Úterý 25. října 1983

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, soudruh poslanec Blažej vyslovil obavu o to, že jsou starosti s umístěním absolventů a položil otázku, jaká opatření se činí v resortu elektrotechnického průmyslu, aby kvalifikační struktura odpovídala současným i perspektivním potřebám tohoto odvětví a co je třeba udělat, abychom urychlili elktronizaci národního hospodářství právě prostřednictvím inženýrsko-technických kádrů. Dovolte, abych odpověděl tkato:

Především pro vaši informaci, jaká je stav v podílu pracovníků s vysokoškolským vzděláním v elktrotechnickém průmyslu. Je účelné to vidět v časové řadě. V roce 1980 u nás bylo necelých 5% pracovníků z celkového počtu s vysokoškolským vzděláním. V roce1983, tedy letos, už je to 6,1%, v roce 1985 počítáme, že to bude 5,6%, v roce 1990 8% pracovníků s vysokoškolským vzděláním v našem odvětví. Je tedy vidět z několika čísel, že počítáme s růstem podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, což pochopitelně odpovídá potřebám rozvoje technické prípravy výroby u nás, potřebám vědeckotechnického rozvoje a odpovídá to i zvyšující se složitosti našich technologií.

Dovolte, abych vás informoval, že ročně přijímáme rostoucí počty absolventů vysokých škol v absolutních číslech. Zase několik čísel v časové řadě: v roce 1980 jsme přijali necelý jeden tisíc absolventů z vysokých škol. V roce 1982 už to bylo 1380, v letošním roce 1630, v příštím roce 1774 absolventi. Vidíte zase vzrůstající řadu v absolutních čislech počtů prijímaných absolventů vysokých škol. K tomu chci říci, že jsme v podstatě přijali téměř plný počet absolventů vysokých škol. K romu chci říci, že jsme v podstatě přiajli téměř plný počet absolventů, který nám byl plánem určen.

Přiznávám, že naše kádrově persönální útvary s tím mají trochu starostí. V roce 1982 například uvedených 1380 přijatých absolventů bylo asi o 200 méně, než stanovil plán.

Jsem přitom jednoznačně toho názoru, že je třeba přijmout a využít všechny absolventy podle plánovaných počtů z vysokých a středních škol do našeho odvětví a k tomu jsem také vydal pro naše kádrově personální útvary jednoznacné pokyny. Je třeba říci, ze některé naše kádrově personální útvary v některých podnicích a výrobních hospodářských jednotkách dosud nepracují zcela dobře. Zejména se neoprostily od určitého zjednodušeného schematismu v tom, že vycházejí pouze z nárůstu celkového počtu pracovních sil příslušného podniku - a ten je pochopitelně poměrně malý, proto že růst výroby převážně kryjeme růstem produktivity práce. Přitom počet vysokoškoláků a středoškoláků z počtu narůstajících pracovních sil je pochopitelně jen zlomkem. Počet přijímaných vysokoškoláků tak vychází velmi nízký. Ovšem to je velmi zjednodušené schema, od kterého je nutno odejít a je nutno vzít v pvahu další důležité faktory.

Za prvé to, že počet míst v elektrotechnickém průmyslu, obsazených lidmi s nižší než předepsanou kvalifikací v oblasti kvalifikace vysokoškolské, je stále ještě 23%. Tedy 23% míst není obsazeno lidmi s příslušnou kvalifikací. Dále u nás dochází k významným změnám struktury v elektrotechnické průmyslové výrobě, to znamená, že máme řadu echnologických míst v elektronice a mikroelektronice, které je nutno postupně obsazovat inženýry a průmyslováky. Máme rostoucí potřeby vysoce kvalifikovaných externích montérů a oživovačů i testovacích techniků, kde využíváme i průmyslováky a vyjímečně i inženýry.

Dále můsíme nutně pečovat o rozvoj útvarů vědeckotechnického rozvoje a technické přípravy výroby, tedy konstruktérů, projektantů, vývojařů, technologů, experimentálních pracovníků, což je spojeno s rozvojem inovací. Zde mohu pro ilustraci uvést, že právě minulý týden jsem strávil jeden den na jednání ve Zbrojovce Brno, kde jsme konstatovali, že Zbojovka má tisíc lidí, ale jen 100 vývojových pracovníků, zatímco obdobný podnik v zahraničí by měl nejméně tisíc pracovníků v této obalsti.

To všechno tedy svědčí, soudružky a soudruzi, o tom, že naše kádrově personální práce musí přejít také na výrazně vyšší úroveň a i tam to samozřejmě často vyžaduje vyšší kvalifikaci.

Setkáváme se dále také s tím, že někteří mladí lidé, přicházející z vysokých škol, nejdou do těch pracovišť, kam bychom je potřebovali (je to např. v Praze, kde nemůžeme poskytnout ve všech případech příslušné sociální zajištění, zejména byty).

Tedy - jaká opatření přijímáme:

1. Je uloženo všem podnikům a VHJ operativně každoročně plnit a využívat všech plánovaných absolventů pro elektrotechnický průmysl, a to jak z vysokých škol, tak z odborných škol.

2. V souvislosti s rozpracováním koncepce rozvoje elektrotechnického průmyslu je třeba rozpracovat také příslušné formy kádrově personální práce včetně sociálního rozvoje, a přitom vzít do hry všechny nové faktory, o kterých jsem mluvil, a přijmout bezpodmínečně plný počet plánovaných absolventů také v budoucích letech, v dlouhodobější perspektivě.

3. V kádrově pesonálním a sociálním rozvoji uplatnit všechny momenty také sociálního zajištění a příslušnou propagaci v této oblasti. Sociálním zajištěním myslíme závodní stravování, bydlení, zabezpečení výchovy dětí, péči o ženu, náborové příspěvky, odborný růst a zaškolování atd., ale také některé nové přístupy k náročným a potřebným povoláním, jako je externí montér, oživovač, zkušební technik apod. Jde o to vyzvednout tato povoláí jako náročná na kvalifikaci a současně provázená řadou výhod.

4. Zavedli jsme spolu s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí některé nové kategorie, jako povolání nasazená na jednicové (to znamená na výrobní) práce, které jsou přitom ale v technické kvalifikaci třídy 8-12 kvalifikačního katalogu. Jde o práce na složitých technologických postupech a složitých technologických zařízeních, zejména v elektronice a mikroelektronice, práce na testerech pro elektroniku a mikroelektroniku, jako je testování plošných spojů, testování integrovaných obvodů a mikroelektronických bloků, kde testery mají charakter počítačů.

To jsou naše rozhodující opatření v této oblasti.

Elektronický průmysl počítá s přijetím zvyšujícícho se počtu vysokoškoláků a středoškoláků z odborných škol v souladu s rychlým a náročným rozvojem elektroniky a mikroelektroniky v naší zemi. Děkuji vám za pozornost.

Přeseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Kubátovi za odpoveď na otázku poslanca Blažeja. Pýtam sa poslanca Blážeja, či je spokojný s odpoveďou.

Poslanec A. Blažej: Áno.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem.

Teraz prosím ministra práce a sociálnych vecí ČSSR súdruha Boďu, aby odpovedal na otázku poslanca Rigu.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR K. Boďa: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, súdruh Rigo uviedol poznatok, že majstri odbornej výchovy sú všeobecne hodnotení a odmeňovaní nižšie ako majstri z výroby a v tejto súvislosti položil otázku, či sa týmito otázkami príslušné orgány zaoberajú.

Chcel by som vás predovšetkým informovať o tom, že podľa platných smerníc majstri odbornej výchovy - právd, keď plnia kvalifikačné predpoklady, to znamená, že musia mať alebo musia získať doplnkové pedagogické vzdelanie (a treba dodať, že toto pedagogické vzdelanie sa nemôže odpustiť) - môžu byť zaradení rovnako ako majstri vo výrobe vrátane toho, že môžu byť zaradení rovnako ako majstri vo výrobe vrátane toho, že môžu byť zariadení o triedu vyššie a že môžu získať príplatok za sťažené prostredie, za sťaženie podmienky.

Rozhodujúce pre platové zaradenie teda je plnenie kvalifikačných predpokladov a výsledky vo výchovnej práci. Pravda, z toho, čo hovoril súdruh Rigo, je zrejmé, že nie všade sa tieto zásady dodržiavajú a že nie všade sa postupuje podľa nich.

Ďalšie rozdiely, ktoré môžu byť a zrejme aj sú, sú v nadstavbovej zložke mzdy. Formovanie tejto zainteresovanosti je plne v rukách jednotlivých rezortov, jednotlivých podnikov. Niektoré využívajú tento priestor dobre, niektoré ho využívajú málo, niektoré ho využívajú nedostatočne. Rozdiely a niekedy aj značné v jednotlivých prípadoch treba predpokladať, pretože nadstavbová zložka mzdy súvisí s výsledkami práce a pokiaľ budú rozdiely vo výsledkoch práce, budú aj rozdiely v odmeňovaní.

Nesprávnosti v zaraďovaní a formách nadstavbovej zložky mzdy bude možné konkrétne v podnikoch a organizáciách riešiť v súvislosti s uplatňovaním zásad druhej etapy zvyšovania ekonomickej účinnosti mzdových sústav, ktoré pripravuje v súčasnej dobe vláda a ktoré by sa mali postupne, počínajúc druhým polrokom budúceho roka v jednotlivých organizáciách uplatňovať podľa toho, ako si jednotlivé organizácie budú vytvárať pre ich uplatnenie podmienky a predpoklady.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Boďovi za jeho vystúpenie, za jeho odpoveď na otázku. Pýtam sa poslanca Rigu, či je spokojný s odpoveďou.

Poslanec E. Rigo: Áno.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem.

Vážené súdružky a súdruhovia, o záverečné slovo sa prihlásil podpredseda vlády ČSSR súdruh Lúčan. Udeľujem mu slovo.

Místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, priebeh rokovania Snemovne národov ukázal, že nie je nutné vystupovať s obsiahlym záverečným slovom. Diskusné vystúpenia, ktoré tu odzneli, neboli v rozpore s tým, čo bolo povedané v úvodnom prejave, naopak, možno povedať, že boli v súlade s jeho hlavnými myšlienkami, že v mnohom úvodný prejav doplnili ďalšími veľmi zaujímavými podnetmi a návrhmi.

Celý priebeh dnešného rokovania Snemovne národov potvrdil, že súdružky poslankyne a poslanci aktívne podporujú školskú politiku strany a nášho štátu, že právom žiadajú od výkonných orgánov štátu, aby dôsledne realizovali túto politiku, aby vzdelanostná ideovo-politická a kultúrna úroveň nášho ľudu, našich národov stále rástli a zdokonaľovali sa.

V mene vlády ČSSR i osobne chcem oceniť, že Snemovni národov, a to potvrdil celý priebeh rokovania, veľa záleží na tom, aby investície, ktoré spoločnosť dáva do vzdelania, boli aj v praktickom živote dobre využité, že Snemovňa národov vidí v kvalifikácii nenahraditeľnú silu, nenahraditeľného činiteľa rastu spoločenskej produktivity práce, intenzifikácie národného hospodárstva, nášho spoločného boja za kvalitu všetkej práce.

Pritom nesmieme zabúdať - a to by som chcel na záver podčiarknuť, že celá táto činnosť má nielen svoj ekonomický význam, ale i veľký význam politický. Ide koniec koncov o sebarealizáciu nastupujúcej generácie, o jej uplatnenie sa v živote, o jej uplatnenie sa v praxi, a to má zásadný politický význam.

Na mladých ľudí musíme byť nároční, musíme od nich žiadať, aby viac vedeli, aby viac vedeli, aby boli lepšie pripravení pre život. Zároveň musíme vytvárať podmienky na to, aby ich schopnosti boli maximálne pre potreby spoločnosti využité.

Veľmi by sa osvedčilo, kedy sme cieľavedomejšie dokázali kombinovať využitie schopností a elánu mladých so skúsenosťami starších.

My vieme, že v živote, v praxi dochádza niekedy k určitým problémom, k mnohým nedorozumeniam v tejto otázke. Niekedy postupujeme pomaly. My vieme, ako sme kedysi my do života nastupovali. Samozrejme, že doba je dnes iná, ale práve preto, že žijeme v socialistickom spoločenskom poriadku, my existujúce problémy riešiť môžeme a rieši vieme, keď sa k nim, samozrejme, všetci postavíme čelom. Ja viem, že známky človeka, ktorý končí školu, vždy nezodpovedajú jeho schopnostiam, rovnako ako medzi kvalifikáciou a vzdelaním nie je možné dávať znak rovnosti. Viem, že sa mnohí jedinci nevydaria, ktorí opúšťajú naše základné, stredné či vysoké školy. Ale neplatí to o populácii ako celku. Populácia ako celok je tak pripravovaná, aby dobre plnila úlohy, ktoré jej ukladá naša strana, náš socialistický štát. Rokovanie Snemovne národov môžeme označiť za významný príspevok k realizácii zámerov našej školskej politiky. Je to o to dôležitejšie, že ťažisko prestavby nášho školstva sa presúva na stredné školy a pokračuje na školách vysokých. A prestavba na stredných školách a na školách vysokých je oveľa zložitejšia ako na školách základných.

Osobitné by som chcel oceniť rozsiahly prieskum, ktorý výbory Federálneho zhromaždenia uskutočnili a ktoré výsledky sú obsiahnuté v záverečnej správe. Mal som si možnosť prezrieť tento materiál, túto správu a je to materiál naozaj veľmi zaujímavý, obsahuje nesmierne množstvo faktov a údajov i podnetov, ktoré pochádzajú priamo zo života. To má pre nás všetkých, ktorí pracujeme v riadiacej sfére, ktorí pracujeme na tomto úseku, menovite na úseku Ministerstva školstva i pre iné rezorty, pre naše národné výbory, obrovskú hodnotu, aby sa riadiaca práca na tomto úseku zlepšovala, prehlbovala a zdokonaľovala a aby problémy, ktoré sa vyskytujú v živote boli i pružnejšie riešené.

Chcem vás ubezpečiť, že my vo vláde, a myslím, že môžem hovoriť aj za Ministerstvá školstva i za iné rezorty, výsledky tohto prieskumu dôkladne preštudujeme, vaše návrhy zvážime a všetky oprávnené sa vynasnažíme realizovať v praxi.

Medzi otázkami, ktoré tu odzneli a ktoré treba dôkladnejšie preštudovať, zvážiť a urobiť závery, ako s nimi naložiť, sa opäť objavila problematika estetickej výchovy na našich školách. Vieme o tom. Mám stanoviská Ministerstiev školstva, ktoré sú toho názoru, že nemáme priestor, aby sme nejakú hodinu estetickej výchovy do niektorého ročníka základnej školy zaviedli. Myslím si, že tento problém by sme dnes ešte nemali uzatvárať. Osobne nemám k tejto veci ešte vyhranený názor. Bude vari správne, keď Ministerstvá školstva sa opäť zídu s poslancami Výborov pre kultúru a výchovu FZ a tieto otázky opäť posúdia a nájdu schodnú cestu k riešeniu.

Ďakujem vám ešte raz v mene vlády za veľmi užitočnú prácu, ktorú ste ako zástupcovia ľudu vykonali, ďakujem vám za Ministerstvá školstva za túto prácu a tešíme sa všetci na ďalšiu spoluprácu. (Potlesk).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP