Návrh zákona České národní
rady stanoví základní podmínky a náležitosti
provádění geologických prací
bez ohledu na to, kterému ze jmenovaných účelů
slouží a bez ohledu na resortní příslušnost
organizace, která geologické práce vykonává.
Vztahuje se tedy nejen na organizace, patřící
do působnosti Českého geologického
úřadu, akce i na organizace patřící
do působnosti ministerstev pro těžbu nerostů,
stavebnictví, dopravy, zemědělství
a výživy, Československou akademii věd,
ministerstva školství, na organizace a zařízení
národních výborů a na organizace družstevní,
pokud získaly oprávnění k provádění
geologických prací.
Určité odchylky mohou být dohodnuty jen pro
geologické práce prováděné
Československou akademií věd, organizace
federálního ministerstva národní obrany,
ministerstva lesního a vodního hospodářství
ČSR a pro vyhledávání a průzkum
radioaktivních nerostů.
Ve výborech České národní rady
byla posouzena a prodiskutována zásadní ustanovení,
podle nichž je třeba při geologických
pracích postupovat. Lze je v podstatě shrnout do
následujících bodů:
geologické práce smí provádět
jen k tomu oprávněná organizace způsobilá
geologické práce řádně uskutečňovat.
Toto oprávnění vyplývá u některých
organizací přímo ze zákona, v jiných
případech je nutno získat k výkonu
geologických prací zvláštní povolení,
- geologické práce se uskutečňují
podle projektu zpracovaného a schváleného
předepsaným způsobem,
- geologické práce se uskutečňují
zpravidla po etapách a musí být prováděny
a vyhodnocovány komplexně,
- geologické práce musí být před
svým zahájením registrovány, aby bylo
zabezpečeno plné využití již získaných
výsledků a zabránilo se neúčelným
duplicitám v jejich provádění,
- geologické práce musí být řádně
a včas geologicky dokumentovány,
- geologické práce musí být vyhodnoceny
ve zprávě o výsledku geologických
prací, zpracované podle závazných
předpisů,
- výsledky geologických prací musí
být odevzdány též Geofondu k trvalému
uchování a zpřístupňování,
- ústřední orgán nadřízený
uživateli stanoví, za jakých podmínek
lze výsledky geologických prací využít,
zejména k výstavbě nových investic
a pro zpracování projektové dokumentace,
- orgány územního plánování
jsou povinny postupovat při svém rozhodování
v souladu s výsledky geologických prací a
chránit zjištěné nebo geologickým
úřadem vyznačené prognózní
zdroje,
- zákon zakládá oprávnění
vstupovat k provádění geologického
výzkumu a průzkumu a k jeho kontrole na cizí
pozemky,
užívat jich ke geologickým pracím a
stanoví k tomu příslušné podmínky.
Přitom se zákon nedotýká ochrany zájmů
a objektů chráněných zvláštními
předpisy. Užívání cizích
pozemků k provádění geologických
prací bude vyžadovat jako dosud včasné
projednání průzkumného záměru
s orgány zemědělského půdního
fondu, s orgánem státního hospodářského
řízení a s uživatelem půdy. Musí
se postupovat v souladu se zákonnými ustanoveními
na ochranu zemědělského půdního
fondu tak, aby na zemědělských kulturách
a zemědělské půdě došlo
k co nejmenším škodám. obdobně
je nutno postupovat při užívání
lesních pozemků ke geologickým pracím.
Zákon se nedotýká ani jiných právních
předpisů chránících zvláštní
zájmy, například zákona o státní
ochraně přírody, o vodách a o státní
památkové péči.
Soubor ustanovení zákona lze považovat za racionální,
přiměřený, vytvářející
podmínky pro kvalifikované řešení
geologických úkolů a obsahující
řadu nových progresivních ustanovení.
Byl proto projednán se souhlasem ve výborech České
národní rady, které k němu uplatnily
legislativně právní doplňky a upřesnění.
Stejně lze charakterizovat i prováděcí
předpisy, které budou mít významnou
roli při uplatňování zákona
v praxi.
Bude to předpis o projektování, provádění
a vyhodnocování geologických prací
a o oprávnění k jejich výkonu, který
do sebe zahrne řadu předpisů dosud převážně
resortního charakteru, a vyhláška o registraci
geologických prací a o shromaždování
a zpřístupňování jejich výsledků,
která nahradí dosavadní vyhlášku
číslo 123/1961 Sb., vyžadující
úpravu a doplnění. Dojde tím ke sjednocení
a zjednodušení právních předpisů,
z nichž mnohé za desítky let své platnosti
zastaraly.
Další části projednávaného
zákona upravují postavení a působnost
Českého geologického úřadu.
Je to působnost ústředního orgánu
státní správy republiky pro oblast geologického
výzkumu a průzkumu se širokým okruhem
povinností a úkolů, které vycházejí
z jeho dosavadní působnosti. Doplňují
ji v souladu s ostatním obsahem zákona a promítají
se do ní i úkoly ústředního
geologického orgánu, vyplývající
z nového horního zákona. Zvláštní
význam bude mít koncepční a kontrolní
činnost Českého geologického úřadu.
Zákon České národní rady o
geologických pracích a o Českém geologickém
úřadě přichází v době,
kdy přestavba hospodářského mechanismu
staví před geologii nové otázky organizační,
metodické a národohospodářské.
Připravený zákon stanoví celospolečenské
požadavky, jimž se nemůže vyhnout žádná
organizace provádějící geologické
práce. Vyjadřuje je přehledně a moderně,
dbá, aby organizacím provádějícím
geologické práce byl poskytnut dostatečný
prostor k samostatnému řešení geologických
úkolů a aby nebyly vázány formálními,
ryze administrativními požadavky.
Hlavním společenským požadavkem je,
aby geologické práce prováděly organizace,
které jsou k tomu patřičně kvalifikované,
aby postupovaly cílevědomě, aby průzkumný
proces realizovaly racionálně, efektivně
a průkazně a aby získané geologické
poznatky sloužily širokému okruhu ekonomických,
sociálních a vědeckých potřeb.
Taková úprava se plně kryje se zásadami
nového ekonomického mechanismu a podmínkami
činnosti státních podniků a dalších
organizací a bude napomáhat k rozvoji národní
ekonomiky.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
doporučuji vám proto předložený
návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost.
(potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci soudruhu Šůralovi a zahajuji rozpravu, do
které se přihlásil zatím jeden poslanec,
a to Miloš Kulovaný, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Miloš Kulovaný: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté!
Byl již podán obraz o značném podílu
geologie při řešení našich hospodářských
a sociálních potřeb. Dovolte mi nyní
připomenout zvlášť úkoly české
geologie v péči o životní prostředí
a při ochraně přírodních nerostných
zdrojů.
Předložený návrh zákona uvodí
mezi jinými oblastmi geologické práce zjišťování
a hodnocení geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí,
a řada dalších ustanovení zákona
na tuto činnost navazuje.
Není to působnost nová. Poznávací
činnost geologie přispívala vždy k tomuto
cíli, tyto geologické činitele, geofaktory,
bylo třeba poznat, abychom je mohli chránit nebo
abychom mohli čelit jejich negativnímu působení.
Systematicky byla tato problematika sledována a hodnocena
od počátku sedmdesátých let. Byla
připravena a vládou České socialistické
republiky schválena koncepce péče o geofaktory
životního prostředí, která byla
v roce 1977 rozpracována v bohatý souborný
program.
Důležitou jeho složkou byla ochrana zdrojů
podzemních vod proti znečištění
a znehodnocení různými škodlivinami,
ropnými produkty, průmyslovými a zemědělskými
odpady, které při vší péči
unikají do okolního horninového prostředí
a narušují je. Každoročně řeší
geologie více než stovku takových případů,
a to jednou ke zvládnutí havárie, jindy pro
stanovení preventivních opatření.
Uskutečnily se i desítky akcí ke stanovení
ochranných pásem lázeňských
pramen, byla získána nesčetná geochemická,
geotechnická a jiná data, nahromadil se jedinečný
faktografický materiál.
Všechna tato data a informace mohou přinést
prospěch jen tehdy, budou-li cílevědomě
využívány. Návrh zákona ukládá
Českému geologickému úřadu
zabezpečovat shromaždování, uchovávání
a zpřístupňování výsledků
geologických prací. Nově je přitom.
zdůrazněna právě povinnost zpřístupňovat
výsledky. Slouží k tomu informační
systém Geofondu se soustavou rejstříku vrtů,
ložisek nerostů, sesuvných území,
poddolovaných území.
K podobnému účelu slouží mimo
jiné i rozsáhlá akce sestavit soubor geologických
a účelových map přírodních
zdrojů v měřítku 1: 50 000. Poskytnout
vyčerpávající obraz státního
území z hlediska geologické stavby, geofyziky,
geochemie, hydrogeologie, pedologie, inženýrsko-geologických
charakteristik, výskytu zdrojů nerostných
surovin, chráněných částí
přírody se svodnou mapou geofaktorů životního
prostředí. Tento soubor bude obsahovat po svém
dokončení asi 1800 map.
Vznik podobných informačních soustav a databází
je neobyčejně pracný a náročný
a je proto nutno sledovat všechny oblasti jejich možného
uplatnění v praxi.
Je třeba přivítat, že projednávaný
návrh zákona přináší úpravu,
která může přispět k důslednějšímu
uplatnění geologických poznatků v
praxi. v § 13 zákon ukládá národním
výborům dbát, aby byly pro potřebu
územního plánování svěřovány
geologické poměry jejich územních
obvodů a aby postupovaly v souladu s výsledky geologických
prací.
Českému geologickému úřadu
stanoví povinnost poskytovat orgánům územního
plánování informace o výsledcích
geologických prací, které mohou mít
vliv na vypracování územně plánovací
dokumentace a na životní prostředí.
V zájmu racionálního postupu při územním
plánování může úřad
vymezit území se zvláštními podmínkami
geologické stavby, zejména s předpokládanými
ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrsko geologickými poměry, kde
mohou orgány územního plánování
vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím
souhlasem nebo po splnění jím stanovených
podmínek.
Český geologický úřad tu zřejmě
naváže na svůj systém zájmových
ložiskových území, jehož elaboráty
poskytuje národním výborům řadu
nezbytnou orientaci při územním řízení.
Pokroky výpočetní a grafické techniky
umožňují nyní pohotovou aktualizaci
všech informačních materiálů.
Bude třeba dohodnout s národními výbory
okruhy potřebných informací a způsob
jejich poskytování. Je třeba hledat cesty
k pohotovému vzájemnému styku. Platí
to nejen o informační sféře, ale i
při řešení denní problematiky,
jako je umisťování skládek odpadů,
řešení stabilizace svahových deformací
a sesuvů, při posuzování starých
důlních děl a způsobu jejich sanace,
v péči o čistotu podzemních vod a
horninového prostředí, při zpracovávání
urbanistických podkladů a rozvoji místní
těžby nerostů.
Posuzujeme-li návrh zákona o geologických
prací a o Českém geologickém úřadu,
je třeba ocenit i přínos zákona k
hlubšímu uplatnění geologie při
tvorbě a ochraně životního prostředí
a ochraně přírodních nerostných
zdrojů.
Přírodní nerostné zdroje je třeba
nejen objevovat a ověřovat, ale také je chránit
proti neoprávněným vnějším
zásahům zástavbou a jinými formami
trvalého vázání ložisek a proti
škodám při vlastním dobývání
nedostatečným využitím substance ložiska
a nekomplexním využitím jejich užitkových
složek. Český geologický úřad
získal v ochraně ložisek značné
zkušenosti. Získává nyní oporu
i v novém horním zákoně, který
pověřuje ústřední geologický
orgán republiky zásadními úkoly v
oblasti správy ložisek, evidence a hospodaření
nerostnými zdroji. Dokládá to komplexnost
vytvářené právní úpravy
v ochraně a využití nerostného bohatství,
v geologii a hornictví. Projednávaný zákon
o geologických pracích a o Českém
geologickém úřadu je jejím nezbytným
článkem.
Soudružky a soudruzi, na závěr doporučuji
schválit předložený návrh zákona.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Kulovanému. Přeje si ještě
někdo z poslanců vystoupit? (Nikdo.)
Přeje si vystoupit místopředseda vlády?
(Nepřál si.)
Přeje si vystoupit zpravodaj? (Nepřál si.)
Končím tedy rozpravu. Můžeme přistoupit
k hlasování. Doporučuji hlasovat opět
o celém návrhu najednou. Jsou k tomuto způsobu
hlasování připomínky nebo námitky?
(Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
zákona České národní rady o
provádění geologických prací
a o působnosti Českého geologického
úřadu podle sněmovního tisku 55 ve
znění společné zprávy výborů
ČNR, obsažené ve sněmovním tisku
59 a jejího dodatku podle tisku 68, který vám
byl rozdán před schůzí, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.
Tím jsme projednali předposlední bod dnešního
pořadu.
Posledním bodem našeho pořadu je
Máte k ní nějaké připomínky
nebo dotazy? (Nebyly.)
Navrhuji, aby Česká národní rada schválila
zprávu o činnosti předsednictva za dobu od
poslední schůze České národní
rady podle tisku 64.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.
Tím jsme, soudružky a soudruzi poslanci, projednali
pořad 10. schůze České národní
rady.
Končím 10. schůzi České národní
rady, děkuji všem za účast, děkuji
za účast členům vlády i přizvaným
hostům.
Prosím členy předsednictva, aby podle pokynů
pracovníků Kanceláře ČNR odjeli
do budovy České národní rady, kde
se
bude ve 13 hodin konat schůze předsednictva České
národní rady.
Pro poslance je připraven oběd zde v budově.
Děkuji vám a končím schůzi.
Čest práci!