FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1984
IV, volební období
133
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1984
o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o so-
ciálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federál-
ního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o někte-
rých změnách zákona o sociálním zabezpečení, zákona č. 73/1982
Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o ne-
mocenském pojištění, a zákona č. 116/1983 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje
takto:
1. V § 3 písm. a) se vypouští slovo "učni".
2. V § 3 písm. c) se za slovo "advokáti, " vkládají tato slova:
"žáci a".
3. § 10 odst. 1 písm d) zní:
"d) doba studia od prvého ročníku střední školy, nejdříve však
po ukončení osmi roků školní docházky; ".
4. V § 14 odst. 3 se za slova "skončil zaměstnání" vkládají tato
slova: "nebo před rokem, do něhož spadá den, od něhož se přizná-
vá starobní důchod".
- 2 -
5. V § 32 odst. 2 se slova "věku rozhodného pro skončení
povinné školní docházky" nahrazují slovy "věku, v němž končí
návštěva základní školy",
6. V § 40 se vypouštějí odstavce k a 6.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec k.
7. V § 46 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Výchovné nenáleží na dítě, kterému se poskytuje invalidní
důchod. ".
8. V § 46 odst. 3 se na konci vypouštějí tato slova: "a že se
mu neposkytuje invalidní důchod".
9. V § 46 odst. 5 se slova "§ 40 odst. 3, 4 a 6" nahrazují slovy
"§ 40 odst. 3".
10. V § 73 odst. 3 se slova "§ 40 odst. 3 až 6" nahrazují slovy
"§ 40 odst. 3".
11. § 78 odst. 5 až 7 zní:
"(5) Při stanovení náhrady ušlé pracovní odměny se přihlí-
ží k těmto občanům:
a) k nezletilým dětem (i osvojeným nebo převzatým do péče
nahrazující péči rodičů a k vnukům), jestliže žijí s vo-
jákem ve společné domácnosti; nežijí - li ve společné do-
mácnosti, přihlíží se k nim, jen POSKYTUJE-LI jim voják
podporu (výživné) aspoň 100 Kčs měsíčně;
b) k zletilým dětem (i osvojeným nebo převzatým do péče na-
hrazující péči rodičů) do 26 let věku pokud splňují pod-
mínky stanovené v § 40 odst. 3 větě druhé a neposkytuje se
jim invalidní důchod, jestliže žijí s vojákem ve společné
domácnosti) nežijí - li ve společné domácnosti, přihlíží se
k nim, jen poskytuje - li jim voják podporu (výživné) aspoň
100 Kčs měsíčně)
- 3 -
c) k jiným občanům (i dětem, nejde-li o případy uvedené
v písm. a) a b)), jestliže nemají vlastní příjem pře-
sahující 690 Kčs měsíčně, žijí s vojákem ve společné
domácnosti a mají v ní plné zaopatření, nebo sice ne-
žijí ve společné domácnosti, ale voják jim poskytuje
výživné aspoň 100 Kčs měsíčná;
d) k manželce (družce), popřípadě k manželu (druhu), žije-
li s vojákem (vojákyní) ve společné domácnosti)
e) k manželce (manželu), která nežije s vojákem (vojákyní)
ve společné domácnosti, a k rozvedené manželce, jestliže
nemají vlastní příjem přesahující 690 Kčs měsíčně a vo-
ják jim poskytuje výživné aspoň 100 Kčs měsíčně.
(6) Částky příjmů občanů uvedených v předchozím odstav-
ci činí však 880 Kčs měsíčně, jde-li o pozůstalé po účastní-
ku odboje, jimž byl důchod přiznán podle § 57 odst. 2 a 5,
§ 59 odst. 2 a § 60.
(7) Prováděcí předpisy stanoví, které příjmy se započí-
távají do průměrné pracovní odměny podle odstavce 4, tyto
předpisy také stanoví, které příjmy se nezapočítávají do
vlastního příjmu občanů uvedených v odstavci 5 písm. c) a e),
popřípadě ke kterým příjmům se při zjišťování vlastního
příjmu nepřiblíží. ".
12. § 87 včetně nadpisu znít
"§ 87
Péče o mladistvé
Občanům se změněnou pracovní schopností mladším 18 let
se po ukončení základní školy přednostně zabezpečuje pří-
prava pro vhodné povolání ve středních školách, pokud možno
spolu se zdravou mládeží, popřípadě ve školách pro mládež
- 4 -
vyžadující zvláštní péči. Nemají-li mladiství před-
poklady pro takovou přípravu, zabezpečí jim národní
výbory po skončení povinné školní docházky možnost
umístění ve vhodném zaměstnání v organizacích, které
jim zajistí získání potřebné kvalifikace zaškolením. 44)
Národní výbory vyhradí každoročně v plánech rozmístění
dorostu počet míst ve středních školách a zvláštních
odborných učilištích potřebný pro mladistvé občany se
změněnou pracovní schopností. ".
13. V § 168 se vypouští ustanovení písmene c).
Dosavadní ustanovení písmen d) a e) se označují jako
ustanovení písmen c) a d).
14. V § 169 se vypouští ustanovení písmene o).
15. V § 172 odst. 1 písm. b) se na konci vypouští středník a
připojují tato slova: "a způsob zúčtování starobního,
invalidního, částečného invalidního a osobního důchodu
při jeho souběhu se zvláštním příspěvkem horníků. 45,,.
Čl. II
(1) Výplata sirotčího důchodu a výchovného zastavená
před účinností tohoto zákona z důvodů, že dítě mělo vlastní
hrubý měsíční příjem vyšší než 780 Kčs, nebo že dítě uzavře-
lo sňatek a hrubý měsíční příjem v rodině na osobu byl vyšší
než 780 Kčs, se obnoví na žádost oprávněného nejdříve od
účinnosti tohoto zákona.
44) § l42 zákoníku práce.
45) § 10 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném za-
bezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých
k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 21/1982 Sb. a
vyhlášky č. 145/1982 Sb.
- 5 -
(2) Jestliže zvýšení důchodu pro bezmocnost přiznané
před 1. lednem 1976 nedosahuje výše částek stanovených v § 47
odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení, upraví se na tyto
částky na žádost, nejdříve od splátky za měsíc září 1984.
(3) Zvýšení důchodu pro bezmocnosti které nebylo před
1. únorem 1982 přiznáno, protože by důchod spolu se zvýšením
přesáhl částku 1, 800 Kčs měsíčně nebo které bylo z tohoto dů-
vodu přiznáno v nižší částce, se přizná nebo upraví podle § 47
odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení na žádost nejdříve od
splátky za měsíc září 1984.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1984.
- 6 -
Důvodová zpráva
Obecná část
Na základě jednání XIV. sjezdu KSČ v roce 1971 a na něj
navazujícího zasedání ŮV KSČ v červenci 1973, kde byl všestran-
ně posouzen stav čs. školství, výchovy a vzdělávání, byl přijat
dokument dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy, kte-
rý schválilo předsednictvo ÚV KSČ dne 4. 6. 1976 a vlády svými
usneseními - č. 169/1976 (ČSSR), č. 194/1976 (ČSR) a č. 230/1976
(SSR). Hlavní myšlenka tohoto dokumentu je postupný přechod
z dosavadního povinného základního devítiletého vzdělávání na
povinné desetileté střední všeobecné polytechnické vzdělávání.
V důsledku toho byl přijat soubor právních předpisů upra-
vujících oblast školství, zejména zákon o soustavě základních
a středních škol (školský zákon).
Podle nového školského zákona bude desetiletá povinná
školní docházka plněna jednak na základní škole zahrnující
8 ročníků jednak v prvních dvou ročnících některého typu střed-
ní školy; určité výjimky jsou v plnění povinné školní docházky
u mládeže vyžadující zvláštní péči a u mimořádně talentovaných
žáků. Nový školský zákon stanoví stejné právní postavení žáků
středních odborných učilišť jako žáků ostatních středních škol.
V důsledku těchto úprav v oblasti školství novým školským
zákonem je třeba v prvé řadě upravit nově účast na nemocenském
a důchodovém zabezpečení, provést změnu zápočtu doby zaměstnání
a změnu posuzování tzv. invalidů z mládí.
- 7 -
V důsledku postupného zániku učebního poměru se nově
navrhuje zrušit hranici vlastního příjmu dítěte (780 Kčs mě-
síčně) pro výplatu výchovného k důchodům, sirotčího důchodu,
popř. dalších dávek a tím sjednotit posuzování veškeré mláde-
že v této oblasti. Odstranění sledování vlastního příjmu dí-
těte přinese podstatné snížení administrativy v organizacích
i u plátců důchodů.
Dalšími navrhovanými změnami dochází k dílčím zlepše-
ním dosavadní úpravy, znamenající posílení sociálních jistot -
možnost stanovení průměrného měsíčního výdělku ke dni přizná-
ní důchodu, zvýšení důchodu pro bezmocnost - a dále se umožňu-
je řešit problém zúčtování zvláštního příspěvku horníků a dá-
vek důchodového zabezpečení, doje-li k Jejich souběhu. Ostat-
ními změnami se upřesňuje dosavadní znění zákona v návaznosti
na výše uvedené úpravy.
Zvláštní část
K článku I bod 1 až 3
V bodě 1 a 2 se provádí změna související se změnou práv-
ního postavení učňů, kteří od účinnosti nového školského záko-
na budou mít postavení "žáků středních odborných škol". Z osob-
ního rozsahu důchodového zabezpečení v § 3 písm. a) se proto
vypouští pojem "učni" a zároveň v písm. c) tohoto ustanovení
se doplňují "žáci". Dosavadní nároky v důchodovém zabezpečení
zakotvené v právní úpravě náležející učňům se jim přitom zacho-
vávají v rámci zabezpečení žáků středních škol.
Změnou provedenou v § 10 odst. 1 písm. d) v bodě 3 novely
se nově upravuje vznik důchodového zabezpečení. Podle dosavadní
úpravy jsou pracující důchodově zabezpečeni od skončení povinné
- 8 -
školní docházky, pokud se dále připravují na budoucí povo-
lání, tedy zpravidla od svých 15 let. Od této doby se jim
doba studia s výjimkou studia při zaměstnání pro nárok na
důchod hodnotí jako doba zaměstnání a zároveň od této doby
jsou žáci připravující se na budoucí povolání na středních
školách a učilištích pojištění pro případ invalidity. Pokud
jde o doby studia před účinností navrhovaného zákona, popř.
o některé doby, které se považují pro účely důchodového za-
bezpečení za dobu studia, hodnotí se za podmínek a v rozsahu
stanoveném dosavadní prá-vní úpravou.
Prodloužením povinné školní docházky na dobu 10 let
při zachování této úpravy by došlo k posunutí hranice vzniku
důchodového zabezpečení o jeden rok později. Podle nové koncep-
ce vzdělávání budou žáci poslední dva roky povinné školní do-
cházky plnit v prvních dvou ročnících střední školy, kde sou-
částí vyučování bude i praktická a odborná příprava. Žáci bu-
dou tak zapojeni do pracovní činnosti a tím vznikne i možnost
úrazu. Je proto odůvodněno je důchodově zabezpečit pro možný
případ invalidity již od prvního ročníku střední školy. Také
doba studia by se od tohoto ročníku započítávala jako doba
zaměstnání.
U talentovaných žáků, kteří budou mít možnost podle
školského zákona ukončit základní školu dříve než za osm roků
(např. ve 13 letech), se doba studia bude považovat jako doba
zaměstnání nejdříve po ukončení osmi roků školní docházky.
U absolventů zvláštních škol, kteří budou pokračovat v odborné
přípravě ve zvláštních učilištích, se tato doba přípravy bude
rovněž považovat jako doba zaměstnání. Tato úprava bude prove-
dena v prováděcím předpise.
- 9 -
K článku I bod 4
V návaznosti na novou úpravu podmínek poskytování
starobních a vdovských důchodů při dalším zaměstnání po-
živatelům těchto dávek důchodového zabezpečení, obsaženou
v nařízení vlády ČSSR č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů
některým pracujícím důchodcům, se v bodě k návrhu upravuje
možnost vyměření důchodu z průměrného měsíčního výdělku
zjištěného za roky zahrnující období po vzniku nároku na
důchod, aniž by musel pracující při žádosti o vyměření dů-
chodu ukončovat zaměstnání.
K článku I bod 5
Podle platné úpravy jsou občané, kteří se stali inva-
lidními před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné
školní docházky a nemohli být proto zaměstnáni (tzv. invalidé
z mládí), zabezpečeni invalidním důchodem od 18. roku věku.
Je to specielní úprava pro tento okruh invalidů, která jim
zajišťuje vznik nároku na invalidní důchod (vyměřený z fiktiv-
ního výdělku) bez dalších podmínek vztahujících se na ostatní
pracující. Hranice vzniku invalidity pro nárok na tento důchod
je určena věkem rozhodným pro skončení povinné školní docházky.
Podle úpravy uvedené v bodě 3 návrhu budou žáci střed-
ních škol důchodově zabezpečeni pro invaliditu vzniklou v do-
bě studia na těchto školách od prvního ročníku, tedy ještě ve
věku plnění povinné školní docházky. V návaznosti na tuto změ-
nu je proto potřebné dát do souladu i věkovou hranici pro vznik
invalidity invalidů z mládí. Navrhuje se proto ji stanovit na
dobu, v níž končí návštěva základní školy, t. j. do 14 let věku
dítěte.
- 10 -
K článku I bod 6 až 15
V bodě 6 a 9 se provádí úprava § 40 a 46 zákona, kterou
se vypouští podmínka měsíčního sledování vlastního příjmu dí-
těte (780 Kčs) pro výplatu sirotčího důchodu a výchovného.
Zastavování výplaty těchto dávek z důvodu překročení částky
této hranice příjmu se pro výplatu sirotčího důchodu a výchov-
ného promítá v současné době převážně Jen u učňů. Náleží jim
odměny, které obvykle překračují stanovenou hranici. U žáků
středních škol a studentů vysokých škol se již nyní vyplacené
stipendium a příjmy z příležitostných zaměstnání do vlastního
příjmu dítěte nezahrnují.
V souvislosti se sjednocením postavení žáků středních škol
podle školského zákona se různé posuzování zápočtu příjmů jeví
jako neodůvodněné. Dosavadní úprava navíc motivuje tuto mládež
též ke snižování pracovní iniciativy se snahou nepřekročit
příslušnou hranici příjmu.
Navrhovaná úprava řeší také zrušení hranice příjmu pro
výplatu sirotčího důchodu a výchovného na provdané (ženaté)
dítě.
Protože Jde o měsíční sledování příjmu, a to nejen pro
výplaty sirotčího důchodu a výchovného, ale i pro nárok na pří-
davky na děti, přinese navrhovaná úprava výraznou úsporu na ná-
kladech spojených s administrativou v organizacích a v úřadech
důchodového zabezpečení.
V bodě 7 a 8 se provádí úprava, která vylučuje možnost po-
bírání výchovného na dítě, kterému se zároveň poskytuje invalidní
důchod. Úprava je odůvodněna tím, že se ruší podmínka vlastního
příjmu dítěte pro nárok na výchovné. Podle dosavadní úpravy
výchovné se k důchodům, stejně jako přídavky na děti, neposkytuje
- 11 -
v případech, kdy dítě pobírá invalidní důchod, protože jeho
výše přesahuje částku 780 Kčs. Tím, že se ruší tato hranice,
bylo by možné tedy poskytovat dítěti invalidní důchod a zá-
roveň rodičům by náleželo výchovné (včetně příplatku). Tato
kumulace příjmů však je neodůvodněna a proto se navrhuje posky-
tovat výchovné jen na dítě, které nepobírá invalidní důchod,
stejně jako je tomu u přídavků na děti.
Vzhledem k tomu, že je potřebné zachovat jednotné hle-
disko pro posuzování, zda jde o nezaopatřené dítě i pro ostat-
ní nároky v sociálním zabezpečení, vypouští se hranice vlast-
ního příjmu dítěte i pro nárok na zaopatřovací příspěvek pro
členy rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a
pro náhradu ušlé pracovní odměny člena JZD. Tato úprava je ob-
sažena v bodu 11,
V návaznosti na školský zákon se zpřesňuje v bodě 12
ustanovení § 87 zákona, upravující péči o mladistvé občany
se změněnou pracovní schopností.
Zmocnění pro vládu ČSSR zvyšovat částku nejvyšší pří-
pustné hranice vlastního příjmu dítěte obsažené v § 168 písm. o)
zákona se jako nadbytečné v bodě 13 vypouští,
V bodě 14 se rovněž vypouští ze zákona zmocnění pro vlá-
du ČSSR. Tato úprava se provádí proto, že odchylný způsob sta-
novení průměrného měsíčního výdělku u pracujících, kteří po
vzniku nároku na starobní důchod jsou nepřetržitě zaměstnáni
bez pobírání důchodu se navrhuje upravit přímo v ustanovení
zákona o stanovení průměrného měsíčního výdělku (viz bod k ná-
vrhu).
- 12 -
V oblasti zvláštního příspěvku horníků poskytovaného
při převedení ze zdravotních důvodů z hlubiny na povrch
podle vyhlášky č. 129/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
neumožňují tyto předpisy dosud řešit zúčtování tohoto příspěv-
ku s dávkami důchodového zabezpečení v případech, kdy tyto
dávky jsou přiznávány zpětně. Jde zpravidla o zpětné přiznání
invalidního (částečného invalidního) důchodu, kdy dochází
k přeplatku na zvláštním příspěvku horníků pro dvojí plnění
ze státních prostředků z téhož důvodu, přičemž vymáhání to-
hoto přeplatku v rámci správního řízení je značně administra-
tivně náročné. Proto se v bodu 15 návrhu doplňuje zmocnění
k zúčtování přeplatku na některých dávkách důchodového za-
bezpečení se zvláštním příspěvkem, které bude možno provést
jednoduše v rámci řízení o přiznání důchodu.
K článku II
V článku II odst. 1 se navrhuje v případech, kdy výplata
sirotčího důchodu nebo výchovného byla zastavena z důvodu pře-
kročení hranice vlastního příjmu dítěte, obnovit poskytování
těchto dávek jen na žádost oprávněného, lato úprava je nutná
z technických důvodů protože nejsou podchyceny případy, kdy
došlo k zastavení těchto dávek.
Dále v článku II se doplňuje úprava provedená již záko-
nem č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a č. 73/1982 Sb.,
o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocen-
ském zabezpečení, týkající se zvýšení maximální hranice úhrnu
důchodu a zvýšení pro bezmocnost na částku 2. 000 Kčs měsíčně.
V článku II odst. 2 se řeší možnost úpravy částek zvýšení dů-
chodu pro bezmocnost přiznaných před účinností zákona o sociál-
ním zabezpečení, pokud nedosahovaly výše podle dnešní úpravy,
které je důvodné s ohledem na sociální potřebnost těchto dů-
chodců* V článku II odst. 3 se pak v zájmu sjednocení podmínek
- 13 -
pro přiznání a výši zvýšení důchodu pro bezmocnost pro všechny
skupiny důchodců navrhuje obdobně postupovat i při zvýšení dů-
chodu pro bezmocnost, které před 1, únorem 1982 nebylo přiznáno
nebo bylo přiznáno v nižší částce, protože přesahovalo spolu
s důchodem tehdy platnou hranici 1, 800 Kčs měsíčně.
Finanční dopad
Z navrhovaných opatření si zrušení hranice příjmu rozhod-
ného pro přiznání výchovného a sirotčího důchodu vyžádá zvýšení
nákladů zhruba o 13 mil. Kčs ročně (8 mil. Kčs v ČSR a 5 mil. Kčs
v SSR).
Úprava zvýšení důchodů pro bezmocnost si vyžádá roční
náklady ve výši 2 mil. Kčs.
Pokud jde o zdroje úhrady navržených opatření, je nutno
v roce 1984 volit formu pokrytí z úspor prostředků, ať již
v oblasti výdajů na sociální zabezpečení nebo celkových úspor
státních rozpočtů republik a přihlédnout k tomu případně při
finančním vypořádání za rok 1984.
Pokud jde o administrativní náročnost, přinese navrhovaná
úprava značné zjednodušení vzhledem ke zrušení hranice příjmu
rozhodného pro výplatu některých dávek. Odpadne každoměsíční
sledování příjmu a podávání hlášení o něm.
V Praze dne 3. května 1984
