovníků. Nejvyšší vybavenost závodními lékaři vykazovaly v roce 1983 - VHJ Svit Gottwaldov 365 pracovníků na 1 závodního lékaře, Oděvní průmysl Prostějov 475, a VHJ Chemopetrol 570. Naopak nejnižší vybavenost 1381 pracovníků na 1 závodního lékaře vykazuje VHJ Polygrafický průmysl Praha, jehož podniky jsou rozmístěny z 80 % na území hlavního města Prahy.

V resortu stavebnictví ČSR je celkem 120 závodních zdravotnických zařízení, z toho 51 vlastních. Pracuje v nich 300 závodních lékařů, z toho 70 stomatologů. Největší vybavenost je v Severomoravském, Západočeském a Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Jihočeském.

Specifikou ve zdravotní péči je závodní ústav národního zdraví u VHJ Stavební závody Praha, který zabezpečuje léčebně preventivní péči pro 72 tisíc stavbařů, na území hlavního města v 35 ordinacích, v blízkosti staveb a provozů. Zkušenosti prokázaly nesporné přednosti tohoto zařízení a ukázaly směr dalšího vývoje komplexní závodní zdravotní péče v místech soustředěné investiční výstavby. Výsledky se projevují v klesající tendenci snižování celkového počtu dnů pracovní neschopnosti, a tím nespornými ekonomickými přínosy.

Dá se tedy říci, že se resorty průmyslu i stavebnictví o zdraví svých pracujících dobře starají, a to je myslím cenné. Proto je ve značném kontrastu skutečnost, že již takovou snahu nevyvíjejí k tomu, aby v potřebném množství zabezpečovaly potřeby resortu zdravotnictví jak v dodávkách surovin, materiálů, výrobků, tak v zajištění výstavby nemocnic a dalších léčebných a rehabilitačních zařízení.

Úzká spolupráce resortů zdravotnictví a průmyslu vede k postupnému zlepšování dodávek pro zdravotnictví. Nadále však přetrvávají problémy v dodávkách co do množství, jejich kvality a časového rozložení. Výrobní podniky dávají v řadě případů přednost vývozu před dodávkou pro zdravotnictví. Např. ohrožena je výroba nových moderních analgetik, jelikož není dodáván v potřebném množství a čase paracematol, nedostatečné dodávky jsou u kyseliny acetylosalicylové. Na obaly léků chybí např. fólie Durofol S, která se vyváží.

Stále nejsou v dostatečné výši a potřebném čase dodávány některé laboratorní chemikálie k zajištění správné léčby a rychlé diagnostiky. Zvláště závažná situace je v dodávkách rentgenologických filmů, kde minimální potřeba základních dvou typů je kryta z 93 % a ostatní typy rentgenologických filmů pro dovezenou rentgenovou techniku n. p. Fotochema nevyrábí. Potřeba zdravotnictví není kryta plně ani u obvazových materiálů z n. p. Rici a zdravotnických potřeb z plastických hmot z VHJ KOH-I-NOOR.

I když jsme si vědomi nutnosti vývozu a nezbytné nové výstavby, která by měla vyřešit zvýšení dodávek, se kterou je možné uvažovat až v 8. pětiletce, požádali jsme při jednání soudruha ministra o pomoc a maximální možné zabezpečení potřeb resortu zdravotnictví.  

Pokud jde o zdravotnické stavby dokončily jich organizace ministerstva stavebnictví 13 do konce roku 1983. Jde např. o polikliniku v Praze 4, Beroun, Bruntál, Vyškov, Židenice, vojenské nemocnice v Plzni, Porubě, zdravotní středisko Olomouc a další. Je rozestavěná celá řada objektů a další jsou připraveny k zahájení na rok 1985.

Přes určité zlepšení materiálně technické základny zdravotnictví, velmi složitá je situace v Praze. Generel rozvoje zdravotnictví hlavního města vyžaduje 1,8 desetin miliardy korun kapacit pro 8. pětiletku. Resort uvažuje zatím s 1,1 desetinou miliardy korun.

Vzhledem k tomu, že v dalším období bude mít zdravotnictví prioritu v nevýrobní sféře, doporučili jsme při jednání, aby s tímto faktem resort stavebnictví počítal ve svých plánech a koncepcích.

Velmi bychom přivítali iniciativu stavebních organizací k řešení kritického stavu základny zdravotnictví.

Stálo by za úvahu, zda by ministerstvo stavebnictví ČSR nemělo vzít zajištění zdravotnických akcí jako politický úkol a závazek k XVII. sjezdu KSČ. Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Marii Dubské. Slovo má poslanec Milan Mráz, připraví se poslanec Jiří Němec.

Poslanec RSDr. Milan Mráz: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, k problematice, kterou dnes schůze České národní rady projednává, chci připojit několik poznámek z hlediska Revolučního odborového hnutí, jemuž ze zákona náleží podílet se na řízení a kontrole péče o zdraví lidu.

Je proto logické, že se odbory svým způsobem podílejí i na realizaci řady úkolů, které bezprostředně vycházejí ze "Souboru opatření", přijatého ministerstvem zdravotnictví ČSR k základnímu zaměření a úkolům rozvoje péče o zdraví a rozpracovávajícího tvořivě závěry XVI. sjezdu KSČ.

Mám na mysli společné úkoly, které jsou přijímány koordinačními poradami předsedy České odborové rady, ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí ČSR a zasahují pochopitelně i do oblasti sociálního zabezpečení. Jsou zároveň konkrétní formou uskutečňování společných postupů, přijímaných každoročně předsednictvem České odborové rady a předsednictvem vlády České socialistické republiky.

Chtěl bych dnes ocenit pozitivní přístup obou resortů jak při stanovení společných úkolů, tak při jejich plnění, což se také promítá do výsledků, o nichž se hovoří ve zprávě vlády ČSR, kterou přednesl ministr zdravotnictví soudruh Prokopec. Zpráva se pochopitelně šířeji nezmiňuje o společném postupu a o spolupráci s ROH.

Dovolte mi proto se stručně zmínit alespoň o některých úkolech, jež jsou ve středu naší společné pozornosti.

Předně několik slov k problematice pracovní neschopnosti. Dlouhodobý vývoj pracovní neschopnosti není příznivý. Za minulý rok bylo kupříkladu v ČSR prostonáno více jak 80 miliónů kalendářních dnů. Denně chybělo na pracovištích téměř 220 000 pracovníků. To je proti roku 1974 skoro o 28 000 více. Jenom proti roku 1982 se počet pracovníků, kteří schází v pracovním procesu vzhledem k vysoké absenci pro nemoc a úraz zvýšil o více jak o 8000. Je proto třeba v souladu s opatřením předsednictva ÚRO a federální vlády z r. 1982 daleko důrazněji přistupovat k rozborům pracovní neschopnosti, věnovat jim a zejména kvalitě přijímaných závěrů trvalou pozornost.

Chtěl bych informovat, že na tomto úseku se podařilo už docílit v loňském roce určitého zlepšení. Rozbory podle citovaného opatření provedlo 82 % závodů. Přitom např. máme okresy jako je Tachov, Sokolov a Cheb kde byly rozbory předloženy ve všech organizacích, ve Frýdku-Místku v 98 %, v Uherském Hradišti v 96 % sledovaných závodů. Byl také beze zbytku splněn úkol zajistit provedení rozborů ve všech závodech s úvazkem půl lékařského místa a více. Je to výsledek důsledného proškolení odborného aktivu i hospodářských pracovníků, vyslání více jak dvanácti set členů správních komisí na pomoc základním organizacím. Značné rezervy jsou ovšem v kvalitě rozborů absence pro nemoc a úraz, kde se sice zvýšil podíl, můžeme říci dobře zpracovaných zpráv, avšak úroveň navržených a přijatých nápravných opatření je stále nedostatečná.

Podařilo se také prosadit předložení ročních rozborů pracovní neschopnosti státní zdravotní správou ve všech okresech a krajích a jejich náročné projednání v příslušných odborových orgánech za účasti pracovníků okresních a krajských ústavů národního zdraví, i příslušného národního výboru. Spolu s tím se v koordinačních poradách a předsednictvech odborových orgánů posuzoval také rozvoj závodních zdravotnických zařízení, kde se podíl pracovníků zabezpečených závodní zdravotní péčí zvýšil za loňský rok o 360 tis., tj. z 63,5 na 70,2 %. To je velký úspěch neboť tím bylo dosaženo splnění cíle, který byl vytýčen do konce roku 1985. Je to výsledek také soustavného tlaku a úsilí odborových orgánů a správ nemocenského pojištění.

Další významnou součástí projednávaných rozborů pracovní neschopnosti je zhodnocení úrovně postihování porušení léčebného režimu. Také na tomto úseku bylo - dá-li se to tak říci - do saženo pokroku a podíl porušení, který byl řešen krácením nebo odejmutím nemocenského, dosáhl za rok 1983 49,8 %, tj. v porovnání k roku 1982 zvýšení o 4,5 %. Pro další prohloubení a zkvalitnění činnosti na tomto úseku jsme v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví a Generální prokuraturou ČSR zpracovali nové směrnice, které dále upřesňují a zpřísňují platné postupy.

V roce 1982 a 1983 také pokračovalo ovlivňování vývoje pracovní neschopnosti po linii odborových svazů. V průběhu roku byly provedeny společné prověrky se státní zdravotní správou ve státním sektoru zemědělství a následná kontrola v organizacích vnitřního obchodu.

Dále byla provedena následná kontrola v závodech chemického, sklářského, polygrafického, papírenského průmyslu a tisku.  

Výsledky těchto prověrek a kontrol byly s potřebnými závěry za účasti státní zdravotní správy projednány v předsednictvu ČOR.

K zajištění komplexnosti v odborné péči o pracovní prostředí a k rozšiřování spolupráce hygienické služby s odborovými orgány a závodními lékaři je směrováno několik úkolů. Významným počinem bylo zejména vydání metodického pokynu ministerstva zdravotnictví ČSR k usměrňování plánů ozdravných opatření, který byl zpracován z našeho podnětu a v naší úzké spolupráci. Realizace těchto plánů, které jsou součástí ročních plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje a jednotné ovlivnění jejich obsahu, se jistě kladně promítne do dalšího zlepšování pracovního prostředí a může najít svůj odraz ve snižování pracovní neschopnosti.

Soudružky a soudruzi, přes řadu úspěchů, jichž bylo ve zdravotní péči dosaženo, chtěl bych zdůraznit, že v léčebně preventivní péči základním úkolem a problémem je - jak už bylo řečeno - stabilizace a zlepšení kvalifikace obvodních lékařů, zejména závodních. Zatímco soubor územních obvodních lékařů se poměrně dobře stabilizuje, u závodních lékařů je dosud poměrně značná fluktuace, výrazná zejména v Severočeském kraji. Jako důvod fluktuace se udává zejména charakter práce spojený s konfliktními situacemi a nepříznivé životní podmínky. Zdůrazňuje se i mnohdy problém feminizace souboru lékařů. V souvislosti s problematikou stabilizace je třeba poukázat na to, že stabilizace závodních lékařů je mnohdy zdánlivá proto, že "stabilizované" lékařky jsou na mateřské dovolené a na jejich místě není trvalý zástup, ale střídá se řada nemocničních lékařů, mnohdy bez potřebné kvalifikace a to pochopitelně má svůj odraz ve výši procenta pracovní neschopnosti.

V této souvislosti je třeba konstatovat, že obecně vzrostl již počet lékařů a atestací z oboru všeobecného lékařství, postrádáme však zjištění, jaký podíl z nich pracuje skutečně v obvodních službách, ať územních či závodních. Oba tyto problémy by zasluhovaly nejen zjištění, ale i trvalé sledování a řešení.  

Dalším stěžejním úkolem v ambulantní péči je stabilizace posudkových lékařů a posílení jejich kontrolní funkce v poskytování léčebně preventivní péče. Věková struktura souboru těchto lékařů není příznivá, cca jedna třetina je v důchodovém věku nebo tuto hranici již překročila. Přetrvává nezájem o práci v posudkové službě pro vysokou konfliktovost při jejím výkonu. O této záležitosti se zpráva nezmiňuje, ačkoliv jde z celospolečenského hlediska o významnou oblast činnosti zdravotnictví. Jeví se nám proto potřebné provádět každoročně podrobnou analýzu struktury souboru závodních a posudkových lékařů a provádět cílená opatření ke zlepšení jejich stabilizace i kvalifikace.

V celkovém řešení problematiky uvedené ve zprávě, je nutno podle našeho názoru považovat za důležité zlepšování organizace a řízení zdravotnictví a nahlížet na ně jako na trvalý proces.

Plně se ztotožňuji s nezastupitelnou úlohou národních výborů v této oblasti, které spravují absolutní většinu zdravotnických zařízení. Přesto jsme toho názoru, že společně s nimi nese odpovědnost i ministerstvo zdravotnictví.

Proto očekáváme např. promítnutí racionalizačních opatření, zaměřených na optimalizaci vnitřních struktur, včetně upřesnění funkcí a vztahových otázek, do připravované novely Směrnic o organizaci ústavů národního zdraví.

Pro řízení zdravotnických služeb, zejména pro rozhodovací proces, je důležitá automatizovaná soustava informací, dodávající možnost získávání komplexu zdravotních, sociálních, ekonomických i vědeckotechnických podkladů a údajů pro potřeby řízení zdravotnictví na všech organizačních stupních. Není nám známo, že by byla komplexně zhodnocena realizace metodických a prováděcích pokynů ministerstva zdravotnictví ČSR pro vytváření automatizované informační soustavy a automatizovaných systémů řízení. Bylo by proto účelné zhodnotit stav i účinnost jejich realizace právě v souvislosti s problematikou účinnějšího řízení ve zdravotnictví.

Závěrem mi, soudružky a soudruzi, dovolte, abych jménem Revolučního odborového hnutí ocenil péči ministerstva zdravotnictví ČSR a národních výborů všech stupňů o postupné zlepšování úrovně zdravotní péče o pracující.

Zejména si vážíme neformální spolupráce a trvalé součinnosti při řešení všech důležitých otázek, týkajících se zdraví pracujících. Jsme přesvědčeni, že v duchu závěrů XVI. sjezdu KSČ se nám podaří dále posunout úroveň preventivní činnosti, zejména provádění jednotných preventivních prohlídek, které se experimentálně ověřuje již delší dobu, výrazně zlepšit rehabilitační péči a společně více ovlivňovat pracovní i životní podmínky pracujících.

K tomu chceme v souladu s usnesením X. všeodborového sjezdu a Českého sjezdu ROH, které zdůraznilo zejména nezbytnost prohloubení vlivu odborových orgánů na realizaci zdravotní politiky, důsledně prosazovat doplnění lékařských míst a stabilizaci lékařů v závodních zdravotnických zařízeních, vyžadovat preventivní prohlídky pracujících ve stanoveném rozsahu, zřizování oddělení hygieny práce a pracovního lékařství v okresech a vybudování uceleného systému léčebné a pracovní rehabilitace.

Vedeme odborové orgány na závodech k užší a soustavnější spolupráci s vedením závodu a závodním lékařem v zájmu snižování nemocnosti a odstraňování jejich příčin. Stejně jako dosud budeme i nadále dbát na hospodárné vynakládání prostředků nemocenského pojištění a z porušování léčebného režimu vyvozovat důsledky.

V neposlední řadě orientujeme celkovou výchovnou práci odborů ve zdravotnictví na výrazné zvýšení kvality veškeré ošetřovatelské péče a na tuto oblast spolu s posilováním etiky socialistického zdravotnictví orientujeme i rozvoj iniciativy pracujících.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen, že dnešní jednání pléna České národní rady dále napomůže ke splnění všech úkolů a cílů, vyplývajících pro zdravotnictví ze závěrů XVI. sjezdu KSČ a Revoluční odborově hnutí k tomu chce v úzké součinnosti a spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a národními výbory výrazně přispět. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci dr. Milanu Mrázovi, slovo má poslanec Jiří Němec.

Poslanec Jiří Němec: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vycházíme-li z toho - a již dnes to bylo řečeno - že do souhrnu faktorů zásadně ovlivňujících zdraví našich občanů patří i kvalita výživy, životní prostředí a pracovní podmínky, potom se musí každý z nás i z členů vlády zamýšlet nad svým podílem na úrovni a perspektivě našeho zdravotnictví.

Z těchto hledisek bych chtěl říci několik poznámek k zemědělské a potravinářské výrobě. Požadavky na racionální a zdravou výživu se v současné době musí uplatňovat v úzké spolupráci zemědělců potravinářského průmyslu s veterinární, rostlinnou-lékařskou službou a samozřejmě s příslušnými obory zdravotních organizací, zejména s hygienickou službou. Podle mého názoru tato potřeba vyplývá z toho, že se ve světovém měřítku a také u nás více používá různých chemických látek v zemědělství k ochraně před škůdci a chorobami plodin, ale také k jejich výživě.

Množství pesticidů je u nás jedno z nejnižších v Evropě, a to ve srovnání s vyspělými kapitalistickými státy, ale i vůči řadě socialistických zemí.

Přestože množství je, jak jsem uvedl, nízké, nepřátelská propaganda často proti nám zneužívá některých našich zjištění a opatření, která děláme ve prospěch zdraví našich občanů. Kdyby byli alespoň trochu seriózní, co by asi měli říkat vůči zemím, kde je až dvojnásobná spotřeba průmyslových hnojiv a 3 - 4 násobná spotřeba pesticidů. Ale o tom oni "cudně" mlčí!

I když jsem pokládal za nutné na tuto skutečnost poukázat, chtěl bych zdůraznit, že pro nás je rozhodující pečovat při výrobě potravin o zdraví našeho lidu a hledat cesty, jak je zabezpečit. Proto pro nás nemohou být rozhodující nějaké řeči, které se opírají o nesprávně interpretovaná fakta a polopravdy.  

Pro nás, jako výrobce potravin, jsou důležité a směrodatné poznatky a požadavky na to, aby výroba potravin odpovídala racionálním kritériím, aby v nich nebyly látky, které sem nepatří a aby i z těchto hledisek sortiment potravin odpovídal způsobu života i namáhavosti práce.

Navíc se již několik let realizuje potřeba zabezpečovat a vyrábět potraviny pro určité skupiny obyvatel.

V období budování socialismu u nás byl vybudován a rozvíjen průmysl dětské a kojenecké výživy. V sedmdesátých letech se začalo s intenzívnější výrobou potravin pro různé diety. To vše je výrazem péče společnosti pro potřeby našich občanů.

Samozřejmě tím nechci říci, že je i v tomto směru vše v pořádku. Ve výboru pro zemědělství a výživu tyto věci sledujeme a chceme jim i do budoucna věnovat svoji pozornost. Ale to, co bylo vykonáno je třeba ocenit.

Dnes se ve světě i u nás hovoří o dusičnanech a dalších látkách v potravinách. Je to prostě aktuální tematika. Vědecké poznání pokročilo, a proto je možné stanovit, kolik jednotlivých vitamínů, bílkovin, uhlohydrátů a tuků je třeba pro správnou výživu vyrobit. Je možné s určitou přesností říci i kolik jednotlivých složek bílkovin, tj. aminokyselin a kolik jednotlivých druhů olejů, tj. kyselin zabezpečit. Neměli bychom tedy při zajišťování výroby potravin položit tyto konkrétní požadavky s cílem vyvinout maximální úsilí o jejich naplnění?

Myslím, že by to byl další pokrok při zabezpečování kvality ve výživě. Přitom však nemyslím, že to lze provést naráz a u všeho. Ale postupně podle úrovně vědeckého poznání takto věci zabezpečovat. Domnívám se, že u některých těchto kvalitativních ukazatelů bychom mohli přejít od doporučování a požadavků na minimalizaci a maximalizaci.

Možná, že to bude vyžadovat, aby se před příslušná vědecká pracoviště i organizátory výroby postavily požadavky na osvětlení a řešení pohybu určitých látek v potravinovém řetězci. Možná, že někde bude třeba důsledněji dbát o realizaci známých věcí.  

To dnes si netroufám říci, kolik toho a onoho. Rozhodně vsak pokládám za potřebné přejít k nové kvalitě konkretizace v této oblasti.

Snad tolik k otázkám vztahu výživa a zdraví.

Ve výboru pro zemědělství a výživu jsme se též zabývali otázkami zdravotní péče o pracující v zemědělství a lesním hospodářství. Společné v těchto oblastech je to, že jde převážně o péči věnovanou podle územního členění.

V zemědělství se v posledních letech začaly řešit otázky speciální zdravotní péče. V této souvislosti jsou budována zdravotní střediska v JZD. Naše poznatky ukazují, že se osvědčila a že by bylo dobré v jejich budování pokračovat.

U pracovníků lesního hospodářství je situace složitější. Řada problémů je dána tím, že pracoviště jsou rozptýlená. Navíc se zde zavádí speciální výrobní prostředky. Proto se objevují některé nové nemoci z povolání, jako například neurovazoneuróza. Také zabezpečování ochranných pracovních pomůcek v lesním hospodářství a zemědělství má řadu problémů. Domnívám se, že tyto věci budou vyžadovat zvýšenou pozornost.

Na závěr mi, soudružky a soudruzi, dovolte uvést několik poznatků z mého volebního obvodu.

Ukazuje se, že program zdravotní péče je důsledně rozpracován a plněn. Nedostatkem zůstává nízký počet dorostových lékařů a tím i zajištění zdravotní péče v oblasti dorostového lékařství.

U preventivní péče je důraz kladen na diagnostiku, důsledně je prováděno kontrolní vyšetření poinfarktových stavů v kardilogické poradně. Jsou v provozu a plně se osvědčily jednotky intenzívní péče při interních odděleních obou nemocnic.

Hlavní nedostatek spočívá v tom, že dosud není na okrese léčebna pro dlouhodobě nemocné pacienty a je nedostatek geriatrických sester v plánu. Tíha zdravotní i sociální péče leží na obvodních sestrách, pečovatelkách OSVaZ a ONV.

Mohu říci, že nejlépe je plněn program v péči o matku, kde preventivní a léčebná složka je rozpracována do detailů. Od letošního roku bude tato péče rozšířena o cytologická vyšetření v rámci preventivních vyšetření žen. Toto má být zajišťováno zdravotnickými zařízeními vyššího typu.

Počet obvodů a závodů - závodních ordinací - t. č. plně vyhovuje potřebám okresu, bude však nutno postupně přizpůsobovat spádovost tak, aby dostupná péče nejen ambulantní, ale i lůžková byla pro občany a pracující ekonomická a časově nenáročná.

Problémem okresu však je roztříštěnost zdravotnických zařízení, (dvě nemocnice I. typu, 4 polikliniky). Tento problém se bude postupně řešit po schválení perspektivní sítě zdravotnických služeb do roku 1990 atd. Je třeba vzít v úvahu, že OÚNZ Nymburk zajišťuje zdravotní péči pro cca 94 tis. obyvatel. Okres je však prostorově rozlehlý a byl vytvořen z původních dvou okresů. Toto nese problémy, nejen ekonomické, ale i provozní.

Zkvalitňování zdravotnické výchovy má dvě stránky. Pozitivní, že občané hlavně pomáhají v rámci prevence a včas, v případě prvních příznaků choroby navštěvují lékaře. Negativní v tom smyslu, že vzniká velké množství zdravotníků - amatérů a samoléčitelů. Dále se stává problematickou zdravotní výchova ve státních sdělovacích prostředcích, kde jsou zdůrazňovány špičkové úspěchy našeho zdravotnictví, které nejsou všem plně dostupné, a to hlavně z kapacitních důvodů. Těžko se občané smiřují s tím, že dosud existují onemocnění, která nelze vyléčit.

Zdravotní výchova na našem okrese plní svůj úkol, používá dostupných sdělovacích prostředků a má velmi dobrou spolupráci se složkami NF. Rezervy jsou však v tom, že zdravotní výchovu méně používají terénní zdravotničtí pracovníci.

Tolik jsem, soudružky a soudruzi, pokládal za nutné říci k projednávané problematice. Děkuji za pozornost. /Potlesk./ 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP