Česká národní rada 1986 – 1990

Z toho, co jsem uvedla vyplývá, že ve výboru byl vládní návrh pozitivně hodnocen.

Proto jménem výboru doporučuji, aby dnešní jednání České národní rady schválilo předložený vládní návrh zákona ve znění společné zprávy. Čili po doplnění o doporučení uvedené ve společné zprávě i doporučení uvedených ve zprávě společného zpravodaje. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Libuši Horákové.

Soudružky a soudruzi, zjišťuji, že promluvili všichni přihlášení řečníci.

Přeje si ještě někdo z poslanců vystoupit? (Nikdo.)

Přeje si slovo někdo z členů vlády? (Nikdo.)

Přeje si slovo společný zpravodaj poslanec Mečl? (Nepřál.) Děkuji.

Můžeme přistoupit k hlasování. Připomínám, že je přítomno 185 poslanců České národní rady, a že jsme usnášení schopní. Doporučuji hlasovat o celém návrhu najednou.

Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky nebo námitky? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR podle sněmovního tisku 67 ve znění společné zprávy výborů ČNR obsažené ve sněmovním tisku č. 66, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Schválením tohoto zákona jsme projednali první bod našeho pořadu.

Můžeme projednat druhý bod pořadu, to je

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní vládní návrh zákona její místopředseda soudruh Jaroslav Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády Jaroslav Tlapák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci!

Vláda České socialistické republiky vám předkládá k projednání a schválení návrh zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

Hornická činnost vyžaduje s ohledem na objektivní rizika i specifický přístup při zajišťování vysoké bezpečnosti báňských provozů, zejména pak dolů, lomů a jiných podzemních prací.

Proto předkládaný vládní návrh zákona je zaměřen především na zpřísnění ochrany pracovního prostředí, ve kterém jsou vykonávány hornické práce. Důraz je přitom kladen zejména na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci, na odbornou způsobilost těch, kteří na tomto úseku působí, na bezpečnost provozu a užívání technických zařízení, na prevenci a likvidaci případných havárií, zjišťování příčin provozních nehod a pracovních úrazů.

Vzhledem k tomu, že důlně měřičská a geologická dokumentace má zásadní význam pro řádné provádění hornických prací a je také důležitou součástí havarijních plánů, bylo třeba také tyto oblasti navrhnout k zákonné úpravě.

Bez spolehlivých údajů nelze totiž - zejména při hlubinném dobývání - zajistit racionální využívání ložisek a bezporuchový provoz.

Technologie používaná v hornictví, ale i v dalších odvětvích průmyslové činnosti, nese s sebou často nutnost pracovat s výbušninami. Z toho důvodu je navržena k zákonné úpravě také oblast používání výbušnin, a to nejen v hornictví ale i v průmyslu a jinde.

Vládní návrh zákona neopomíjí ani řešení nezbytných zásahů do cizích nemovitostí při hornické činnosti. Ty jsou nevyhnutelné zejména při hlubinném dobývání. Jde například o sledování vlivů důlní činnosti na povrchové objekty a zařízení.

V souvislosti s tím bylo nutno upravit i vypořádání škod, které při takových zásazích vzniknou. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že dosavadní působnost Státní báňské správy se rozšiřuje o některé úkoly, které vyplývají z nového horního zákona. Je to v prvé řadě povinnost stanovit chráněné území, na němž se ložisko nachází, a to již ve stadiu jeho vyhledávání a průzkumu.

Další závažnou činností báňských úřadů je povolování plánů přípravy, otevírky a dobývání výhradních ložisek. Tuto problematiku bylo nutno navrhnout k úpravě proto, že stavební zákon vyňal z působnosti stavebních úřadů důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v lomech. Při povolování je kladen důraz na bezpečnost provozu a racionální využití nerostných zásob a na maximální zmírnění účinků hornických prací na životní prostředí.

V souvislosti se zpřesněním ustanovení o bezpečnosti práce provozu a ochrany zdraví při práci jsou zpřísňována ustanovení o sankcích za porušení horních a bezpečnostních předpisů.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády České socialistické republiky doporučuji navržený zákon ke schválení, včetně úprav doporučených výbory České národní rady, které jsou uvedeny v jejich společné zprávě v tisku č. 58. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji místopředsedovi vlády soudruhu Tlapákovi za odůvodnění vládního návrhu zákona a prosím společného zpravodaje výborů ČNR poslance Josefa Brisudu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec Josef Brisuda: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

České národní radě je předložen k posouzení návrh zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Návrh zákona ČNR náleží do soustavy horních předpisů a spolu s návrhem horního zákona upravuje hornickou problematiku komplexně a v úplnosti. Dělba mezi problematikou upravenou horním zákonem a zákonem České národní rady je dána především ústavním zákonem č. 143/1968 Sb., o československé federaci, zejména pak článkem 24 odst. 2 písm. f) uvedeného ústavního zákona.

Vláda ČSR schválila návrh zákona ČNR o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě usnesením ze dne 14. 7. 1987 č. 186.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych stanovisko jako zpravodaj přednesl především z hlediska svého zaměstnání, jako dlouholetý havíř a předák na hlubinných dolech, který zná podrobně hornickou problematiku z vlastní dlouholeté zkušenosti.

Návrh zákona České národní rady navazuje na návrh horního zákona a oba zákony se navzájem doplňují. Návrh zákona ČNR upravuje právní vztahy při hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem, především z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a bezpečnosti provozu. Tato ustanovení jsou velmi důležitá pro hornickou činnost zejména na hlubinných dolech, kde jde přes všechen technický pokrok o boj s přírodou, která klade naší práci někdy značné překážky a rizika. Při převážném komorovém dobývání na hlubinných dolech v Severočeském hnědouhelném revíru, kde pracuji, je to především nebezpečí náhlých závalů na komorách, poněvadž jde o dobývání bez výztuže, nebezpečí ohňů, průvalů vod a kuřavky a samozřejmě nebezpečí plynoucí z uhelného prachu a metanu. Dodržování bezpečnostních předpisů a správných hornických zásad je nejen ochranou jednotlivých pracovníků, ale i celých kolektivů i osazenstva dolů. Měl jsem rovněž možnost seznámit se s poměry na dolech Ostravsko-karvinského revíru a s problematikou zvýšeného nebezpečí horských otřesů, výbuchů plynů a uhelného prachu, průtrži hornin a průvalů vod. Proto pokládám za důležité, že v návrhu zákona je řešena nejen otázka bezpečnosti obecně, ale že obsahuje i konkrétní ustanovení, které se týkají strojů, přístrojů, zařízení a pomůcek, které jsou nasazovány do hornických provozů. Zařízení zejména elektrická, jejichž poruchu lze na povrchu lehce likvidovat a opravit, mohou být v podzemí, zejména na plynujících dolech, zdrojem nebezpečí vzniku velkých havárií, které mohou ohrozit celé úseky dolu nebo celý důl. Je proto nezbytné, aby tato zařízení, ať již domácí výroby nebo z dovozu, byla před nasazením do důlního provozu důkladně posouzena a ve stanovených případech jejich typy povoleny Státní báňskou správou.

Geologické poměry se ve všech revírech zhoršují. Proto je nutné, aby ustanovení, která se týkají ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a bezpečnosti provozu, bylo přísnější. To platí i pro povrchové dobývání, kde při nasazení velkostrojů jsou v provozu značné majetkové hodnoty. Podporuji proto plně uvedená ustanovení návrhu zákona České národní rady a předpokládám, že zvýšené požadavky na bezpečnost se příznivě promítnou do hornického provozu.

Stejně tak považuji za správné, že zákon obsahuje ustanovení o havarijní prevenci a o pracovnících na úseku ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a bezpečnosti provozu. Havarijní plány mají velký význam při likvidaci vzniklých havárií, a to jak jejich pohotovostní části, kterými se řídí povolání a činnost jednotlivých pracovníků při havárii, tak i části operativní, podle níž se postupuje při odvolání osádek z ohrožených prostorů a při likvidaci havárie.

S touto problematikou souvisí ustanovení o báňské záchranné službě. Pokládám za významné, že poprvé postavení a úkoly báňské záchranné služby budou upraveny zákonem. Záchranáři pracují často ve velmi těžkých a rizikových podmínkách, například při uzavírání důlních požárů a ohňů, při průvalech, závalech apod.

Mohu vás ujistit z vlastní zkušenosti, že například vyprošťování pracovníka, který se ocitl za závalem, v komorovém porubu, není jednoduchou záležitostí a stejně tak zmáhání závalů ve stěnových porubech, chodbách nebo prorážkách, za nimiž se nacházejí pracovníci, často ve značně stísněných poměrech a je nutno postupovat rychle, poněvadž jsou ohroženy lidské životy.

Proto je nezbytné, aby báňská záchranná služba včetně báňských inspektorů - záchranářů státní báňské správy, která má rovněž vlastní sbor záchranářů, byla jako instituce připravena zákonem.

Činnost báňské záchranné služby není omezena pouze na hlubinné doly, poněvadž například naše velkolomy v Severočeském hnědouhelném revíru pracují v dobývacích prostorech, které byly již dříve dobývány hlubinně a kde při otevření hlubinných důlních děl vznikají důlní ohně, které je nutno v předpolí povrchového dobývání likvidovat.

Návrh zákona umožňuje zřízení báňské záchranné služby i mimo hornickou činnost, tj. při činnosti prováděné hornickým způsobem tam, kde to podmínky vyžadují. Tak například byla již zřízena báňská záchranná služba pro ražbu metra a některé další podzemní práce prováděné hornickým způsobem.

Návrh zákona upravuje podrobně i činnost vykonávanou hornickým způsobem. Jde o takový druh činnosti, která nesměřuje k dobývání výhradních ložisek, ale prostředky a způsob práce jsou blízké nebo totožné s hornickou činností. Jde například o ražbu metra a tunelů, hydrogeologické vrty apod. Tyto práce vykonávají v některých případech osádky, které jinak pracují v hornictví.

V návaznosti na horní zákon upravuje zákon České národní rady i postup při povolování zvláštních zásahů do zemské kůry. Jsou to uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), uskladňování radioaktivních a jiných průmyslových odpadů v podzemních prostorech a průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry.

Je rovněž upraveno povolování zajišťování a likvidace starých důlních děl, což je činnost velmi důležitá pro Českou socialistickou republiku, kde stará hornická činnost má velkou tradici a kde se též vyskytuje velké množství starých důlních děl. Tak například v oblasti ostravsko-karvinského revíru existuje řada starých těžních a větrných jam, na Sokolovsku je jich evidováno 135. V oblasti Severočeských hnědouhelných dolů existovalo 1639 hlubinných dolů. V oblasti dolu Cínovec bylo před znárodněním opuštěno 15 jam a v oblasti Příbrami je evidováno 145 jam a 338 štol.

Hlavní nebezpečí ze starých důlních děl vzniká, dojde-li k jejich náhlému zavalení. Příkladem může být propadnutí jámy Pokrok v Severočeském hnědouhelném revíru, které znamenalo ohrožení části osady Pokrok, kde v roce 1970 muselo být vystěhováno 30 rodin.

Na hlubinných dolech v Severočeském hnědouhelném revíru i při lomovém dobývání v tvrdších vrstvách se používá v rozsáhlé míře trhací práce. Značné množství trhavin se spotřebuje při trhacích pracích v ostatních uhelných a rudných revírech. Převážná část výbušnin pro trhací práce je spotřebována v hornictví. Tak jako různá strojní a elektrická zařízení při poruchách, tak i chybné nebo neoprávněné použití výbušnin může být zdrojem velké havárie, zejména na hlubinných dolech. Bylo by možno v tomto směru uvést příklady z našich i zahraničních hornických revírů.

Návrh zákona České národní rady sjednocuje v části o výbušninách až dosud značně roztříštěné předpisy na tomto důležitém úseku prací. V zákoně je upraveno nejen používání výbušnin, ale i jejich skladování a evidence a značná pozornost je věnována i výuce a kvalifikaci střelmistrů, vedoucích trhacích prací a dalších pracovníků.

Část návrhu zákona České národní rady, která se týká státní báňské správy, její organizace a úkolů, stanoví podrobně povinnosti Českého báňského úřadu, obvodních báňských úřadů a ústředních i obvodních báňských inspektorů. Činnost státní báňské správy znám z vlastní zkušenosti a jsem přesvědčen, že její úloha právě v období přestavby národního hospodářství nabývá ještě větší důležitosti, a to jak na úseku ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, tak i v oblasti ochrany právem chráněných zájmů.

Tyto tři složky racionálního využívání výhradních ložisek jsou neoddělitelné a jedna ovlivňuje podstatně druhou. U státní báňské správy nejde o velký kolektiv odborných pracovníků, ale jsem přesvědčen, že jejich příspěvek k zajištění racionálního využívání našeho nerostného bohatství je značný.

Návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě byl pečlivě posuzován z hlediska přestavby hospodářského mechanismu v Československé socialistické republice a bylo konstatováno, že není se zásadami přestavby v rozporu. V návrhu zákona jsou uplatněny tendence, které povedou ke snížení administrativní náročnosti a ke zjednodušení podkladů pro schvalovací účely. To se týká především povolování otvírky, přípravy a dobývání, kde státní báňská správa podle návrhu zákona České národní rady, podle horního zákona a v souladu se stavebním zákonem vykonává funkci stavebního úřadu.

Pokud jde o prováděcí předpisy k zákonu České národní rady, dochází k značnému zjednodušení. Předpokládá se vydání jednoho nařízení vlády České socialistické republiky, které se týká racionálního využívání nevyhrazených nerostů a tří vyhlášek Českého báňského úřadu, které se týkají výbušnin, báňské záchranné služby a vybraných strojních zařízení. Přitom se předpokládá zrušení 23 dosud platných předpisů.

Návrh zákona České národní rady byl projednán v ústavně právním výboru České národní rady, výboru České národní rady pro plán a rozpočet, výboru pro průmysl a stavebnictví a ve výboru pro školství a vědu. Ve společné zprávě číslo 58 uvedené výbory doporučily, aby předložený návrh Česká národní rada schválila a současně doporučily některé drobnější legislativně technické úpravy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, poněvadž návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě řeší problematiku našeho hornictví i činností vykonávaných hornickým způsobem v souladu se zájmy rozvinuté socialistické společnosti, doporučuji, aby Česká národní rada schválila uvedený zákon. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Josefu Brisudovi.

Do rozpravy se přihlásil poslanec Václav Berenreiter. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Berenreiter: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Projednáváme návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Návrh tohoto zákona schválila vláda České socialistické republiky usnesením číslo 186 ze dne 14. 7. 1987.

Ve Slovenské národní radě je projednáván návrh zákona Slovenské národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, který je obsahově shodný. Oba uvedené zákony navazují na horní zákon a upravují hornickou problematiku v úplnosti.