FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
32
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické re-
publiky k souhlasu
konzulární úmluva mezi Československou socialistickou repub-
likou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, podepsaná v Praze dne
10. prosince 1981
Návrh schvalovacího usnesení;
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Konzulární
úmluvou mezi Československou socialistickou
republikou a Socialistickou federativní republi-
kou Jugoslávií, podepsanou v Praze dne 10. pro-
since 1981.
Důvodová zpráva
Vztahy mezi ČSSR a SFRJ se úspěšně rozvíjejí při
plném respektování principů nezávislosti, rovnopráv-
nosti, svrchovanosti a nevměšování, v duchu přátelství,
vzájemné důvěry a při respektování zvláštností vnitřního
rozvoje a mezinárodního postavení obou zemí.
V posledních letech byla v politické oblasti uskuteč-
něna řada vzájemných setkání stranických a státních před-
stavitelů, která přispěla k lepšímu vzájemnému poznání,
k chápání zvláštností ve vývoji jedné či druhé země a vy-
tvořila dobré podmínky pro rozšiřování a prohlubování vzá-
jemně prospěšné spolupráce. Byla to především návštěva
generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR G. Husáka
v SFRJ v roce 1973, rozhovory tajemníka ÚV KSČ V. Biľaka
se členy předsednictva ÚV SKJ Dolancem, Grličkovem a Hodžou
v roce 1978 a návštěva předsedy vlády ČSSR L. Štrougala
v SFRJ v roce 1978, ze strany SFRJ návštěva předsedy vlády
Djuranoviče v roce 1977, člena předsednictva ÚV SKJ Grlič-
kova v Praze v roce 1979 a ministra zahraničních věcí
Vrhovce v roce 1980. V průběhu návštěv byl vždy zdůrazňován
politický zájem obou zemí pokračovat v dosavadním pozitiv-
ním kursu rozšiřování a prohlubování vzájemných styků.
V hospodářské oblasti má Čs. -jugoslávská spolupráce
stoupající tendenci. ČSSR je druhým největším partnerem SFRJ
v RVHP a pátým v celkovém zahraničním obchodě Jugoslávie.
Spolupráce v této oblasti je charakterizována trvalou ten-
dencí jejího rozšiřování a prohlubování, a to jak na úseku
obchodní výměny zboží, tak i dalších forem dlouhodobé spolu-
práce. Základem jsou dlouhodobé obchodní dohody. Dohoda
- 2 -
na léta 1976-1980 předpokládala objem výměny zboží v hod-
notě cca 4, 3 miliardy dolarů. Objem výměny zboží však ve
skutečnosti dosáhl celkové hodnoty 4, 5 miliardy dolarů. Stá-
le se zvyšuje objem vzájemných kooperačních dodávek, byly
uzavřeny nové dohody a řada dalších kooperací značně pokro-
čila. Obě strany uzavřely novou
dlouhodobou obchodní doho-
du na léta 1981-1985 s předpokládaným objemem vzájemné vý-
měny zboží v hodnotě 7, 024 miliard dolarů. Protokol o výměně
zboží a služeb mezi ČSSR a SFRJ na rok 1982 byl podepsán
s celkovým objemem ve výši cca 1, 4 miliardy dolarů.
V oblasti kultury, školství, vědy a zdravotnictví bylo
rovněž dosaženo dobrých výsledků. Dobrý základ pro ně tvoří
kulturní dohoda a prováděcí plán ke kulturní dohodě na léta
1980-1982. Na úseku kultury se i v následujících letech po-
čítá s rozvojem osvědčených forem spolupráce - s výměnou kva-
litních uměleckých těles, výstav a odborníků na studijní po-
byty. Velmi dobře a v souladu s plánem spolupráce se rozví-
její styky v oblasti zdravotnictví, které jsou zaměřeny na
studijní stáže, léčebnou péči, výměnu materiálů a informací.
Rovněž v oblasti sportovních styků se spolupráce úspěšně roz-
víjí a jsou předpoklady k jejímu dalšímu rozšíření.
Významnou oblastí vzájemných styků je i turistika. ČSSR
je v SFRJ v počtu turistů i délce pobytu ze ZSS na 1. místě.
V roce 1980 Jugoslávii navštívilo 496. 000 čs. turistů. Pře-
vážnou část turistiky představuje individuální autoturistika
čs. občanů a zbývající část připadá na organizovanou turistiku
čs. cestovních organizací.
Úmluva o konzulárních stycích mezi ČSSR a SFRJ z r. 1963
pozitivně ovlivnila rozvoj styků mezi oběma státy. Vývojem
vzájemných vztahů však byla postupně překonána a ukázalo se
proto potřebným nahradit ji novou konzulární úmluvou, beroucí
- 3 -
zřetel na dosažený stupeň rozvoje v politické, ekonomické,
právní i kulturní oblastí a vytvářející nový, širší prostor
pro další rozvoj spolupráce mezi oběma zeměmi ve všech oblas-
tech.
V roce 1963 byla sjednána mnohostranná Vídeňská úmluva
o konzulárních stycích, která kodifikovala platné obyčejové
právo upravující konzulární styky, jejímiž stranami se poslé-
ze staly ČSSR i SFRJ. Vídeňská úmluva však představuje pouze
obecný rámec právní úpravy těchto otázek, jenž si vyžaduje
bližší specifikaci a hlubší rozpracování ve dvoustranných
konzulárních úmluvách. To bylo dalším důvodem ke sjednání
nové konzulární úmluvy mezi ČSSR a SFRJ.
Nová konzulární úmluva mezi ČSSR a SFRJ, podepsaná 10. pro-
since 1981 v Praze, vychází z mnohostranné Vídeňské úmluvy
z r. 1963, jejíž zásady dále rozvíjí a prohlubuje na základě
zkušeností získaných z provádění dosavadní smluvní úpravy
konzulárních styků platné mezi ČSSR a SFRJ, ale i ze zkuše-
ností získaných z provádění a smluvní úpravy konzulárních sty-
ků obou zemí s jinými
státy.
Konzulární úmluva mezi ČSSR a SFRJ přebírá, v zájmu co
největší srozumitelnosti svých ustanovení, terminologii Vídeň-
ské úmluvy z r. 1963 /hlava I/. Vedle ustanovení o zřizování
konzulárních úřadů a jmenování konzulárních úředníků a konzu-
lárních zaměstnanců /hlava II/, jež jsou rovněž pojata shodně
jako ve Vídeňské úmluvě z r. 1963, obsahuje úmluva úpravu vý-
hod, výsad a imunit konzulárních úřadů a jejich členů /hlava III/,
úpravu konzulárních funkcí /hlava IV/ a ustanovení závěrečná
/hlava V/.
Zatímco úprava konzulárních výhod, výsad a imunit v pod-
statě nepřekračuje standard funkčních imunit, který je obsa-
žen ve Vídeňské úmluvě, lze v podrobné úpravě konzulárních
- 4 -
funkcí, která obecný rámec mnohostranné smluvní úpravy daleko
překračuje, spatřovat těžiště celé smluvní úpravy. Úprava
konzulárních funkcí, která se podle ustanovení čl. 58 úmluvy
uplatní nejen na výkon těchto funkcí konzulárními úřady,
ale i na výkon konzulárních funkcí prováděný diplomatickými
misemi, představuje bezprostřední praktický přínos nové úmlu-
vy. V šíři této úpravy se nová konzulární úmluva nejvíce odli-
šuje rovněž od dosavadní Úmluvy o konzulárních stycích mezi
ČSSR a SFRJ z r. 1963. Ustanovení hlavy IV vytváří spolehlivý
podklad zejména pro pomoc konzulárních úředníků fyzickým
a právnickým osobám obou smluvních stran při řešení jejich
problémů v zahraničí. Jednoznačná úprava těchto otázek nejen
usnadní samotnou konzulární praxi, ale poskytne i větší míru
právní jistoty jak oběma smluvním stranám, tak i jejich fyzic-
kým a
právnickým osobám, v jejichž zájmu jsou konzulární úřed-
níci oprávnění vykonávat své funkce.
Podrobně jsou upraveny zejména otázky zastupování stát-
ních příslušníků vysílajícího státu konzulárními úředníky,
vydávání cestovních dokladů a víz, notářských funkcí a někte-
rých funkcí v matričních záležitostech, funkce konzulárních
úředníků ve věcech dědických, při jmenování poručníků a opat-
rovníků, oprávnění konzulárních úředníků při styku se stát-
ními příslušníky vysílajícího státu, kteří jsou v přijímají-
cím státě ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě, nebo
jejichž osobní svoboda byla jinak omezena, ale i otázky do-
zoru konzulárních úředníků nad loděmi a letadly vysílajícího
státu.
Provádění závazků vyplývajících z Konzulární úmluvy
mezi ČSSR a SFRJ si nevyžádá žádné změny čs. právních před-
pisů. Vzhledem k tomu, že konzulární úmluvy jsou smlouvami
- 5 -
politické povahy, předkládá se konzulární úmluva mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Socialistickou federativní
republikou Jugoslávií v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, před ratifikací prezidentem
republiky Federálnímu shromáždění ČSSR k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 29. ledna 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Konzulární úmluva
mezi
československou socialistickou republikou
a
Socialistickou federativní republikou Jugoslávií
Československá socialistická republika
a
Socialistická federativní republika Jugoslávie
přejíce si rozvíjet a rozšiřovat konzulární styky
a tímto způsobem přispět k dalšímu rozvoji přátelských
vztahů mezi oběma zeměmi a s cílem ochrany svých stát-
ních zájmů a práv a zájmů svých státních příslušníků,
rozhodly se uzavřít tuto konzulární úmluvu a jme-
novaly svými zmocněnci:
Československá socialistická republika
dr. Dušana Spáčila, náměstka ministra zahraničních věcí
československé socialistické republiky,
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Miodraga Vlahoviče, mimořádného a zplnomocněného
velvyslance Socialistické federativní republiky Jugoslávie
v Československé socialistické republice,
kteří si vyměnili své plné moci, jež shledali
v dobré a náležité formě, a dohodli se na těchto ustanoveních:
- 2 -
HLAVA l
Definice
Článek 1
Pro účely této úmluvy mají následující výrazy
tento význam:
a/ "konzulární úřad" je generální konzulát, konzulát,
vicekonzulát nebo konzulární jednatelství;
b/ "konzulární obvod je území určené konzulárnímu
úřadu k výkonu konzulárních funkcí;
c/ "vedoucí konzulárního úřadu" je osoba pověřená
vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti, spo-
jené s touto funkcí;
d/ "konzulární úředník" je osoba, včetně vedoucího
konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních
funkcí;
e/ "konzulární zaměstnanec" je osoba zaměstnaná
v administrativních, technických nebo domácích
službách konzulárního úřadu;
f/ "členové konzulárního personálu" jsou konzulární
úředníci vyjma vedoucího konzulárního úřadu a kon-
zulární zaměstnanci;
g/ "členové konzulárního úřadu" jsou konzulární úřed-
níci a konzulární zaměstnanci;
h/ "člen soukromého personálu" je osoba zaměstnaná
výhradně v soukromých službách člena konzulárního
úřadu;
- 3 -
i/ "rodinní příslušníci" jsou manžel, děti a rodiče
Siena konzulárního úřadu, pokud tyto osoby žijí
ve společné domácnosti člena konzulárního úřadu;
j/ "státní příslušníci" jsou fyzické i právnické osoby;
k/ "konzulární místnosti" jsou budovy nebo části budov
a pozemky k nim náležící, které jsou používány vý-
hradně pro účely konzulárního úřadu, bez ohledu na
to, kdo je jejich vlastníkem;
l/ "konzulární archívy" jsou listiny, dokumenty, ko-
respondence, knihy, filmy, záznamové pásky a rej-
stříky konzulárního úřadu spolu s šiframi, kódy
a kartotékami a zařízení určené k jejich ochraně
a uložení;
m/ "úřední korespondence" je korespondence vztahující
se ke konzulárnímu úřadu a k jeho funkcím;
n/ "loď vysílajícího státu" je každé plavidlo plující
pod vlajkou vysílajícího státu v souladu s právní-
mi předpisy tohoto státu, s výjimkou válečných lodí;
o/ "letadlo vysílajícího státu" je každé letadlo nesou-
cí státní znaky vysílajícího státu, které je registro-
váno v tomto státě v souladu s jeho právními předpisy,
a výjimkou vojenských letadel.
HLAVA II
Zřizování konzulárních úřadů a jmenování konzulárních
úředníků a konzulárních zaměstnanců
- 4 -
Článek 2
1. Konzulární Úřad může být zřízen na území přijí-
majícího státu pouze jeho souhlasen.
2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho třída a konzu-
lární obvod jsou určovány vysílajícím státem a podléhá-
jí schválení přijímajícího státu.
3. Pozdější změny sídla konzulárního úřadu, jeho
třídy nebo změny konzulárního obvodu může provést vy-
sílající stát pouze se souhlasem přijímajícího státu.
4. Předchozího výslovného souhlasu přijímajícího
státu je zapotřebí též ke zřízení úřadovny tvořící sou-
část konzulárního úřadu, která je však umístěna mimo
sídlo tohoto úřadu.
Článek 3
Konzulárním úředníkem může být pouze občan vy-
sílajícího státu.
Článek 4
1. Vedoucí konzulárního úřadu je jmenován vy-
sílajícím státem a přijímán k výkonu svých funkcí
přijímajícím státem
- 5 -
2. Před vysláním vedoucího konzulárního úřadu si
vysílající stát vyžádá diplomatickou cestou souhlas
přijímajícího státu ohledně navržené osoby.
Článek 5
1. Vysílající stát musí vedoucího konzulárního
úřadu opatřit dokladem ve formě patentu nebo obdob-
ného dokumentu vyhotoveného pro každé jmenování zvlášť,
který osvědčuje jeho funkci a v němž je uvedeno jeho
plné jméno, kategorie a třída, konzulární obvod a sídlo
konzulárního úřadu.
2. Vysílající stát zašle patent nebo obdobný do-
kument diplomatickou nebo jinou vhodnou cestou vládě
státu, na jehož území má vedoucí konzulárního úřadu
vykonávat své funkce.
Článek 6
1. Vedoucí konzulárního úřadu je přijímán k vý-
konu svých funkcí na základě přivolení přijímajícího
státu nazývaného exeguatur, ať již je forma přivolení
jakákoliv.
2. Po předložení patentu nebo jiného obdobného
dokumentu o jmenování vedoucího konzulárního úřadu
přijímající stát vydá exeguatur bez odkladu.
3. Stát, který odmítá poskytnout exeguatur, není
povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého odmítnu-
tí.
- 6 -
článek 7
Do doby, než bude uděleno exeguatur, může být
vedoucí konzulárního úřadu přijat k výkonu svých
funkcí prozatímně. V tom případě se budou na něho
vztahovat ustanovení této úmluvy.
Článek 8
Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu k výko-
nu svých funkcí přijat, byť i prozatímně, vyrozumí
o tom přijímající stát ihned příslušné orgány kon-
zulárního obvodu a učiní příslušná opatření, aby ve-
doucí konzulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti
vyplývající z jeho úřadu a požívat práv, výsad a tmu-
nit vyplývajících z této úmluvy.
Článek 9
1. Nemůže-li vedoucí konzulárního úřadu z ja-
kýchkoli důvodů vykonávat své funkce nebo je-li místo
vedoucího konzulárního úřadu dočasně uprázdněno, může
vysílající stát funkcí dočasného vedoucího konzulární-
ho úřadu pověřit konzulárního úředníka tohoto úřadu
nebo jiného konzulárního úřadu vysílajícího státu v
přijímajícím státě nebo člena diplomatického perso-
nálu diplomatické mise vysílajícího státu v přijímají-
cím státě.
- 7 -
2. Plné jméno osoby pověřené ve smyslu odstavce 1
tohoto článku dočasným výkonem funkce vedoucího konzulár-
ního úřadu bude předběžně sděleno ministerstvu zahranič-
ních věcí přijímajícího státu.
3. Dočasnému vedoucímu konzulárního úřadu se po-
skytují práva, výsady a imunity, jakých požívá podle
této úmluvy vedoucí konzulárního úřadu.
Článek 10
1. Vysílající stát oznámí bez odkladu diplomatickou
cestou přijímajícímu státu:
a/ jmenování členů konzulárního úřadu, jejich příjezd
po jmenování na konzulární úřad, jejich konečný od-
jezd nebo skončení jejich funkcí a všechny další
změny mající vliv na jejich postavení, které mohou
nastat během jejich služby na konzulárním úřadě;
b/ příjezd a konečný odjezd rodinného příslušníka čle-
na konzulárního úřadu, který žije ve společné do-
mácnosti s členem konzulárního úřadu, a tam, kde to
přichází v úvahu, případy, kdy osoba se stane nebo
přestane být rodinným příslušníkem;
c/ příjezd a konečný odjezd členů soukromého personálu
a tam, kde to přichází v úvahu, skončení jejich služ-
by v tomto postavení; .....
d/ přijetí do zaměstnání a propuštění osob s trvalým
pobytem v přijímajícím státě, pokud jde o členy kon-
zulárního úřadu nebo členy soukromého personálu.
- 8 -
2. Kdykoli je to možné, bude příjezd a konečný
odjezd rovněž písemně oznamován předem.
Článek 11
1. Přijímající stát vydá bezplatně každému kon-
zulárnímu úředníku dokument, osvědčující jeho totožnost
a funkci.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahu-
jí i na konzulární zaměstnance, kromě případu, kdy jsou
státními příslušníky přijímajícího státu s trvalým po-
bytem v přijímajícím státě.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahu-
jí rovněž na rodinné příslušníky členů konzulárního úřa-
du, kromě případu, kdy jsou státními příslušníky přijí-
majícího státu nebo státními příslušníky vysílajícího
státu s trvalým pobytem v přijímajícím státě nebo jestli-
že v tomto státě provozují činnost výdělečného charakte-
ru.
Článek 12
1. Přijímající stát může kdykoli a bez udání dů-
vodů svého rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu di-
plomatickou cestou, že některý konzulární úředník je
persona non grata nebo že kterýkoli jiný člen konzulár-
ního personálu je nepřijatelný. V takovém případě vysí-
lající stát podle povahy případu odvolá dotyčnou osobu,
ukončí její funkce na konzulárním úřadě nebo zruší je-
jí jmenování.
- 9 -
2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene
vyhovět v přiměřené době závazkům, které má podle od-
stavce 1 tohoto článku, může přijímající stát podle
povahy případu odejmout příslušné osobě exequatur ne-
bo ji přestat považovat za člena konzulárního personálu.
Článek 13
Funkce člena konzulárního úřadu končí mimo jiné:
a/ písemným oznámením vysílajícího státu přijímajícímu
státu o tom, že jeho funkce skončily;
b/ odnětím exequatur;
c/ písemným oznámením přijímajícího státu vysílající-
mu státu, že danou osobu přijímající stát přestal
považovat za člena konzulárního personálu v přípa-
dech předvídaných článkem 12 odstavec 2.
HLAVA III
Výhody, výsady a imunity
Článek 14
1. Přijímající stát plně usnadní konzulárnímu
úřadu a konzulárním úředníkům výkon funkcí a učiní
nezbytná opatření, aby mohli požívat práv, výsad
a imunit stanovených v této úmluvě.
- 10 -
2. Přijímající stát bude jednat se členy kon-
zulárního tirádu s náležitou úctou a učiní všechna
příslušná opatření, aby byla zajištěna ochrana je-
jich osobnosti, svobody a důstojnosti.
Článek 15
1. Vysílající stát má právo umístit na budově
konzulárního úřadu a na rezidenci vedoucího konzulár-
ního úřadu státní znak a jejich označení v jazyce,
respektive v jazycích vysílajícího státu a v jazyce
používaném v sídle konzulárního úřadu.
2. Státní vlajka vysílajícího státu může být
vyvěšena na budově konzulárního úřadu, na rezidenci
vedoucího konzulárního úřadu a na jeho dopravních
prostředcích, jestliže se jich užívá k jeho služebním
účelům.
3. Při výkonu práva daného tímto článkem bude
se přihlížet k zákonům, předpisům a zvyklostem přijí-
majícího státu.
Článek 16.
1. Vysílající stát má právo v souladu s právními
předpisy přijímajícího státu nabývat do vlastnictví,
najímat nebo jinak užívat pozemky, budovy nebo části
budov pro potřeby konzulárního úřadu nebo pro ubytová-
ní členů konzulárního úřadu, kteří jsou občany vysíla-
jícího státu.