Česká národní rada 1986 – 1990

/Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda ČNR Josef Kempný v 8.30 hodin/

Předseda České národní rady Josef Kempný, místopředsedové České národní rady Milan Vondruška, Marie Jarošová, Zdeněk Krč, Oldřich Burský a Josef Kaňa.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Ladislav Adamec, místopředsedové vlády Bohumil Urban, Jaroslav Tlapák, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Karel Juliš, ministr kultury Milan Kymlička, ministr zdravotnictví a sociální péče Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr vnitra a životního prostředí Václav Jireček, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr výstavby a stavebnictví Jaroslav Vávra, ministr zemědělství a výživy Ondřej Vaněk, ministr lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu František Kalina, ministr obchodu a cestovního ruchu Josef Ráb, ministr - předseda Výboru lidové kontroly Jan Motl, ministři Karel Löbl a Vladimír Šimek.

177 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou 11. schůzi České národní rady a všechny vás opět vítám.

Vítám členy vlády České socialistické republiky v čele s jejím předsedou soudruhem Ladislavem Adamcem (potlesk), vítám všechny přizvané hosty.

Tím, že jsme včera rozhodli o tom, že budeme dnes začínat v 8.30 hodin, nedostavili se na naše jednání přizvaní hosté k projednávání problematiky naší mladé generace. Ti se dostaví až v 9.00 hodin.

Této doby využijeme k tomu, abychom pokračovali pátým bodem našeho pořadu, kterým je

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní tento návrh ministr obchodu a cestovního ruchu České socialistické republiky soudruh Josef Ráb, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr obchodu a cestovního ruchu ČSR Josef Ráb: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Předložený návrh novelizace zákona o vnitřním obchodě byl zpracován na podkladě závěrů XVII. sjezdu KSČ a usnesení vlády ČSSR č. 176/1987 (resp. vlády ČSR č. 205/1987) o zkvalitnění vnitřního trhu, činnosti obchodu a veřejného stravování, včetně zdokonalení soustavy řízení. Protože se jedná o jeden ze základních předpisů zabezpečující principy přestavby hospodářského mechanismu, byl pro nabytí jeho účinnosti stanoven termín 1. července 1988. Z toho vyplývá, že příprava novelizace byla zaměřena tak, aby zákon o vnitřním obchodě svým pojetím vycházel ze Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, zákona o státním podniku, zákonů o zemědělském a nezemědělském družstevnictví a z novelizace hospodářského zákoníku.

Hlavním cílem, který sleduje předložený vládní návrh novelizace zákona o vnitřním obchodě, je tedy uvést do souladu tento zákon s principy přestavby hospodářského mechanismu a vytvořit tak potřebné legislativní podmínky pro další rozvoj odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu a zlepšení uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu.

Dochází především k podstatnému rozšíření možnosti provozovat obchodní činnost tak, jak to má na mysli zákon o státním podniku, který v § 39 stanoví, že podnik si samostatně volí nejvhodnější způsoby a organizaci prodeje zboží. Novelizace zákona o vnitřním obchodě proto stanoví, že obchodní činnost budou moci provozovat všechny organizace, které ji budou mít stanovenu jako předmět činnosti, a dále ty organizace, které ji budou moci provozovat v rámci předmětu své činnosti, tím se reaguje na novelizaci § 18a hospodářského zákoníku, podle něhož v rámci předmětu činnosti je maloobchodní prodej výrobků, které organizace vyrábí, úprava nebo jiná zpracování prodávaných výrobků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících. Navrhované řešení znamená v podstatě odstranění monopolizace postavení obchodních organizací a umožňuje širokému okruhu subjektů provozovat obchodní činnost. Pouze u provozování služeb cestovních kanceláří se předpokládá povolování této činnosti ministerstvem obchodu a cestovního ruchu ČSR, a to v zájmu efektivního využívání materiálně technické základny cestovního ruchu. Ve výjimečných případech, kdy organizace nebude ze zákona oprávněná obchodní činnost provozovat (bude se jednat zpravidla o jednorázové akce), stanoví se příslušnost místnímu národnímu výboru k udělení povolení k provozování takovéto obchodní činnosti.

Novému postavení ústředních orgánů státní správy odpovídá nová úprava stanovení zásad jednotné socialistické obchodní politiky. Návrh vychází z toho, že tyto zásady napříště nebude schvalovat vláda ČSR, ale určí je přímo ministerstvo obchodu a cestovního ruchu ČSR ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, krajskými národními výbory a ústředními orgány, v jejichž působnosti budou organizovat provozující obchodní činnost.

Novelizace zákona o vnitřním obchodě nově vymezuje vztah organizací provozujících obchodní činnost k národním výborům. Podle dosud platného zákona o vnitřním obchodě mají na tomto úseku národní výbory rozsáhlé pravomoci, zejména pokud jde o stanovení prodejní doby, vydávání souhlasu s přechodným uzavíráním prodejen, s rozmístěním prodejen, ukončením, omezením nebo zrušením jejich činnosti. S ohledem na závěry 7. a 9. zasedání ÚV KSČ a programové prohlášení vlády ČSSR o posilování postavení národních výborů a zvýšení jejich odpovědnosti za komplexní sociální a ekonomický rozvoj jimi spravovaných územních celků bylo rozhodnuto, že dosavadní pravomoce národních výborů v oblasti vnitřního obchodu zůstanou zachovány. Při stanovení prodejní doby a při rozhodování o rozmístění prodejen, omezení nebo zrušení jejich činnosti budou zajisté národní výbory vycházet též ze základního principu vyjádřeného v zákoně o státním podniku, aby organizace provozující obchodní činnost uspokojovaly potřeby občanů na vnitřním trhu účelně a hospodárně.

V souvislosti s posilováním samostatnosti a odpovědnosti státních podniků se mění příslušné ustanovení zákona tak, že pravomoc k zařazení odbytových středisek veřejného stravování do kategorií a skupin a ubytovacích závodů do kategorií a tříd se přenáší na samotné organizace provozující veřejné stravování a ubytovací služby. Doposud zařazení prováděly okresní národní výbory v souladu s odborovou normou. Tento návrh se při projednávání zákona ve výborech České národní rady setkal s některými připomínkami poslanců v tom směru, zda tato nově založená pravomoc organizací nebude v zájmu plnění zisku znamenat jejich snahu o převedení provozoven do vyšších cenových skupin. K tomu uvádím, že jednak dojde k úpravě oborové normy, kterou se stanoví náročnější klasifikační znaky pro zařazování provozoven do skupin a jednak zařazení provozovny do vyšší skupiny, aniž by tato provozovna splňovala stanovené požadavky, by znamenalo pro organizaci povinnost dodatkového odvodu ve výši neoprávněně získaných prostředků zvýšené o dalších 50 %.

V návaznosti na přestavbu vnitřního obchodu a novelizaci hospodářského zákoníku se příslušně upravují podmínky provozování obchodní činnosti tak, že organizace budou povinny dodržovat základní rozsah obchodní činnosti a za tím účelem požadovat od dodavatelských organizací dostatečné množství zboží v potřebném sortimentu a v různých cenových polohách.

Základním východiskem této změny je skutečnost, že v souvislosti s již uváděným usnesením vlády ČSR č. 205/1987 o přestavbě mechanismu řízení vnitřního obchodu byl zrušen výnos ministerstva obchodu ČSR o sortimentně provozní typizaci prodejen organizací státního obchodu a byla zaručena i další administrativní opatření jako územní rajonizace pro provozování obchodní činnosti, organizace mají rovněž možnost volného výběru dodavatelů. Tato opatření, která jsou v souladu se Směrnicí k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, sledují vyvozovat větší soutěživost a podnikavost mezi jednotlivými obchodními obory a umožní zároveň nabídku ucelených souborů zboží včetně doplňkového sortimentu.

Na úseku výkonu státní správy se právní úprava zjednodušuje tím, že působnost společná všem stupňům národních výborů se soustřeďuje do jednoho ustanovení a specifikace místních národních výborů jsou upravena samostatně.

S přihlédnutím k dosavadním zkušenostem s aplikací zákona o vnitřním obchodě se výše pokut ukládaných národními výbory sjednocuje a stanoví tak, aby odpovídala majetkovým sankcím ukládaným na základě jiných právních předpisů, například zákona o České obchodní inspekci, na maximální výši 50 000 Kčs.

V novém hospodářském mechanismu se předpokládá, že majetkové sankce budou mít přímý dopad do mzdových prostředků organizací. Je třeba vycházet i z toho, že pokuty ukládané národními výbory za porušení podmínek provozování obchodní činnosti by měly přimět vedoucí hospodářské pracovníky k odstranění nedostatků a zlepšení jejich činnosti a neměly by znamenat podstatné zhoršení hmotné zainteresovanosti pracovníků v obchodě, která stále ještě neodpovídá společenskému ohodnocení jejich práce.

Návrh reaguje i na změny v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, jak to vyplývá ze zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.

Dále se v souladu s novým postavením národohospodářského centra navrhuje příslušná úprava v působnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu při realizaci odvětvového řízení vnitřního obchodu a cestovního ruchu. Jde o nově formulované úkoly, jejichž cílem je posílení účinnosti řízení a koordinační činnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu. půjde zejména o zkvalitnění centrálního řízení jeho orientací na koncepční a programové úkoly, na zlepšení jeho součinnosti při tvorbě a realizaci státního plánu, ekonomických normativů a pravidel při rozvíjení hospodářského mechanismu ve vnitřním obchodě, včetně vytváření podmínek pro hospodářskou soutěživost.

Návrh vychází z přijaté zásady dvoustupňového řízení a příslušně upravuje ta ustanovení, v nichž byla stanovena působnost středního článku řízení nebo znamenala neodůvodněné zásahy do samostatnosti organizací.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, celkový rozsah novelizace zákona o vnitřním obchodě je dán současným stavem prací na přestavbě hospodářského mechanismu s tím, že v dané etapě vytváří pro organizace a národní výbory podmínky pro plnění úkolů při dalším rozvoji vnitřního obchodu a státní správě na tomto úseku. Předpokládá se, že po novém organizačním uspořádání podnikové sféry a přechodu celého národního hospodářství na novou soustavu řízení bude provedena komplexní novelizace zákona o vnitřním obchodě.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že samotná novelizace zákona nemůže bez dalšího znamenat zlepšení činnosti vnitřního obchodu. Půjde o to, jakým způsobem se o jeho aplikaci a o celkové uspokojování potřeb na vnitřním trhu v nových podmínkách zasadí všechny subjekty, jichž se dotýká, od příslušných ústředních orgánů přes jednotlivé stupně národních výborů, výrobní organizace až po organizace provozující obchodní činnost.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky doporučuji České národní radě návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, schválit. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji ministru Rábovi za odůvodnění vládního návrhu a prosím společného zpravodaje výborů ČNR poslance Přemysla Bohdálka, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec Přemysl Bohdálek: Vážené soudružky, vážení soudruzi! Přestavba hospodářského mechanismu probíhá nejen ve sféře výrobní, ale též ve s oběhové. Předkládaný návrh zákona má vytvořit předpoklady potřebné pro realizaci této přestavby na úseku vnitřního obchodu. Z důvodové zprávy vyplývá, že jde o změny, jejichž provedení je nezbytné v dané etapě přestavby a předpokládá se, že po novém organizačním uspořádání podnikové sféry a přechodu celého národního hospodářství na novou soustavu řízení bude provedena komplexní novelizace zákona o vnitřním obchodě.

Za velmi pozitivní považuji novou úpravu povolovacího řízení k provádění obchodní činnosti organizací. Omezení tohoto povolovacího řízení pouze na případy, kdy organizace nemá již ze zákona právo k provozování obchodní činnosti, znamená podstatné snížení a omezení administrativy. Napříště bude třeba takového povolení zejména tam, kde půjde o jednorázové provozování této činnosti společenskými, popřípadě jinými organizacemi.

Návrh zákona ponechává v pravomoci národních výborů stanovit a měnit prodejní dobu, vyslovovat souhlas k přechodnému uzavření prodejny, k umístění prodejen, k zahájení, ukončení, omezení a zrušení činnosti prodejen a provozoven. Je však třeba si uvědomit, že nová situace, kdy podniky provozující obchodní činnost přecházejí na odlišnou organizační strukturu a budou pracovat na principu úplného chozrasčotu, ovlivní nepochybně i chování podniků a jejich vztah k národním výborům. Lze předpokládat, že bude častěji než dosud docházet ke střetům zájmů podniků sledujících především komerční hlediska a stanoviskem národních výborů, které musí hájit zájmy občanů, zejména v otázkách rozmístění obchodní sítě, stanovení prodejní doby a tak dále.

Přes tyto okolnosti považuji řešení obsažené ve vládním návrhu za správné, neboť odpovídá závěrům 7. a 9. pléna ústředního výboru Komunistické strany Československa a posílení postavení a pravomoci národních výborů. Národní výbor je povolán k tomu, aby zajistil prosazování celospolečenských zájmů při uspokojování potřeb občanů a národní výbor také odpovídá za komplexní ekonomický a sociální rozvoj svého územního celku. Tomuto jeho poslání odpovídají také oprávnění uvedená v zákoně o vnitřním obchodě. Současně však bude třeba, aby národní výbory při svém rozhodování zvažovaly i oprávněné požadavky týkající se zejména hospodárného a účelného provozu prodejen a provozoven, což jim návrh zákona nově ukládá.

Plnou podporu zasluhuje návrh zákona v té části, kde v souladu s organizačními strukturami ústředních orgánů stanoví úkoly centrálního řízení. Jde o to, aby orgány centrálních řízení se zaměřily na koncepční, strategické a programové úkoly a vytvářely podmínky pro podnikatelskou činnost, ekonomickou samostatnost a hospodářskou soutěživost podniků, které jsou v jejich působnosti. výbory České národní rady při projednávání návrhu zákona navrhly některé změny a doplňky, které jsou uvedeny ve společné zprávě, kterou obdrželi všichni poslanci. Smyslem navržených úprav je uvést návrh zákona do přesného souladu s nově přijatými zákony, které se týkají přestavby hospodářského mechanismu, zejména zákona o státním podniku a zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

Závěrem doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě (tisk 69) schválila se změnami a doplňky, které jsou uvedeny ve společné zprávě výborů České národní rady - tisk č. 70. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Bohdálkovi. Do rozpravy se přihlásila poslankyně Jarmila Chmelaříková, které uděluji slovo.

Poslankyně Jarmila Chmelaříková: Vážené soudružky, vážení soudruzi, předložený vládní návrh novelizace zákona č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě je jedním ze zákonů, které v minimálním časovém rozmezí navazují na soubor nedávno schválených federálních zákonů, zakotvujících do podnikové a družstevní sféry národního hospodářství zásadní principy přestavby hospodářského mechanismu.

V souladu s těmito zákony se rozšiřuje okruh organizací provozujících obchodní činnost, vytváří se prostor pro jejich vyšší samostatnost, ekonomickou aktivitu a socialistickou podnikavost. Naplňují se předpoklady pro pružnější zásobování trhu a pro inovaci sortimentu podle poptávky spotřebitelů.

Potud by tedy měly být národní výbory spokojeny. Půjde-li všechno podle očekávání, mělo by postupně docházet k lepšímu uspokojování potřeb občanů, což je jedním z hlavních zájmů i úkolů národních výborů. A že současné nedostatky v sortimentu žádaného zboží i v zásobování některými základními druhy výrobků a z toho vyplývající nespokojenost občanů negativně ovlivňují právě postavení a činnost národních výborů, není jistě třeba zvlášť zdůrazňovat.

Proto je zcela správné, že národním výborům byly ve vztahu k vnitřnímu obchodu zachovány jejich pravomoci. Z pohledu závěrů XVII. sjezdu KSČ i již citovaných závěrů 7. a 9. zasedání ÚV KSČ směřujících k upevňování odpovědnosti národních výborů za komplexní ekonomický a sociální rozvoj územních obvodů a celkovému posílení jejich postavení ve vztahu ke všem organizacím provozujících svou činnost v jimi spravovaných územích, nemohly obstát úvahy o tom, že by jejich vliv mohl negativně ovlivnit samostatné hospodaření organizací provádějících obchodní činnost.