- 15 -
c/ dědic nebo oprávněný účastník byl zjištěn;
d/ byly zaplaceny poplatky a daně z dědictví nebo jejich
zaplacení bylo zajištěno.
5. Jestliže občan vysílajícího státu zemře během svého
přechodného pobytu v přijímajícím státě/ všechny jeho osobní
věci a peníze spolu s jejich seznamem budou, po zaplacení jeho
dluhů, předány konzulárnímu úřadu, pokud tomu nebrání zákony a
předpisy přijímajícího státu.
Článek 21
Funkce týkající se námořní a říční dopravy
1. Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu
poskytnout pomoc lodím vysílajícího státu, jestliže se nachá-
zejí ve vnitřních nebo pobřežních vodách přijímajícího státu.
Orgány přijímajícího státu mu na žádost poskytnou nezbytnou
pomoc.
2. Konzulární úředník má právo na spojení s kapitánem, čle-
ny posádky a cestujícími na lodi. Může vstoupit na palubu lodi,
kontrolovat dokumenty, včetně těch, které se týkají nákladu lodi,
cesty a místa určení a vyšetřovat události, k nimž došlo na palu-
bě lodi. Je oprávněn činit opatření ve věcech týkajících se plav-
by, pokud jsou v souladu se zákony a předpisy vysílajícího státu
a nejsou v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.
3. Kapitán lodi nebo člen posádky, který ho zastupuje, má
právo se bez zvláštního povolení spojit s konzulárním úředníkem,
jestliže konzulární úřad má sídlo v příslušném námořním přístavu.
Nemá-li zde konzulární úřad sídlo, musí být získáno cestovní
povolení od příslušného orgánu přijímajícího státu.
4. Jestliže orgány přijímajícího státu mají v úmyslu
provést právní opatření na palubě lodi vysílajícího státu, vyro-
- 16 -
zumí konzulárního úředníka předem tak, aby mohl být přítomen.
Jestliže nemůže být přítomen, musí mu být zaslán podrobný
protokol o provedení těchto opatření.
5. V případě, že jde o neodkladná opatření, nebo jsou-li
tato opatření prováděna na žádost kapitána lodi, musí být
o tom konzulární úředník bezodkladně informován.
6. Ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku se nepoužijí,
jde-li o celní, pohraniční a zdravotní kontrolu, nebo případy,
kdy dojde ke znečištění, které bylo způsobeno lodí, posádkou
nebo cestujícími.
7. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvízne, je
vržená na břeh nebo je jinak poškozena ve vnitřních nebo
pobřežních vodách přijímajícího státu, příslušně orgány při-
jímajícího státu o tom bezodkladně podají zprávu konzulárnímu
úředníkovi a seznámí jej s tím, jaká opatření byla učiněna
k záchraně a ochraně cestujících, posádky, nákladu a lodi.
8. Konzulární úředník může požádat příslušné orgány
přijímajícího státu, aby učinily opatření k záchraně a ochra-
ně cestujících, posádky, nákladu a lodi. Dojde-li k udá-
lostem uvedeným v odstavci 7 tohoto článku, příslušné orgá-
ny přijímajícího státu poskytnou konzulárnímu úředníku nezbyt-
nou pomoc při přípravě a provedení příslušných opatření.
Článek 22
Funkce týkající se civilní letecké dopravy
Ustanovení článku 21 se přiměřeně použijí i na civilní
letadla vysílajícího státu, není-li to v rozporu se zákony
a předpisy přijímajícího státu.
- 17 -
Článek 23
Jiné konzulární funkce
Konzulární úředník může vykonávat jiné konzulární
funkce, které jsou mu svěřeny vysílajícím státem a které
nejsou stanoveny touto úmluvou, jestliže s tím přijímající
stát předem souhlasí.
HLAVA IV
Výhody, výsady a imunity
Článek 24
Usnadnění práce konzulárního úřadu
Přijímající stát plně usnadní výkon funkcí konzulár-
ního úřadu, učiní všechna nezbytná opatření, aby členům
konzulárního úřadu umožnil plnění jejich povinností, a
poskytne jim výsady a imunity, na které mají právo podle
této úmluvy.
Článek 25
Používání státního znaku a státní vlajky
1. Státní znak a název vysílajícího státu mohou
být umístěny na budově konzulárního úřadu a jeho
vchodu v jazyce vysílajícího a přijímajícího státu.
2. Vlajka vysílajícího státu může být vyvěšena na
budově konzulárního úřadu, na rezidenci vedoucího konzulárního
úřadu a na jeho dopravních prostředcích, když se jich používá
ke služebním účelům.
- 18 -
Článek 26
Usnadnění získání místností konzulárního Úřadu a ubytování
pro členy konzulárního úřadu
Přijímající stát usnadní v souladu se svými zákony
vysílajícímu státu získání místností nutných pro jeho
konzulární Úřad nebo mu pomůže opatřit si tyto místnosti
jiným způsobem. V případě nutnosti přijímající stát po-
může rovněž konzulárnímu Úřadu při získání vhodného ubyto-
vání pro jeho členy.
Článek 27
Nedotknutelnost konzulárních místností
1. Konzulární Místnosti jsou nedotknutelné. Orgány
přijímajícího státu do nich nesmějí vstoupit, leč se
souhlasem vedoucího konzulárního Úřadu, vedoucího diplo-
matické mise vysílajícího státu nebo osoby pověřené někte-
rým z nich.
2. Přijímající stát má zvláštní povinnost podniknout
všechna přiměřená opatření k ochraně konzulárních místností
proti každému napadení nebo poškození a aby bylo zabráněno
každému rušení klidu konzulárního Úřadu nebo Ujmě na jeho
důstojnosti.
3. Konzulární místnosti, jejich zařízení, majetek
konzulárního Úřadu a jeho dopravní prostředky nepodléhají
žádné formě rekvizice pro Účely národní obrany nebo veřejné
potřeby. Je-li nutno provést jejich vyvlastnění pro uvedené
účely, musí být podniknuty všechny možné kroky, aby bylo
zabráněno narušení výkonu konzulárních funkcí, a vysílají-
címu státu musí být vyplacena odpovídající náhrada.
- 19 -
Článek 28
Daňové osvobození konzulárního úřadu,
bytů jeho členů a dopravních prostředků
1. Konzulární místnosti a byty členů konzulárního
úřadu, jichž je vysílající stát vlastníkem nebo nájemcem,
jsou osvobozeny od všech celostátních, oblastních nebo
místních daní a poplatků, s výjimkou poplatků vybíraných
za poskytování služeb.
2. Osvobození uvedené v odstavci 1 tohoto článku
se nevztahuje na daně a poplatky, které mají podle zákona
přijímajícího státu platit osoby vstupující do smluvního
poměru s vysílajícím státem nebo s osobou jednající jeho
jménem.
3. Osvobození uvedené v odstavci 1 tohoto článku se
vztahuje na dopravní prostředky, jejichž vlastníkem je
vysílající stát.
Článek 29
Nedotknutelnost konzulárních archivů a
dokumentů
Konzulární archivy a dokumenty jsou vždy a všude ne-
dotknutelné.
Článek 30
Svoboda spojení
1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spo-
jení konzulárního úřadu pro úřední účely. Při spojení s vlá-
dou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními
- 20 -
úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoliv, může konzulární
úřad použít všech vhodných prostředků, včetně diplomatických
a konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zava-
zadel a kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysíla-
cí stanici může však konzulární úřad zřídit a používat pouze
se souhlasem přijímajícího státu.
2. Úřední korespondence konzulárního úřadu je nedotknu-
telná.
3. Konzulární zavazadlo nesmí být ani otevřeno ani
zadrženo. V případě, že příslušné orgány přijímajícího státu
nají vážné důvody, aby se domnívaly, že zavazadlo obsahuje
něco jiného než korespondenci, dokumenty nebo předměty uve-
dené v odstavci 4 tohoto článku, mohou však žádat, aby zava-
zadlo otevřel v jejich přítomnosti odpovědný zástupce vysí-
lajícího státu. Jestliže orgány vysílajícího státu takovou
žádost odmítnou, bude zavazadlo vráceno na místo, odkud po-
chází.
4. Konzulární zavazadlo musí být zapečetěno a zásilky
tvořící konzulární zavazadlo musí být opatřeny zřetelným
vnějším označením jejich povahy a mohou obsahovat pouze
úřední korespondenci a dokumenty nebo předměty určené výlučně
k úřednímu použití.
5. Bez souhlasu přijímajícího státu nesmí být konzulární
kurýr ani občanem přijímajícího státu ani, pokud není
občanem vysílajícího státu, osobou s trvalým pobytem
v přijímajícím státě. Při výkonu svých funkcí požívá ochrany
přijímajícího státu. Konzulární kurýr požívá osobní ne-
dotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem uvězněn nebo za-
držen. Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou
označující jeho statut.
- 21 -
6. Konzulární zavazadla může být svěřeno kapitánu
lodi nebo civilního letadla. Kapitán bude vybaven úřední
listinou označující počet zásilek tvořících konzulární za-
vazadlo. Po projednání s příslušnými orgány v přijímajícím
státě může konzulární úřad poslat jednoho ze svých členů,
aby převzal uvedená zavazadlo přímo a volně od kapitána
lodi nebo letadla.
Článek 31
Spojení a styk s občany vysílajícího státu,
1. Aby se usnadnil výkon konzulárních funkcí týka-
jících se občanů vysílajícího státu:
a/ konzulární úředníci mají právo na spojení s občany
vysílajícího státu a na přístup k nim. Občané vysílajícího
státu mají stejné právo, pokud jde o spojení s konzulárními
úředníky vysílajícího státu a přístup k nim;
b/ příslušné orgány přijímajícího státu budou bezodklad-
ně informovat konzulární úřad vysílajícího státu o případech,
kdy v jeho konzulárním obvodě občan vysílajícího státu
byl zatčen, uvězněn, dán do vazby nebo zadržen jiným způsobeny
pokud o to uvedený občan požádá. Rovněž každou zprávu, kterou
určila pro konzulární úřad osoba, která byla zatčena, je ve
vězení, ve vazbě nebo byla zadržena, doručí uvedené orgány
bezodkladně. Tyto orgány musí bezodkladně informovat osobu,
které se to týká, o jejích právech, která má podle tohoto
písmene;
c/ konzulární úředníci mají právo navštěvovat občany
vysílajícího státu, kteří jsou ve vězení, vazbě nebo jsou
zadrženi, aby s nimi mohli hovořit, dopisovat si a zajistit
jejich právní zastoupení. Mají rovněž právo navštívit které-
hokoliv občana vysílajícího státu, který je ve vězení, ve
- 22 -
vazbě nebo je zajištěn v jejich obvodě na základě rozsudku.
Konzulární úředník však se zdrží jednání jménem občana, který
je ve vězení, vazbě nebo je zadržen, v případě, že občan
proti takovému jednání vznese výslovně svoje námitky.
2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou,
vykonávána v souladu se zákony a předpisy přijímajícího
státu, avšak za předpokladu, že zákony a předpisy umož-
ní plné uskutečnění cílů, pro které byla práva podle toho-
to článku poskytnuta.
Článek 32
Svoboda pohybu
S výhradou zákonů a nařízení o oblastech, do nichž
je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpeč-
nosti, zajistí přijímající stát všem členům konzulárního
úřadu svobodu pohybu a cestování na svém území.
Článek 33
Konzulární poplatky a dávky
1. Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat
na území přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené
zákony a předpisy vysílajícího státu.
2. částky vybrané podle odstavce 1 tohoto článku
jsou osvobozeny od všech daní a dávek v přijímajícím
státě.
článek 34
Nedotknutelnost konzulárních úředníků
Osoba konzulárního úředníka je nedotknutelná. Konzu-
lární úředník nesmí být žádným způsobem zatčen ani zadržen.
- 23 -
Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a uči-
ní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku pro-
ti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.
Článek 35
Vynětí konzulárních úředníků z jurisdikce
1. Konzulární úředník je vyňat z trestní jurisdikce
přijímajícího státu. Je rovněž vyňat z jeho jurisdikce ci-
vilní a správní, s výjimkou případů, že jde:
a/ o věcnou žalobu týkající se soukromých nemovitostí
nebo movitostí na území přijímajícího státu, ledaže je
konzulární úředník vlastní v zastoupení vysílajícího státu
pro účely konzulárního úřadu;
b/ o žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární
úředník jako soukromá osoba, a nikoli v zastoupení vysílajícího
státu, vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědi-
cem nebo odkazovníkem;
c/ o žalobu týkající se výkonu povolání nebo obchodní
činnosti, jež konzulární úředník vykonává v přijímajícím
státě vedle svých úředních funkcí;
d/ o žalobu podanou třetí stranou týkající se škody
vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem,
lodí nebo letadlem.
2. Konzulární úředník nepodléhá exekučním opatřením,
s výjimkou případů uvedených pod písmeny a/, b/, c/ a d/
odstavce 1 tohoto článku, jestliže taková opatření mohou být pro-
vedena, aniž je porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho
obydlí.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují
- 24 -
také na rodinné příslušníky konzulárních úředníků, jestliže
jsou občany vysílajícího státu a nemají v přijímajícím stá-
tě trvalý pobyt.
4. Vynětí konzulárního úředníka z jurisdikce přijíma-
jícího státu neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysí-
lajícího.
článek 36
Vynětí konzulárních zaměstnanců z jurisdikce
1. Pokud jde o úkony prováděné při výkonu konzulár-
ních funkcí, konzulární zaměstnanci nepodléhají jurisdikci
soudních a správních orgánů přijímajícího státu.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevzta-
hují na civilněprávní řízení o žalobách uvedených v článku
35 odstavci 1 písmenech a/, b/, c/ a d/.
článek 37
Oznamování zatčení, vazby nebo stíhání
Přijímající stát bezodkladně uvědomí vedoucího
konzulárního úřadu v případech, kdy je konzulární zaměstnanec
nebo člen služebního personálu zatčen, vzat do vazby nebo
kdy je proti němu zahájeno trestní řízení.
Článek 38
Povinnost podat svědectví
1. Konzulární úředník není povinen vypovídat jako svě-
dek.
- 25 -
2. Konzulární zaměstnanci nebo členové služebního
personálu mohou být vyzváni, aby se dostavili jako svědci
během soudního nebo správního řízení. Konzulární zaměstnanec
nebo člen služebního personálu nesmí s výjimkou případů uve-
dených v odstavci 3 tohoto článku odmítnout podat svědectví.
V případě, že tak učiní, nesmí vůči němu být uplatněno
žádné donucovací opatření nebo trest.
3. Konzulární zaměstnanci nebo členové služebního perso-
nálu nemají povinnost podávat svědectví týkající se věcí
spojených s výkonem svých funkcí nebo předkládat úřední
korespondenci a dokumenty těchto věcí se týkající. Jsou rovněž
oprávněni odmítnout podat svědectví jako znalečtí svědci o prá-
vu vysílajícího státu.
Článek 39
Vynětí z registrace cizinců a povolení k pobytu
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci a
jejich rodinní příslušníci jsou vyňati ze všech povinností
uložených zákony a předpisy přijímajícího státu, týkajících
se registrace cizinců a povolení k pobytu.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však
nevztahují na konzulární zaměstnance, kteří nejsou
stálými zaměstnanci vysílajícího státu nebo kteří vykoná-
vají soukromé výdělečné povolaní v přijímajícím státě, a na
jejich rodinné příslušníky.
Článek 40
Vynětí ze sociálního zabezpečení
1. Při zachování ustanovení odstavce 3 tohoto článku
jsou členové konzulárního úřadu, pokud jde o služby, které
- 26 -
vykonávají pro vysílající stát, a jejich rodinní přísluš-
níci vyňati z ustanovení o sociálním zabezpečení, která
platí v přijímajícím státě.
2. Vynětí uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vztahu-
je také na členy soukromého personálu, kteří jsou zaměstná-
ni jedině u členů konzulárního úřadu, a to za podmínky:
a/ že nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm ne-
mají trvalý pobyt;
b/ že se na ně vztahují předpisy o sociálním zabezpečení
platné ve vysílajícím nebo v třetím státě.
3. členové konzulárního úřadu zaměstnávající osoby, na
které se nevztahuje vynětí uvedené v odstavci 2 tohoto
článku, musí plnit povinnosti, které ukládají zaměstnava-
telům ustanovení o sociálním zabezpečení přijímajícího státu.
4. Vynětí uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku
nevylučuje dobrovolnou účast na systému sociálního zabez-
pečení přijímajícího státu za předpokladu, že účast na
něm přijímající stát dovoluje.
Článek 41
Osvobození od zdanění
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci
a jejich rodinní příslušníci jsou v přijímajícím státě
osvobozeni od všech daní a poplatků, a to osobních nebo
věcných, celostátních, oblastních nebo místních, s výjim-
kou:
- 27 -
a/ nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny
zboží nebo služeb;
b/ daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území
přijímajícího státu, s výhradou ustanovení článku 28;
c/ pozůstalostních nebo dědických poplatků a poplatků
z převodu majetku vybíraných přijímajícím státem,
s výhradou ustanovení písmena b/ článku 43;
d/ daní a poplatků ze soukromého příjmu, včetně výnosu -
z kapitálu, který má svůj pramen v přijímajícím státě, a z
majetkových daní vztahujících se na investice, vložené do
obchodních nebo finančních podniků v přijímajícím státě;
e/ daní a poplatků vybíraných za poskytování zvláštních
služeb)
f/registračních, soudních, listinných, hypotečních a
kolkových poplatků, s výhradou ustanovení článku 28.
2. členové služebního personálu jsou osvobozeni od
daní a poplatků ze mzdy, kterou dostávají za svoje služby.
3. členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby,
jejichž mzdy nebo platy nejsou vyňaty z daně z příjmů v při-
jímajícím státě, musí plnit povinnosti, které zákony a naří-
zení tohoto státu ukládají zaměstnavatelům v souvislosti s vy-
bíráním daně z příjmu.
Článek 42
Osvobození od celních dávek a prohlídky
1. Přijímající stát bude ve shodě se svými zákony a
předpisy povolovat dovoz a poskytovat osvobození ode všech
- 28 -
celních dávek, daní a s tím souvisících poplatků kromě
poplatků za skladování, přepravu a podobné služby:
a/ u předmětů určených pro úřední potřebu konzulárního
úřadu:
b/ u předmětů určených pro osobni potřebu konzulárních
úředníků a jejich rodinných příslušníků. Předměty určené
pro spotřebu nesmí přesáhnout množství nutné pro přímou
spotřebu příslušných osob.
2. Konzulární zaměstnanci budou požívat výsad a osvo-
bození uvedených v odstavci. 1 písmenu b/ tohoto článku, pokud
jde o předměty dovezené v době jejich prvního nástupu
k úřadu,
3. Osobní zavazadla doprovázející konzulární úředníky
a jejich rodinné příslušníky jsou osvobozena od celní prohlídky.
Mohou být prohlédnuta pouze v případě, že jsou vážné důvody
k domněnce, že obsahují jiné předměty než uvedené v odstavci 1
písmenu b/tohoto článku nebo předměty, jejichž dovoz nebo
vývoz je zakázán zákony a předpisy přijímajícího státu nebo
na které se vztahují jeho zákony a předpisy o karanténě. Uvede-
ná prohlídka musí být provedena v přítomnosti konzulárního
úředníka nebo jeho rodinného příslušníka.
Článek 43
Osvobození v případě smrti člena konzulárního
úřadu
Přijímající stát v případě smrti člena konzulárního
úřadu nebo jeho rodinného příslušníka:
a/ povolí vývoz movitého majetku zemřelého s výjimkou
majetku, který byl získán v přijímajícím státě a jehož
- 29 -
vývoz byl zakázán v době jeho smrti;
b/ nebude vybírat žádné daně nebo poplatky, pokud jde
o movitý majetek, který byl na území přijímajícího státu
pouze v důsledku pobytu zemřelého v tomto státě jakožto
člena konzulárního úřadu nebo rodinného příslušníka člena
konzulárního úřadu.
Článek 44
Zvláštní ustanovení o výsadách a imunitách
1. Ustanovení této úmluvy o výsadách a imunitách se
nevztahují na konzulárního zaměstnance nebo člena služební-
ho personálu, který je občanem přijímajícího státu nebo
občanem vysílajícího státu majícím trvalý pobyt v přijíma-
jícím státe nebo občanem třetího státu.
2. Rodinní příslušníci konzulárního zaměstnance nebo
člena služebního personálu, pokud nejsou občany přijímají-
cího státu nebo vysílajícího státu majícími trvalý pobyt
v přijímajícím státě nebo občany třetího státu nebo nevykoná-
vají soukromé výdělečné povolání, požívají výsad, které jsou
poskytovány podle této úmluvy konzulárnímu zaměstnanci nebo
členu služebního personálu.
3. Přijímající stát bude vykonávat svoji jurisdikci
nad osobami uvedenými v odstavcích
1 a 2 tohoto článku
takovým způsobem, aby neodůvodněně nebránil výkonu funkcí
konzulárního úřadu.
Článek 45
Vzdání se výsad a imunit
1. Vysílající stát se může u členů konzulárního úřadu
vídat kterékoliv výsady a imunity uvedené v této úmluvě.
- 30 -
Vzdání se musí být výslovné a s výjimkou ustanovení
odstavce 2 tohoto článku musí být sděleno přijímajícímu
státu písemně.
2. Jestliže člen konzulárního úřadu zahájí řízení
ve věci, ve které by požíval vynětí z jurisdikce soudních
a správních orgánů podle článku 35 odstavce 1 nebo článku 36
odstavce 1, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce, pokud jde
o žaloby navzájem souvisící s hlavní žalobou.
3. Vzdát se vynětí z jurisdikce ve věcech civilních nebo
správních neznamená vzdát se tím též imunity pokud
jde o výkon rozsudku; jí je nutno vzdát se zvlášť.
Článek 46
Začátek a konec výsad a imunit
1. Každý člen konzulárního úřadu bude požívat výsad
a imunit uvedených v této úmluvě od doby svého vstupu na
území přijímajícího státu za účelem převzetí svého úřadu
X
nebo, pokud již je na jeho území, od doby, kdy se ujme svých
povinností na konzulárním úřadě.
2. Rodinní příslušníci člena konzulárního úřadu
budou požívat výsad a imunit uvedených v této úmluvě
ode dne, kdy:
a/ uvedený člen konzulárního úřadu požívá výsad a
imunit podle odstavce 1 tohoto článku;
b/ vstoupí na území přijímajícího statuj
c/ se stanou rodinným příslušníkem člena konzulárního
úřadu.
- 31 -
3. Když skončily funkce člena konzulárního úřadu,
končí jeho výsady a imunity a výsady a imunity jeho rodin-
ného příslušníka, a to obvykle v době, kdy osoba, které se
to týká, opustí přijímající stát, nebo po uplynutí k tomu
poskytnuté lhůty. Výsady a imunity osob uvedených v odstav-
ci 2 tohoto článku skončí v době, kdy tyto osoby přestanou
být rodinnými příslušníky člena konzulárního úřadu, avšak
v případě, že uvedené osoby hodlají poté opustit přijíma-
jící stát v přiměřené lhůtě, jejich výsady a imunity potr-
vají do doby jejich odchodu.
4. Pokud se týče úkonů provedených členem konzulárního
úřadu při výkonu jeho funkcí, potrvá však jejich vynětí
z jurisdikce bez časového omezení.
5. V případě smrti člena konzulárního úřadu budou
jeho rodinní příslušníci i nadále požívat výsad a Imunit,
které jim přísluší, do doby, kdy opustí přijímající stát
nebo kdy uplyne lhůta, která jim k tomu byla poskytnuta.
Článek 47
Zachovávání zákonů a předpisů přijímajícího státu
1. Bez újmy na jejich výsadách a imunitách je povinností
všech osob požívajících výsad a imunit dbát zákonů a před-
pisů přijímajícího státu. Mají rovněž povinnost nevměšovat
se do vnitřních věcí přijímajícího státu.
2. Konzulárních místností se nesmí používat způsobem,
který by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí.
Článek 48
Pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám
Dopravní prostředky, jejichž vlastníkem je vysílající
- 32 -
stát nebo které jsou užívané k výkonu konzulárních funkcí nebo
jejichž vlastníkem je člen konzulárního tirádu nebo jeho
rodinní příslušníci, budou v souladu se zákony a předpisy při-
jímajícího státu pojištěny proti škodám způsobeným třetím
osobám.
HLAVA V
Závěrečná ustanovení
Článek 49
Ratifikace
Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny
budou vyměněny v Bagdádu.
článek 50
Platnost a výpověď
Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni
výměny ratifikačních listin. Zůstane v platnosti po dobu pěti
let a její platnost bude automaticky prodlužována vždy o další
rok, pokud ji jedna ze stran písemně nevypoví nejméně šest měsí-
ců před uplynutím praví probíhajícího období platnosti.
Dáno v Praze dne 16. srpna 1985 ve dvou původních vyho-
toveních, každé v jazyce českém a arabském, přičemž obě zně-
ní mají stejnou platnost.
Za československou
socialistickou republiku
ing. Bohuslav Chňoupek, v. r.
Za
Iráckou republiku
Tárik Azíz, v. r.