Česká národní rada 1986 – 1990

Poznatky poslanců výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti z volebních obvodů dokonce naznačily, že národní výbory předpokládají častější střet komerčních zájmů těchto organizací s názory národních výborů, které musí jednoznačně hájit a zajišťovat potřeby občanů. Poukazovali jsme např. i na to, že nové znění § 20 odst. 1 písmeno b) to je vypuštění možnosti národních výborů pod sankcí vyžadovat od obchodní organizace zabezpečení sortimentu především základních potravinářských výrobků po celou dobu prodeje může způsobit nežádoucí problémy. Nezbývá, než se spoléhat na uvědomělost organizací, neboť ekonomické stimuly nebudou v případě uvedených výrobků zřejmě dostatečně účinné.

Zákon České národní rady o vnitřním obchodě přinesl již v roce 1981 rozšíření pravomocí národních výborů, zejména základního stupně. Tehdy nově svěřené pravomoci však v uplynulém období znamenaly také značný nárůst administrativy. Aplikace zákona o správním řízení na množství rozhodování o stanovení, případně změně pracovní doby v provozovnách, udělení souhlasu k přechodnému uzavírání prodejen nebo provozoven z jiných důvodů než přejímky zboží, k rozmístění prodejen a v dalších případech je administrativně velmi náročné a národními výbory soustavně kritizovaný proces. Upozornili jsme na tuto skutečnost a očekáváme, že bude zohledněna při předpokládané následující komplexní novelizaci kolem roku 1990, neboť racionalizace práce národních výborů a snížení administrativy je jedním z důležitých politických úkolů.

Celkově se poslanci našeho výboru shodli na tom, že novela zákona vytváří v tomto přechodném období pro organizace provozující obchodní činnost i pro národní výbory prostor pro aktivnější zabezpečování potřeb vnitřního trhu. Bude ode všech zúčastněných - stejně jako na všech ostatních úsecích naší práce - vyžadovat operativní a iniciativní přístupy k řešení každodenních úkolů.

Jménem výboru České národní rady pro národní výbory a národnosti doporučuji schválit předložený vládní návrh s úpravami uvedenými ve společné zprávě výborů. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Chmelaříkové.

Soudružky a soudruzi poslanci, do diskuse se nepřihlásil žádný další poslanec nebo poslankyně. Přeje si ještě někdo vystoupit? (Nikdo.) Přeje si vystoupit někdo z členů vlády? (Nikdo.)

Končím tedy rozpravu. Přeje si vystoupit společný zpravodaj? (Nepřál si.)

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Doporučuji opět hlasovat o celém návrhu najednou. Jsou k tomuto způsobu hlasování připomínky nebo námitky? (Nebyly.)

Na zasedání je přítomno 163 poslanců. Jsme tedy usnášeníschopní.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 127/81 Sb., o vnitřním obchodě, podle sněmovního tisku 69, ve znění společné zprávy výborů ČNR, obsažené ve sněmovním tisku 70, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Tím jsme schválili pátý bod pořadu.

Šestým bodem je

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vás seznámil s tím, že soudruh Karel Kejzlar požádal o zproštění z funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSR. Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty tuto žádost projednalo a navrhuje České národní radě žádosti vyhovět, jak je uvedeno ve sněmovním tisku 81. Soudcem Nejvyššího soudu ČSR zůstane soudruh Kejzlar i nadále.

Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k předloženému návrhu nějaké dotazy nebo připomínky? Nejsou. Doporučuji, abychom hlasovali o následujícím usnesení, aby byl soudruh Karel Kejzlar zproštěn funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSR s tím, že mu Česká národní rada děkuje za vykonanou práci.

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti nebo zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím byl soudruh Karel Kejzlar zproštěn funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSR.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych při této příležitosti připomněl významný podíl soudruha Kejzlara na rozvoji naší justice, v níž pracuje od roku 1946. Vždyť jenom v čele Nejvyššího soudu ČSR stál téměř 16 let, když předtím byl náměstkem ministra spravedlnosti ČSR. Po mnoho let se politicky a veřejně angažuje a mnoho ze svých bohatých soudcovských zkušeností předává také mladší odborné generaci, a tak účinně přispívá k její výchově. Právem mu proto prezident republiky propůjčil vysoké státní vyznamenání - Řád Vítězného února, který jsme mu včera s předsedou vlády soudruhem Adamcem předali.

Za jeho dosavadní práci i za příkladnou spolupráci s naším zákonodárným sborem chci jménem nás všech soudruhu Kejzlarovi upřímně poděkovat a popřát mu pevné zdraví a spokojenost v další práci i v osobním životě. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, sedmým bodem je

Soudružky a soudruzi, na uvolněnou funkci předsedy Nejvyššího soudu ČSR je navrhován soudruh Josef Marek. Jeho kandidaturu projednal ústřední výbor Národní fronty ČSR a návrh na volbu soudruha Josefa Marka je obsažen ve sněmovním tisku č. 82.

Soudruh Josef Marek se narodil v roce 1929, původním povoláním je dělník. Od roku 1959, kdy získal právnickou kvalifikaci, pracoval v různých soudcovských funkcích. V roce 1974 byl zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSR a od roku 1977 vykonával funkci předsedy senátu v jeho trestním kolegiu. V roce 1984 byl opětovně zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSR.

Soudruh Marek má dobré organizátorské schopnosti, značné zkušenosti z rozhodovací činnosti, umí jednat s lidmi. Je dlouholetým členem KSČ, od roku 1981 pracuje ve funkci vedoucího odboru právní politiky v oddělení státní administrativy ÚV KSČ.

Celkově lze tedy konstatovat, že soudruh Marek splňuje všechny politické, odborné i osobní předpoklady pro výkon funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSR. Proto návrh ústředního výboru Národní fronty ČSR doporučuji schválit.

Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k návrhu nějaké připomínky nebo dotazy? Nejsou.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí, aby podle návrhu, uvedeného ve sněmovním tisku 82, byl soudruh Josef Marek zvolen předsedou Nejvyššího soudu ČSR, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti, zdržel se hlasování? Nikdo. Děkuji.

Tím byl soudruh Josef Marek zvolen předsedou Nejvyššího soudu ČSR.

vážený soudruhu, Česká národní rada tě právě zvolila předsedou Nejvyššího soudu ČSR. Dovol, abych ti jménem celého našeho zákonodárného sboru k tomuto zvolení blahopřál, abych ti popřál do další práce mnoho úspěchů a k tomu hodně zdraví.

Soudružky a soudruzi, projednali jsme VII. bod a zvolili nového předsedu Nejvyššího soudu ČSR.

Nyní projednáme osmý bod našeho pořadu, kterým je

Prosím zpravodajku ústavně právního výboru poslankyni Vlastu Matějkovou, aby odůvodnila návrh.

Poslankyně Vlasta Matějková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v období od schůze ČNR v dubnu 1988 požádalo podle zákona o organizaci a o volbách soudců osm soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Z uvedeného množství je pět soudců znovu navrhováno k jiným soudům a tři soudci hodlají nastoupit jiné zaměstnání.

Ústavně právní výbor České národní rady projednal došlé žádosti o zproštění soudcovské funkce na své schůzi 4. června 1988 a jeho jménem doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku 75.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudružce poslankyni Matějkové za odůvodnění návrhu.

Máte nějaké otázky nebo připomínky k návrhu ústavně právního výboru? Nejsou.

Navrhuji, abychom přistoupili k hlasování tak, že budeme hlasovat o celém písemném návrhu usnesení najednou. Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky nebo námitky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhem ústavně právního výboru, obsaženým v tisku 75, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání, uvedené v tomto návrhu, soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti nebo se zdržel hlasování? Nikdo. Děkuji.

Soudružky a soudruzi poslanci, dalším bodem je

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR předložilo České národní radě ke schválení 54 kandidátů na volbu soudců z povolání ke krajským, okresním a obvodním soudům v ČSR tak, jak je uvedeno v tisku 76.

Proti původnímu písemnému podkladu navrhuje předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR jednu změnu. Na straně 3 návrhu je uvedena JUDr. Petra Štěpanovská, nar. 25. 4. 1964, která byla navrhována k okresnímu soudu v Karlových Varech. Tato soudružka požádala písemně o zrušení své kandidatury z rodinných důvodů.

Předkládám vám tedy tyto návrhy:

pro krajský soud v Praze 1 kandidáta

pro krajský soud v Českých Budějovicích 1 kandidáta

pro krajský soud v Ústí nad Labem 2 kandidáty

pro krajský soud v Hradci Králové 1 kandidáta

pro krajský soud v Brně 2 kandidáty

pro krajský soud v Ostravě 2 kandidáty

pro obvodní soudy v Praze 9 kandidátů

pro okresní soudy v ČSR 35 kandidátů.

Návrh obsahuje politicko-odborné charakteristiky 19 soudců, kterým uplyne desetileté funkční období. Uvedené návrhy jsou předloženy po provedené kontrole plnění závěrů komplexního hodnocení, které vyústilo u všech kandidátů v závěr, že splňují politické i odborné předpoklady pro výkon soudcovské funkce i v dalším funkčním období. Mezi navrhovanými kandidáty je rovněž 29 soudců z řad justičních čekatelů, kteří složili předepsanou justiční zkoušku, 5 soudců, kteří jsou navrhováni ke zvolení pro jiné soudy a 1 kandidát je z náboru mimo resort justice.

V předloženém návrhu je 20 mužů a 33 žen. Jejich věkové složení je následující: 21 kandidátů je ve věku do 25 let, 16 kandidátů do 35 let, 15 kandidátů do 50 let a 1 kandidát je nad 60 let.

Soudružky a soudruzi poslanci, při výběru kandidátů na soudce z povolání byla sledována jejich politická a odborná připravenost, zkušenosti z justiční praxe a angažovanost při uplatňování právních norem a předpisů socialistického soudnictví. Všichni kandidáti se podle předložených podkladů podílejí na politickém a společenském životě na pracovištích i mimo ně.

Na základě provedených hodnocení jednotlivých kandidátů na soudce z povolání je možno konstatovat, že všichni splňují politické i odborné předpoklady stanovené v § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců z povolání ve znění vyhlášeném pod č. 19/1970 Sb. Všichni kandidáti se svou kandidaturou k uvedeným soudům souhlasí.

Soudružky a soudruzi poslanci, má někdo připomínky k předloženému návrhu? (Nebyly.)

Doporučuji, abychom přistoupili k hlasování, a to o celém předloženém návrhu najednou. Jsou nějaké připomínky k tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsažen v písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR podle tisku 76 včetně změny, kterou jsem v úvodu uvedl, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Tím jsme zvolili navržené soudce do jejich funkcí a můžeme přikročit k dalšímu bodu našeho jednání.

Dovolte mi, abych srdečně přivítal na našem zasedání předsedkyni výboru pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR soudružku Janu Pekařovou (potlesk) a předsedkyni Českého ústředního výboru SSM soudružku Zdeňku Tesařovou (potlesk).

Dále mezi námi vítám další představitele mládežnického a tělovýchovného hnutí naší republiky, zástupce národních výborů a všech institucí, v nichž se konaly poslanecké průzkumy k přípravě našeho dnešního jednání. Za všestrannou pomoc, která byla poslancům poskytnuta, bych chtěl upřímně poděkovat. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání dalšího bodu našeho pořadu, kterým je

Z pověření vlády ČSR přednese zprávu ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČSR soudruh Karel Juliš, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr školství mládeže a tělovýchovy ČSR, soudruh Karel Juliš: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky a soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky předstupuje před nejvyšší zastupitelský sbor republiky se zprávou, jejíž námět je mimořádně závažný.

Naše společnost vkročila XVII. sjezdem, 7. a 9. zasedáním ústředního výboru Komunistické strany Československa do období velkých, revolučních změn, které směřují k obnově dynamiky národního hospodářství a všech společenských vztahů. Vyrovnat se se změnami světa, trvale urychlit vývoj naší společnosti je dlouhodobý úkol a nemůže být dosažen, jestliže nebudeme schopni pro své záměry a cíle využít schopností veškeré mládeže, která bude i uživatelem výsledků a efektů těchto cílů.