Česká národní rada 1986 – 1990

Soudruzi a soudružky, k jednotnému působení společnosti na mladou generaci budeme mít, jako poslanci, možnost komplexně se vyjádřit v rámci připravované 11. schůze ČNR, která v červnu letošního roku posoudí současný stav a další zaměření politiky vlády k zajištění zdravého rozvoje mládeže České socialistické republiky. Věřím, že již toto jednání přinese konkrétní výsledky v řešení aktuálních potřeb života a práce mladé generace.

Vzhledem k mnoha styčným bodům mezi péčí o mládež a tělesnou výchovu mi dovolte několik úvah a námětů k organizačnímu uspořádání v rámci nově zřizovaného ministerstva i v některých širších společenských souvislostech. Ve shodě s představiteli ČÚV SSM doporučujeme řešit problematiku tělesné výchovy a problematiku mládeže odděleně a zřídit dva samostatné odbory (jeden pro otázky mládeže, druhý pro otázky tělesné výchovy), zastřešené náměstkem ministra pro tento úsek. Zároveň považujeme za účelné zvážit pro tyto úseky vytvoření samostatných kolegiálních orgánů ministra, složených z představitelů rozhodujících organizací, složek a resortů. Dále doporučujeme vertikálně zabezpečovat výkon státní správy prostřednictvím národních výborů příslušných stupňů. Agendu zajistit v příslušném odboru profesionálním pracovníkem, vlastní výkon prostřednictvím komisí pro mládež a tělovýchovu.

Soudružky a soudruzi, pokusil jsme se stručně ve svém vystoupení, zejména vzhledem k nové kvalitě péče státu o mládež a tělesnou výchovu, vyjádřit některé náměty. Jsem si vědom, že optimální řešení je třeba dále společně hledat a stanovit si postupné, reálné cíle. Dovolte mi proto z pověření výboru ČNR pro kulturu a výchovu závěrem doporučit, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona ČNR o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky schválila. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Vladislavu Krumerovi, slovo má poslanec Bohumír Rosický.

Poslanec Bohumír Rosický: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!

Výbor ČNR pro školství a vědu velmi pečlivě posoudil návrh zákona o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, zvláště pokud jde o jednu z významných tematik spadajících do jeho kompetence, to je péči, tvorbu a ochranu životního prostředí.

V České socialistické republice, kde je nadměrně soustředěn palivoenergetický, hutnický a chemický průmysl, pociťujeme velice tíživě problematiku zhoršeného životního prostředí. V postižených oblastech, podle existujících údajů, žije více než 1/3 našeho obyvatelstva.

Vláda České socialistické republiky se touto situací již několik volebních období programově a cílevědomě zabývá.

Připomenu alespoň první objektivní a velmi kritickou analýzu životního prostředí ČSR, kterou uložila vláda v roce 1984 zpracovat dosavadní České komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Od doby projednání této zprávy vláda ČSR problémy životního prostředí nejen intenzívně sleduje, ale je řeší.

Například v loňském roce projednalo několik závažných dokumentů, mezi jinými koncepci tvorby a ochrany životního prostředí ČSR do roku 2000, program péče o životní prostředí v 8. pětiletce, zprávu o přípravě a zabezpečení ekologických investic v 8. pětiletce atd.

Rovněž Česká národní rada vytvořením pracovní skupiny pro životní prostředí od počátku orientovala práci poslanců k těmto závažným otázkám. XVII. sjezd Komunistické strany Československa a závěry navazujících zasedání ústředního výboru, dále pak směrnice federální vlády k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu jednoznačně vyústily v požadavek jednotného řízení státní politiky na úseku životního prostředí.

Na úrovni orgánů federálních, republikových i ve sféře národních výborů nebyl dosud v ČSSR ústřední orgán státní správy pro životní prostředí jmenovitě nazýván. Proto bylo zejména v období po XVII. sjezdu poukazováno na nedostatky v řízení a v organizaci péče o životní prostředí.

Náš výbor uvítal, že poprvé v rámci republiky se zřizuje ústřední orgán státní správy pro životní prostředí. Plně tedy podporujeme zřízení ministerstva vnitra a životního prostředí, vybaveného kontrolní činností, jak zde o tom již hovořil místopředseda vlády ČSR soudruh Horčík.

Je potřeba otevřeně říci, že před tímto nově zřízeným ústředním orgánem stojí veliké úkoly a naši voliči budou po právu očekávat, že budou postupně řešeny.

Jednou z připomínek, které náš výbor na svém jednání uplatňoval, byla otázka institucionálního zařazení územního plánování jakožto nástroje preventivní politiky tvorby a ochrany životního prostředí. Důležité a prospěšné by bylo úzké spojení životního prostředí, územního plánování a stavebního řádu v jednom funkčním útvaru.

Nově zřizované ministerstvo vnitra a životního prostředí nebude jako objektivní orgán zatíženo stavební činností a bude mít úzký vztah na národní výbory a může účinně řídit územně plánovací činnost a stavební řád ve prospěch základních složek životního prostředí. Proto jsme navrhovali začlenění územního plánování a stavebního řádu pod tento centrální orgán. K tomuto našemu návrhu byly vedeny diskuse jak v našem, tak i v některých dalších výborech České národní rady, jak již o tom hovořil zpravodaj soudruh poslanec Mečl.

Na poradě se zástupci vlády bylo vysvětleno, že i nově zřizované ministerstvo výstavby a stavebnictví je rovněž koncipováno jako průřezový orgán, který může odpovědně plnit povinnosti územního plánování a stavebního řádu vůči životnímu prostředí za předpokladu, že všechny dosud vybudované instituce, jako je například TERPLÁN, přejdou do ministerstva výstavby a stavebnictví.

Přirozeně se bude třeba zamyslet nad vnitřní strukturou tohoto ministerstva, vyzdvihnout jeho průřezovou složku spjatou s komplexním územním plánováním, a nikoliv orientovat se na stavební výrobu, to znamená rozlišovat státní správu od podnikové sféry.

Předpokládáme, že naše vláda bude soustavně sledovat účinnost zařazení územního plánování v systému ústředních orgánů. V případě, že by se toto uspořádání neosvědčilo, bude potřeba navrhnout patřičná opatření.

Tlumočím zde prosbu našeho výboru, aby statuty ministerstva vnitra a životního prostředí a ministerstva výstavby a stavebnictví před projednáním ve vládě ČSR byly předloženy též k posouzení našemu výboru.

Pokud jde o otázku státních inspekcí jsme toho názoru, že podle linie XVII. sjezdu Komunistické strany Československa a již uváděné směrnice federální vlády pro přestavbu mají být zásadně nezávislé na ústředních orgánech řídících národohospodářská odvětví. Vzhledem však již k dříve vydaným zákonům, nutnosti urychleně schválit tento zákon nelze však tuto zásadu prozatím realizovat. Tyto právní normy bude třeba postupně novelizovat a měly by být definitivně uplatněny v připravovaném zákonu o životním prostředí, jak se zde již o tom hovořilo.

Výbor při projednávání zákona upozornil na výše zmíněné skutečnosti. Akceptoval vysvětlení představitelů vlády České socialistické republiky. Doporučuje proto zákon ke schválení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Rosickému. Slovo má poslanec Jiří Krátký.

Poslanec Jiří Krátký: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci!

Dnes projednáváme a měli bychom i schválit vládní návrh zákona České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.

Chtěl bych ocenit, že předložený návrh představuje krok vpřed proti současnému stavu. Zejména se jím vytvářejí první předpoklady pro naplňování požadavků, které vyplývají ze závěrů 7. a 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa. Jejich cílem je nové, racionálnější uspořádání centrálních orgánů a výrazné snížení počtu jejich pracovníků. Přitom se klade požadavek změnit obsah, metody a styl práce po celé ose řízení, vládami počínaje.

I poslanci výboru pro plán a rozpočet se přes velký nedostatek času, kterým, myslím, byly postiženy i ostatní výbory při projednávání tohoto návrhu zákona, vážně zabývali předloženým návrhem zákona a zaujali k němu stanovisko. V jednání našeho výboru byly akceptovány zejména dvě otázky. Prvou je žádoucí a potřebné snížení aparátu ústředních orgánů a druhou potom přesuny pravomoci a odpovědnosti ve vztahu k problematice životního prostředí.

Nejprve k prvé otázce. Je nám zcela jasné, že není možné zachovat dosavadní celý organizační systém, který se v minulosti ukázal jako mnohdy systém nepružný, nepřizpůsobivý, který se často zvrhnul na vypracovávání různých zpráv a stanovisek, které se pracně přemílaly v obrovském a nepružném mechanismu úřednické mašinérie, ať šlo o různé analýzy, dokumenty, usnesení či pokusy o reglementaci hospodářského života, které však často skončily bez jakéhokoliv výsledku. Klasickou ukázkou je projednávání snížení zásob. Výsledek jistě všichni znáte z dokumentů, které dostáváme.

Proto současně s přestavbou organizačních struktur výrobně-technické základny musí projít takovouto přestavbou i centrální sféra. Měla by se ustavit, podle našeho názoru, výrazně menší a pružnější ministerstva, se zcela jinou pracovní náplní a tudíž i se zcela jinou kompetencí. Je pochopitelné, že zatímní směrné číslo o snížení aparátu těchto orgánů o 30 % nemůže platit lineárně a musí být v budoucnu u různě modifikováno.

Pro nás, poslance České národní rady, bude asi mnohem důležitější než schválení předloženého obecného vládního návrhu zákona věnovat zvýšenou péči budoucím statutům jednotlivých ustanovených ministerstev, protože hlavně v těch se bude rozpracovávat skutečná kompetence a působnost jednotlivých resortů mnohem dokonaleji, lépe a více než v zákoně, který máme dnes přijmout.

To souvisí i s druhou otázkou, o které jsem hovořil, a to s problematikou životního prostředí.

Velice nepříznivý vývoj všech rozhodujících složek životního prostředí v České socialistické republice si může v budoucnosti vynutit potřebu zřídit samostatné, nové ministerstvo, vybavené rozsáhlými pravomocemi v oblasti životního prostředí. Zatím předložený vládní návrh předpokládá zřízení ministerstva vnitra a životního prostředí. I to je velký pokrok.

Z jednání našeho výboru vzešlo mimo jiné doporučení převést do působnosti tohoto resortu dvě inspekce působící dosud v resortu ministerstva lesního a vodního hospodářství. Vycházeli jsme přitom z toho, že nově zřizovaný resort s takovouto působností by měl mít nástroje, kterými by mohl reálně řízenou oblast ovlivňovat. Opírali jsme se přitom konkrétně o jmenovité ustanovení směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, schválené předsednictvem ústředního výboru KSČ a usnesením federální vlády ČSSR číslo 29 z letošního roku, která v části VIII/5 k otázkám státních inspekcí říká, cituji:

"K posílení účinnosti funkcí státních inspekcí je třeba zvýraznit jejich postavení jako objektivních státních orgánů s účelově vymezenou kontrolní působností a zabezpečit v zásadě jejich nezávislost na ústředních orgánech řídících národohospodářská odvětví a komplexy." Konec citátu.

Ve výboru nám nebyl dostatečně vysvětlen přístup vlády k zajištění právě tohoto citovaného požadavku.

Domnívám se, že jedním z dominantních nástrojů pro ovlivňování vývoje v oblasti životního prostředí je územní plánování spolu se stavebním řádem. I zde bude třeba v budoucnu zvažovat, zda současně navrhované řešení bude z celospolečenského hlediska optimální a jestli bude v budoucnu vyhovovat.

Při posuzování vládního návrhu zákona vycházíme z předpokladu, že jde o proces, který je otevřený a vyplývá z daného stavu poznání a že ani v blízké budoucnosti se nehodlá bránit dalším změnám v organizaci centrální sféry tak, jak to bude vývoj vyžadovat.

Z toho také vycházím při svém doporučení, abychom hlasovali pro přijetí předloženého vládního návrhu zákona o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ve znění, které obsahuje předložená společná zpráva, přednesená poslancem soudruhem Mečlem. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Krátkému. Slovo má poslankyně Libuše Horáková.

Poslankyně Libuše Horáková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci!

Dovolte mi vyjádřit se především k té části návrhu zákona o změnách v organizaci a působnosti ministerstvech České socialistické republiky, které se týkají dosavadní působnosti našeho výboru.

Domnívám se, že zdůvodnění hlavních zásad a základních změn bylo již provedeno v diskusi přede mnou a také je obsaženo v důvodové části k předloženému návrhu. Dovolte mi proto říci několik slov k ministerstvu zemědělství a výživy.

V tomto případě předložený vládní návrh zákona předpokládá, že se nebude měnit ani název, ale ani jeho působnost. Myslím, že s tímto návrhem můžeme vyslovit souhlas.

K tomu snad lze dodat, že oblast působnosti ministerstva zemědělství a výživy je obsáhlá a úkoly, které ho čekají, budou náročné. Myslím, že mohu jménem výboru ujistit vládu i samotného soudruhu ministra, že napomůžeme podle všech svých sil, aby zemědělská politika a zabezpečování výživy našich občanů bylo realizováno co nejlépe.

Jinak je tomu u dalšího ministerstva, které patří také do působnosti našeho výboru, to je u ministerstva lesního a vodního hospodářství. Jeho název se mění a rozšiřuje se jeho působnost o průmysl papíru, celulózy, dřevozpracující průmysl včetně nábytkářského průmyslu.

To znamená, že tento resort podstatně rozšiřuje svou působnost a bude nyní odpovídat nejen za vypěstování dřevní hmoty a její vytěžení, ale také za její zpracování až do formy výrobků, které půjdou na trh.

Tento návrh samozřejmě vzbudil pozornost a dost diskusí. Má samozřejmě své složitosti a problémy.

My z jednání výboru víme, že byla řada různých zájmů a rozporů mezi lesním hospodářstvím a dřevařským průmyslem. Týkala se sortimentu a kvality dodávaného dřeva, zejména vlákniny.

Ukazovalo se také, že při snižující se plánované těžbě dřeva se také nezvyšovalo využívání štěpky tak, jak to bylo uloženo XVI. a XVII. sjezdem KSČ.

Konec konců i složitost, v níž je dnes dřevozpracující průmysl, ukázalo také jednání naší poslední schůze České národní rady.

Na první pohled se může zdát i nevhodné, že je zde přiřazen i nábytkářský průmysl. Je však třeba si uvědomit, že vztah mezi lesy a dřevozpracujícím průmyslem se týká několika druhů surovin.

Ale mezi základním dřevozpracujícím průmyslem, jako jsou pily, papírny, celulózky a dalším průmyslem, tedy nábytkářským průmyslem je sortiment dodávaných výrobků několikanásobně vyšší.

Z hlediska těchto vztahů jde tedy i v určitém smyslu o jejich zjednodušení.

Lze mít proto za to, že podle vládního návrhu bude mít průmyslový resort i po schválení nové působnosti dostatečný sortiment odvětví.

Naopak ministerstvo lesního a vodního hospodářství, aniž bych to podrobněji rozebírala, bude mít možnost lépe sladit činnost těchto odvětví a vyjasní se i řada protichůdných názorů.

Nejdůležitější však bude to, že ministerstvo lesního a vodního hospodářství a pravděpodobně nově i dřevozpracujícího průmyslu, čeká úkol zabezpečit modernizaci provozů, zvýšení efektivnosti výroby a v konečné fázi zajistit výstupy kvalitního zboží, to je nábytku pro trh.

Proto jsme se ve výboru dohodli, se po případném schválení vládního návrhu, co nejdříve touto problematikou zabývat.

Nechceme věci uspěchat, ale ve vhodné době budeme usilovat o seznámení se s celou problematikou a najít svůj podíl na těchto úkolech.