- 15 -
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže
příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jed-
nom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě,
ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchod-
ní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím
stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze
které jsou úroky placeny, skutečně patří k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě
mohou být úroky zdaněny v tomto druhém smluvním státě
podle jeho vnitrostátních právních předpisů.
4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem
k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsled-
ku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a skuteč-
ným příjemcem úroků, nebo které jeden i druhý udržují s tře-
tími osobami, částku, kterou by byl smluvil dlužník se
skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí
se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou
částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v tomto
případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního
státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním
státě a placeno osobě, která má bydliště či sídlo
v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny jen v tomto
- 16 -
druhém státě, jestliže tato osoba je jejich skutečným
příjemcem.
2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, mohou být
licenční poplatky uvedené v odstavci 3 b) zdaněny také
ve smluvním státě, ve kterém je jejích zdroj, a to podle
právních předpisů tohoto státu. Daň takto stanovená však
nemůže přesáhnout 5% z hrubé částky licenčních poplatků,
jestliže osoba, která licenční poplatky pobírá, je
jejich skutečným příjemcem.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto člán-
ku označuje:
a) náhrady jakéhokoli druhu placené za užití nebo
za přivolení k užití práva autorského k dílu literární-
mu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických
a televizních filmů;
b) náhrady jakéhokoli druhu placené za užití nebo
přivolení k užití patentu, ochranné známky výrobní nebo
obchodní, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce
nebo výrobního postupu, jakož i za užití nebo za přivole-
ní k užiti průmyslového, obchodního nebo vědeckého zaří-
zení, pokud není nemovitým majetkem, o němž se pojedná-
vá v článku 6, a za informace, které se vztahují ha
zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo
vědecké.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže
příjemce licenčních poplatků, mající bydliště či sídlo
v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním
- 17 -
státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, buď
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stá-
lé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé
povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné
a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenč-
ním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto
případě mohou být licenční poplatky zdaněny v tomto
druhém smluvním státě podle jeho vnitrostátních právních
předpisů.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj
v jednom smluvním státě, jestliže dlužníkem je tento stát
sám, jeho nižší správní útvar, územní korporace nebo
osoba, mající bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže
však dlužník licenčních poplatků, ať má nebo nemá
bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jed-
nom smluvním státě stélou provozovnu, pro kterou byla
sjednána smlouva, na jejímž základě se licenční poplat-
ky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky,
předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom
smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6. Jestliže Částka licenčních poplatků, posuzováno se
zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje
v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužní-
kem a skutečným příjemcem, nebo které jeden i druhý
udržují s třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil
dlužník se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů,
použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy
- 18 -
zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může
být v tomto případě zdaněna podle právních předpisů
každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním usta-
novením této smlouvy.
C lánek 13
ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je
definován v článku 6 odstavec 2, mohou být zdaněny ve
smluvním státě, ve kterém Je tento majetek umístěn.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí
aktiv stálé provozovny, kterou má podnik Jednoho smluv-
ního státu v druhém smluvním státě, nebo movitého majet-
ku, který patří ke stálé základně, kterou osoba mající
bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním
státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků
docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné
nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Zisky ze zcizení
lodí nebo letadel využívaných v mezinárodní dopravě a mo-
vitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo leta-
del, mohou být zdaněny Jen ve smluvním státě, ve kterém Je
umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
3. Zisky ze zcizení majetku, který není uveden
v odstavcích 1 a 2, mohou být zdaněny jen ve smluvním
státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
- 19 -
Článek 14
NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom
smluvním státě pobírá z nezávislého povolání nebo jiné
nezávislé činnosti, mohou být zdaněny jen v tomto státě,
pokud tato osoba nemá obvykle k dispozici v druhém smluv-
ním státě stálou základnu k výkonu své činnosti. Jestliže
má k dispozici takovou stálou základnu, mohou být příjmy
zdaněny v drahém státě, avšak pouze v rozsahu, v jakém je
lze přičítat této stálé základně.
2. Výraz "nezávislé povolání" zahrnuje obzvláště ne-
závisle vykonávané činnosti vědecké, literární, umělecké,
vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti
lékařů, právních zástupců, inženýrů, architektů, dentistů
a účetních znalců.
Článek 15
ZAMĚSTNÁNÍ
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které osoba
mající bydliště v jednom státě pobírá z důvodu placeného
zaměstnání, mohou být s výhradou ustanovení článků 16,
18 a 19 zdaněny jen v tomto státě, pokud zaměstnání není
vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání
vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tom-
to druhém státe.
- 20 -
2. Odměny, která osoba mající bydliště v jednom
smluvním státě pobírá z důvodu placeného zaměstnání
vykonávaného v druhém smluvním státě, mohou být bez
ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně
zmíněném státě, jestliže
a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo
více období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dnů v daňo-
vém roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za za-
městnavatele, který nemá bydliště
či sídlo v druhém
státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé
základně, které má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku,
mohou být odměny pobírané z důvodu placeného zaměstná-
ní vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v meziná-
rodní dopravě zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém
je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
Článek 16
TANTIÉMY
Tantiémy, náhrady za účast ve správních orgánech
a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v jed-
nom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí
rady společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
- 21 -
Článek 17
UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupu-
jící umělci, jako např. divadelní, filmoví, rozhlasoví
a televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci,
ze své činnosti vykonávané osobně, mohou být bez ohle-
du na ustanovení článku 14 a 15 zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.
2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vy-
konává umělec nebo sportovec v této vlastnosti, neply-
nou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné
osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení
článků 7, 14 a 15 odstavec 1 zdaněny ve smluvním státě,
ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.
3. Příjmy z činností definovaných v odstavci 1
se bez ohledu na ustanovení předchozích odstavců 1 a 2
tohoto článku osvobozují od zdanění ve státě, ve kte-
rém se tyto činnosti vykonávají, jestliže se tyto činnosti
vykonávají v rámci kulturní dohody sjednané mezi smluv-
ními státy.
Článek 18
PENZE
Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dří-
vějšího zaměstnání osobě, která mé bydliště v některém
smluvním státě, mohou být s výhradou ustanovení článku
- 22 -
19 odstavec 2 zdaněny pouze v tomto státě.
Článek 19
VEŘEJNÉ FUNKCE
1. a) Odměny jiné než penze, vyplácené některým smluv-
ním státem, nižším správním útvarem nebo územní korpo-
raci tohoto státu fyzické osobě za služby prokázané to-
muto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo korporaci
mohou být zdaněny pouze v tomto státě.
b) Takové odměny však mohou být zdaněny pouze
v druhém smluvním státě, jestliže služby byly vykoná-
vány v tomto státě, příjemce má bydliště v tomto druhém
smluvním státě a
(i) je státním občanem tohoto státu, nebo
(ii) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu
konání těchto služeb.
2. a) Penze vyplácené některým smluvním státem, nižším
správním útvarem nebo územní korporací tohoto státu
buď přímo nebo z fondů, které zřídily, fyzické osobě
za služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu
útvaru nebo korporaci, mohou být zdaněny jen v tomto
státě.
b) Takové penze však mohou být zdaněny pouze v dru-
hém smluvním státě, jestliže příjemce má v tomto státě
bydliště a je státním občanem tohoto státu.
- 23 -
3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny
a penze za služby prokázané v rámci průmyslové nebo obchod-
ní činnosti prováděné některým smluvním státem, nižším
správním útvarem nebo územní korporací tohoto státu.
Článek 20
PROFESOŘI A UČITELÉ
Profesoři nebo učitelé, kteří se dočasně zdržují
v jednom smluvním státě po dobu nepřesahující dva roky,
aby tam vyučovali nebo prováděli výzkum na univerzitě,
koleji, škole nebo na jiném vyučovacím ústavu, jehož
cílem není dosažení zisku, a kteří mají nebo bezprostřed-
ně před tímto pobytem měli bydliště v druhém smluvním
státě, se osvobodí v prvně zmíněném smluvním státě od
daně z odměn za toto vyučování nebo výzkum.
Článek 21
STUDUJÍCÍ
Platy, které student nebo praktikant, který má nebo
měl bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluv-
ního státu bydliště v druhém smluvním státě a který se
zdržuje v prvně zmíněném státě pouze proto, aby tam
pokračoval ve studiu nebo ve vzdělávání, dostává na úhra-
du nákladů výživy,
studia nebo vzdělání, nepodléhají zda-
nění v tomto státě s podmínkou, že pocházejí ze zdrojů mimo
- 24 -
tento stát.
Článek 22
JINÉ PŘÍJMY
1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v někte-
rém smluvním státě, o nichž se výslovně nepojednává
v předchozích článcích této smlouvy, mohou být zdaněny
jen v tomto státě bez ohledu na to, odkud plynou.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy
jiné než příjmy z nemovitého majetku ve smyslu článku 6
odstavec 2, jestliže příjemce takových příjmů mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v dru-
hém smluvním státě průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna,
nebo nezávislé povolání prostřednictvím stélé základny
tam umístěné, a právo nebo majetkové hodnoty, pro které
se příjmy platí, skutečně patří k této stálé provozovně
nebo k této stálé základně. V tomto případě se tyto příjmy
mohou zdanit v tomto druhém státě podle jeho vnitrostátních
právních předpisů.
Článek 23
USTANOVENÍ O VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
Bylo dohodnuto, že dvojí zdanění se vyloučí v soula-
du s ustanoveními následujících odstavců tohoto článku:
- 25 -
1. V případě Itálie:
Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Itálii
má příjmy, které mohou být zdaněny v Československu,
může Itálie při vyměřování svých daní z příjmu uvede-
ných v Slánku 2 této smlouvy zahrnout do zdanitelného
základu těchto daní tyto příjmy, pokud tomu nebrání
výslovná ustanovení této smlouvy.
Itálie v takovém případě odečte od dani takto vymě-
řených daň z příjmů zaplacenou v Československu, avšak
částka, která se odečte, nemůže přesáhnout podíl
italské daně vztahující se na tyto příjmy, který odpoví-
dá poměru těchto příjmů k celkovému příjmu.
žádnou částku však nebude povoleno odečíst, jestliže
určitá část příjmu bude v Itálii podrobena na žádost
příjemce konečné srážkové dani u zdroje podle italských
vnitrostátních předpisů.
2. V případě Československa:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Českoslo-
vensku pobírá příjmy, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Itálii, vyjme Československo s výhra-
dou ustanovení uvedených pod písmenem b) tyto příjmy ze
zdanění. Československo však může při výpočtu částky daně
z ostatních příjmů této osoby použít tutéž sazbu daně,
Jako by příjmy, o které jde, nebyly ze zdanění vyňaty.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které
mají v Československu bydliště či sídlo, zahrnout do zákla-
du daní příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10,
- 26 -
12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny také v Itálii, Českoslo-
vensko povolí
snížit částku daně, kterou vybírá z příjmů té-
to osoby, o částku rovnající se dani zaplacené v Itálii.
Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část
československé daně vypočtené před jejím snížením, která
poměrně připadá na příjmy přijaté z Itálie.
Článek 2. 4
ZÁSADA ROVNÉHO NAKLÁDÁNÍ
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu
nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zda-
nění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné
nebo tíživější než zdanění a s ním spojeno povinnosti,
kterým jsou nebo budou moci být podrobeni státní přísluš-
níci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci.
Toto ustanovení platí bez ohlodu na ustanovení článku l
také pro osoby, které nemají bydliště či sídlo ani v jed-
nom ani v obou smluvních státech.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jedno-
ho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude
v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků
tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště
v druhém smluvním státě osobní úlevy, srážky a snížení
daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině,
- 27 -
které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.
3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9,
článku 11 odstavec 4 a článku 12 odstavec 6, budou úroky,
licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho
smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě odčitatelné pro stanovení zdanitelných
zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako by byly
placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvně zmíněném
státě.
4. Podniky jednoho státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolová-
no osobou mající bydliště či sídlo v druhém státě nebo
větším počtem takových osob, nebudou podrobeny v prvně
zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem 3 ním
spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podro-
beny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.
5. Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu
na ustanovení článku 2 na daně jakéhokoli druhu a pojmeno-
vání.
Článek 25
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ CESTOU DOHODY
1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření
jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní
ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této
- 28 -
smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které
poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit
svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém
má bydliště či sídlo, nebo pokud její případ spadá pod
ustanovení článku 24 odstavec 1, příslušnému úřadu smluv-
ního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí
být předložen během dvou roků po té, kdy bylo poprvé ozná-
meno opatření vedoucí ke zdanění, které není v souladu
s touto smlouvou.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku
za oprávněnou a nebude-li sám s to najít uspokojivé ře-
šení, bude se snažit, aby případ rozhodl dohodou s pří-
slušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vylouči-
lo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit
vyřešit dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou
vzniknout při aplikaci této smlouvy.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít
v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu před-
chozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů jeví
pro dosažení dohody účelnou, může se taková výměna názorů
konat v komisi složené ze zástupců příslušných úřadů
smluvních států.
- 29 -
Článek 26
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vymě-
ňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této
smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních
států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této
smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu
s touto smlouvou, jakož i pro zabránění daňovému úniku
a daňovým podvodům. Výměna informací není omezena Článkem 1.
Informace přijaté smluvním státem budou udržovány v taj-
nosti stejně jako informace přijaté podle vnitrostátních
právních předpisů tohoto státu a mohou být sděleny jen
osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů),
které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na kte-
ré se vztahuje tato smlouva, řízením nebo trestním stí-
háním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných
prostředcích ve věci těchto daní. Tyto osoby nebo úřady
použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou brát
tyto informace v úvahu při veřejných soudních řízeních
nebo ve svých rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě
vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala práv-
ní předpisy nebo oprávní praxi tohoto nebo druhého
státu;
-. 30 -
b) sdělit údaje, která by nemohly být dosaženy na zákla-
dě právních předpisů nebo v normálním správním říze-
ní tohoto nebo druhého státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily obchodní,
průmyslové nebo pracovní tajemství nebo obchodní postup,
nebo jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným
pořádkem.
Článek 27
DIPLOMATIČTÍ A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI
Ustanovení této smlouvy se nedotýká daňových výsad,
které přísluší diplomatickým a konzulárním úředníkům
podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na zákla-
de zvláštních dohod.
Článek 28
ŽÁDOSTI O VRACENÍ PŘEPLATKŮ
1. Daně vybrané v jednom státě srážkou u zdroje
budou vráceny na žádost zájemce nebo státu, ve kterém
má tento zájemce bydliště či sídlo, jestliže právo vybrat
tyto daně je omezeno ustanoveními této smlouvy.
2. Žádosti o vrácení je nutno předložit ve lhůtách
stanovených právními předpisy státu, který jo povinen daň
vrátit, a musí být provázeny úředním osvědčením státu, ve
kterém má poplatník bydliště či sídlo, že podmínky pro
- 31 -
nárok na osvobození od daně nebo snížení daně, stanovené
ve smlouvě, jsou splněny.
3. Příslušné úřady smluvních států, upraví vzájem-
nou dohodou v souladu s ustanoveními článku 25 této
smlouvy způsoby aplikace tohoto článku. Mohou také doho-
dou stanovit jiný postup pro uplatňování nároků na snížení
daní, upravené touto smlouvou.
Článek 29
NABYTÍ PLATNOSTI
1. Toto smlouva bude ratifikována a ratifikační listi-
ny budou vyměněny v Římě
v době co nejkratší.
2. Tato smlouva nabude platnosti dnem výměny rati-
fikačních listin a její ustanovení se budou aplikovat:
a) pokud jde o daně vybíraná srážkou u zdroje, na Částky
přiznané nebo vyplacené počínaje 1. lednem roku následují-
cího po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně vybírané za
všechna zdaňovací období končící počínaje 1. lednem roku
následujícího po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikač-
ní listiny.
- 32 -
3. Ustanovení smlouvy mezi Československou socia-
listickou republikou a Italskou republikou o zamezení
dvojího zdanění příjmů a majetku v oboru námořní a letecké
dopravy, podepsané v Praze 28. srpna 1973, se přestanou
aplikovat, jakmile se započne aplikovat tato smlouva.
Článek 30
VÝPOVĚĎ
1. Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypo-
vězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může
smlouvu vypovědět diplomatickou cestou ve lhůtě nejméně
šest měsíců před koncem každého kalendářního roku počí-
naje pátým rokem po roce, ve kterém smlouva nabyla plat-
nosti.
2. V tomto případě se smlouva přestane aplikovat:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje,
na částky přiznané nebo vyplacené počínaje 1. lednem
kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém
byla dána výpověď;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně vy-
bírané za všechna zdaňovací období, která započnou
počínaje 1. lednem kalendářního roku následujícího po
roce, ve kterém byla dána výpověď.
- 33 -
NA DŮKAZ TOHO podepsaní, byvše k tomu řádně zmocnění,
podepsali tuto smlouvu.
DÁNO v Praze dne 5. května 1981
ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém, italském
a francouzském, přičemž vyhotovení v jazyce francouzském
bude rozhodující v případě sporu.
ZA ČESKOSLOVENSKOU
SOCIALISTICKOU REPUBLIKU:
L. Lér
ZA ITALSKOU
REPUBLIKU:
Edoardo Speranza