- 30 -
4. Jestliže občan vysílajícího státu, který nemá trvalý
pobyt v přijímajícím státě, zemře během krátkodobého pobytu
nebo cesty na území tohoto státu, budou osobní věci, doklady,
peněžní částky a jiné cennosti, které měl tento občan s sebou
a které nebyly vyžádány přítomným dědicem, bez dalších forma-
lit předány do prozatímní úschovy konzulárnímu úředníku za
účelem jejich předání dědici nebo jiné oprávněné osobě, při-
čemž se pro příslušné orgány přijímajícího státu vyhrazuje
v zájmu provedení dědického řízení právo na převzetí těchto
věcí. Konzulární úředník předá věci převzaté podle tohoto
odstavce orgánu přijímajícího státu pověřenému jejich sprá-
vou nebo likvidací. Rovněž musí dbát právních předpisů při-
jímajícího státu o vývozu těchto věcí a převodu peněžních
částek.
Článek 45
1. Jakmile se příslušné úřady přijímajícího státu
dovědí o případech, kdy je třeba ustanovit poručníka
nebo opatrovníka pro občana vysílajícího státu, písemně
to oznámí konzulárnímu úřadu.
2. Konzulární úředník může v případech podle
odstavce 1 tohoto článku vcházet ve styk s příslušný-
mi orgány přijímajícího státu a zvláště navrhovat vhodné
osoby k ustanovení poručníkem nebo opatrovníkem, v sou-
ladu se zákony přijímajícího státu.
3. V případě, kdy není zajištěna správa majetku
nezletilých nebo jiných osob nemajících plnou způsobi-
lost k právním úkonům, může se konzulární úředník posta-
rat o jmenování správce tohoto majetku nebo požádat přís-
lušné orgány přijímajícího státu o provedení příslušných
opatření.
- 31 -
Článek 46
Konzulární úředník může v souladu s právními před-
pisy vysílajícího státu převzít péči nad nezletilým ob-
čanem tohoto státu, který žije na území přijímajícího
státu, uznává-li tento stát takovou pravomoc.
Článek 47
Za účelem usnadnění výkonu konzulárních funkcí tý-
kajících se občanů vysílajícího státu mají konzulární
úředníci volnost spojení s těmito občany a přístupu k nim.
Občané vysílajícího státu mají stejnou volnost spojení
a přístupu ke konzulárním úředníkům.
Článek 48
1. Příslušné orgány přijímajícího státu musí bez
prodlení, nejpozději však do pěti dnů, informovat konzu-
lární úřad vysílajícího státu o případech, kdy v jeho
konzulárním obvodě je občan vysílajícího státu vzat do
vazby nebo kdy je jeho osobní svoboda jakýmkoli jiným
způsobem omezena. Každá zpráva určená konzulárnímu úřadu
osobou, která je vzata do vazby nebo jejíž osobní svoboda
je jinak omezena, musí být těmito orgány rovněž doručena
nejpozději do deseti dnů. Tyto orgány musí bez prodlení
informovat osobu, které se to týká, o jejích právech,
která má podle tohoto odstavce.
- 32 -
2. Konzulární úředníci mají právo tohoto občana
navštěvovat, hovořit a dopisovat si s ním a zajistit
jeho právní zastoupení Výkon těchto práv nemůže být
odložen na dobu delší patnácti dnů, počínaje vzetím
do vazby nebo omezením jeho osobní svobody. Požádá-
li však konzulární úředník o návštěvu občana po uply-
nutí deseti dnů od začátku zbavení nebo omezení osob-
ní svobody tohoto občana, musí být návštěva umožněna
ve lhůtě pěti dnů od podání žádosti.
3. Konzulární úředníci mají právo opakovaně navště-
vovat občana vysílajícího státu v době trvání vazby
nebo v době, kdy se nachází ve výkonu trestu odnětí
svobody.
4. Práva uvedená v tomto článku budou vykonávána
pouze v souladu se zákony a předpisy přijímajícího
státu za předpokladu, že však tyto zákony a předpisy
uvedená práva neruší.
Článek 49
1. Konzulární úředník má právo zajistit veškerou
pomoc lodím vysílajícího státu v konzulárním obvodě,
které se nacházejí v teritoriálních nebo vnitřních
vodách a námořních nebo říčních přístavech přijímají-
cího státu.
2. Konzulární úředník může vstoupit na loď vysí-
lajícího státu, jakmile je této lodi povolen volný styk
s pobřežím, a volně se stýkat s kapitánem, posádkou a
cestujícími, občany vysílajícího státu. Konzulární
úředník se může dostavit v doprovodu členů konzulárního
úřadu.
- 33 -
3. Kapitán a členové posádky lodi se mohou volně
dostavit na konzulární úřad vysílajícího státu, setkat
se a jednat s konzulárními úředníky s podmínkou, že
dodržují přístavní předpisy a předpisy o přechodu stát-
ních hranic.
4. Aniž by byla dotčena práva příslušných orgánů
přijímajícího státu, má konzulární úředník právo:
a/ podle potřeby vést vyšetřování v souvislosti s jakou-
koliv událostí, k níž došlo na lodi vysílajícího státu,
vyslechnout kapitána lodi nebo kteréhokoliv člena po-
sádky v souvislosti s touto událostí, pokud je to po-
voleno zákony a předpisy vysílajícícho státu, kontrolo-
vat lodní doklady, přijímat prohlášení o plavbě a místě
určení lodi, jakož i poskytovat pomoc v souvislosti s pří-
jezdem, pobytem a odjezdem lodi vysílajícího státu;
b/ účastnit se řešení sporů mezi kapitánem lodi a členy po-
sádky včetně sporů z pracovních smluv a sporů o výdělek,
v rozsahu dovoleném zákony a předpisy vysílajícího státu;
c/ činit opatření v souvislosti se jmenováním a odvoláním
kapitána lodi nebo členů posádky, pokud je k tomu zmoc-
něn zákony a předpisy vysílajícího státu;
d/ činit opatření k přijetí kapitána lodi nebo členů posád-
ky do nemocnice nebo k návratu do vlasti;
e/ přijímat, sepisovat nebo ověřovat všechny listiny nebo
jiné dokumenty, jež se vyžadují podle předpisů vysílají-
cího státu v souvislosti s lodí vysílajícího státu nebo
s jejím nákladem;
f/ činit jiná opatření za účelem dodržování předpisů
vysílajícího státu o obchodních lodích.
- 34 -
5. Konzulární úředník může, pokud to není v roz-
poru se zákony a předpisy přijímajícího státu, vystu-
povat spolu s kapitánem nebo členem posádky před soudem
nebo před jiným orgánem přijímajícího státu, aby jim
poskytl pomoc v řízení vedeném před tímto soudem nebo
orgánem.
6. Konzulární úředník se může obrátit na orgány
přijímajícího státu a požádat je o spolupráci při vý-
konu svých funkcí stanovených v tomto článku.
Článek 50
1. Jestliže příslušné orgány přijímajícího státu
mají v úmyslu přijmout donucovací opatření nebo zahájit
vyšetřování na lodi vysílajícího státu, která se nachá-
zí ve vnitřních nebo teritoriálních vodách přijímajícího
státu, jsou tyto orgány povinny o tom informovat přísluš-
ného konzulárního úředníka. Pokud příslušné orgány,
vzhledem k naléhavosti záležitosti, neměly možnost in-
formovat konzulárního úředníka před přijetím uvedených
opatření a jestliže konzulární úředník nebo jeho zástupce
nebyli přítomni provedení zmíněných opatření, příslušné
orgány přijímajícího státu mu ihned doručí potřebné
informace o učiněných opatřeních.
2. Aniž by byla dotčena ustanovení článku 49, konzu-
lární úředník vysílajícího státu bude ihned informován
v případech, kdy orgány příslušné pro území přístavu bu-
dou nuceny vyslechnout kapitána nebo členy posádky na
pobřeží, v souvislosti s událostmi, které nejsou uvedeny
V odstavci 1 tohoto článku.
- 35 -
3. Pokud o to kapitán lodi nebo konzulární úředník
nepožádá, nemohou se příslušné orgány přijímajícího stá-
tu vměšovat do vnitřních záležitostí lodi, týkajících
se vztahů mezi členy posádky, pracovních vztahů, kázně
nebo jiné činnosti vnitřní povahy, pokud tím není narušen
klid a bezpečnost přijímajícího státu.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se
nevztahují na obvyklou celní, pasovou a zdravotní kontrolu
ani na opatření podnikaná k záchraně lidského života na
moři a řekách, k zabránění znečištění moře a řek a jiná
opatření, přijatá na žádost nebo se souhlasem kapitána
lodi.
Článek 51
1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá,
uvízne nebo je jakkoliv jinak poškozena ve vnitřních
nebo teritoriálních vodách přijímajícího státu, příslušný
orgán přijímajícího státu o tom ihned vyrozumí konzu-
lární úřad a seznámí jej s opatřeními podniknutými
k záchraně cestujících, lodi, členů posádky a nákladu.
2. Konzulární úředník může poskytnout jakoukoliv
pomoc lodi, členům posádky nebo cestujícím, jakož i
učinit opatření k ochraně nákladu a opravě lodi. Příslušné
orgány přijímajícího státu poskytnou veškerou potřebnou
pomoc konzulárnímu úředníkovi při přijetí opatření tý-
kajících se havárie lodi vysílajícího státu. Konzulární
úředník může rovněž, požádat orgány přijímajícího státu
o přijetí takových opatření.
- 36 -
3. Jestliže majitel lodi, kapitán lodi nebo jiná
oprávněná osoba nejsou a to učinit nezbytná opatření
k ochraně lodi a jejího nákladu, může konzulární úřed-
ník, pokud je to dovoleno zákony a předpisy vysílají-
cího státu, učinit jménem majitele lodi opatření, která
by učinil v takovém případě majitel lodi.
4. Ustanovení odstavce 3 tohoto článku se vztahují
rovněž na každý předmět patřící státnímu příslušníku
vysílajícího státu, který je součástí nákladu lodi vysí-
lajícího státu nebo třetího státu a byl nalezen na pobře-
ží nebo v blízkosti pobřeží nebo byl dopraven do přísta-
vu přijímajícího státu.
5. Havarovaná loď a její náklad, jakož i potraviny
na lodi nepodléhají celním poplatkům na území přijímají-
cího státu s výjimkou případů, kdy budou předány k uží-
vání nebo ke spotřebě v tomto státě.
Článek 52
Ustanovení článků 49 až 51 této Úmluvy se obdobně
vztahují na letadla vysílajícího státu za předpokladu,
že jejich použití není v rozporu s ustanoveními dvou-
stranné nebo mnohostranné dohody platné mezi smluvními
stranami.
Článek 53
Konzulární úřad může na vizemi přijímajícího státu
vybírat za konzulární úkony konzulární poplatky stanovené
zákony a předpisy vysílajícího státu.
- 37 -
Článek 54
1. Vedle funkcí uvedených v této úmluvě má kon-
zulární úředník právo vykonávat i jiné konzulární
funkce, jimiž jej pověří vysílající stát, pokud nejsou
v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu
a pokud tento stát nemá proti nim a jejich výkonu
námitky.
2. Se souhlasem přijímajícího státu může vysíla-
jící stát vykonávat konzulární funkce v přijímajícím
státě jménem třetího státu.
HLAVA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 55
Ve své úřední korespondenci s orgány přijímající-
ho státu budou konzulární úředníci používat úřední
jazyk používaný v konzulárním obvodu.
Článek 56
1. Bez újmy na svých výsadách a imunitách jsou
všechny osoby požívající těchto výsad a imunit po-
vinny dodržovat zákony a předpisy přijímajícího státu,
včetně dopravních předpisů a předpisů o pojištění
motorových vozidel.
- 38 -
2. Konzulární úředníci z povolání a konzulární
zaměstnanci nemohou vykonávat v přijímajícím státě
žádnou výdělečnou nebo obchodní činnost pro svůj osob-
ní prospěch ani se nesmějí vměšovat do vnitřních zá-
ležitostí přijímajícího státu.
3. Konzulární místnosti nebudou používány způ-
sobem, který by byl v rozporu a výkonem konzulárních
funkcí.
Článek 57
1. Členové konzulárního úřadu, kteří jsou občany
přijímajícího státu nebo v něm mají trvalý pobyt, pod-
léhají jurisdikci přijímajícího státu s výjimkou pří-
padů, kdy jde o výkon jejich funkcí. Nepožívají výsad
a imunit na základě ustanovení hlavy III této úmluvy,
vyjma těch, které jim přiznává článek 22, odstavec 3.
2. Ustanovení hlavy III této úmluvy s výjimkou
článku 22, odstavce 3 se nevztahují na:
a/ rodinné příslušníky osob podle odstavce 1 tohoto
článku nebo rodinné příslušníky člena konzulárního
úřadu, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo
v něm mají trvalý pobyt:
b/ členy soukromého personálu, kteří jsou občany
přijímajícího státu nebo v něm mají trvalý pobyt.
- 39 -
3. Přijímající stát musí vykonávat svoji jurisdikci
nad osobami uvedenými v odstavci 1 a 2 tohoto článku
takovým způsobem, aby bezdůvodně neomezoval výkon funkcí
konzulárního úřadu.
Článek 58
1. Ustanovení této úmluvy se obdobně vztahují na
výkon konzulárních funkcí uskutečňovaný diplomatickými
misemi.
2. Jména členů diplomatické mise pověřených vý-
konem konzulárních funkcí v rámci této diplomatické
mise jsou písemně oznamována ministerstvu zahraničních
věcí přijímajícího státu.
3. Členové diplomatické mise uvedení v odstavci
2 tohoto článku i nadále požívají výsad a imunit, které
mají jako členové diplomatické mise.
Článek 59
1. Tato úmluva bude ratifikována a vstoupí v plat-
nost třicátý den po výměně ratifikačních listin, která
se uskuteční v Bělehradě.
2. Úmluva se sjednává na neomezenou dobu. Každá
smluvní strana ji může vypovědět ve výpovědní lhůtě
6 měsíců.
- 40 -
Článek 60
Dnem vstupu v platnost této úmluvy pozbývá plat-
nosti Úmluva o konzulárních stycích mezi
Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Socialistickou
federativní republikou Jugoslávií podepsaná v Praze
24. června 1963.
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran
podepsali tuto úmluvu a opatřili ji pečetěmi.
Dáno v Praze dne 10. prosince 1981 ve dvou
vyhotoveních, každé v českém a makedonském jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou
republiku
dr. Dušan Spáčil
Za
Socialistickou federativní
republiku Jugoslávii
Miodrag Vlahovič