FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1985
IV. volební období
165
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé so-
cialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpra-
vě dvojího státního občanství, podepsaná v Ulánbátaru a v Praze
dne 9. července 1984
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění
Československé socialistické
republiky souhlasí se Smlouvou
mezi Československou socialis-
tickou republikou a Mongolskou
lidovou republikou o úpravě
dvojího státního občanství,
podepsanou v Ulánbátaru a v
Praze dne 9. července 1984.
Důvodová zpráva
I
Vztahy a spolupráce mezi Československou socialistickou
republikou /ČSSR/ a Mongolskou lidovou republikou /MoLR/ se
dynamicky rozvíjejí ve všech oblastech, prohlubují se jak
dvoustranné styky, tak i spolupráce mezi oběma státy v rámci
Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Trvalý vzestup zaznamenávají především různé formy eko-
nomické a vědeckotechnické spolupráce /např. internacionální
pomoc ČSSR při rozvoji národního hospodářství MoLR, zejména
kožedělného a obuvnického průmyslu/, nelze však opomenout ani
růst vzájemných styků na úseku kultury, školství, vědy, zdra-
votnictví a sportu.
Velmi široké vzájemné styky se projevují růstem počtu
krátkodobých a dlouhodobých pobytů občanů jednoho státu na
území státu druhého. Důsledkem rozvoje těchto styků je pak
skutečnost, že dochází k uzavírání manželství mezi občany ČSSR
a MoLR.
Narodí-li se rodičům, z nichž jeden je československým
občanem a druhý občanem MoLR, dítě, nabývá podle českosloven-
ských právních předpisů automaticky československé státní
občanství /zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání česko-
slovenského státního občanství, ve znění pozdějších změn a do-
plňků/. To platí i v případě, že se dítě narodilo v cizině.
Právní řád Mongolské lidové republiky řeší nabývání stát-
ního občanství narozením /zákon o občanství MoLR ze dne 30. pro-
since 1974/ obdobně jako československé předpisy. Na základě
- 2 -
právních předpisů považují tedy ČSSR a MoLR děti narozené ro-
dičům, z nichž jeden je československém občanem a druhy obča-
nem MoLR, za své občany.
Dvojí státní občanství u jedné osoby přináší nejrůznější
obtíže, neboť orgány obou států postupují vůči těmto osobám
- tzv. bipolitům - podle svých právních předpisů a vyžadují
od nich především plnění povinností uložených právními před-
pisy občanům státu / např. konání služby v ozbrojených silách /.
Odstranit všechny vyskytující se případy dvojího státního
občanství a současně zamezit jejich vzniku v budoucnu lze
pouze smluvní úpravou.
ČSSR má otázky dvojího státního občanství smluvně upraveny
takřka se všemi socialistickými státy - se SSSR, MLR, NDR, PLR
a BLR. S ohledem na vzájemné vztahy rozvíjející se mezi ČSSR
a MoLP ve všech oblastech se ukázalo účelným sjednat Smlouvu
o úpravě dvojího státního občanství i s MoLR.
Za ČSSR podepsal Smlouvu ministr vnitra ČSSR ze zmocnění
prezidenta republiky dne 9. července 1984.
II
Smlouva mezi ČSSR a MoLR o úpravě dvojího státního občan-
štví vychází ze stejných principů jako ostatní československé
smlouvy tohoto druhu uzavřené s jinými státy - osoby, které
mají nebo získají státní občanství obou smluvních stran, si
budou moci ponechat pouze jedno z nich.
Ustanovení o odstranění dvojího státního občanství u osob,
které jsou ke dni vstupu Smlouvy v platnost současně občany ČSSR
i MoLR, jsou obsažena v části I Smlouvy. Obdobnou úpravu týka-
jící se předcházení vzniku dvojího státního občanství u dětí,
které se narodí DO dni, kdy Smlouva vstoupí v platnost, obsahuje
- 3 -
část II Smlouvy.
V obou případech stanoví Smlouva lhůty pro volbu státního
občanství. Volba se uskutečňuje podáním písemného prohlášení
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, popř. ministerstvu
zahraničních věcí té smluvní strany, jejíž státní občanství
si chce osoba ponechat.
Písemné prohlášení o volbě státního občanství mohou podávat
pouze osoby zletilé. Za tyto osoby se pro účely smlouvy považují
pouze osoby, které dovršily věk 18 let anebo nabyly zletilosti
uzavřením manželství. Za nezletilé osoby podávají písemné sou-
hlasné prohlášení jejich rodiče. Pokud je nezletilá osoba star-
ší 14 let, je platnost písemného prohlášení rodičů podmíněna
písemným souhlasem nezletilce.
Na základě poznatků získaných při provádění dosud uzavřených
smluv jsou ve Smlouvě zakotvena podrobná a velmi přesná kritéria
pro určování státního občanství, pokud nedojde ve stanovené lhůtě
k podání prohlášení o volbě.
Základním kritériem pro určení státního občanství u osob,
které mají dvojí státní občanství /tzv. bipolité/ ke dni vstupu
Smlouvy v platnost, je místo jejich trvalého pobytu /čl. 4 odst.
a čl. 5 odst. 2 Smlouvy/. Další kritéria jsou stanovena pro ře-
šení dvojího státního občanství v případech, kdy osoby s dvojím
státním občanstvím žijí na území třetího státu /čl. 4 odst. 2
a čl. 5 odst. 3 Smlouvy/. Smlouva pamatuje i na řešení případů
dvojího státního občanství u nezletilých osob, jejichž rodiče,
popř. jeden z nich zemřeli, není známo místo jejich pobytu, popř.
byli zbaveni rodičovských práv, a nemohou tedy podat souhlasné
písemné prohlášení o volbě státního občanství; je řešen i případ,
kdy rodiče nepodají takovéto prohlášení a nezletilá osoba je sou-
dem svěřena do výchovy jen jednomu z rodičů.
Základním kritériem pro určení státního občanství dětí na-
rozených po vstupu Smlouvy v platnost je místo jejich narození.
Podrobná úprava v článcích 8 a 9 Smlouvy řeší obdobné případy
- 4 -
dvojího státního občanství jako u dětí, které mají dvojí státní
občanství ke dni vstupu Smlouvy v platnost. Vedle toho se navíc
smluvně zakotvuje řešení případů, kdy dvojí státní občanství
u dítěte narozeného mimo manželství státní občance jedné ze
smluvních stran vznikne v důsledku určení otcovství státního
občana druhé smluvní strany.
Pro obě smluvní strany je ve Smlouvě zakotvena povinnost
vzájemně si předkládat seznamy osob/ které podaly anebo pro
které bylo podáno prohlášení o volbě státního občanství. Tímto
způsobem bude zabezpečena vzájemná informovanost smluvních stran
o těchto důležitých skutečnostech.
Významným ustanovením je i článek 15 Smlouvy zamezující
vzniku dvojího státního občanství při nabývání státního občan-
ství jedné smluvní strany občanem druhé smluvní strany /např.
v souvislosti s uzavíráním manželství/ - podle tohoto ustanovení
budou příslušné orgány obou smluvních stran činit rozhodnutí
v těchto věcech závislé na předložení dokladu o propuštění ze
státního svazku druhé smluvní strany.
V části III Smlouvy je zejména upraven postup při podávání
prohlášení o volbě státního občanství a současně jsou zde přesně
vymezeny povinnosti příslušných úřadů obou smluvních stran při
přijímání těchto prohlášení o volbě a při dalších úkonech s tím
souvisejících.
III
Uzavření Smlouvy mezi ČSSR a MoLR o úpravě dvojího státního
občanství odpovídá zájmům ČSSR. Bez smluvní úpravy není možno
zejména zabránit vzniku dvojího státního občanství v budoucnu.
Tento problém je zejména aktuální v souvislosti s předpokládaným
dalším rozvojem vzájemných vztahů mezi ČSSR a MoLR, a tedy i ros-
toucím počtem manželství uzavíraných mezi občany obou států.
V úvahu je třeba vzít i skutečnost, že smlouvy o úpravě dvojího
státního občanství jsou důležitou součástí spolupráce mezi jednot-
livými zeměmi.
- 5 -
Navrhovaná smluvní úprava se nedotkne československé právní
úpravy nabývání státního občanství. Pokud jde o pozbývání stát-
ního občanství, stanoví Smlouva zvláštní úpravu, která není
v československých předpisech o nabývání a pozbývání státního
občanství obsažena /např. dítě, které má dvojí státní občanství,
automaticky
nezbývá československé občanství, jestliže mu rodiče
zvolí mongolské státní občanství/. Tato úprava je obvyklá v me-
zinárodních smlouvách tohoto druhu uzavíraných mezi ČSSR a ostat-
ními socialistickými státy.
Realizace Smlouvy si nevyžádá zvláštní náklady.
Smlouva mezi ČSSR a MoLR o úpravě dvojího státního občanství
je významnou mezinárodní smlouvou politické povahy a proto je před-
kládána v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, před ratifikací prezidentem ČSSR k vy-
slovení souhlasu Federálnímu shromáždění ČSSR.
V Praze dne 19. dubna 1985
Předseda vládly ČSSR:
Štrougal v. r.
SMLOUVA
mezi československou socialistickou republikou a Mongolskou
lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství
československá socialistická republika a Mongolská li-
dová republika
majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, které obě
smluvní strany na základě svých zákonů považují za své stát-
ní občany,
vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto
osob na základě jejich dobrovolné volby a zabránit vzniku
dvojího státního občanství v budoucnosti,
se rozhodly uzavřít tuto Smlouvu a za tím účelem jmeno-
vali svými zmocněnci:
prezident československé socialistické republiky
Vratislava Vajnara,
ministra vnitra československé socialistické republiky,
prezídium Velkého lidového churalu Mongolské lidové
republiky
Sonomyna Luvsangomba,
ministra veřejné bezpečnosti Mongolské lidové republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, které byly shledány
v dobré a náležité formě, dohodli takto:
- 2 -
Část I
Odstranění dvojího státního občanství
Článek l
Osoby, které jsou ke dni vstupu této Smlouvy v platnost
státními občany obou smluvních stran, zachovají si podle
ustanovení této Smlouvy státní občanství jen jedné smluvní
strany.
Článek 2
Osoby uvedené v článku 1 si mohou ve lhůtě jednoho roku
ode dne vstupu této Smlouvy v platnost zvolit státní občanství,
které si zachovají, dvojmo podaným písemným prohlášením.
Článek 3
Podat prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny jen zleti-
lé osoby. Pro účely této Smlouvy jsou zletilými ty osoby, kte-
ré dosáhly věku osmnácti let anebo osoby mladší, jestliže
nabyly zletilosti uzavřením manželství.
Článek 4
/1/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území jed-
né ze smluvních stran a nepodaly prohlášení podle článku 2,
zachovají si státní občanství té smluvní strany, na jejímž
státním území měly trvalý pobyt v poslední den lhůty k podání
písemného prohlášení.
- 3 -
/2/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území
třetího státu a nepodaly prohlášení podle článku 2, zachovají
si státní občanství smluvní strany, na jejímž státním území
měly trvalý pobyt před vystěhováním. Jestliže takový pobyt
neměly, zachovají si státní občanství smluvní strany, které
nabyly později, a jestliže nabyly státní občanství obou smluv-
ních stran současně, zachovají si státní občanství smluvní
strany, které má nebo naposledy měla matka.
Článek 5
/1/ Nezletilým osobám, které mají ke dni vstupu této
Smlouvy v platnost státní občanství obou smluvních stran,
mohou rodiče zvolit státní občanství, které si tyto osoby za-
chovají, ve lhůtě jednoho roku ode dne vstupu této Smlouvy
v platnost dvojmo podaným písemným souhlasným prohlášením.
Při volbě státního občanství nezletilým osobám starším čtrnác-
ti let je platnost souhlasného prohlášení rodičů podmíněna
písemným souhlasem těchto osob.
/2/ Nepodají-li rodiče písemné souhlasné prohlášení,
zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany,
na jejímž státním území měli rodiče společný trvalý pobyt
v poslední den stanovené lhůty. Jestliže rodiče takový pobyt
neměli, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní
strany, které má ten z rodičů, v jehož výchově se nacházejí.
/3/ Nepodají-li rodiče, kteří mají trvalý pobyt na stát-
ním území třetího státu, písemné souhlasné prohlášení, zacho-
vají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na
jejímž státním území měli rodiče poslední společný trvalý po-
byt. Jestliže rodiče takový pobyt neměli, zachovají si nezle-
tilé osoby státní občanství smluvní strany, které má matka.
- 4 -
/4/ Nepodají - li rodiče písemné souhlasné prohlášení podle
odstavce 1 a je-li výchova nezletilých osob svěřena soudem
jen jednomu z rodičů, zachovají si nezletilé osoby státní
občanství smluvní strany, které má tento rodič.
Článek 6
/1/ Nezletilé osoby si zachovají státní občanství smluvní
strany, které mají rodiče, jestliže tito mají dnem uplynutí
lhůty uvedené v článku 5 odstavec 1 státní občanství jedné
smluvní strany.
/2/ Nezletilé osoby, kterým jeden z rodičů zemřel nebo
jehož pobyt ke dni uplynutí lhůty není znám anebo byl zbaven
rodičovských práv, si zachovají státní občanství smluvní strany,
které má druhý rodič.
/3/ Jestliže rodiče nezletilých osob zemřeli nebo není
znám jejich pobyt ke dni uplynutí lhůty anebo byli
zbavení
rodičovských práv, zachovají si nezletilé osoby státní občan-
ství smluvní strany, na jejímž území mají trvalý pobyt v posled-
ní den lhůty. Mají-li nezletilé osoby trvalý pobyt na státním
území třetího státu, zachovají si státní občanství smluvní strany,
na jejímž státním území měly trvalý pobyt před vystěhováním.
Jestliže takový pobyt neměly, zachovají si státní občanství
smluvní strany, které má nebo naposledy měla matka.
Článek 7
Smluvní strany si vymění do šesti měsíců po uplynutí lhů-
ty jednoho roku ode dne vstupu této Smlouvy v platnost diplo-
matickou cestou seznamy osob, které podaly anebo pro něž bylo
podáno prohlášení podle části I této Smlouvy. K seznamu připojí
po jednom vyhotovení písemného prohlášení každé této osoby.
Jestliže se prohlášení týká nezletilé osoby, připojuje se též
její rodný list.
- 5 -
Část II
Předcházení vzniku dvojího státního občanství
Článek 8
/1/ Rodiče, z nichž jeden je státním občanem jedné smluv-
ní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, mohou zvolit
svému dítěti narozenému po dni, kdy tato Smlouva vstoupila
v platnost, státní občanství jedné ze smluvních stran. Učiní
tak do tří měsíců ode dne narození dítěte dvojmo podaným
písemným souhlasným prohlášením.
/2/ Jestliže rodiče, z nichž jeden je státním občanem
jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní
strany, nepodali písemné souhlasné prohlášení o volbě stát-
ního občanství podle odstavce 1, má dítě výlučně státní ob-
čanství smluvní strany, na jejímž území se narodilo. Dítě
narozené na území třetího státu má státní občanství smluvní
strany, na jejímž území měli rodiče poslední společný trvalý
pobyt. Jestliže rodiče takový pobyt neměli, má dítě státní
občanství smluvní strany, které má matka.
/3/ Jestliže k nezletilému dítěti narozenému mimo man-
želství státní občance jedné ze smluvních stran po vstupu
této Smlouvy v platnost bude určeno otcovství státního obča-
na druhé smluvní strany, mohou rodiče tomuto dítěti zvolit
písemným souhlasným prohlášením státní občanství jedné ze
smluvních stran do tří měsíců ode dne určení otcovství. Při
volbě státního občanství pro nezletilé děti starší čtrnácti
let je platnost písemného souhlasného prohlášení rodičů pod-
míněna jejich písemným souhlasem. Jestliže rodiče nepodali
písemné souhlasné prohlášení o volbě státního občanství, za-
chová si dítě státní občanství smluvní strany, které má matka.
- 6 -
Článek 9
/1/ Dítě narozené po vstupu této Smlouvy v platnost,
jehož jeden z rodičů zemřel nebo jehož pobyt není znám anebo
byl zbaven rodičovských práv ke dni uplynutí lhůty uvedené
v článku 8, má státní občanství smluvní strany, které má
druhý z rodičů.
/2/ Dítě, jehož rodiče spolu nežijí a nezvolili mu stát-
ní občanství podle článku 8, má státní občanství smluvní
strany, které má ten z rodičů, v jehož výchově se dítě nachází
ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 8.
/3/ Dítě, jehož rodiče zemřeli nebo není znám jejich pobyt
nebo byli zbaveni rodičovských práv ke dni uplynutí lhůty uve-
dené v článku 8, má státní občanství smluvní strany, na jejímž
území se narodilo. Dítě, které se narodilo na státním území
třetího státu, se považuje za státního občana smluvní strany,
jejíž občanství má nebo naposledy měla matka.
Článek 10
Smluvní strany si budou vyměňovat diplomatickou cestou
v prvním čtvrtletí každého roku seznamy dětí, jejichž rodiče
podali v uplynulém kalendářním roce písemné souhlasné prohlá-
šení podle části II této Smlouvy. K seznamu se připojuje
po jednom vyhotovení každého písemného souhlasného prohlášení
a rodný list.
Část III
Všeobecná ustanovení
Článek 11
/1/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území jedné
smluvní strany a chtějí si zachovat podle části I této Smlouvy
- 7 -
státní občanství druhé smluvní strany, podávají písemné
prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této
smluvní strany.
/2/ Osoby, které mají trvalý pobyt na státním území
třetího státu a chtějí si zachovat podle části I této Smlouvy
státní občanství jedné smluvní strany, podávají písemné pro-
hlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu anebo mi-
nisterstvu zahraničních věcí smluvní strany, jejíž státní
občanství si volí.
/3/ Rodiče, kteří zvolili dítěti narozenému na státním
území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní stra-
ny, podávají písemné souhlasné prohlášení podle části II
této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této
smluvní strany.
/4/ Rodiče dítěte narozeného na státním území třetího
státu podávají písemné souhlasné prohlášení podle části II
této Smlouvy diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu anebo
ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, jejíž státní
občanství dítěti zvolili.
/5/ Jestliže prohlášení podle odstavců 3 a 4 nepodávají
rodiče osobně, musí být jejich podpisy ověřeny příslušným
orgánem.
/6/ Příslušný státní orgán, kterému bylo podáno prohlá-
šení, potvrdí podateli jeho přijetí.
Článek 12
Prohlášení o volbě státního občanství a v souvislosti
s ním vydané dokumenty o jeho přijetí nepodléhají správním
poplatkům.
- 8 -
Článek 13
/1/ Osoby, které podle této Smlouvy podaly prohlášení
nebo pro které bylo podáno prohlášení, mají zvolené státní
občanství ode dne podání prohlášení. Osoby, které nepodaly
nebo pro které nebyla podána prohlášení, mají jenom státní
občanství určené podle této Smlouvy dnem uplynutí přísluš-
ných lhůt.
/2/ Na osoby, které si zvolily nebo mají podle této
Smlouvy státní občanství jedné smluvní strany, se na státním
území druhé smluvní strany vztahují právní předpisy pro
cizince.
Článek 14
Prohlášení o volbě státního občanství nevyvolá právní
důsledky v souvislosti s touto Smlouvou, jestliže smluvní
strana, která prohlášení obdržela, podle svých právních před-
pisů zjistí, že osoba, které se prohlášení týká, není jejím
státním občanem. Příslušný státní orgán této smluvní strany
o tom vyrozumí osobu, která prohlášení podala.
Článek 15
Ode dne, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, budou pří-
slušné orgány obou smluvních stran činit rozhodnutí o nabytí
státního občanství jedné ze smluvních stran závislým na před-
ložení dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní
strany.
Článek 16
/1/ Všechny otázky související s prováděním této Smlouvy
se budou řešit diplomatickou cestou.
/2/ Smluvní strany vypracují jednotný vzor prohlášení
o volbě státního občanství podle této Smlouvy.
- 9 -
Článek 17
Tato Smlouva bude ratifikována a platnosti nabude tři-
cátým dnem po výměně ratifikačních listin, která se uskuteční
v Praze.
Tato Smlouva se uzavírá na dobu pěti let. Doba platnosti
se prodlužuje vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna
smluvní strana nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím
příslušné doby platnosti.
Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé
v jazyce českém, mongolském a ruském, přičemž všechna tři
znění mají stejnou platnost. V případě rozdílného výkladu
je rozhodující znění v ruském jazyce.
Dáno v Ulánbátaru a v Praze 9. července 1984.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali
a opatřili pečetěmi.
Za
československou socialistickou
republiku:
V. Vajnar v. r.
Za
Mongolskou lidovou
republiku:
S. Luvsangombo v. r.