Rezortu zahraničného obchodu odporučili prehĺbiť
väzbu častých zmien jeho úloh s ukazovateľmi
plánu tak, aby aj rozpočet rezortu bol čo
najviac reálnym nástrojom hospodárneho plnenia
úloh. V prípade Úradu pre vynálezy
a objavy vyslovili výbory odporučenie uvážiť
vybudovanie informačného centra k systému
informácií o vynálezoch s vybavením
zodpovedajúcou výpočtovou technikou.
Rezortu práce a sociálnych vecí odporučili
naďalej venovať zvýšenú pozornosť
riešeniu úloh, ktoré v oblasti hospodárenia
s pracovnými silami a ich racionálneho využívania
sú spojené s uplatňovaním "Súboru
opatrení" a v oblasti hmotnej zainteresovanosti s
otázkami technického rozvoja, kvality práce
a materiálnych úspor. Súčasne mu odporučili
vyvíjať tiež zvýšený tlak
na odstránenie nedostatkov, spojených s dostupnosťou
a kvalitou osobných ochranných pomôcok.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vláda v návrhu na uznesenie o štátnom
záverečnom účte federácie za
rok 1981 navrhla tento účet schváliť
a použiť vykázaný prebytok hospodárenia
vo výške 43 156 tis. Kčs na posilnenie štátnych
finančných rezerv.
Výbory pre plán a rozpočet na svojom spoločnom
zasadnutí, spolu s delegátmi ostatných výborov,
tento návrh s prihliadnutím k celkovej vyrovnanosti
plnenia štátneho rozpočtu federácie
za rok 1981 podľa požiadaviek zapracovaných do
rozpočtového zákona č. 179/1980 Zb.,
prijatého na tento rok a zámerov finančnej
politiky zahrnutých do zákona o 7. päťročnom
pláne rozvoja národného hospodárstva
ČSSR prerokovali a prijali.
Ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov odporúčam, aby Snemovňa
národov vládny návrh schválila. Ďakujem
za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společné
zpravodajce výborů Sněmovny národů
poslankyni Ivaničové. Do rozpravy k projednávanému
bodu se zatím písemně přihlásili
poslanci Karel Löbl, Mária Kontríková,
Jaroslav Brabec, Rudolf Říman, Jan Tencian, Benjamín
Šrenkel, Marie Plíšková, Ján Riško
a Michal Baran.
Zahajuji rozpravu; jako první v ní vystoupí
poslanec Löbl.
Poslanec SL K. Löbl: Vážený soudruhu
předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, úvodem chci prohlásit,
že poslanci - členové Československé
strany socialistické - považují za správné
hlasovat pro vládní předlohu státního
závěrečného účtu československé
federace za rok 1981.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, úspěchy vědy a techniky
- a tím koneckonců i celé ekonomiky - se
v podstatě realizují prostřednictvím
strojírenské výroby a výroby přístrojů.
Proto se budu zabývat některými aspekty zabezpečování
vědeckotechnického rozvoje strojírenskými
resorty ve smyslu úkolů XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa.
Státní plán technického rozvoje na
rok 1981 byl v souladu se zásadami Souboru opatření
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství vládou
ČSSR schválen v novém pojetí. I v
technickém rozvoji je totiž nezbytné určovat
priority a vyjádřit je plánem. Proto byly
stanoveny rozhodující úkoly jako závazné
úkoly a přednostně bylo určeno jejich
všestranné zabezpečování. S řešením
ostatních úkolů byl vysloven také
souhlas vlády s tím, že budou zajišťovány
příslušnými odvětvovými
ministerstvy. Také jejich realizaci je nutné uskutečňovat
ve všech vzájemných vazbách, aby nově
přijatá opatření dosáhla plného
účinku. Tento náročný obrat
strategického charakteru se však realizuje pozvolna.
Výbor pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny
národů a Sněmovny lidu při projednávání
kapitol jednotlivých strojírenských ministerstev
státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1981 s uspokojením vzaly na vědomí, že
značná část prostředků,
vydělených ze státního rozpočtu
nebo z podnikových fondů, směřuje
do strojírenské oblasti. Konstatovaly, že i
když celkové plnění úkolů
státního plánu technického rozvoje
vykazuje ve svém souhrnu určité zlepšení
proti předcházejícímu roku, neplní
se některé významné realizační
výstupy. Byla kritizována řada nedostatků.
Například, že na nákup licencí
bylo věnováno o 7,4 % méně devizových
prostředků než v roce 1980. Výrobní
resorty totiž nepředložily dostatek kvalifikovaných
účelných požadavků.
Často retardačně působilo nezabezpečení
výzkumně vývojových kapacit v potřebném
rozsahu a čase, projekční, stavební
i technologická nepřipravenost nebo odsouvání
investiční výstavby. V minulém roce
například v důsledku nepřipravenosti
se nepodařilo uvést do provozu plánovaný
náběh 15 závazných investičních
akcí ve strojírenských resortech představujících
převážně realizaci výsledků
vědeckotechnického rozvoje. Hlavní důvod
tohoto stavu tkvěl v nízké zainteresovanosti
VHJ na plnění kvalitativních stránek
plánu, na rychlé inovaci vyráběné
produkce a zvyšování její technickoekonomické
úrovně.
To se např. projevilo vůči státnímu
rozpočtu také nečerpáním neinvestičních
výdajů na rozvoj vědy a techniky ve výši
1,5 mld Kčs a v této částce figurují
právě strojírenské resorty téměř
jednou třetinou, nevyužitými 467 mil. Kčs.
Ani v roce 1981 nebyly splněny plánované
výdaje na technický rozvoj z vlastních zdrojů
hospodářských organizací. Zlepšení
vyžaduje větší zodpovědnost v hospodaření
VHJ i resortů. Při sestavování plánu
vědeckotechnického rozvoje se vždy reklamuje
nedostatek těchto zdrojů, avšak koncem roku
zůstanou nevyužity. Příčinou
neplnění úkolů rozvoje vědy
a techniky není tedy nedostatek finančních
prostředků, ale nedostatečné komplexní
a věcné zabezpečování a roztříštěnost.
O rozptýlenosti kapacit a prostředků vědeckovýzkumné
základny československého strojírenství
svědčí např. ta skutečnost,
že v posledních letech je zde ročně
řešeno zhruba 7500 výzkumných a vývojových
úkolů, z toho asi 70 státních.
Za pozornost Federálního shromáždění
stojí skutečnost, že v uplynulém roce
došlo k prohloubení spolupráce resortních
a podnikových ústavů našeho strojírenství
s ČSAV a vysokými školami technického,
ekonomického a přírodovědného
typu, zpravidla pod vedením federálního ministerstva
pro technický a investiční rozvoj. Bylo dosaženo
některých dobrých výsledků.
Máme-li však dále urychlovat technický
pokrok ve strojírenství, musíme udělat
vše pro to, aby metoda tvůrčí práce
konstruktérů byla z hlediska vědecké
náročnosti technické práce na výši.
V tomto směru je nutné spojit úsilí
ČSAV a konstrukčních center resortů
i výrobní sféry a dát do ruky konstruktérům
a technologům, jejichž prácí třeba
společensky povýšit, soubory nejnovějších
vědeckotechnických poznatků. I to je důležitý
předpoklad cílevědomé technické
politiky.
Mezi významnější výsledky tohoto
nového pojetí spolupráce patří
výroba prototypů elektronového litografu,
který byl vyřešen v Ústavu přístrojové
techniky ČSAV ve spolupráci se sovětskými
pracovišti. Technické parametry tohoto náročného
zařízení, které je nepostradatelné
pro rozvoj a výrobu obvodů vysoké a velmi
vysoké integrace, odpovídají špičkovým
zahraničním zařízením. Při
výrobě 2 funkčních prototypů
v Tesle Brno bylo dosaženo úspory 45 mil. Kčs
neinvestičních prostředků a úspora
56 mil. Kčs co za neuskutečněný dovoz.
Za cenný přínos a podporu strojírenské
praxi třeba dále označit vyřešení
ochranných keramických povlaků pro vysoké
teploty, návrh rozváděcích lopatek
reverzních vodních turbin, programový systém
pro automatizovaný návrh mikroelektronických
rozvodů, číslicově řízený
optický zapisovač a řadu dalších
výsledků výzkumu.
Z vědeckotechnického rozvoje vlastního strojírenství
v roce 1981 možno jako dobrý příklad
uvést zavedení výroby energeticky úsporných
posunovacích elektrických lokomotiv 78 E s pulsní
regulací ve Škoda Plzeň, kde byl rovněž
úspěšně vyřešen pružný
výrobní systém pro obrábění
rotačních součástí, umožňující
významné zvýšení produktivity
práce. Patří sem zavedení antiimportní
výroby vrtacích trubek pro stroje na kontinuální
ražení komínů ve VŽKG Ostrava a
zavedení do výroby inovovaných hnětičů
gumárenských směsí v Buzuluku Komárov.
Rovněž zahájení výroby samojízdného
stroje pro mechanizaci pícninářských
prací v oblastech se svažitostí vyšší
než 12 % - a v ČSSR jich je 570 tis. ha - je významným
výsledkem realizace vědeckotechnického rozvoje
v Agrostroji Pelhřimov.
Vyvinutí nové technologie a zařízení
OXYVIT ve VŽKG výrazně přispívá
k modernizaci čs. oceláren, neboť umožňuje
ve srovnání s dosavadním zařízením
dosáhnout úspory energie až 130 tis. tmp, cca
47 tis. tun žáruvzdorných materiálů
a téměř 800 pracovníků na jeden
milión tun vytavené oceli při významném
zlepšení pracovního prostředí.
V roce 1981 rovněž poněkud pokročila
i výroba inovovaných kompletačních
prvků, avšak zásadní obrat zde nenastal.
Stále přetrvávají disproporce v kvantitě
a jsou schopny narušovat technický pokrok nejen ve
strojírenství. Vytvářejí se
předpoklady pro uplatnění mikroelektroniky
ve strojírenských resortech. Připravila se
výroba jednotlivých typů mikropočítačů,
jejichž využití v robotech a manipulátorech,
tvářecích strojích, obráběcích
systémech a v řízení technologických
procesů přispěje k zvýšení
užitné hodnoty, produktivity i kvality práce
a možnosti exportu těchto zařízení.
Žel, mezi úkoly, jež byly dříve
vyřešeny a v roce 1981 měly být jejich
výsledky zavedeny do trvalého provozu, patří
technologický celek TC 3. Jeho ověřovací
provoz, zajišťovaný koncernem Vítkovice,
nebyl v SHD zcela úspěšný. Proto řešení
muselo být znovu prodlouženo do letošního
roku a realizace přesunuta do roku 1983. O těžkostech
s dokončením vývoje provozně spolehlivých
strojů pro dobývání uhlí zde
nemluvíme poprvé. Je nanejvýše načase
odpovědně rozhodnout, jak v této oblasti
dále a zabezpečit v nejkratší možné
době technicky dokonale podloženou inovaci těchto
náročných zařízení.
Také řada národních ministerstev si
stěžuje na opožděnou realizaci těchto
úkolů, které mají výstupy do
strojírenské výroby. Příkladem
toho jsou dokončené státní úkoly
v rámci ministerstva průmyslu ČSR. Vzduchem
tvarovací stroj na syntetická vlákna pro
výrobu hybridních syntetických nití
Hybrifil byl sice vyroben jako prototyp s dobrými funkčními
parametry koncernem Elitex koncem 6. pětiletky, avšak
jeho sériová výroba nebyla do 7. pětiletky
zatím zařazena.
O průběhu dalšího státního
úkolu technického rozvoje, o tkacím stroji
Kontis, bylo již svého času z těchto
míst hovořeno. Jeho zavádění
do výroby je typickým příkladem dlouhé
realizační lhůty. Teprve v roce 1983 bude
nasazena do provozu v ověřovací tkalcovně
n. p. Perla poslední verse prototypového řešení
a v roce 1984 se počítá s náběhem
sériové výroby. Zde naše strojírenství
dostává několikaletý předstih
před světem, který je nutno upevnit i v mezinárodní
spolupráci a ve výrobní koncepci.
Adresný šicí dopravník vyvinutý
v letech 1969 - 1970 byl zaveden do výroby v ZPS Gottwaldov
až po deseti letech. Nerad bych, aby podobný osud
potkal nový drásací stroj pro pnuté
záložky pro obuvnický průmysl, jenž
byl vyřešen na takové úrovni, že
licence na něj byla prodána do USA. Také
zemědělství si před řadou let
vyvinulo a ověřilo některá příslušenství
k výkonnému tahači ŠT - 180, která
dosud nejsou převzata k výrobě.
O zlepšení podmínek pro zavádění
do výroby nových, technicky i ekonomicky efektivních
strojů, jež jsou základem rekonstrukce a modernizace,
zde hovořím proto, že nyní ve světě,
až na některé výjimky - investice směřují
právě do stavebně nenáročných
rekonstrukcí podniků, kde však zastaralá,
energeticky a materiálově náročná
technologie je nahrazována moderními, sice převážně
dražšími stroji, avšak s nižším
příkonem, s nižší hmotností
na jednotku výkonu, s vysokým stupněm automatizace,
případně robotizace, a produkující
výrobky, jež samy jsou konstrukčně i
provozně úsporné. Jde se na vysokou fruktifikaci
výsledků vědy a techniky.
Skutečnost, že v našem průmyslu, v celém
národním hospodářství, je hlavní
rozvojovou silou strojírenství, zavazuje pokročit
v jeho intelektualizaci, a to především pomocí
robotů, mikroprocesorů, vytvářením
pružných přestavitelných technologických
linek, abychom se vyrovnali kvalitou strojírenských
výrobků světovým standardům.
Ani ve strojírenství nelze oddělovat uplatňování
vědy a techniky od celkového hospodářského
mechanismu. Technický pokrok, to nejsou jen nové
metody výroby, stroje a výrobní procesy.
Je to také zdokonalování řízení
na všech úrovních. Proto všechna opatření
k zlepšení hospodářského mechanismu
nutno hodnotit zejména podle toho, zda budou urychlovat
technický pokrok a zda nastolí příznivější
atmosféru pro zavádění pokrokových
výrobků.
V poslední době se prosazuje federálním
ministerstvem pro technický a investiční
rozvoj intenzívnější tlak na usměrňování
vědeckotechnické spolupráce, jejíž
výsledky by vedly k integraci výroby. Jde o to,
mít napřed k dispozici společné vědecké
a vývojové řešení, potom společné
výsledky promítnout do specializačních
úmluv. Tedy nekoordinovat až výrobu, ale již
výzkum. Nejdůležitější se
tato cesta jeví v oborech, které se stanou nositeli
pokroku v nejbližším období, tedy např.
v mikroelektronice, robotizaci apod. V tomto směru se správně
projevuje i zvýšená aktivita československé
strany v oblasti strojírenství a elektrotechniky
v Radě vzájemné hospodářské
pomoci.
Otázky urychlování vědeckotechnického
pokroku stály v popředí nedávného
československo-sovětského jednání
na nejvyšší úrovni a byla jim věnována
velká pozornost i na XXXVI. zasedání RVHP.
Sjednocené úsilí v nejdůležitějších
směrech vědeckotechnického pokroku se stále
více stává základem zintenzívnění
vzájemné spolupráce, úspěšného
plnění ekonomických a sociálních
plánů naší země a celého
socialistického společenství, stává
se, prostředkem upevnění pozic RVHP ve světovém
hospodářství. Tradice našeho průmyslu,
zejména strojírenství, zabezpečení
jeho postavení ve světě i životní
úrovně našeho lidu vyžadují, abychom
touto cestou postupovali cílevědomě a energicky.
I proto, že ke splnění cílů XVI.
sjezdu KSČ, k uskutečňování
programu budování rozvinuté socialistické
společnosti, jiná alternativní cesta nevede.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Löblovi.
Před polední přestávkou vystoupí
ještě poslankyně Kontríková.
Poslankyně SL M. Kontríková: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia,
pri prerokúvaní štátneho záverečného
účtu čs. federácie za rok 1981 súčasne
hodnotíme efektívnosť našej práce
či sme vyrábali kvalitne alebo sme pracovali menej
kvalitne a či sme vytvárali zdroje pre uspokojovanie
potrieb našej socialistickej spoločnosti.
Z predložených podkladov vyplýva, že základné
zámery plánu sa podarilo v podstate plniť,
aj keď spomalenie dynamiky rozvoja bolo ešte väčšie
ako sa počítalo. Rast efektívnosti bol celkovo
pomalší ako predpokladali zámery plánu
a nezodpovedal plne naším potrebám, ale ani
možnostiam, ktoré naše socialistické hospodárstvo
má.
Na rast efektívnosti má nesporne veľký
vplyv technická úroveň a kvalita výrobkov,
ktoré v národnom hospodárstve vyrábame.
Vo svojom diskusnom príspevku by som chcela hovoriť
o tom, ako ústredné orgány - mám tým
na mysli najmä ministerstvá - vo svojej práci
a svojimi opatreniami ovplyvňujú a zabezpečujú
technickú úroveň a kvalitu vyrábaných
produktov v podriadených organizáciách.
Poznatky a informácie som získala pri prerokúvaní
kapitol záverečného účtu vo
výbore pre priemysel dopravu a obchod, kde som požiadala
jednotlivých ministrov, aby výbor informovali o
účinnosti opatrení, prijatých rezortom
na rast technickej úrovne a kvality výrobkov a takisto
som využila poznatky z poslaneckých prieskumov.
Technickú úroveň a kvalitu výrobkov
najsúhrnnejšie vyjadrujeme zaradením výrobkov
do prvého, druhého alebo tretieho stupňa
akosti. V roku 1981 sa v 35 štátnych skúšobniach
vydalo takmer 9 tisíc rozhodnutí. Z tohto počtu
sa zhruba 26 % hodnotených výrobkov zaradilo do
prvého stupňa akosti, 70 % do druhého stupňa
a 3,3 % do tretieho. Zvyšok boli výrobky, ktoré
neboli zaradené pre nedostatky. U nových výrobkov,
ktoré boli hodnotené po prvé, sa do prvého
stupňa akosti zaradilo viac ako 40 % a do tretieho stupňa
2 %. Je teda zrejmé, že u novo vyvinutých výrobkov
je prevažne dosahovaná vyššia technická
úroveň a kvalita.
Vo výsledkoch štátneho skúšobníctva
už sa zreteľne prejavilo pôsobenie ekonomických
stimulov. Podniky mali väčší záujem
o nové konštrukčné riešenia, akosť
technického vyhotovenia, o zvýšenú spoľahlivosť
a životnosť v snahe získať pre svoje výrobky
prvý stupeň akosti a tým aj ekonomické
výhody. Nejde o malé sumy. Veď za výrobky
zaradené do prvého stupňa akosti boli podniky
v roku 1980 cenovo zvýhodnené sumou 1,5 mld. Kčs
a naopak, u výrobkov v tretej skupine akosti stratili 117
mil. Kčs. Zároveň, aj keď v menšom
rozsahu, však podniky v snahe urýchliť proces
inovácie predkladali na hodnotenie výrobky koncepčne
nevyzreté, s technickými nedostatkami vo vyhotovení
a pod.
V tejto súvislosti by som chcela uplatniť aj jeden
poznatok z poslaneckých prieskumov v podnikoch. Ukazuje
sa, že pri uplatňovaní Súboru opatrení
sa akosi do pozadia dostáva dopracovanie a realizácia
skôr schváleného komplexného systému
riadenia akosti. Chcela by som, aby tento poznatok sa stal predmetom
pozornosti príslušných ministrov, ale aj Vládneho
výboru pre otázky plánovaného riadenia
národného hospodárstva.

