- 15 -
Článek 26
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci jsou osvo-
bozeni ode všech daní a poplatků, ať osobních nebo věcných, ce-
lostátních, oblastních a místních s výjimkou:
a/ nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty v ceně zboží
nebo služeb;
b/ daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímají-
cího státu s výhradou ustanovení článku 17;
c/ dědických poplatků a poplatků z převodu majetku vybíraných
přijímajícím státem, s výhradou ustanovení písmene b/ člán-
ku 29;
d/ daní a poplatků ze soukromých příjmů všeho druhu, které pochá-
zejí z přijímajícího státu včetně přírůstků hodnoty, realizo-
vaných při převodu majetkových hodnot;
e/ daní a poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb;
f/ registračních, soudních, hypotečních a kolkových poplatků,
s výhradou ustanovení článku 17.
2. Členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby,
jejichž platy nebo mzdy nejsou osvobozeny od daně z příjmů v při-
jímajícím státě, musí plnit povinnosti, které právní předpisy
tohoto státu ukládají v těchto záležitostech.
Článek 27
1. Přijímající stát v souladu s právními předpisy, které
může vydat, povolí dovoz a poskytne osvobození ode všech cel-
ních dávek, daní a ostatních poplatků, vybíraných v souvislos-
ti s dovozem, vyjma poplatků za skladování, přepravu a podobné
služby:
a/ u předmětů, včetně automobilů, určených pro úřední potřebu
konzulárního úřadu;
- 16 -
b/ u předmětů určených pro osobní potřebu konzulárních úřed-
níků, včetně automobilů a předmětů určených pro jejich po-
čáteční zařízení. Spotřební předměty nesmějí přesáhnout
množství nutné pro přímou spotřebu příslušných osob.
2. Konzulární zaměstnanci požívají výsad a osvobození
uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jde-li o předměty dove-
zené při jejich prvním nástupu na konzulární úřad.
3. Osobní spoluzavazadla konzulárních úředníků a jejich
rodinných příslušníků žijících a nimi ve společné domácnosti
jsou osvobozena od celní prohlídky. Mohou být prohlédnuta pouze
v případě, že jsou vážné důvody k domněnce, že obsahuji jiné
předměty než uvedené v odstavci 1 písmeno b/ tohoto článku ne-
bo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán právními před-
pisy přijímajícího státu, nebo na které se vztahují jeho zákony
a předpisy o karanténě. Tato prohlídka může být provedena pouze
v přítomnosti konzulárního úředníka, jeho rodinného, příslušníka
nebo osoby jimi řádně zmocněné.
Článek 28
Přijímající stát osvobodí členy konzulárního úřadu od všech
osobních služeb, veřejných služeb jakéhokoli druhu a od vojen-
ských povinností jako jsou rekvizice, vojenské kontribuce a uby-
tování vojska.
Článek 29
V případě úmrtí člena konzulárního úřadu přijímající stát;
a/ povolí vývoz movitého majetku zemřelého s výjimkou majetku,
který byl získán v přijímajícím státě a jehož vývoz je zaká-
zán v době jeho úmrtí;
-17 -
b/ nebude vybírat celostátní, oblastní nebo místní dědické po-
platky ani poplatky z převodu majetku, jde-li o movitý maje-
tek, který byl na území přijímajícího státu pouze v důsledku
pobytu zemřelého v tomto státě jako člena konzulárního úřadu.
článek 30
1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spojení
konzulárního úřadu pro všechny úřední účely. Při spojení s vlá-
dou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními úřady vysí-
lajícího státu, ať jsou kdekoli, může konzulární úřad používat
všech vhodných spojovacích prostředků, včetně diplomatických ne-
bo konzulárních kurýrů, diplomatických nebo konzulárních zavaza-
del a kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací sta-
nici může však konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhla-
sem přijímajícího státu.
2. Úřední korespondence konzulárního úřadu je nedotknutelná.
3. Konzulární zavazadlo musí být opatřeno zřetelným vnějším
označením jeho povahy a může obsahovat pouze úřední koresponden-
ci a dokumenty nebo předměty určené výlučně k úřednímu použití.
4. Konzulární zavazadlo nesmí být otevřeno ani zadrženo.
Jestliže však příslušné orgány přijímajícího státu mají vážné
důvody se domnívat, že zavazadlo obsahuje něco jiného než úřední
korespondenci nebo dokumenty nebo předměty určené výlučně k úřed-
nímu použití, mohou žádat, aby zavazadlo bylo otevřeno v jejich
přítomnosti odpovědným zástupcem vysílajícího státu. Jestliže
orgány vysílajícího státu takovou žádost odmítnou, bude zavazadlo
vráceno na místo, odkud pochází.
5. Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi nebo
civilního letadla, které mají přistát na povoleném vstupním mís-
tě. Kapitán musí být vybaven úřední listinou označující počet
- 18 -
zásilek tvořících konzulární zavazadlo, nebude však považován
za konzulárního kurýra. Po projednání s příslušnými místními
orgány může konzulární úřad pověřit některého ze svých členů,
aby převzal uvedené zavazadlo přímo a volně od kapitána lodi
nebo letadla nebo mu je předal.
Článek 31
S výhradou omezení stanovených právními předpisy přijíma-
jícího státu o oblastech, do nichž je přístup zakázán nebo
upraven z důvodů státní bezpečnosti, mohou členové konzulární-
ho úřadu po předběžném vyrozumění příslušného orgánu svobodně
cestovat po území přijímajícího státu.
Článek 32
Ustanovení o výsadách a imunitách uvedená v článcích 24,
25, odstavce 1, 3 a 4, v článku 26, 27, odstavec 1, písm. b/
a v článcích 28, 29 a 31 týkající se konzulárních úředníků a
konzulárních zaměstnanců se obdobně použijí i na jejich rodin-
né příslušníky, kteří s nimi společně žijí.
HLAVA IV
Konzulární funkce
Článek 33
Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v konzulárním
obvodu v souladu s právními předpisy přijímajícího státu funk-
ce, uvedené v této úmluvě.
- 19 -
článek 34
Konzulární úředník je oprávněn:
a/ chránit práva a zájmy vysílajícího státu a jeho státních
příslušníků v přijímajícím státě;
b/ podporovat rozvoj obchodních, hospodářských, kulturních
a vědeckých styků mezi vysokými smluvními stranami a roz-
víjet mezi nimi přátelské styky;
c/ zjišťovat všemi zákonnými prostředky stav a vývoj obchod-
ního, hospodářského, kulturního a vědeckého života přijí-
majícího státu; podávat o nich zprávy vládě vysílajícího
státu a poskytovat informace zúčastněným osobám.
Článek 35
Konzulární úředník se může při výkonu svých funkcí obracet
na:
a/ příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu;
b/ příslušné ústřední orgány přijímajícího státu, je-li to
v souladu s právními předpisy a zvyklostmi přijímajícího
státu nebo mezinárodními dohodami upravujícími tuto otázku.
Článek 36
1. V souladu s právními předpisy přijímajícího státu může
konzulární úředník zastupovat nebo činit opatření k zajištění
vhodného zastoupení státních příslušníků vysílajícího státu
před soudy a jinými orgány přijímajícího státu v případech, kdy
tito pro nepřítomnost nebo z jiných důvodů nemohou hájit včas
svá práva a zájmy.
- 20 -
2. Zastupování podle odstavce 1 tohoto článku končí, jak-
mile zastupované osoby jmenují svého zmocněnce nebo si samy
zajistí ochranu svých práv a zájmů.
3. jestliže konzulární úředník zastupuje osoby podle odstav-
ce 1 tohoto článku, podléhá při výkonu této funkce právním před-
pisům přijímajícího státu a jurisdikci jeho soudních a správních
orgánů za stejných podmínek jako občan tohoto státu.
Článek 37
Konzulární úředník má právo ve svém konzulárním obvodu:
a/ registrovat, a pokud to dovolí právní předpisy přijímajícího
státu, sčítat státní příslušníky vysílajícího státu. K tomuto
účelu si může vyžádat součinnost příslušných orgánů tohoto
státu;
b/ zveřejňovat v tisku oznámení určená státním příslušníkům
vysílajícího státu nebo jim předávat různé předpisy a doku-
menty vydané orgány vysílajícího státu, týkají-li se tato
oznámení, předpisy a dokumenty služby pro stát.
Článek 38
1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právními
předpisy vysílajícího státu zejména vydávat, obnovovat a měnit
cestovní doklady státních příslušníků vysílajícího státu a
prodlužovat jejich platnost.
2. Konzulární úředník je oprávněn vydávat a rušit víza
nebo prodlužovat jejich platnost osobám, které si přejí cesto-
vat do vysílajícího státu.
- 21 -
Článek 39
1. V rozsahu stanoveném právními předpisy vysílajícího
státu je konzulární úředník oprávněn:
a/ přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství
občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady;
b/ pořizovat rodné a úmrtní listy státních příslušníků vysí-
lajícího státu;
c/ uzavírat manželství a vydávat o tom příslušné doklady za
předpokladu, že oba snoubenci jsou občany vysílajícího
státu, a s výhradou, že o tom zpraví příslušné orgány při-
jímajícího státu, vyžadují-li to jeho právní předpisy;
d/ zapisovat nebo registrovat rozvod manželství v souladu s
právními předpisy vysílajícího státu;
e/ přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů státních
příslušníků vysílajícího státu.
2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně
a bezplatně zasílat konzulárnímu úřadu opisy a výpisy z matrik
týkající se státních příslušníků vysílajícího státu vyžadované
k administrativním účelům.
Článek 40
Konzulární úředník má právo:
a/ přijímat prohlášení státních příslušníků vysílajícího státu
a osvědčovat je;
b/ sepisovat, osvědčovat a převzít do úschovy závěti a jiné
listiny a prohlášení státních příslušníků vysílajícího
státu.
- 22 -
c/ ověřovat podpisy státních příslušníků vysílajícího státu;
d/ překládat a ověřovat veškeré listiny a dokumenty vydané
úřady vysílajícího nebo přijímajícího státu a osvědčovat
překlady, opisy a výpisy z těchto dokumentů.
Článek 41
Konzulární úředník má právo provádět na konzulárním úřadě,
ve svém bytě, v bytě některého ze státních příslušníků vysíla-
jícího státu a na palubě lodi nebo letadla vysílajícího státu
tyto úkony:
a/ sepisování listin a smluv, jež chtějí státní příslušníci vy-
sílajícího státu uzavřít, pokud tyto listiny a smlouvy nejsou
v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu a netýkají
se zřízení nebo převodu práv k nemovitostem nacházejícím se
v tomto státě, jakož i ověřování pravosti takových listin a
smluv;
b/ sepisování listin a smluv bez zřetele ke státní příslušnosti
smluvních stran, pokud se tyto listiny a smlouvy vztahují
pouze na majetek nebo práva existující ve vysílajícím státě
nebo se týkají záležitostí, jež se mají realizovat v tomto
státě za podmínky, že tyto listiny a smlouvy nejsou v rozporu
s právními předpisy přijímajícího státu, jakož i ověřování
pravosti takových listin a smluv.
Článek 42
Listiny a dokumenty uvedené v článcích 40 a 41 mají v při-
jímajícím státě stejnou platnost a důkazní moc jako dokumenty
ověřené nebo potvrzené soudními orgány nebo jinými příslušnými
orgány tohoto státu.
- 23 -
Článek 43
Přijímající stát musí přijmout bez ověření podpisy konzu-
lárních úředníků na listinách, které tito vydávají nebo jimiž
potvrzují shodnost opisů s originálem vydaným příslušným orgá-
nem, jestliže tyto listiny budou opatřeny otiskem úředního ra-
zítka.
Článek 44
Konzulární úředník má právo doručovat soudní a mimosoudní
písemnosti a vyřizovat soudní dožádáni ve věcech občanských a
obchodních týkajících se výslechu státních příslušníků vysílají-
cího státu podle platných mezinárodních dohod nebo, pokud ta-
kové dohody neexistují, jiným způsobem, který je v souladu s
právními předpisy přijímajícího státu.
Článek 45
Konzulární úředník má právo přijímat od státních přísluš-
níků vysílajícího státu nebo pro ně do úschovy listiny, peníze,
cenné předměty a jiný majetek jim náležející. Tyto listiny, pení-
ze, cenné předměty a majetek mohou být vyvezeny z přijímajícího
státu pouze v souladu s jeho právními předpisy.
Článek 46
1. O úmrtí státního příslušníka vysílajícího státu na úze-
mí přijímajícího státu uvědomí příslušný orgán tohoto státu ne-
prodleně konzulární úřad.
- 24 -
2. Konzulární úředník vysílajícího státu má právo požádat
příslušný orgán přijímajícího státu o bezodkladná opatření ne-
zbytná k zajištění a správě dědictví zanechaného v tomto státě
zemřelým státním příslušníkem vysílajícího státu a informaci
o případných opatřeních, která již byla učiněna. Při zajišťová-
ní těchto opatření může konzulární úřad poskytnout svou pomoc
přímo nebo prostřednictvím svého zástupce.
3. Jestliže po splnění formalit spojených s dědictvím v při-
jímajícím státě, připadne movité dědictví nebo výtěžek z prodeje
movitostí nebo nemovitostí dědici, oprávněnému účastníku nebo
odkazovníku, který je státním příslušníkem vysílajícího státu a
který nemá pobyt v přijímajícím státě a nejmenoval svého zmocněn-
ce, předají je orgány přijímajícího státu konzulárnímu úřadu vy-
sílajícího státu za podmínky, že:
a/ způsobilost dědice, oprávněného účastníka nebo odkazovníka
byla prokázána;
b/ příslušné orgány přijímajícího státu dají tam, kde to přichá-
zí v úvahu, souhlas s předáním dědictví nebo výtěžku z jeho
prodeje;
c/ veškeré dědické dluhy ohlášené ve lhůtě předepsané právními
předpisy přijímajícího státu jsou zaplaceny nebo zajištěny;
d/ poplatky a daně z dědictví jsou zaplaceny nebo zajištěny.
4. Jestliže státní příslušník vysílajícího státu, který
nemá trvalý pobyt v přijímajícím státě, zemře na území tohoto
státu, budou jeho svršky a peněžní částky, které měl v okamžiku
úmrtí s sebou a které nebyly vyžádány přítomným dědicem, proza-
tímně předány do úschovy konzulárnímu úřadu vysílajícího státu
bez dalších formalit, přičemž se pro správní nebo soudní orgány
vyhrazuje v zájmu příslušného řízení právo na jejich převzetí.
Konzulární úřad musí tyto věci a peněžní částky předat kterému-
koli orgánu přijímajícího státu pověřenému jejich správou nebo
likvidací. Konzulární úřad musí dodržovat právní předpisy přijí-
majícího státu o vývozu těchto svršků a převodu peněžních částek.
- 25 -
5. Ve věcech dědických platí rovněž ustanovení článku 36
této úmluvy.
Článek 47
1. Jakmile se úřady přijímajícího státu dovědí o případech,
kdy je třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro občana
vysílajícího státu, písemně to oznámí příslušnému konzulárnímu
úřadu.
2. Ustanovení článku 36 této úmluvy platí i pro ochranu
a obranu práv a zájmů nezletilých nebo jiných osob, které nema-
jí plnou způsobilost k právním úkonům.
3. V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých
nebo jiných osob nemajících plnou způsobilost k právním úkonům,
může konzulární úředník požádat příslušné orgány přijímajícího
státu o jmenování správce tohoto majetku nebo o provedení pří-
slušných opatření.
článek 48
1. Za účelem usnadnění výkonu konzulárních funkcí týkají-
cích se státních příslušníků vysílajícího státu:
a/ konzulární úředník má právo na spojení se státními příslušní-
ky vysílajícího státu a na přístup k nim. Státní příslušníci
vysílajícího státu mají stejné právo, pokud jde o spojení s
konzulárními úředníky vysílajícího státu a přístup k nimi
b/ příslušné orgány přijímajícího státu budou bez prodlení in-
formovat konzulární úřad o případech, kdy v jeho konzulárním
obvodě státní příslušník vysílajícího státu byl zatčen, uvěz-
něn, dán do vazby nebo zadržen. Rovněž každou zprávu, kterou
- 26 -
určila pro konzulární úřad osoba, která byla zatčena, je ve
vězení, ve vazbě nebo jiným způsobem zadržena, doručí uvede-
né orgány bez prodlení. Tyto orgány musí bez prodlení infor-
movat osobu, které se to týká, o jejich právech, která má po-
dle tohoto ustanovení;
c/ konzulární úředník má právo navštěvovat státního příslušníka
vysílajícího státu, který je ve vězení, vazbě nebo je zadržen,
aby s ním mohl hovořit, dopisovat si a zajistit jeho právní
zastoupení. Má rovněž právo navštívit kteréhokoliv státního
příslušníka vysílajícího státu, který je ve vězení, ve vazbě
nebo je zajištěn v jejich obvodě na základě rozsudku. Konzu-
lární úředník však se zdrží jednání jménem státního příslušní-
ka, který je ve vězení, vazbě nebo je jiným způsobem zadržen,
v případě, že státní příslušník proti takovému jednání vznese
výslovně svoje námitky.
2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonává-
na v souladu s právními předpisy přijímajícího státu za předpo-
kladu, Že tyto právní předpisy umožní plné uskutečnění cílů, pro
které byla práva podle tohoto článku poskytnuta.
Článek 49
1. Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu po-
skytnout pomoc lodím vysílajícího státu, které připlouvají do
přístavu nebo se tam již nacházejí. Jakmile je vstup na lodě
povolen, může vstoupit na palubu těchto lodí a spojit se s ka-
pitánem a dalšími členy posádky.
2, Kapitán nebo kterýkoli jiný člen posádky může svobodně
přijít na konzulární úřad, má-li tento sídlo v přístavu, kde
loď kotví. Není-li konzulární úřad v přístavu, je toto spojení
vázáno na souhlas příslušného orgánu přijímajícího státu.
- 27 -
- 3. Aniž by tím byla dotčena pravomoc orgánů přijímajícího
státu, může konzulární úředník vyšetřovat všechny nehody, k
nimž došlo v průběhu plavby lodi vysílajícího státu, vyslechnout
kapitána a kteréhokoli jiného člena posádky a pokud je to práv-
ními předpisy vysílajícího státu povoleno, řešit spory všeho
druhu mezi kapitánem, důstojníky a námořníky, učinit opatření k
přijetí kapitána nebo kteréhokoli člena posádky do nemocničního
léčení nebo k návratu do vlasti. Při výkonu těchto funkcí může
konzulární úředník požádat orgány přijímajícího státu o pomoc.
4. Orgány přijímajícího státu se nevměšují do událostí na
palubě lodi s výjimkou nepokojů, které by mohly porušit klid
a veřejný pořádek na zemi nebo v přístavu, způsobit újmu na
zdraví nebo ohrozit veřejnou bezpečnost, a nepokojů, jichž se
zúčastnily osoby, které nejsou členy posádky.
5. V případě, že by příslušné orgány přijímajícího státu
měly v úmyslu provést prohlídky, vyšetřováni nebo donucovací
opatření na palubě lodi vysílajícího státu, jež se nalézá ve
vodách přijímajícího státu, vyrozumí před jejich provedením
konzulární úřad, aby se provedení mohli zúčastnit konzulární
úředníci. V oznámení bude uveden přesný termín. Nezúčastní-li
se konzulární úředník nebo jeho zástupce provádění opatření,
může požádat tyto orgány o předání všech informací o jejich
průběhu. Tato ustanovení platí rovněž v případě, kdy kapitán
nebo kterýkoli člen posádky je vyslýchán orgány přijímajícího
státu.
6. V případě, že jde o neodkladné opatření, nebo je-li
vyšetřování prováděno na žádost kapitána, musí o tom být kon-
zulární úředník informován co možná nejdříve. Na požádáni bude
konzulární úředník v takovém případě rovněž zpraven o průběhu
vyšetřování konaného za jeho nepřítomnosti.
- 28 -
7. Ustanovení odstavců 5 a 6 tohoto článku se nelze dovo-
lávat proti orgánům přijímajícího státu tehdy, jde-li o uplat-
nění celních předpisů a dalších opatření týkajících se bezpeč-
nosti plavby, zdravotní kontroly, přístavní policie, přístupu
cizinců a zabezpečení zboží.
S. V souladu s právními předpisy vysílajícího státu může
konzulární úředník kontrolovat a ověřovat lodní dokumenty a
prodlužovat jejich platnost a přijímat prohlášení o cestě a
místě určení.
Článek 50
1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvízne nebo
se ocitne v tísni ve vodách přijímajícího státu, podají o tom
příslušné orgány tohoto státu co nejdříve zprávu konzulárnímu
tirádu a seznámí jej s učiněnými nebo zamýšlenými opatřeními
k záchraně cestujících, posádky lodi, lodi a nákladu. Konzulár-
ní úředník může poskytnout veškerou pomoc lodi, členům posádky
a cestujícím a učinit veškerá opatření k zabezpečení nákladu
a k opravě lodi.
2. Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo jakákoliv
oprávněná osoba nemůže učinit nezbytná opatření k udržování
a správě lodi nebo jejího nákladu, může konzulární úředník
učinit jménem provozovatele lodi opatření, která by mohl pro-
vozovatel lodi učinit sám.
3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku se rovněž vztahují
na jakýkoli předmět, který patří státnímu příslušníkovi vysíla-
jícího státu a pochází z nákladu lodi vysílajícího státu nebo
třetího státu, který byl"nalezen na pobřeží nebo v blízkosti
pobřeží přijímajícího státu nebo dopraven do přístavu konzu-
lárního obvodu.
- 29 -
4. Příslušné orgány přijímajícího státu poskytnou konzu-
lárnímu úředníkovi nezbytnou pomoc při úředních krocích podle
předchozích odstavců.
5. Jestliže loď ztroskotá nebo uvízne v přístavu nebo
představuje-li nebezpečí pro plavbu v pobřežních vodách při-
jímajícího státu, mohou příslušné úřady rovněž přijmout všech-
na opatření k zamezení škod, které by loď mohla způsobit na
přístavních zařízeních nebo na ostatních lodích.
6. Loď, která utrpěla poškození, její náklad a palubní
zásoby nepodléhají na území přijímajícího státu celním poplat-
kům, pokud nejsou vykládány k použití nebo spotřebě v tomto
státě.
Článek 51
Ustanovení článků 49 a 50 se přiměřeně použijí i na le-
tadla.
Článek 52
1. Konzulární úřad může na území přijímajícího státu vybí-
rat dávky a poplatky, které právní předpisy vysílajícího státu
stanoví na konzulární úkony.
2. Dávky a poplatky uvedené v odstavci 1 tohoto článku
jsou v přijímajícím státě osvobozeny ode všech daní a poplatků.
Článek 53
Kromě funkcí stanovených touto úmluvou může konzulární
úředník vykonávat jiné konzulární funkce, které nejsou v roz-
poru s právními předpisy přijímajícího státu.
- 30 -
HLAVA V
Závěrečná ustanovení
Článek 54
Bez újmy na svých výsadách a imunitách jsou všechny osoby
požívající výsad a imunit povinny dodržovat právní předpisy při-
jímajícího státu, včetně dopravních předpisů a předpisů o pojiš-
tění proti škodám způsobeným třetím osobám provozem motorových
vozidel.
Článek 55
1. Členové konzulárního úřadu se nebudou vměšovat do
vnitřních věcí přijímajícího státu.
2. Konzulární místnosti nebudou používány způsobem, který
by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí.
Článek 56
Konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu,
kteří jsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo v
něm mají trvalý pobyt, jejich rodinní příslušníci, rodinní
příslušníci člena konzulárního Úřadu, jakož i členové soukro-
mého personálu, kteří jsou státními příslušníky přijímající-
ho státu nebo v něm mají trvalý pobyt, podléhají jurisdikci
přijímajícího státu a nepožívají výsad podle této úmluvy.
Přijímající stát však musí vykonávat svoji jurisdikci
nad těmito osobami takovým způsobem, aby neodůvodněně neome-
zoval výkon funkci konzulárního úřadu.
- 31 -
Článek 57
1. Ustanovení této úmluvy se vztahují, pokud to souvislosti
dovoluji, rovněž na výkon konzulárních funkcí uskutečňovaný di-
plomatickou misí.
2. Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzu-
lárním oddělení nebo dočasně pověřených výkonem konzulárních
funkci mise jsou písemně oznamována ministerstvu zahraničních
věcí přijímajícího státu.
3. Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v od-
stavci 2 tohoto článku jsou i nadále upravovány pravidly meziná-
rodního práva o diplomatických stycích.
článek 58
1. Tato úmluva podléhá ratifikaci podle ústavních předpisů
každé z vysokých smluvních stran a vstoupí v platnost třicátého
dne po dni výměny ratifikačních listin.
2. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Praze.
článek 59
1. Tato úmluva je sjednána na neomezenou dobu.
2. Každá z vysokých smluvních stran může tuto úmluvu kdy-
koli vypovědět. Výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti mě-
síců ode dne obdržení oznámení o výpovědi.
- 32 -
Dáno v Alžíru dne 3. července 1985 ve dvou povodních vyhoto-
veních, každé v jazyce českém, arabském a francouzském, přičemž
všechna znění mají stejnou platnost. V případě různého výkladu
ustanovení této úmluvy je francouzské znění rozhodující.
Z plné moci
prezidenta československé
socialistické republiky
Žižka Jan v. r.
Z plné moci
vlády Alžírské demokratické
a lidové republiky
Brahim Taibi v. r.