Sekretariát ÚRO a Státní plánovací
komise přijaly a zveřejnily počátkem
června společné stanovisko a orientaci ke
zkvalitnění vstřícného plánování
pro rok 1984 a v návaznosti na to i na přípravu
kolektivních smluv pro příští
rok. Ústřední rada odborů trvá
na tom, aby ministerstva a vedení VHJ projevily plnou odpovědnost
za to, že se podnikům nepromítnou jimi navrhované
úkoly do plánu následujícího
roku, že se jejich přínosy nepřesunou
na jiné zaostávající závody
a organizace a že budou zaručeny mzdové výhody
pro pracovní kolektivy, které převzaly vstřícný
plán.
Soudružky a soudruzi poslanci, zpráva vlády
se zabývá i různými směry upevňování
životní úrovně. Odbory prosazují
odměňování podle zásluh, výraznější
diferenciaci ve výdělcích a důsledné
zajištění předstihu růstu produktivity
práce před růstem mezd. V tom spočívá
skutečná obhajoba zájmů pracujících
z hlediska reálné kupní síly. Pracující
v poslední době kladně hodnotí určité
zlepšování vnitřního trhu zejména
potravinami. Odbory dbají o vyvážené
naplňování ekonomické i sociální
funkce, rozvíjejí úsilí o prohlubování
podnikové sociální politiky v rámci
svazů a resortů i všeodborových orgánů
a krajských a okresních národních
výborů. Za loňský rok bylo vynaloženo
téměř 7 mld Kčs z fondu kulturních
a sociálních potřeb na péči
o pracující.
Pracovní úrazovost se snížila proti
roku 1981 o 3,5 %, rozšířilo se a zvýhodnilo
závodní stravování. Z prostředků
ROH byla budována řada dalších lůžkových
kapacit pro pionýrské tábory, školy
v přírodě a nová zařízení
pro zotavování pracujících.
Nicméně přes dílčí zlepšení
vyjadřuji názor vedení odborů, že
se nelze smiřovat s pomalým postupem v odstraňování
nedostatků zásobování ochrannými
pracovními prostředky a s jejich nízkou kvalitou,
se vzestupem počtu rizikových pracovišť,
a to dokonce i tam, kde byla zavedena nová technologie
a technika, s nárůstem nemocí z povolání
a s liknavým přístupem při obsazování
lékařských míst na dolech, hutích
a závodech zejména v Severočeském
a v Severomoravském kraji.
Mnohé je možno, ale také nutno řešit
podle dohod státních a odborových orgánů
a při tvorbě personálních a sociálních
plánů na poslední léta 7 pětiletky.
ROH se plně angažuje za uskutečňování
sociálně ekonomického programu KSČ.
Nastoupený strategický kurs se setkává
nejen s podporou pracujících, ale dává
jim příležitost prokázat schopnosti,
podle nichž se měří způsobilost
obstát v těžších podmínkách,
překonávat bariéry a vkládat iniciativu
jako faktor zkvalitňování dynamiky ekonomického
růstu.
Zpráva vlády ukazuje i směry, kam lze napřít
kolektivní sílu s cílem splnit úkoly
klíčového roku 7. pětiletky. Proto
doporučuji zprávu vlády ČSSR o státním
závěrečném účtu schválit.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Maříkovi.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec
Kubeš. V jednání budeme pokračovat v
15. 55 hodin.
(Jednání přerušeno v 15. 34 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15. 55 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi
poslanci, budeme pokračovat v rozpravě ke státnímu
závěrečnému účtu. Slovo
má poslanec Kubeš, připraví se poslankyně
Vacíková.
Poslanec SL F. Kubeš: Vážený soudruhu
předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, v březnu letošního
roku při projednávání zprávy
vlády ČSSR o plnění jejího
programového prohlášení jsme se podrobně
seznámili s výsledky vývoje našeho hospodářství
v roce 1962 zhodnocením příčin i důsledků
jednotlivých jevů a tendencí. Náročné
a v mnoha směrech mimořádné podmínky,
za kterých se uskutečňovalo v roce 1982 plnění
úkolů státního plánu, se promítly
i do finančních výsledků - tedy do
závěrečného účtu, který
nyní projednáváme.
K nedostatkům, které zhoršovaly celkově
dobré dosažené výsledky, patří
zejména pomalé prosazování vědeckotechnického
pokroku do praxe. V této souvislosti chci hovořit
o jednom úseku, který se týká celého
národního hospodářství a kde
využití současných poznatků vědy
a techniky by přinášelo ročně
značné finanční i materiálové
úspory.
Podle rozborů zpracovaných odborníky vznikají
v našem národním hospodářství
škody v důsledku koroze kovů ve výši
15 mld Kčs ročně. To je přece velká
hodnota, zvlášť když si představíme,
jaké nové kapacity anebo už výrobky
bychom za to mohli každoročně získat.
Kromě finančních nákladů jde
také o vyšší spotřebu kovů.
Zhruba 670 tis. tun kovu ročně se spotřebuje
ve výrobě na náhradu předčasně
korodovaných součástí, konstrukcí
a zařízení a zhruba 330 tis. tun představují
nevratné ztráty kovu. Celkem tedy nás stojí
koroze ročně 1 milión tun kovů.
Nad těmito skutečnostmi jsme se ve výboru
pro průmysl, dopravu a obchod pozastavili v souvislosti
s kontrolou státního cílového programu
03. Se skupinou poslanců jsme proto navštívili
Státní výzkumný ústav ochrany
materiálu G. V. Akimova v Praze 9 - Běchovicích
a seznámili se s možnostmi, jak co nejdříve
snížit tyto ztráty a také s opatřeními,
která jsou k tomu potřebná. Tento výzkumný
ústav je specializovaným pracovištěm
pro výzkum koroze a protikorozních ochran. Byl založen
v roce 1950, takže má už více než
30 letou praxi. V současné době má
376 pracovníků, z toho zhruba 40 % jsou tvůrčí
pracovníci vědy, výzkumu a vývoje.
Řada z nich jsou zkušení odborníci s
významnými vynálezy a objevy. Ústav
má za úkol řešit problémy protikorozní
ochrany komplexně se zřetelem na potřeby
národního hospodářství a na
hlavní programy jeho rozvoje. Cílem jeho činnosti
je prodloužit spolehlivost a životnost výrobků,
výrobního zařízení a různých
staveb. Ústav spolupracuje s průmyslovými
organizacemi formou expertíz nových projektů,
návrhy technologií ochrany materiálu i zajišťováním
závad a příčin havárií
zařízení.
V současné době ústav spolupracuje
celkem s 23 pracovišti socialistických zemí
a se třemi západoevropskými institucemi.
Jaké jsou tedy v ČSSR výsledky práce
v boji proti korozi a škodám působeným
korozí? V ČSSR se ročně vynakládá
na výrobu protikorozní ochrany 10 mld Kčs.
V této částce jsou zahrnuty více náklady
na použití konstrukčních korozi vzdorných
ocelí, konstrukčních neželezných
kovů, zhotovení organických a anorganických
povlaků, nákladů na metalizaci a na zhotovení
ostatních způsobů protikorozních ochran.
Tyto náklady jsou stálou součástí
výrobních nákladů a jsou závislé
na objemu a skladbě výroby.
V uplynulých letech byla v ČSSR realizována
řada nových technologií protikorozních
ochran, u nichž byly využity nové poznatky vědy
a výzkumu. Např. uplatnění metalizace
jako dlouhodobé ochrany ocelových konstrukcí
bylo úspěšně využito na významných
stavbách jako je budova Federálního shromáždění,
most přes Vltavu u Žďákova, dálniční
most ve Velkém Meziříčí, část
konstrukce na vodním díle Dalešice a kaskády
na Váhu.
Metalizace důlních vozíků přinesla
úsporu 60 mil. Kčs. Nové nízkolegované
oceli Atmofix, které bez povrchové úpravy
odolávají v přírodních podmínkách
korozi, byly s úspěchem využity na výrobu
velkého množství stožárů
pro rozvod elektřiny. V kombinátu ve Vřesové
byla vhodnými ochranami zvýšena životnost
u vypíracích kolon na trojnásobek.
Zavedením nové technologie protikorozní ochrany
spodní části karoserie autobusů řady
730 v n. p. KAROSA je zabezpečována požadovaná
životnost bez nároků na opravy a přináší
uživatelům úsporu 70 mil. Kčs ročně.
Zavedení nové protikorozní ochrany spodku
karoserie u osobních vozů ŠKODA 105 a 120 bylo
sice investičně dosti nákladné - stálo
227 miliónů Kčs - ale spotřeba karoserií
jako náhradních dílů klesla na 1/4;
to je velmi dobré a ovlivnilo to i exportní schopnost.
Máme však i řadu ověřených
pokrokových technologií, které nejsou uvedeny
do praxe a používány. Například
je vyřešena úprava vnitřních
ploch ocelových trubek práškovými plasty
jako náhrada za trubky žárově pozinkované,
anebo za trubky z legovaných ocelí a barevných
kovů. Tato metoda je chráněna čs.
patentem, u nás není dosud zavedena, ale byla prodána
jako licence do Francie, kde už je úspěšně
využívána.
Jenom při použití těchto trubek v pražské
aglomeraci by úspory představovaly 57 mil. Kčs
a 930 tis. pracovních hodin.
Dosahované výsledky a řada úspěšně
vyřešených problémů, technologií
a nových materiálů ukazuje, že prostředky
na boj proti korozi jsou vynakládány vcelku účelně.
Přesto však roční ztráty 15 mld
Kčs jsou příliš velké. Je možno
považovat za prokázané, že nejméně
o 20 - 30 %, tj. o 3 - 5 mld Kčs ročně je
možno Ještě tyto ztráty snížit,
jestliže využijeme a rozšíříme
u nás známé a vyzkoušené pokrokové
metody ochrany materiálu proti korozi a známé
prostředky protikorozních ochran. Bude to vyžadovat
určitá opatření i náklady.
Především bude nutno s využitím
stávajících orgánů a institucí
vytvořit ucelený systém k přenášení
poznatků a zkušeností k celostátní
ochraně materiálu. Tímto způsobem
zabezpečit koordinaci činnosti a vazby mezi resorty,
výměnu a rozšiřování ověřených
technologií, efektivní zabezpečování
odpovídajícího zařízení,
opatření k optimální volbě
protikorozní ochrany při projektování
a konstrukci technologických zařízení
k zajištění efektivnosti z hlediska celé
doby životnosti. K tomu nesporně patří
i zvyšování kvalifikační úrovně
pracovníků pro řízení jakosti
protikorozních ochran, zejména zajištěním
příslušného rozsahu výuky na
odborných a vysokých školách technického
směru a zřizování pomaturitních
a postgraduálních kursů.
Uvedené požadavky nejsou ve svém základě
nové. Už v roce 1953 vláda svým usnesením
z 9. 6. o zintenzívnění boje proti korozi
a opotřebení a o zlepšení technologie
povrchových úprav materiálů schválila
určitý soubor opatření. Tento dokument
je pochopitelně zastaralý, neodpovídá
současnému stavu ani z hlediska úrovně
poznatků, ani z hlediska řízení národního
hospodářství.
Dávám ke zvážení - obdobným
způsobem pro současné podmínky a poznatky
řešit uvedenou oblast komplexně z celostátního
hlediska. Touto cestou je možno vytvořit předpoklady
pro roční úspory 3 - 5 mld Kčs a současně
úspěšným řešením
protikorozní ochrany zvýšit výrazně
i jakost, spolehlivost a technickou úroveň výrobků
tak, jak nám to ukládají základní
stranické dokumenty o rozvoji národního hospodářství.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kubešovi.
Hovoří poslankyně Vacíková.
Připraví se poslanec Felix.
Poslankyně SL V. Vacíková: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, v rámci výsledků
v minulém roce dosažených je třeba zvláště
povšimnout si vývoje v oblasti zásob.
Ve výborech pro plán a rozpočet jsme při
jeho posuzování dospěli k závěru,
že některé jeho negativní tendence,
kritizované námi v minulosti, se poněkud
zmírnily, že tvorba zásob a způsob,
jakým jsou rozloženy do hlavních oblastí
naší ekonomiky, je celkově příznivější
a úroveň jejich využívání
v průmyslu a stavebnictví lepší.
Nicméně, i když se dlouhodobý nepříznivý
vývoj zásob našich průmyslových
a stavebních podniků v průběhu roku
poněkud zmírnil, nebylo plně dosaženo
všech plánovaných záměrů.
Např. ve zrychlení obrátky zásob nebo
v souvislosti s tím, že ke konci minulého roku
zůstalo ve skladech výrobních podniků
za téměř 1 mld Kčs zásob se
ztíženým odbytem. Také rozsáhlejší
doplnění zásob ve vnitřním
obchodě nepřineslo ještě výraznější
změny v žádoucí struktuře těchto
zásob.
Při vstupu do roku 1982 bylo požadováno, aby
naše hospodářské organizace promítly
do příslušných částí
svého plánu a v průběhu roku využily
nadplánované zásoby z roku 1981. Jak známo,
potřeba mobilizovat všechny ekonomické rezervy
v této oblasti si vynutila přijmout v květnu
minulého roku také některá nová
opatření jak operativního, tak systémového
charakteru, a provést řádné třídění
všech nevyužitých zásob.
Ukazuje se, že zvýšené úsilí
o lepší tvorbu a využívání
zásob přispělo k některým pozitivním
tendencím v jejich vývoji. Zvláště
pak v tvorbě žádoucích zásob
v agrokomplexu a vnitřním obchodě a v lepším
využití zásob hotových výrobků,
zboží a tzv. nedokončené výroby.
Ale na druhé straně mělo vytřídění
nevyužitých zásob, s cílem zařadit
je znovu a na správném místě do reprodukčního
procesu, menší než původně předpokládanou
účinnost.
Podle údajů, s nimiž jsme se blíže
seznámili, převažoval ve vytříděných
zásobách podíl zásob určených
k vlastní spotřebě organizací, tedy
jejich nadplánovaných zásob, a naopak objem
zásob určených k využití jinými
organizacemi zůstal příliš nízký,
a tím také z hlediska sledovaných záměrů
neuspokojivý.
Dosažení pozitivních tendencí ve vývoji
a užití zásob měla podpořit též
ustanovení vyhlášky Státní plánovací
komise č. 49/1981 o hospodaření s nevyužitými
zásobami. Ukládají podnikům nevyužité
zásoby aspoň jedenkrát ročně
vytřiďovat a položky nad 5 tis. Kčs nabídnout
výrobním podnikům, či zprostředkujícím
organizacím podle jejich oborového začlenění
a působení. Zdá se však, že činnost
těchto organizací zůstala slabším
článkem úsilí vyvíjeného
k mobilizaci ekonomických rezerv, nalézajících
se v těchto zásobách. Nabízející
podniky poukazují zejména na to, že se obtížně
dozvídaly o osudu svých nabídkových
listů, či postrádaly kvalifikované
vyjádření o tom, zda lze počítat
s využitím nabídnutých zásob
u jejich odběratele, nebo při prodeji obyvatelům,
popř. v rámci nějaké mezinárodní
výměny, aby včas věděly, že
v opačném případě budou nuceny
přistoupit k jejich fyzické likvidaci. Navíc
nemohou tyto organizace po vystavení nabídkových
listů volně disponovat s takto nabízenými
zásobami a mají s tím spojenou nemalou administrativu
a jiné problémy. Přitom ustanovení
zmíněné vyhlášky jsou dobrá,
a tak situace by spíše vyžadovala, aby organizace,
které přejímají závazek ke
zprostředkování způsobu využití
vytříděných zásob, lépe
splňovaly tuto úlohu a spojená s ní
opatření. Vždyť je také očekáváno,
že do letošního roku přešlo na více
než 3 mld Kčs nevyužitých, vytříděných
zásob.
Stejné pozornosti vyžaduje podle našeho názoru
též větší podpora úsilí
o zajištění a dosažení plánovaného
vývoje zásob a jejich žádoucí
skladby, a to hlavně komplexnějším a
účinnějším uplatňováním
nástrojů řízení, které
jsou pro oblast zásob zahrnuty do Souboru opatření
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení.
Ve výborech pro plán a rozpočet jsme toho
názoru, že jejich účinnost se v oblasti
zásob v minulém roce ještě plné
neprojevovala. Poukazujeme hlavně na to, že normy
některých zásob obsahují příliš
dlouhé dodávkové cykly a že nejsou využívány
pro usměrňování nákupů
a stavů zásob tak, jak by to bylo ekonomicky žádoucí.
Poukazujeme také na to, že hospodářské
organizace vyvíjejí nyní nemalé úsilí
k tomu, aby jejich nadplánované zásoby byly
zahrnovány do tzv. neregulovaných zásob,
a to usnadňovalo lepší splnění
plánovaného ukazatele obrátkovosti jejich
zásob. Naše poznatky rovněž ukazují
na to, že na vývoj zásob nepůsobí
žádoucí měrou způsoby uplatňování
hmotné zainteresovanosti, ať již proto, že
jeho ukazatelé nemají vazbu na zainteresovanost
pracovníků výrobního a technického
útvaru, či proto, anebo z důvodů,
že jeho konkrétní dopad není ekvivalentní
objemu zásob, o které se jedná.
Letošní náročné hospodářské
úkoly, zvláště pak požadované
zrychlení obrátky zásob v průmyslu
a stavebnictví o 3,1 dne, jemuž by odpovídalo
snížení stavů těchto zásob
o cca 2,1 mld Kčs, a dále předpokládané
využití cca 7,5 mld Kčs rezerv v zásobách
z minulých let, však znovu kladou na efektivnost hospodaření
se zásobami vysoké, ale zřejmě reálné
požadavky.
Očekáváme proto, že k jejich úspěšnému
naplnění bude především působit
svými orgány a pobočkami Státní
banka. Je nám známo, že předseda banky
stanovil k zabezpečování úkolů
státního plánu a potřeb rozvoje v
roce 1963 konkrétní úkoly pro celou síť
ústavů a poboček banky. Týkají
se též zabezpečení plánované
struktury užití produkce a zásob tak, aby všechna
výroba nacházela své včasné
uplatnění a uspokojovala požadavky společnosti.
Vyžádá si to zabývat se ve zmíněné
síti zejména též strukturou výroby
a jejího užití, s cílem předcházet
pozdějším nežádoucím přesunům,
i zbytečnému hromadění zásob.
Například v našem Jihočeském
kraji úvěrový postup pobočky Tábor
u koncernového podniku Elitex Soběslav, vedl k přijetí
závazku tohoto podniku k zrovnoprávnění
výroby a fakturace. Úspěšné plnění
závazku ovlivňuje vývoj zásob i finanční
situaci
Soudružky a soudruzi poslanci, dosažení potřebného
obratu v celé oblasti zásob však nemůže
zůstávat jen na bedrech Státní banky,
jak se to někde stává. Vyžaduje naopak,
aby také všechny orgány hospodářského
řízení dokázaly včas a správně
uplatňovat opatření přijatá
k optimalizaci stavu zásob a v praxi v rámci komplexního
působení všech ekonomických nástrojů
plánovitého řízení je také
důsledně prosazovat. Děkuji.