- 35 -
II.
Rozvoj silničního hospodářství nepříznivě ovlivni-
la úplná decentralizace investorské činnosti na okresy
v roce 1960. Ke zlepšení situace došlo v roce 1963 reali-
zaci linie XII. sjezdu KSČ /linie důsledného ústředního
řízení na úseku investiční činnosti, vědy a techniky/
a na základě usnesení vlády ČSSR č. 229 ze dne 27. 3.
1963, kdy byly zřízeny krajské silniční podniky jako do-
davatelské organizace pro stavby a opravy silnic a okres-
ní správy silnic jako údržbové organizace v každém okre-
se. Současně byl soustředěn výkon investorské činnosti
pro silnice I., II. a III. třídy do působnosti krajských
národních výborů /krajských investorských útvarů/.
Základním podkladem pro plánováni a výstavbu pozem-
ních komunikaci v ČSSR se stala koncepce dlouhodobého
rozvoje silniční sítě, schválená usnesením vlády ČSSR
č. 286 ze dne 10. 4. 1963. Tato koncepce zejména určila
funkční členění silniční sítě podle dopravního významu
/hlavní, základní a ostatní síť/, vymezila síť dálnic a
stanovila potřebu koncentrace investic na důležité tahy
hlavni a základní sítě /tzv. vybraná síť/. Z celkové dél-
ky silniční sítě, která v ČSSR dosahuje cca 73 000 km, by-
lo tak vybráno téměř 27 000 km silnic, které přenášejí ví-
ce než 50% celkového dopravního výkonu. Rozsah vybrané
silniční sítě v ČSSR, pokud jde o silnice I. tř. je 9 317
km /v ČSR 6 780 km, v SSR 2 537 km/, pokud jde o silnice
II. třidy 17 679 km /v ČSR 13 893 km, v SSR 3 786 km/.
K realizaci programu dálniční výstavby se u nás při-
stoupilo v roce 1967 a do konce roku 1981 bylo dáno do pro-
vozu celkem 381, 6 km dálnic, z toho v ČSR 257, 8 km a v SSR
123, 8 km. Ke dni 7. listopadu 1980 byl splněn sdružený so-
- 36 -
cialistický závazek zprůjezdněním dálničního tahu Praha
- Brno - Bratislava. Ke dni 1. 1. 1982 bylo v ČSSR ro-
zestavěno 9 dálničních staveb v celkové délce 87 kra
/v ČSR 5 staveb v délce 46, 9 km a v SSR 4 stavby v dél-
ce 40, 1 km/.
Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o Českoslo-
venské federaci, patří doprava do společné působnosti
Československé socialistické republiky, České socialis-
tické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Výkon státní správy ve věcech dálnic, jejich výstavba a
správa patři do působnosti federálního ministerstva do-
pravy, které výstavbu a správu vykonává prostřednictvím
svých podřízených organizaci /Ředitelství dálnic Praha
a Riaditeľstvo diaľnic Bratislava/. Výkon státní správy
silnic a místních komunikaci, jejich výstavba a správa
patři do působnosti orgánů ČSR a SSR.
Zatímco výkon státní správy ve věcech silnic je
stejně v ČSR i v SSR v působnosti okresních nebo kraj-
ských národních výborů, resp. správ pro dopravu mini-
sterstev vnitra republik /týká se úkolů, které vykoná-
valo ve věcech silnic bývalé unitární ministerstvo dopra-
vy/ a majetkovou správu silnic obstarávají rozpočtové
organizace podřízené okresním národním výborům /okresní
správy silnic/, je rozdílný stav v ČSR a SSR pokud jde
o výkon investorské činnosti pro silnice. V ČSR patří
tato činnost krajským národním výborům /krajské investor-
ské útvary/, v SSR ji vykonává pro silnice I. a II. tř.
ministerstvo vnitra SSR /resp. správa dopravy prostřednict-
vím rozpočtové organizace Riaditeľstva výstavby ciest a ji
podřízených krajských investorských útvarů/, a pro silnice
III. třídy okresní národní výbory.
- 37 -
Stejně jako v ČSR, tak i v SSR jsou dodavatelské
organizace Silnice a Čestné stavby podřízeny krajským
národním výborům.
Místní komunikace jsou ve správě místních /městských/
národních výborů, které též vykonávají nad nimi státní
správu a státní dozor.
Metodické řízení silničního hospodářství a resortní
dohled nad výkonem státní správy národními výbory ve vě-
cech silnic a místních komunikaci vykonávají výše uvede-
né správy pro dopravu ministerstev vnitra ČSR a SSR.
Jedním ze závažných problémů silničního hospodářství
je styk pozemních komunikaci s nadzemními a podzemními ve-
deními všeho druhu, t. j. vedení elektrická, telekomunikač-
ní, vodovodní, kanalizační, zařízení pro rozvod tepla a
zařízení pro rozvod topných plynů.
Podle ustanovení § 18 odst. 3 silničního zákona musí
být uvedená vedení a zařízení
umísťována tak, aby pozemní
komunikace a provoz na nich nebyly ohroženy, aby bylo u-
možněno řádné udržováni provedených vedení a zajišťována
kontrola jejich stavu, a aby tato vedení netrpěla násled-
ky provozu na pozemní komunikaci.
Vedení, která neodpoví-
dají těmto požadavkům, musí být postupně podle hospodářské
účelnosti odstraňována nebo přemístěna zpravidla na silnič-
ní pomocné pozemky.
Toto ustanovení je formulováno příliš obecně a pone-
chává široký prostor k úvaze přislušných orgánů, zda a
v které části povolit zřízení vedení. § 18 odst. 3 spolu
s § 13 silničního zákona umožňuje, aby nadzemní a podzem-
ní vedení byla umisťována na silničních pomocných pozem-
cích, čímž se zřejmě sledoval cíl odstranit dotčená vede-
ni ze silničního tělesa.
- 38 -
Protože však předpisy upravující právní poměry nad-
zemních i podzemních vedení /např. telekomunikační zákon
č. 110/1964 Sb. a jeho prováděcí vyhláška, elektrizační
zákon č. 79/1957 Sb. a jeho prováděcí vládní nařízení
č. 80/1957 Sb., plynárenský zákon č. 67/1960 Sb. /
posky-
tují dotčeným vedením mnohem širší ochranu než zmíněná
ustanovení silničního zákona pozemním komunikacím, nedo-
chází k realizaci zmíněného cíle, který sleduje silniční
zákon a naopak se stává, že při rozšíření pozemní komu-
nikace se podzemní vedení ocitají přímo v silničním tě-
lese /ve vozovce, krajnicích nebo příkopech/, ačkoliv pů-
vodně byla mimo ně. To nepříznivě ovlivňuje vedení /zejmé-
na telekomunikační/ a nutnost jejich oprav pak zpětně pů-
sobí na stav pozemních komunikaci /provádění výkopů/.
Rozkopávání vozovek znamená narušení jejich konstruk-
čních vrstev, porušení odvodňovacích režimů apod. Při opra-
vách, rekonstrukcích a modernizacích pozemních komunikaci
vznikají kromě toho enormně vysoké náklady na přeložky ci-
zích vedení /včetně komplikaci při jejich dodavatelském
zajištěni/, a to zejména v sídelních útvarech a průmyslo-
vých aglomeracích, kde náklady na přeložky podzemních ve-
dení dosahují u náročnějších akci až 30% stavebních nákla-
dů souhrnného rozpočtu stavby. Ve výjimečných případech
bylo dosaženo i podílu 60 %. V extravilánu dosahuji nákla-
dy na přeložky takových vedení 10-15% stavebních nákladů
souhrnného rozpočtu podle složitosti díla a místních podmí-
nek.
Tento stav způsobuje dále ztížený a různě komplikova-
ný výkon údržby a oprav pozemních komunikaci, včetně obno-
vy a modernizace svislého dopravního značení i bezpečnostní-
ho zařízení na nich, což jsou základní předpoklady provozu-
schopnosti pozemních komunikaci.
- 39 -
Právní úprava, která v době vydáni silničního zá-
kona se jevila jako únosná, t. j. postupné přemísťováni
vedení ze silničního tělesa na silniční pomocné pozemky
nebo umisťováni nově zřizovaných vedení na tyto pozemky,
je v současné době stále obtížněji realizovatelná. Jednak
je silniční pozemek příliš úzký /0, 60 m/, jednak je využí-
ván k výsadbě silniční zeleně.
Hlavní je však skutečnost,
že ochranné pásmo spojovacího kabelu uloženého v silnič-
ním pomocném pozemku zasahuje do prostoru příkopu a z to-
ho důvodu nelze příkopy čistit mechanizovaně. Tím dochází
k zanášení příkopů a k ohrožování stavu vozovky podmáče-
ním. Z uvedeného je zřejmé, že obdobné důvody, které pla-
tí pro zákaz umisťování všech vedení v silničním tělese,
platí i pro zákaz jejich umísťováni v silničním pomocném
pozemku.
Vyslovení zákazu umisťovat podzemní vedení jak v tě-
lese pozemní komunikace, tak i v silničním pomocném pozem-
ku je kvalitativním stupněm zvýšené ochrany jak pozemních
komunikací, tak i dotčených vedeni. Umisťováni podzemních
vedení mimo pozemní komunikace přispěje rovněž k zjednodu-
šení a zlevnění jejich oprav a rekonstrukcí, v současné do-
bě velmi často blokovaných právě jen z titulu vyvolané pře-
kládky vedení.
Tento zákaz nelze v plném rozsahu uplatnit v území
zastavěném. Proto se ze zákona umožňuje zřizovat vedeni
v chodnících /podél obrubníků/, ovšem v takovém technickém
řešení a provedeni, aby nebylo nutno při opravě vedení chod-
níky rozkopávat. Se zřetelem na funkci kanalizace se povolu-
je její umístění i v tělese místní komunikace.
Kromě toho je třeba umožnit, aby silniční správní
orgán mohl povolit výjimku i v dalších odůvodněných přípa-
dech, např. při umístění podzemních telekomunikačních ve-
dení v silničním pomocném pozemku.
- 40 -
Dalším závažným problémem z hlediska bezpečnosti
silničního provozu jsou sloupy nadzemního vedení tvoří-
cí pevnou překážku na vozovce, resp. v krajnicích. To-
též platí i o dalších pevných překážkách, jako jsou
odrazniky, betonové směrové sloupky, ale i poutače /rek-
lamní tabule/ a silniční stromoví. Odstranění těchto
pevných překážek z vozovky, resp. z krajnic příslušným
způsobem /nahrazení odrazníků a betonových směrových
sloupků směrovými sloupky z umělé hmoty, popř. osazením
svodidel, přemístění sloupového vedení mimo pozemní ko-
munikace, odstranění stromoví z krajnic/ znamená v sou-
vislosti se zvyšováni bezpečnosti silničního provozu
snižováni rozsahu škod na zdraví i ztrát ekonomických.
I v tomto směru se navrhuje v zákoně zakotvit zákaz umis-
továni předmětů /s výjimkou dopravních značek a dopravních
zařízeni/, které tvoři pevné překážky v tělese pozemní ko-
munikace.
Naproti tomu je účelné umožnit, aby ve zvlášt odů-
vodněných případech mohl silniční správní orgán povolit
výjimku pokud jde o nadzemní telekomunikační vedení umístě-
né v krajnicích /např. v horském terénu, soutěskách apod. /
a u stromoví v krajnicích silnic II. a III. třídy, které
je žádoucí zachovat z hlediska ochrany přírody.
I když ochrana poskytovaná pozemním komunikacím zejmé-
na ustanoveními §§ 6, 8, 10, 12 a 19 silničního zákona zna-
mená značný pokrok, ukázala přesto praxe některé mezery v té-
to ochraně, které uživatelé silnic při vysoké intenzitě do-
pravního ruchu využívají ve svůj prospěch, a tím snižuji
účinnost této ochrany i bezpečnost silničního provozu.
Jde zejména o to, že ustanovení § 6 odst. 2 silniční-
ho zákona postihuje příkazem odstranit znečištění komunika-
ce, které způsobilo nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti,
- 41 -
organizaci, nikoliv však občanu, a že organizaci, která
závadu znečištěním způsobila, umožňuje, aby úhradou ná-
kladů na odstranění znečištění se vyhnula povinnosti sa-
ma závadu odstranit nebo zajistit
její odstranění, zmíně-
né ustanovení postihuje znečištění komunikace, nikoliv
však její poškození; toto ponechává řízení o náhradě ško-
dy podle obecných předpisů. Z toho důvodu se navrhuje
potřebná úprava silničního zákona.
Zpřísnění ochrany pozemních komunikací sleduji i
další navržené změny, resp. doplnění silničního zákona,
zejména změna § 10 rozšířením zákazu vyvíjet v okolí po-
zemní komunikace činnost, která by ztěžovala provádění
údržby a oprav pozemní komunikace, a dále doplnění o dal-
ší ustanovení obsahující povinnost mít souhlas silniční-
ho správního orgánu k připojení místní nebo účelové komu-
nikace na silnici a obdobně k připojení některé z těchto
komunikaci na dálnici, popř. ke zřizování nebo zrušováni
přejezdů z pozemků na pozemní komunikaci. Jde zejména
o připojení, resp. přejezdy, které svým stavebním uspořá-
dáním nebo vybavením nevyhovují nebo neslouží původnímu
účelu, resp. ohrožují provoz na pozemní komunikaci nebo
ztěžují provádění její údržby obvyklým způsobem. Nedosta-
tečná je i ochrana silnice, která je používána ve zvýše-
né míře, ačkoliv její stavebně technické vybavení tomuto
využíváni neodpovídá /§ 19/. V tom směru jde zejména o to,
aby investor stavby nebo provozovatel průmyslového objek-
tu, který takovou silnici používá, provedl vlastním nákla-
dem potřebné úpravy silnice.
- 42 -
III.
Ustanovení silničního zákona o ochraně pozemních
komunikaci a provozu na nich i při navrhovaném zvýrazni-
ní této ochrany mají především preventivní charakter a
vytvářejí pouze podmínky pro nárok na náhradu škodu, a
to zejména uvedením v předešlý stav. Chybí zde účinná
represe postihující porušení povinnosti vyplývajících
ze zákona. Praxe ukázala, že nepostačuje ani zákon
č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťo-
vání socialistického pořádku, a že je účelné při noveli-
zaci silničního zákona vytvořit podmínky právní pro systém
peněžitých pokut ukládaných těm, kteří porušili povin-
nosti vyplývající ze zákona, a to obdobně, jak to činí
předpisy o ochraně vod a ovzduší, o bezpečnosti práce,
o ochraně telekomunikaci, stavební činnosti, zákon o dra-
hách, zákon o silniční dopravě a vnitrostátním
zasílatel-
ství apod.
Má-li být sankce ekonomické povahy účinná, musí
zejména pro organizaci, která porušila zákon, znamenat
citelný ekonomický dopad. Možnost uložit sankci tohoto
druhu v přiměřené výši vyžaduje, aby okruh případů, u
nichž by její uložení přicházelo v úvahu, byl omezen na
porušení těch nejzávažnějších povinností vyplývajících
ze zákona, jejichž porušení je pro společnost nejškodli-
vější. K tomu směřuje i navrhovaná zásada o ukládání
pokut.
I když základním motivem navrhované novelizace
silničního zákona je požadavek zvýšené ochrany pozemních
komunikaci a bezpečnosti silničního provozu, navrhuje se
úprava silničního zákona v dalších směrech, které mimo
jiné i nepřímo přispějí ke zvýšení bezpečnosti na pozem-
ních komunikacích.
- 43 -
Jde především o skutečnost, že zákon neobsahuje
ustanovení, kterým by byly správcům pozemních komunikaci
stanoveny povinnosti ve vztahu k zabezpečení sjízdnosti,
resp. schůdnosti pozemní komunikace. Ustanovení § 9 odst.
2 zákona sice stanoví odpovědnost správce komunikace za
škody vzniklé uživatelům komunikace z nehody, jejíž pří-
činou byly závady ve sjízdnosti, jde však o
ustanovení
represivní povahy, nikoliv o pozitivní stanovení povin-
nosti. Tuto mezeru vyplňuje návrh novelizace zákona tak,
že stanoví všeobecnou povinnost správcům komunikaci k
odstraňování závad ve sjízdnosti a případy, kdy jim vzni-
ká povinnost odstraňovat závady ve schůdnosti komunikaci.
Omezujícím kriteriem je zde i otázka nákladů, které musí
stát vynakládat na údržbu a čištění pozemních komunikaci
současně s úvahou, kde je nebo není nutné podle míry po-
užívání pozemní komunikace /vozovky/ chodci zajistit
bezpečnost chůze.
IV.
Novelizace silničního zákona je příležitosti k
tomu, aby se v úvodním ustanovení § 1 silničního zákona
zdůraznil požadavek vycházet při výstavbě dálnic, silnic
a místních komunikaci z koncepce rozvoje dopravní sousta-
vy, uplatňovat zásady dopravní politiky, zejména zabezpe-
čovat koordinaci technického rozvoje a jeho realizaci v
souladu s potřebami dopravy. Novelizaci se též upřesňuje
působnost státní správy a státního odborného dozoru na
rozdíl od majetkové správy pozemních komunikací /§ 3 sil-
ničního zákona/; ustanovení týkající se příslušnosti orgá-
nů působících ve věcech pozemních komunikací se tak dávají
do souladu s předpisy o čs. federaci a ustanovení týkající
se staveb pozemních komunikaci do souladu s novými staveb-
ními předpisy, zejména se stavebním zákonem.
- 44 -
Z dopravních průzkumů je zřejmá trvale stoupající
Intenzita silniční dopravy, takže lze předpokládat, že se
bude trend tohoto růstu intenzity se zřetelem k rozvoji
socialistického hospodářství, a zejména v důsledku rozvoje
motorismu, ještě dále zrychlovat. Motorismus, přes nespor-
ně kladně stránky, je však považován za jeden z hlavních
faktorů při znehodnocování životního prostředí, jeho vliv
na člověka, ať již bezprostředně /nehodovost/ nebo zpro-
středkovaně /hluk, škodlivé splodiny apod. /, tvoří závaž-
ný důvod proto, aby se stále více mimo jiné zvyšovala kva-
lita komunikační sítě.
Proto je nanejvýš nutné stále přizpůsobovat stav
pozemních komunikaci těmto rostoucím nárokům silniční
dopravy, což vyžaduje především zvýšení stupně technické-
ho rozvoje, zejména moderní technologii stavebních prací,
a dokonalé stroje i relativně značné podíly z finančních
a materiálových zdrojů i výrobních kapacit v rámci stát-
ní ekonomiky a investiční výstavby státu.
S rozvojem motorismu, vyžadujícím zdokonalování
bezpečnostních opatření, dochází i ke změnám ve funkci
silničního stromoví. Orientační funkci v podstatné míře
převzalo vybavení pozemních komunikaci vodícími směrovými
sloupky a odrazovkami, vodorovným dopravním značením,
zejména vodícími čarami.
Se zřetelem k péči, kterou náš stát věnuje ochraně
životního prostředí, vystupuje do popředí estetický a
bio logicko-hygienický význam okrasného stromoví a keřů
podél silnic - silniční zeleň. Vhodná vegetační úprava
podél pozemních komunikaci zmirňuje negativní vlivy do-
pravy na okolí a
odpovídá-li charakteru krajiny, přibli-
žuje přírodu bezprostředně k pozemní komunikaci tak, že
cestující má pocit pobytu v přírodě, aniž by se stala zá-
vadou bezpečnosti silničního provozu.
- 45 -
Proto navrhovaná novelizace v souladu s uvedenými
aspekty moderního nazírání na úlohu silničního stromoví
upouští od stanovení povinnosti vysazovat silniční stro-
moví/ zejména ovocné/ a ponechává rozhodováni o účelnosti
stromoví silničním správním orgánům za použiti metodických
návodů /viz např. Pokyn pro vysazováni a ošetřování
vege-
tace podél silnic vydaný Správou pro dopravu MV ČSR
v roce 1976/.
Neméně významná jsou i opatření směřující zejména
k ochraně pozemních komunikaci/ k zabezpečení specifických
požadavků jejich výstavby/ popř. rekonstrukci/ oprav a
údržby/ k účelnému uspořádání
sítě pozemních komunikaci/
k zajištění jejich účelné správy a odpovědnosti za poruše-
ní povinností z toho vyplývajících/ k plnému uplatnění
organizace a výkonu státní správy a státního odborného
dozoru.
V.
Ze srovnání navrhovaných úprav našeho silničního
zákona s některými zahraničními předpisy o silnicích
/maďarský zákon o silnicích z roku 1962, polský zákon o
veřejných silnicích z roku 1962, vládní nařízení NDR o
veřejných silnicích z roku 1974 a rakouský spolkový zákon
o spolkových silnicích z roku 1971 a novelizovaný v roce
1975/ lze konstatovat/ že zatímco předpisy MLR a PLR
odpovídají svým pojetím našemu silničnímu zákonu z roku
1961/ vykazuje předpis NDR a rakouský předpis některé
nové prvky směřující k intenzivnější ochraně pozemních
komunikací ke konkrétnějšímu ustanovení povinnosti
správců komunikaci.
- 46 -
V tomto směru se shoduje např. náš návrh na dopl-
nění § 6 /zásada 3 a 4/ s řešením dotčené problematiky
v předpisu NDR. Rovněž navrhované doplnění silničního zá-
kona o povinnosti správců pozemních komunikaci odstraňo-
vat závady ve sjízdnosti, resp. schůdnosti pozemních ko-
munikaci a navrhovaná úprava odpovědnosti správce pozem-
ní komunikace za porušení této povinnosti odpovídají
principu, na kterém spočívá odpovědnost správce veřej-
né silnice podle předpisu NDR /a také podle rakouského
predpisu/.
Novelizace silničního zákona, jejíž zásady se před-
kládají, má být provedena zákonem Federálního shromáždě-
ní. Tato forma je z ústavněprávního hlediska odůvodněna
ústavním zákonem o československé federaci, a to podle
či. 19 písm. a/, který stanoví, že do působnosti Českoslo-
venské socialistické republiky patři jednotná právní úpra-
va ve věcech dopravy a dopravních cest.
Tomu není na závadu ani skutečnost, že zákonem, je-
hož zásady se navrhuji, má být dotčena také působnost ná-
rodnich výborů, i když podle či. 91 Ústavy ve znění ústav-
ního zákona č. 57/1969 Sb. a podle § 66 odst. 1 zákona
č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění jak vyplý-
vá z pozdějších zákonných změn a doplnění /č. 27/1972 Sb.
a č. 28/1972 Sb. /, postavení a působnost národních výbo-
rů upravuji v mezích ústavních zákonů ČSSR zákony národ-
ních rad republik. Zákon o národních výborech totiž v §
19 stanoví, že národní výbory vykonávají na úseku dopra-
vy
státní správu podle zvláštních předpisů. Tímto zvlášt-
ním předpisem bude též novela silničního zákona.
Je v naléhavém zájmu silničního hospodářství, aby
v jednom zákoně spolu s ostatní problematikou pozemních
komunikaci byl upraven i způsob, jakým národní výbory vy-
konávají státní správu na tomto úseku.
- 47 -
Návrh zásad novelizace silničního zákona respektuje
strukturu a terminologii dosavadní právní úpravy. Proto
i názvy jednotlivých zásad odpovídají nadpisům jednotli-
vých ustanovení platné právní úpravy, kterých se noveli-
zace především dotýká.
Pro účely projednáváni návrhu jsou však zásady formu-
lovány tak, aby bylo zřejmé, že novelizace ustanovení tý-
kajících se silnic /část druhá/ se vztahuje i na dálnice
/část třetí/ a na místní komunikace /část čtvrtá, § 21/.
Systematika a terminologie dosud platného silničního
zákona bude zpřesněna při vypracováni osnovy zákona tak,
aby plně odpovídala současnému právnímu stavu. Z tohoto
důvodu se též navrhuje, aby Federální shromáždění bylo
zmocněno k vyhlášení úplného znění silničního zákona ve
Sbírce zákonů, jak vyplyne z jeho připravované novelizace.
Z realizace navrhovaných změn a doplnění silničního
zákona nevzniknou zvýšené nároky na státní rozpočet fe-
derace, republik a na rozpočty národních výborů, ani nároky
na zvýšení počtu pracovníků aparátu příslušných orgánů.
Nové činnosti, které návrh silničním správním orgá-
nům svěřuje, konkrétně u národních výborů /udělování vý-
jimek při odstraňováni pevných překážek z pozemních ko-
munikaci, rozhodováni ve věcech úpravy pozemních komunika-
ci při velkých stavbách apod. / budou vyváženy tím, že
ONV např. nebudou vykonávat působnost speciálního staveb-
ního úřadu pro dálnice a nebudou určovat silniční ochran-
ná pásma u nově budovaných nebo rekonstruovaných pozemních
komunikaci.
- 48 -
Pokud jde o nároky na státní rozpočet, nevyvolá
novelizace silničního zákona zvýšení potřebných pro-
středků a nároků na statni rozpočet u správců pozemních
komunikací, a to jak v působnosti federálního minister-
stva dopravy, tak i u příslušných národních výborů, ne-
boí dochází ke zhruba vyrovnaným přesunům činnosti
v rámci těchto organizaci.
Požadavek na ukládáni cizích vedení do pozemních
komunikaci ve formě kolektorů vyvolá vyšší jednorázo-
vou potřebu investičních prostředků při výstavbě těchto
zařízeni. Vzhledem k tomu, že půjde především o jejich
výstavbu v rámci výstavby bytových či průmyslových kom-
plexů, kde především dochází k soustředění více cizích
vedení /inženýrských síti/, lze předpokládat, že tato
výstavba bude realizována v rámci komplexní předmětné
investiční výstavby. K případnému zřizování dalších ko-
lektorů může docházet při modernizaci a rekonstrukci měst
a jejich části. I zde lze předpokládat, že jejich výstavba
bude zahrnuta do komplexu prostředků pro modernizaci a re-
konstrukci měst.
S individuálními případy výstavby takovýchto kolekto-
rů je třeba uvažovat jen ojediněle při řešení plánovaných
rekonstrukci inženýrských síti především ve velkých městech,
a proto nebudou vyvolávat výrazné zvýšení částek určených
pro realizaci těchto záměrů. Opět půjde o jednorázové vý-
daje s rychlou návratnosti, neboť výhodně budou nahrazovat
stávající fond síti s výrazně vyššími provozními náklady
/časté opravy, překopy komunikaci apod. /.
Vzhledem k tomu nelze předpokládat zvýšené jednorázo-
vé nároky na hromadnou výstavbu těchto zařízeni, neboť
v podstatě budou tato zařízení realizována jako nezbytné
doprovodné akce investiční výstavby jiných celků. Tuto
- 49 -
skutečnost lze dokladovat na stávající komplexní byto-
vé výstavbě nových sídlišť i výstavbě nových výrobních
komplexů, kde kolektory jsou běžně užívány.
VI,
Novelizace silničního zákona vyvolá současně potře-
bu novelizace jeho prováděcího předpisu, jimž je vyhláš-
ka č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích /silniční zákon/.
V prováděcím předpise se navrhuje zejména
1. upravit plánováni rozvoje dálnic, silnic a místních
komunikaci a výkon investorské činnosti v souladu
s předpisy o národohospodářském plánování, s předpisy
stavebními a s právními předpisy o ochraně zemědělské-
ho půdního fondu,
2. upřesnit v souladu s rozvojem motorismu a vývojem struk-
tury území a osídlení, a v rámci základního členění po-
zemních komunikaci obsaženého v silničním zákoně, rozdě-
lení silnic a místních komunikaci do jednotlivých tříd,
a to s cílem stihnout odstupňovaný dopravní význam
jednotlivých silničních tříd a sjednotit tak politicko-
správní třídění s členěním dle funkčního /dopravního/
významu. Rozdělení bude provedeno jak označením např.
římskou číslici, tak označením slovním /např. silnice
pro motorová vozidla, rychlostní místní komunikace apod. /,
3. stanovit povinnosti správců pozemních komunikaci z hle-
diska zajišťováni sjízdnosti, resp. schůdnosti pozem-
ních komunikaci,
- 50 -
4. upravit podrobněji obecné užívání dálnic, silnic a
místních komunikaci v souladu s navrhovanými zásada-
mi 3 a 4 novelizace silničního zákona, zejména upra-
vit kvalifikaci poškození nebo znečištění pozemní ko-
munikace, které způsobuje závadu ve sjízdnosti, resp.
schůdnosti,
5. stanovit povinnosti orgánů státní správy ve věcech
dopravy ČSR a SSR zajišťovat podklady nezbytné pro
povolování mezikrajových přeprav předmětů a vozidel
o hmotnosti vyšší než 60 tun,
6. stanovit v souladu s navrhovanou zásadou 7 novelizace
silničního zákona, o jaké úpravy přejezdů z pozemních
komunikaci na sousední pozemky se jedná /zpevnění,
rozšíření apod. /, v jakých případech nelze tyto pře-
jezdy zrušit /např. do obytných domů,
není-li jiný
přístup na nemovitosti možný/ a upravit postup a pod-
mínky pro ponechání, resp. zrušení připojených pozem-
ních komunikaci nebo přejezdů z nich na sousední po-
zemky zřízených před účinnosti silničního zákona,
resp. i povolených, které svým provedením již nevy-
hovují,
7. upravit šířku silničních ochranných pásem podle jed-
notlivých tříd pozemních komunikaci,
8. upravit podrobněji v souladu se zásadou 9 novelizace
silničního zákona způsob a podmínky pro pěstování
silniční ze leně,
9. upravit v souladu se stavebním zákonem a jeho prová-
děcími předpisy postup při stavbách a přestavbách po-
zemních komunikaci a stanovit, které stavby, resp.
přestavby pozemních komunikaci vyžaduji stavební po-
volení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
- 51 -
10. upřesnit styk pozemních komunikaci s vedeními všeho
druhu v souladu s navrhovanou zásadou 10 novelizace
silničního zákona,
11. upravit postup při provádění navrhované zásady 11
novelizace silničního zákona, zejména stanovit v sou-
vislosti s rozhodováním o rozsahu potřebných úprav
silnice povinnost
investora stavby nebo provozovatele
výrobního závodu požádat silniční správní orgán o ur-
čení trasy staveništní nebo provozní přepravy s cílem
volit optimální možnou trasu, a to z hlediska stavebně-
technického vybavení silnic na této trase, vlivu zvý-
šeného provozů na okolí a s přihlédnutím k nejkratší
možné vzdálenosti.
12. vymezit pojem předmětů tvořících pevnou překážku na
pozemní komunikaci a stanovit postup při jejich odstra-
ňování z pozemní komunikace v souladu s navrhovanou
zásadou 12 novelizace silničního zákona, jakož i roz-
sah výjimek ze zákazu.
13. stanovit ve smyslu navrhované zásady 12 terminy, v nichž
musí být z pozemní komunikace odstraněny pevné pře-
kážky.
Se zřetelem na rozsah změn a doplnění, které si vyžá-
dá novelizace prováděcí vyhlášky k silničnímu zákonu,
předpokládá se nahrazení dosavadní vyhlášky vyhláškou
novou.
- 52 -
V souladu s čl. 36 Legislativních pravidel vlády
ČSSR vypracuje federální ministerstvo dopravy návrh nové
prováděcí vyhlášky současně s osnovou zákona tak, aby
návrhy obou právních předpisů byly společně rozeslány
k zaujetí stanoviska zúčastněným federálním orgánům,
ústředním orgánům republik a krajským národním výborům.
V Praze dne 30. června 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.