Soudruzi a soudružky, k jednotnému působení
společnosti na mladou generaci budeme mít, jako
poslanci, možnost komplexně se vyjádřit
v rámci připravované 11. schůze ČNR,
která v červnu letošního roku posoudí
současný stav a další zaměření
politiky vlády k zajištění zdravého
rozvoje mládeže České socialistické
republiky. Věřím, že již toto jednání
přinese konkrétní výsledky v řešení
aktuálních potřeb života a práce
mladé generace.
Vzhledem k mnoha styčným bodům mezi péčí
o mládež a tělesnou výchovu mi dovolte
několik úvah a námětů k organizačnímu
uspořádání v rámci nově
zřizovaného ministerstva i v některých
širších společenských souvislostech.
Ve shodě s představiteli ČÚV SSM doporučujeme
řešit problematiku tělesné výchovy
a problematiku mládeže odděleně a zřídit
dva samostatné odbory (jeden pro otázky mládeže,
druhý pro otázky tělesné výchovy),
zastřešené náměstkem ministra
pro tento úsek. Zároveň považujeme za
účelné zvážit pro tyto úseky
vytvoření samostatných kolegiálních
orgánů ministra, složených z představitelů
rozhodujících organizací, složek a resortů.
Dále doporučujeme vertikálně zabezpečovat
výkon státní správy prostřednictvím
národních výborů příslušných
stupňů. Agendu zajistit v příslušném
odboru profesionálním pracovníkem, vlastní
výkon prostřednictvím komisí pro mládež
a tělovýchovu.
Soudružky a soudruzi, pokusil jsme se stručně
ve svém vystoupení, zejména vzhledem k nové
kvalitě péče státu o mládež
a tělesnou výchovu, vyjádřit některé
náměty. Jsem si vědom, že optimální
řešení je třeba dále společně
hledat a stanovit si postupné, reálné cíle.
Dovolte mi proto z pověření výboru
ČNR pro kulturu a výchovu závěrem
doporučit, aby Česká národní
rada předložený vládní návrh
zákona ČNR o změnách v organizaci
a působnosti ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České
socialistické republiky schválila. Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Vladislavu Krumerovi, slovo má poslanec Bohumír
Rosický.
Poslanec Bohumír Rosický: Vážený
soudruhu předsedo České národní
rady, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!
Výbor ČNR pro školství a vědu
velmi pečlivě posoudil návrh zákona
o změnách v organizaci a působnosti ministerstev
a jiných ústředních orgánů
státní správy ČSR, zvláště
pokud jde o jednu z významných tematik spadajících
do jeho kompetence, to je péči, tvorbu a ochranu
životního prostředí.
V České socialistické republice, kde je nadměrně
soustředěn palivoenergetický, hutnický
a chemický průmysl, pociťujeme velice tíživě
problematiku zhoršeného životního prostředí.
V postižených oblastech, podle existujících
údajů, žije více než 1/3 našeho
obyvatelstva.
Vláda České socialistické republiky
se touto situací již několik volebních
období programově a cílevědomě
zabývá.
Připomenu alespoň první objektivní
a velmi kritickou analýzu životního prostředí
ČSR, kterou uložila vláda v roce 1984 zpracovat
dosavadní České komisi pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj. Od doby projednání
této zprávy vláda ČSR problémy
životního prostředí nejen intenzívně
sleduje, ale je řeší.
Například v loňském roce projednalo
několik závažných dokumentů,
mezi jinými koncepci tvorby a ochrany životního
prostředí ČSR do roku 2000, program péče
o životní prostředí v 8. pětiletce,
zprávu o přípravě a zabezpečení
ekologických investic v 8. pětiletce atd.
Rovněž Česká národní rada
vytvořením pracovní skupiny pro životní
prostředí od počátku orientovala práci
poslanců k těmto závažným otázkám.
XVII. sjezd Komunistické strany Československa a
závěry navazujících zasedání
ústředního výboru, dále pak
směrnice federální vlády k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu jednoznačně vyústily v požadavek
jednotného řízení státní
politiky na úseku životního prostředí.
Na úrovni orgánů federálních,
republikových i ve sféře národních
výborů nebyl dosud v ČSSR ústřední
orgán státní správy pro životní
prostředí jmenovitě nazýván.
Proto bylo zejména v období po XVII. sjezdu poukazováno
na nedostatky v řízení a v organizaci péče
o životní prostředí.
Náš výbor uvítal, že poprvé
v rámci republiky se zřizuje ústřední
orgán státní správy pro životní
prostředí. Plně tedy podporujeme zřízení
ministerstva vnitra a životního prostředí,
vybaveného kontrolní činností, jak
zde o tom již hovořil místopředseda
vlády ČSR soudruh Horčík.
Je potřeba otevřeně říci, že
před tímto nově zřízeným
ústředním orgánem stojí veliké
úkoly a naši voliči budou po právu očekávat,
že budou postupně řešeny.
Jednou z připomínek, které náš
výbor na svém jednání uplatňoval,
byla otázka institucionálního zařazení
územního plánování jakožto
nástroje preventivní politiky tvorby a ochrany životního
prostředí. Důležité a prospěšné
by bylo úzké spojení životního
prostředí, územního plánování
a stavebního řádu v jednom funkčním
útvaru.
Nově zřizované ministerstvo vnitra a životního
prostředí nebude jako objektivní orgán
zatíženo stavební činností a
bude mít úzký vztah na národní
výbory a může účinně řídit
územně plánovací činnost a
stavební řád ve prospěch základních
složek životního prostředí. Proto
jsme navrhovali začlenění územního
plánování a stavebního řádu
pod tento centrální orgán. K tomuto našemu
návrhu byly vedeny diskuse jak v našem, tak i v některých
dalších výborech České národní
rady, jak již o tom hovořil zpravodaj soudruh poslanec
Mečl.
Na poradě se zástupci vlády bylo vysvětleno,
že i nově zřizované ministerstvo výstavby
a stavebnictví je rovněž koncipováno
jako průřezový orgán, který
může odpovědně plnit povinnosti územního
plánování a stavebního řádu
vůči životnímu prostředí
za předpokladu, že všechny dosud vybudované
instituce, jako je například TERPLÁN, přejdou
do ministerstva výstavby a stavebnictví.
Přirozeně se bude třeba zamyslet nad vnitřní
strukturou tohoto ministerstva, vyzdvihnout jeho průřezovou
složku spjatou s komplexním územním
plánováním, a nikoliv orientovat se na stavební
výrobu, to znamená rozlišovat státní
správu od podnikové sféry.
Předpokládáme, že naše vláda
bude soustavně sledovat účinnost zařazení
územního plánování v systému
ústředních orgánů. V případě,
že by se toto uspořádání neosvědčilo,
bude potřeba navrhnout patřičná opatření.
Tlumočím zde prosbu našeho výboru, aby
statuty ministerstva vnitra a životního prostředí
a ministerstva výstavby a stavebnictví před
projednáním ve vládě ČSR byly
předloženy též k posouzení našemu
výboru.
Pokud jde o otázku státních inspekcí
jsme toho názoru, že podle linie XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa a již uváděné
směrnice federální vlády pro přestavbu
mají být zásadně nezávislé
na ústředních orgánech řídících
národohospodářská odvětví.
Vzhledem však již k dříve vydaným
zákonům, nutnosti urychleně schválit
tento zákon nelze však tuto zásadu prozatím
realizovat. Tyto právní normy bude třeba
postupně novelizovat a měly by být definitivně
uplatněny v připravovaném zákonu o
životním prostředí, jak se zde již
o tom hovořilo.
Výbor při projednávání zákona
upozornil na výše zmíněné skutečnosti.
Akceptoval vysvětlení představitelů
vlády České socialistické republiky.
Doporučuje proto zákon ke schválení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Rosickému. Slovo má poslanec Jiří
Krátký.
Poslanec Jiří Krátký: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci!
Dnes projednáváme a měli bychom i schválit
vládní návrh zákona České
národní rady o změnách v organizaci
a působnosti ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České
socialistické republiky.
Chtěl bych ocenit, že předložený
návrh představuje krok vpřed proti současnému
stavu. Zejména se jím vytvářejí
první předpoklady pro naplňování
požadavků, které vyplývají ze
závěrů 7. a 9. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Jejich cílem je nové, racionálnější
uspořádání centrálních
orgánů a výrazné snížení
počtu jejich pracovníků. Přitom se
klade požadavek změnit obsah, metody a styl práce
po celé ose řízení, vládami
počínaje.
I poslanci výboru pro plán a rozpočet se
přes velký nedostatek času, kterým,
myslím, byly postiženy i ostatní výbory
při projednávání tohoto návrhu
zákona, vážně zabývali předloženým
návrhem zákona a zaujali k němu stanovisko.
V jednání našeho výboru byly akceptovány
zejména dvě otázky. Prvou je žádoucí
a potřebné snížení aparátu
ústředních orgánů a druhou
potom přesuny pravomoci a odpovědnosti ve vztahu
k problematice životního prostředí.
Nejprve k prvé otázce. Je nám zcela jasné,
že není možné zachovat dosavadní
celý organizační systém, který
se v minulosti ukázal jako mnohdy systém nepružný,
nepřizpůsobivý, který se často
zvrhnul na vypracovávání různých
zpráv a stanovisek, které se pracně přemílaly
v obrovském a nepružném mechanismu úřednické
mašinérie, ať šlo o různé
analýzy, dokumenty, usnesení či pokusy o
reglementaci hospodářského života, které
však často skončily bez jakéhokoliv
výsledku. Klasickou ukázkou je projednávání
snížení zásob. Výsledek jistě
všichni znáte z dokumentů, které dostáváme.
Proto současně s přestavbou organizačních
struktur výrobně-technické základny
musí projít takovouto přestavbou i centrální
sféra. Měla by se ustavit, podle našeho názoru,
výrazně menší a pružnější
ministerstva, se zcela jinou pracovní náplní
a tudíž i se zcela jinou kompetencí. Je pochopitelné,
že zatímní směrné číslo
o snížení aparátu těchto orgánů
o 30 % nemůže platit lineárně a musí
být v budoucnu u různě modifikováno.
Pro nás, poslance České národní
rady, bude asi mnohem důležitější
než schválení předloženého
obecného vládního návrhu zákona
věnovat zvýšenou péči budoucím
statutům jednotlivých ustanovených ministerstev,
protože hlavně v těch se bude rozpracovávat
skutečná kompetence a působnost jednotlivých
resortů mnohem dokonaleji, lépe a více než
v zákoně, který máme dnes přijmout.
To souvisí i s druhou otázkou, o které jsem
hovořil, a to s problematikou životního prostředí.
Velice nepříznivý vývoj všech
rozhodujících složek životního
prostředí v České socialistické
republice si může v budoucnosti vynutit potřebu
zřídit samostatné, nové ministerstvo,
vybavené rozsáhlými pravomocemi v oblasti
životního prostředí. Zatím předložený
vládní návrh předpokládá
zřízení ministerstva vnitra a životního
prostředí. I to je velký pokrok.
Z jednání našeho výboru vzešlo
mimo jiné doporučení převést
do působnosti tohoto resortu dvě inspekce působící
dosud v resortu ministerstva lesního a vodního hospodářství.
Vycházeli jsme přitom z toho, že nově
zřizovaný resort s takovouto působností
by měl mít nástroje, kterými by mohl
reálně řízenou oblast ovlivňovat.
Opírali jsme se přitom konkrétně o
jmenovité ustanovení směrnice k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu, schválené předsednictvem ústředního
výboru KSČ a usnesením federální
vlády ČSSR číslo 29 z letošního
roku, která v části VIII/5 k otázkám
státních inspekcí říká,
cituji:
"K posílení účinnosti funkcí
státních inspekcí je třeba zvýraznit
jejich postavení jako objektivních státních
orgánů s účelově vymezenou
kontrolní působností a zabezpečit
v zásadě jejich nezávislost na ústředních
orgánech řídících národohospodářská
odvětví a komplexy." Konec citátu.
Ve výboru nám nebyl dostatečně vysvětlen
přístup vlády k zajištění
právě tohoto citovaného požadavku.
Domnívám se, že jedním z dominantních
nástrojů pro ovlivňování vývoje
v oblasti životního prostředí je územní
plánování spolu se stavebním řádem.
I zde bude třeba v budoucnu zvažovat, zda současně
navrhované řešení bude z celospolečenského
hlediska optimální a jestli bude v budoucnu vyhovovat.
Při posuzování vládního návrhu
zákona vycházíme z předpokladu, že
jde o proces, který je otevřený a vyplývá
z daného stavu poznání a že ani v blízké
budoucnosti se nehodlá bránit dalším
změnám v organizaci centrální sféry
tak, jak to bude vývoj vyžadovat.
Z toho také vycházím při svém
doporučení, abychom hlasovali pro přijetí
předloženého vládního návrhu
zákona o změnách v organizaci a působnosti
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy ve znění, které
obsahuje předložená společná
zpráva, přednesená poslancem soudruhem Mečlem.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Jiřímu Krátkému. Slovo má
poslankyně Libuše Horáková.
Poslankyně Libuše Horáková: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci!
Dovolte mi vyjádřit se především
k té části návrhu zákona o
změnách v organizaci a působnosti ministerstvech
České socialistické republiky, které
se týkají dosavadní působnosti našeho
výboru.
Domnívám se, že zdůvodnění
hlavních zásad a základních změn
bylo již provedeno v diskusi přede mnou a také
je obsaženo v důvodové části
k předloženému návrhu. Dovolte mi proto
říci několik slov k ministerstvu zemědělství
a výživy.
V tomto případě předložený
vládní návrh zákona předpokládá,
že se nebude měnit ani název, ale ani jeho
působnost. Myslím, že s tímto návrhem
můžeme vyslovit souhlas.
K tomu snad lze dodat, že oblast působnosti ministerstva
zemědělství a výživy je obsáhlá
a úkoly, které ho čekají, budou náročné.
Myslím, že mohu jménem výboru ujistit
vládu i samotného soudruhu ministra, že napomůžeme
podle všech svých sil, aby zemědělská
politika a zabezpečování výživy
našich občanů bylo realizováno co nejlépe.
Jinak je tomu u dalšího ministerstva, které
patří také do působnosti našeho
výboru, to je u ministerstva lesního a vodního
hospodářství. Jeho název se mění
a rozšiřuje se jeho působnost o průmysl
papíru, celulózy, dřevozpracující
průmysl včetně nábytkářského
průmyslu.
To znamená, že tento resort podstatně rozšiřuje
svou působnost a bude nyní odpovídat nejen
za vypěstování dřevní hmoty
a její vytěžení, ale také za
její zpracování až do formy výrobků,
které půjdou na trh.
Tento návrh samozřejmě vzbudil pozornost
a dost diskusí. Má samozřejmě své
složitosti a problémy.
My z jednání výboru víme, že
byla řada různých zájmů a rozporů
mezi lesním hospodářstvím a dřevařským
průmyslem. Týkala se sortimentu a kvality dodávaného
dřeva, zejména vlákniny.
Ukazovalo se také, že při snižující
se plánované těžbě dřeva
se také nezvyšovalo využívání
štěpky tak, jak to bylo uloženo XVI. a XVII.
sjezdem KSČ.
Konec konců i složitost, v níž je dnes
dřevozpracující průmysl, ukázalo
také jednání naší poslední
schůze České národní rady.
Na první pohled se může zdát i nevhodné,
že je zde přiřazen i nábytkářský
průmysl. Je však třeba si uvědomit,
že vztah mezi lesy a dřevozpracujícím
průmyslem se týká několika druhů
surovin.
Ale mezi základním dřevozpracujícím
průmyslem, jako jsou pily, papírny, celulózky
a dalším průmyslem, tedy nábytkářským
průmyslem je sortiment dodávaných výrobků
několikanásobně vyšší.
Z hlediska těchto vztahů jde tedy i v určitém
smyslu o jejich zjednodušení.
Lze mít proto za to, že podle vládního
návrhu bude mít průmyslový resort
i po schválení nové působnosti dostatečný
sortiment odvětví.
Naopak ministerstvo lesního a vodního hospodářství,
aniž bych to podrobněji rozebírala, bude mít
možnost lépe sladit činnost těchto odvětví
a vyjasní se i řada protichůdných
názorů.
Nejdůležitější však bude to,
že ministerstvo lesního a vodního hospodářství
a pravděpodobně nově i dřevozpracujícího
průmyslu, čeká úkol zabezpečit
modernizaci provozů, zvýšení efektivnosti
výroby a v konečné fázi zajistit výstupy
kvalitního zboží, to je nábytku pro
trh.
Proto jsme se ve výboru dohodli, se po případném
schválení vládního návrhu,
co nejdříve touto problematikou zabývat.
Nechceme věci uspěchat, ale ve vhodné době
budeme usilovat o seznámení se s celou problematikou
a najít svůj podíl na těchto úkolech.