Značně rozšířenou službou
je v některých zemích vysílání
doplňkových informací v rozhlasových
a televizních kanálech. V rozhlasovém kanálu
se vysílají dopravní informace a do roku
1990 budou vysílány i další informace
systémem rozhlasové družicové služby.
V ČSSR se systém vysílání doplňkových
informací v rozhlasovém a také televizním
kanálu postupně připravuje, a to v 8. pětiletce.
Je běžnou věcí, že v některých
vyspělých zemích se vysílá
televizní program se dvěma zvuky a je možno
volit i stereo zvukový doprovod. U nás počítá
se zavedením této služby v Praze a Bratislavě
asi v roce 1990.
Rozvijí se tzv. kabelová televize, která
umožňuje za malý poplatek příjem
10-16 televizních programů v uzavřených
okruzích. Rovněž je rozšířena
soustav televizních kabelových rozvodů, která
umožňuje rozvod přijímaných televizních
a rozhlasových signálů pro značné
množství účastníků ve
vysoké kvalitě. Jsou to poznatky, které zajisté
zaměstnávají i um našich spojových
výzkumníku a specialistů.
A nyní stručně poznatek o zapojení
ČSSR do mezinárodních organizací spojů.
tato potřeba vyplývá již z charakteru
technologických procesů v poště, radiokomunikacích
a telekomunikacích, které jsou často ukončeny
až v mezinárodním měřítku
a které jsou jednotně řízeny přijatými
mezinárodními předpisy. Členství
ČSSR ve vrcholných mezinárodních organizacích
spojů - myslím tím Mezinárodní
telekomunikační unii a Světovou poštovní
unii - je nesporně užitečné a téměř
každodenní nutností. Zajišťuje jednotný
výkon provozních, odúčtovacích
i platebních postupů při spojovém
styku se zahraničím.
Ve světě současného prudkého
rozvoje spojů, jak jsem o tom ve stručnosti hovořila
ve svém vystoupení, však toto členství
zajišťuje československým spojům
i přístup k nejmodernějším poznatkům
a zařízeních a technologiích používaných
ve světě, umožňuje aktivně zasahovat
do jednání o službách spojů nové
připravovaných k zavedení v mezinárodním
měřítku. Dovoluje také uplatňovat
a prosazovat československé požadavky. Jako
příklad lze uvést účast ve
světových i oblastních správních
radiokomunikačních konferencích o rozdělování
kmitočtového spektra; v současnosti již
tyto otázky nabývají kosmického rozměru
- v souvislosti s využitím spojových družic.
Účast na činnosti obou Unií a jejich
užších odborných orgánů
však přináší prospěch a
ovlivňuje budoucí úroveň spojů
i tím, že získané poznatky a výsledky
jednání slouží i dalším
odvětvím národního hospodářství.
Resort spojů zajišťuje gesci i v činnosti
Stálé komise RVHP pro spolupráci v oblasti
telekomunikací a pošty. Komise zřízená
v roce 1971 napomáhá plánovitým rozvojem
telekomunikací a pošty k dosažení vyšší
úrovně ekonomik členských států
RVHP. Zkvalitnění služeb spojů členských
států RVHP má napomoci budovaná vzájemně
propojená automatizována komplexní soustava
spojů, která zahrnuje všechny druhy přenosu
informací v oblasti telekomunikací.
Při hodnocení kvality spojových služeb
lze jako negativní jev hodnotit, že řada návrhů
na moderní zařízení spojů byla
v rámci RVHP ukončena na úrovni technických
požadavků. Průmysl členských
států - radiotechnický a elektrotechnický,
ale obdobně platí i o strojírenství,
většinu zařízení potřebných
pro spoje do svých výrobních plánů
ještě neprosadil. V tomto ohledu je situace v některých
jiných vyspělých správách spojů
usnadněna.
Rozvoji mezinárodních spojových služeb
napomáhá zapojení ČSSR do mezinárodního
systému a Organizace kosmických telekomunikací
INTERSPUTNIK. Účast v této organizaci je
pro nás politicky významná a ekonomicky výhodná,
protože zabezpečuje operativní, spolehlivé
a ekonomicky efektivní spojení na velké vzdálenosti.
Navíc pomáhá urychlení vědeckotechnického
pokroku v oblasti komických spojů v členských
zemích organizace.
Ještě bych chtěla podotknout, že resort
spojů svým aktivním zapojením do činnosti
mezinárodních organizací spojů napomáhá
účinnému prosazování československé
zahraniční politiky na straně jedné
a zvyšování úrovně svých
služeb na straně druhé. Stojí za to
členství ČSSR v uvedených organizacích
věnovat náležitou pozornost, zejména
v koordinované součinnosti s bratrskými socialistickými
zeměmi.
Snad jsem ve svém příspěvku nepřehnala
některá fakta o zaostávání
telekomunikací, radiokomunikací i poštovních
zařízení. Neznamená to, že tomu
tak bude i nadále. Je ale důležité,
že ve spojích existuje konkrétní časový
program, obsahující východiska, kdy zaostávání
vyrovnat. Že to u nás umíme, důkazem
jsou např. takové zdařilé investice,
jako je vybudování mezinárodní telefonní
a telegrafní ústředny v Praze na Žižkově.
Československo dnes sehrává významnou
úlohu v mezinárodním telefonním a
telegrafním styku. Přes Prahu volají účastníci
např. z Japonska, Číny, z Dálného
ale i Blízkého východu do zemí západní
Evropy, protože je to spojení velmi ekonomicky výhodné
a dodáváme, že kvalita těchto našich
služeb je nepochybná.
Jiný dobrý příklad je československá
filatelie, která má ve světě velice
dobrý zvuk. Naše známky jsou po umělecké
stránce dobře ceněny a jejich emise je velmi
efektivní i z hlediska devizového. Proč bychom
nemohli takovou úspěšnou práci v hojnější
míře zhodnocovat i exportovat.
Soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, jako členka zahraničního výboru
bych chtěla na závěr zvýraznit ne
náhodně význam spojů v souvislosti
s tím, že dnešního dne - jak se zmínil
i místopředseda sněmovny s. Vedra - už
probíhají dlouho očekávané
rozhovory generálního tajemníka ÚV
KSSS s. Michaila Gorbačova a prezidenta USA Ronalda Reagana.
Bez spojů si nedovedeme ani představit informovanost
lidí. Přáli bychom se zajisté všichni,
aby spoje, tato technická vymoženost, ať ve vlnách
éteru, v rozhlase, televizi nebo po telefonech, telegrafech,
dálnopisech i v tisku, zprostředkovávaly
jazykem pravdy jen ty potěšující zprávy,
a to pro všechny obyvatele naší malé planety
Země, to je dohodu o odvrácení horečného
zbrojení a zachování světového
míru.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Řídkej.
Slovo má poslanec Oravecz. Pripraví sa poslankyňa
Lefflerová.
Poslanec I. Oravecz: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vážení hostia, dovoľte mi ako
členovi výboru pre plán a rozpočet
SN, aby som sa vrátil k niektorým otázkam,
s ktorými sme sa stretli na poslaneckých prieskumoch
pri prípravách na dnešné rokovanie.
Získané poznatky ukázali, že i v tomto
rezorte nadriadené zložky rozpisom ďalších
ukazateľov nad stanovených osem znižujú
podnikovej sfére operatívnu možnosť riadenia.
Pritom je skúsenosťou potvrdené, že kombinácia
priameho riadenia s rozpisom obmedzeného počtu ukazateľov
prináša maximálne efekty. Nemožno pochybovať
o tom, že takýto spôsob riadenia je ale podstatne
náročnejší. Tieto skutočnosti
sa mali už pri aplikácii Súboru opatrení
vo vnútri podnikovej sféry do značnej miery
rešpektovať.
Vzhľadom na celkový charakter odvetvia je vzťah
organizácií Federálneho ministerstva spojov
k štátnemu rozpočtu určený finančným
plánom. Finanční plán v spojoch je
základným, priamym ekonomickým nástrojom
riadenia. Prieskum poslancov ukázal, že takisto i
v tejto oblasti je čo zlepšovať. Pri rozpise
tvorby výkonov bolo zistené, že nie je vykonávaný
dostatočne diferencovane s prihliadnutím k zmene
ich skladby. Napr. tvorba výkonov v Montážnom
podniku spojov v Bratislave je značne závislá
na objeme použitého základného materiálu
- káblov. Medziročné rozdiely v štruktúre
plánovaných výkonov predstavujú i
15 mil. Kčs. Pre Ústredné riaditeľstvo
spojov Bratislava tak vzniká problém, ako zabezpečiť
rozpis výkonov v iných činnostiach.
Značný vplyv na tvorbu finančných
zdrojov majú i ceny spojových služieb. Vykonaný
prieskum jednoznačne dokázal, že medzi zvýšením
sadzieb v roku 1979 a kvalitou poskytovaných služieb
nie je v rámci ekonomického systému rezortu
spojov ani v oblasti prevádzky a rozvoja jednotnej telekomunikačnej
siete žiadna priama alebo nepriama súvislosť.
Zvýšenie sadzieb teda nemohlo automaticky spôsobiť
zmenu v kvalite a úrovni služieb. Tá je naďalej
závislá na úrovni techniky a organizácie
práce, na tempe rozvoja a modernizácie, na hmotnej
zainteresovanosti atď. V tomto smere bude musieť rezort,
tak ako iné odvetvia, vyvinúť väčšie
úsilie i v trvalej výchove pracovníkov k
prehĺbeniu zodpovednosti za vykonanú prácu.
Základom tvorby vlastných finančných
zdrojov organizácií spojov sú tržby
- výnosy získané realizáciou premiestňovacích
činností. Na základe prieskumu v mojom volebnom
obvode v Nových Zámkoch som zistil, že naďalej
pretrvávajú niektoré negatívne tendencie
v dosahovaní výnosnosti a v činnosti pošty,
najmä v tržbe cenín, v činnosti telegramu
a ďalekopisu, v plnení maloobchodného obratu
u doplnkového tovaru. Nesplnenie celkového maloobchodného
obratu sa odôvodňuje tým, že v doplnkovom
tovare nebol postavený plán maloobchodného
obratu pokrytý patričným tovarom. V obvode
Okresnej správy spojov nie sú výrobcovia
suvenírov, pamiatkových predmetov, o ktoré
je v letných mesiacoch veľký záujem
aj vzhľadom na to, že v okrese sú už vybudované
letné kúpaliská s termálnou vodou
v Štúrove a v Podhájskej a teraz k nim pribudne
aj v Nových Zámkoch. Závod má nemalé
problémy aj so zabezpečovaním dennej tlače
v spomínaných rekreačných oblastiach,
pretože v plánoch neboli premietnuté zvýšené
požiadavky dodávky dennej tlače v letných
mesiacoch. Tieto nedostatky sú pre obyvateľstvo nepríjemné,
a preto ich často kritizuje. Zabezpečenie nápravy
nebude pre pracovníkov spojov ľahko riešiteľným
problémom. Rozhodujúci podiel v tvorbe výkonov
pripadá na výkony telekomunikácií,
preto je potrebné veľkú pozornosť venovať
rozhodujúcim úlohám, z ktorých je
najdôležitejší harmonický a proporciálny
rozvoj a spoľahlivá funkcia jednotnej telekomunikačnej
siete. Nosnou a dlhodobou úlohou telekomunikácií,
zakotvenou v celom rade vládnych uznesení a v programoch
dlhodobého rozvoja spojov, je zavedenie úplnej plošnej
automatizácie telefónnej site, ako o tom už
hovoril súdruh Chalupa.
Významná časť služieb telekomunikácií
zabezpečuje telegrafná sieť a prenos dát.
V telegrafnej sieti za celé obdobie 7. päťročnice
nedošlo k rozšíreniu kapacít výstavbou
nových ďalekopisných ústrední.
Kapacita tejto siete nedovoľuje ďalšie rozširovanie
účastníkov. Preto sa predpokladá v
8. päťročnici rozsiahla výstavba nových
ústrední v Prahe, Bratislave a v niektorých
ďalších mestách. S komplexom problémov
výstavby nových zariadení súvisí
i údržba súčasného fondu základných
prostriedkov.
S účinnosťou od roku 1981 bol preto zavedený
fond opráv, ako zdroj financovania plánovaných
opráv zariadení pošty, PNS a telekomunikácií.
Zriadením fondu opráv, ako aj zavedením systému
plánu opráv sa prehlbuje pravidelná a plánovitá
starostlivosť o základné prostriedky. V praktickej
realizácii sa však zistilo, že organizácie
spojov narážajú na problémy pri zabezpečovaní
dodávateľa opráv, hlavne aj z toho dôvodu,
že mnoho pôšt je umiestnených v cudzích
objektoch, kde za opravu zodpovedá majiteľ, čo
sa pri stavbe plánu opráv výraznejšie
nešpecifikuje, ale pôsobí to na plnenie plánu.
Osobitná situácia nastáva u prestárlych
vozidiel, hlavne u vozidiel na špeciálne účely,
napr. automobilová pošta, kde nieje v súčasnosti
zabezpečená nahraditeľnosť za tieto motorové
vozidlá. Ako sme zistili pri prieskume vo Východoslovenskom
kraji, treba u týchto vozidiel plánovať ďalšie
GO aj po skončenej dobe ich životnosti. Preto sa vyskytujú
a robia i také opravy vozidiel, u ktorých náklady
na opravu prevyšujú ich nadobúdaciu hodnotu
a tieto opravy sú preto neekonomické. Ich vykonávanie
je nevyhnutné hlavne z toho dôvodu, aby sa nenarušila
prevádzkyschopnosť vozového parku pri zabezpečovaní
rozsahu a kvality služieb spojov a z dôvodu nízkeho
prídelu nových vozidiel - asi 30 % z požadovaného
rozsahu, ktorý pretrváva už niekoľko rokov
a asi sa opakuje i v iných krajoch.
Súdružky a súdruhovia, v záujmu zabezpečovania
náročných úloh a zvýšenia
kvality služieb treba vytvoriť zodpovedajúce
podmienky, a to tak v materiálno-technickej základni
pošty a PNS, ako aj v podmienkach personálnych. Výsledky
za posledné roky potvrdzujú určitý
pokrok v budovaní a modernizácii materálno-technickej
základne pošty, hlavne uplatnením výsledkov
vedeckotechnického rozvoja. Mechanizácia spracovania
listových zásielok a balíkov pokročila
najvýraznejšie. V rokoch 1984-1985 dochádza
tiež k úplnej obnove poštových vagónov,
a tým k vyriešeniu dlhodobého zásadného
problému poštovej prepravy. Málo sa ale pokročilo
vo vybavovaní prostriedkov malej a strednej mechanizácie.
Ide hlavne o výplatné stroje, duplexné sčítacie
stroje, počítače bankoviek a mincí,
orážacie stroje na príjem poštových
poukážok i spočítacie stroje s páskou.
Tieto zariadenia sú však z dovozu a je ich stále
nedostatok. Na pracoviskách, spadajúcich pod Východoslovenské
riaditeľstvo spojov Košice, sme sa pri prieskume presvedčili,
že tento stav je takmer kritický.
Súdružky a súdruhovia, úlohy rezortu
spojov v oblasti technického rozvoja a investičnej
výstavby pre 8. päťročnicu sú veľmi
náročné. Stavby zaradené v návrhu
plánu rezortu sú zabezpečené tak dodávateľskými
stavbami, ako aj nestavebnými organizáciami. Nemôžeme
si však odpustiť poznámku k dobe trvania investičnej
výstavby. Napríklad stavba televízneho vysielače
v Prahe má trvať 6 rokov. Neviem, ale nazdávam
sa, že takéto projektované technické
zariadenie bude do tej doby zastaralé. Chcel by som v tejto
súvislosti položiť otázku súdruhovi
Chalupovi, v čom sú rozhodujúce príčiny
a či by nebolo možné s využitím
zahraničných skúseností pri podobných
investíciách stavbu televízneho vysielača
urýchliť.
Zostávajú však i ďalšie otvorené
otázky. K uspokojivej dohode nedošlo s rozhodujúcim
tuzemským dodávateľom spojovej technológie,
ktorým je rezort Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu. Na poslaneckých prieskumoch sme mali možnosť
overiť si, že rozpor medzi obidvoma rezortmi pri zabezpečovaní
výroby meracích prístrojov, prípravkov
a zariadení, pri úprave sériovo vyrábaných
technologických zariadení sa skôr prehlbuje.
Pri zavádzaní novej techniky a nových foriem
skvalitňovania služieb spojov, ako sme sa sami mohli
presvedčiť, existujú i iné bariéry.
Zoberme si napr. bezhotovostný platobný styk. Medzi
organizáciami si inú formu už nedokážeme
ani predstaviť. Navyše dochádza k ďalšej
racionalizácii používaním počítačových
médií pri odovzdávaní príkazov
k úhrade, pri vedení kont a odovzdávaní
výpisov medzi bankou a organizáciami. V porovnaní
s tým je bezhotovostný platobný styk obyvateľstva
iba v počiatkoch. Sľubný začiatok sporožírových
účtov zrejme vyčerpal väčšinu
svojich možností a jeho ďalšiemu rozšíreniu
a využitiu bráni určitá ťažkopádnosť.
Pritom sa jedná o problém, ktorého riešenie
by pri zjednodušení manipulácie s obeživom
prinieslo ďalekosiahly ekonomický efekt. Predpokladom
je však úzka spolupráca ministerstva financií,
banky a spojov na vytvorení takého systému,
ktorý by pri svojej jednoduchosti vyhovoval tak obyvateľstvu,
ako i obchodu, pošte, alebo i finančným inštitúciám,
ako sú sporiteľne a pobočky ŠBČS.
Skrátka, platba sporožírovým šekom
sa musí stať výhodou pre všetkých
účastníkov.
Všeobecné uplatnenie elektronických platobných
prostriedkov v budúcnosti vyžaduje už dnes pripraviť
a v priebehu 8. päťročnice aspoň experimentálne
overiť niektoré nové formy podľa technických
možností a vybavenia.
Pritom spoje musia predovšetkým umožniť
a dohodnúť podmienky prevodu na bezhotovostné
platenie a technické podmienky prenosu informácií.
Ich úloha je preto z hľadiska technického riešenia
problému kľúčová.
Zvyšovanie kvality služieb možno dosiahnuť
nielen mechanizáciou, automatizáciou a racionalizáciou
technologických procesov, aj keď sú to dôležité
prvky pokroku, ale aj ďalšími organizačnými
opatreniami, predovšetkým zvýšením
technologickej disciplíny zo strany pracovníkov
prevádzky, ako aj vedúcich pracovníkov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
činnosť spojov sa musí rozvíjať
v rovnováhe so spoločenskou spotrebou, preto postavenie
a rozvoj odvetvia spojov možno hodnotiť len vo vzťahu
k spoločnosti, k jej hospodárskemu a sociálnemu
rozvoji. Uskutočňovanie strategickej línie
XVI. zjazdu KSČ v intenzifikácii našej ekonomiky
vyžaduje intenzívne uplatňovanie najnovších
poznatkov vedy a techniky vo všetkých oblastiach činnosti,
a teda aj v spojoch.

