Rovnováhu na vnitřním trhu nechceme řešit
inflačním růstem cen, ale přijetím
takových opatření, která budou směřovat
k posílení stability měny v zájmu
upevňování sociálních jistot
a důvěry našich občanů v socialistický
stát a v jeho ekonomický rozvoj.
Nedílnou součástí tohoto procesu je
důsledné prosazování principu zásluhovosti
a kvalitní práce, zamezení takového
vývoje, kdy tempo růstu mezd předstihuje
dynamiku tvorby zdrojů, tj. reálně vytvořených
užitných hodnot. Nesmíme již dále
připouštět, aby na kterémkoliv pracovišti
byly vypláceny mzdy v rozporu s principem zásluhovosti
a za nekvalitní práci. Tato zásada musí
bezpodmínečně proniknout do konkrétní
praxe.
Nemůžeme rozdělovat více, než vytvoříme.
Pokládáme proto za svou povinnost, a vyplývá
to i z odpovědnosti vůči vrcholnému
zákonodárnému orgánu České
socialistické republiky, tento princip nejen proklamovat,
ale při realizaci hospodářské a sociální
politiky ho také dodržovat a prosazovat. K tomu směřují
i mzdově politická opatření spojená
s vyplácením odměn a záloh na podíly
za hospodářské výsledky letošního
roku. Vyvolala značnou pozornost a někde i nespokojenost.
Většinou se však setkala s pochopením,
že i v této oblasti je nutný pořádek,
že musíme skoncovat s nedůsledností,
která vedla ke spoléhání na to, že
se účinnost přijatých opatření
nakonec vytratí ve výjimkách a v tak zvané
objektivizaci podmínek, které podíly a odměny
umožní vyplatit. Takový postup posiloval vědomí,
že se neplnění plánu a s tím
spojené projevy mzdově politické nekázně
budou tolerovat, že se vždy najdou cesty, které
umožní každoročně situaci bezkonfliktně
řešit.
Soudružky a soudruzi, jednou z ekonomicky důležitých
a politicky citlivých oblastí z hlediska uspokojování
potřeb obyvatelstva jsou služby. V letošním
roce pracují organizace místní výroby
a služeb podle pravidel nového hospodářského
mechanismu.
I když v úrovni a kvalitě služeb trvají
značné místní rozdíly, nastává
v nových podmínkách díky zvýšené
aktivitě podnikových kolektivů jisté
oživení. Za deset měsíců letošního
roku byly plánované úkoly překročeny.
Tempo růstu ukazatelů je vyšší
než v předchozích letech. objem zisku se proti
loňskému roku zvýšil o 20 %, řada
podniků odstranila ztrátovost. Jako příklad
je možno uvést pražskou Osvobozenou domácnost,
která ještě vloni hospodařila se ztrátou
11 miliónů Kčs, v letošním roce
ztrátu už mít nebude. A takových příkladů
je více. Dosahované výsledky mimo jiné
dokumentují správnost nastoupené cesty v
přestavbě hospodářského mechanismu,
kdy namísto rozepisování velkého počtu
detailních ukazatelů z centra byly v letošním
roce stanoveny jen pravidla a normativy.
Ke spokojenosti našich občanů s celkovou úrovní
služeb však máme ještě hodně
daleko. V příštím roce musíme
v tomto směru pokročit ještě výrazněji.
V podnicích místní výroby a služeb
bude od 1. ledna příštího roku uplatněna
sazba důchodové daně ve výši
50 %. V závislosti na výši podílu služeb
pro obyvatelstvo na redukovaných výkonech bude z
této sazby poskytována sleva. Tím se posiluje
motivace těchto organizací na poskytování
služeb pro obyvatelstvo. Pro státní podniky
místní výroby a služeb s malým
počtem pracovníků připravujeme k 1.
lednu 1989 zjednodušený model plánování,
financování a informační soustavy,
jak to bylo požadováno i v diskusi na posledním
plenárním zasedání České
národní rady.
Možnosti rozvoje služeb dosud omezuje přerozdělování
zdrojů ve prospěch jiných odvětví.
Přijali jsme proto zásadu postupného odstraňování
těchto tendencí. Pozitivně hodnotíme,
že ve Východočeském kraji a v hlavním
městě Praze k přerozdělení
zdrojů letos již nedojde a vyprodukované prostředky
budou plně využity ve prospěch rozvoje odvětví
služeb a místní výroby.
Jedním z důležitých kroků na
tomto úseku je přestavba organizačních
struktur národních výborů tak, aby
podporovala žádoucí tendence v rozvoji služeb.
Vláda usiluje o posílení zakladatelské
funkce národních výborů nižších
stupňů v zájmu zřizování
menších podniků, rozšíření
vějíře služeb, jejich přiblížení
občanům a oslabení monopolu velkých
podniků, ve kterých náklady zatěžuje
často nadměrná celopodniková režie.
Domníváme se, že touto cestou lze zlepšit
hospodářskou základnu místních
a městských národních výborů.
I když ve druhé etapě přestavby organizačních
struktur došlo k určitému posílení
tohoto procesu, výraznější posun jsme
zatím zaznamenali pouze v Severočeském kraji,
kde z celkového počtu 36 státních
podniků místní výroby a služeb
jich bude 21 založeno městskými a místními
národními výbory.
K 1. lednu příštího roku se počet
drobných provozoven zvýší o 119 na celkový
počet dva tisíce s více než 37 tisíci
pracovníky. Drobnou provozovnu bude mít 55% národních
výborů základního stupně a
přes 90 % měst I. a II. kategorie.
Proces utváření nejvhodnějších
organizačních struktur nepokládáme
za uzavřený. Předložené návrhy
na zřizování státních podniku
ve sféře služeb nemohla zatím vláda
úplně přijmout. V některých
případech totiž nedávaly jistotu, že
povedou ke zracionálnění služeb, k odstranění
těžkopádnosti a přebujelé administrativy
a k přiblížení se k občanům.
Vláda proto schválila návrhy na založení
pouze těch státních podniků, které
odpovídaly stanoveným požadavkům. V
ostatních případech budou návrhy přehodnoceny
a k založení státních podniků
dojde k 1. červenci 1989.
Rozvoj služeb nelze spojovat výlučně
jen s činností organizací řízených
národními výbory. Požadujeme od výrobních
podniků a družstev, aby své výrobky
nejen prodávaly přímo, ale současné
aby nabízely služby spojené s jejich užíváním,
tj. opravy, údržbu a poskytování potřebných
informací, aby k zajišťování služeb
využívaly i svých stravovacích, ubytovacích,
rekreačních a dalších zařízení.
Vedle hlavního a rozhodujícího článku
v socialistických organizacích na úseku služeb
nelze opomenout význam individuální činnosti
občanů. Stále se však setkáváme
s rozdílnými přístupy k této
problematice. Povolování individuální
činnosti je v některých případech
spojováno s obavou, zda nepovede k nadměrnému
obohacování jednotlivců, k nezdravé
konkurenci státním podnikům nebo místním
provozovnám a podobně.
Pokládáme za nutné opětovně
zdůraznit, že rozvíjení individuální
činnosti občanů nemá nic společného
s obnovováním soukromokapitalistického podnikání,
jak občas slyšíme z kritických poznámek.
Jde o činnost, která zaplní především
mezery ve službách a na jiných úsecích
vyvolávajících nespokojenost občanů.
Je třeba přivítat tuto iniciativu, podpořit
ji a vytvořit společenské klima, ve kterém
budou tito spoluobčané pociťovat uznání
za svou práci, jestliže ji budou vykonávat
kvalitně a ke spokojenosti všech ostatních.
Na druhé straně národní výbory,
které vydávají povolení k individuální
činnosti, mají možnosti, aby zákonnými
prostředky tuto činnost usměrnily a nepřipustily
její odklon od původního poslání.
Obnovit tradici kvalitní řemeslné práce,
to platí nejen pro profese ve státních podnicích
a družstvech, ale i pro řemesla a služby vykonávané
jednotlivci.
Důležité místo v uspokojování
potřeb občanů má bytová výstavba.
Na tomto úseku se i letos opakují dlouhodobé
nedostatky. Jejich projevem je nerovnoměrné dokončování
bytů v průběhu roku, nízká
kvalita předávaných bytových objektů
a opožďování realizace občanské
a technické vybavenosti sídlišť.
Vlády ČSR a ČSSR proto posoudily celkové
zabezpečení úkolů v komplexní
bytové výstavbě a v modernizaci bytového
fondu v letech 1988-1990 a při přechodu do 9. pětiletky.
Vyslovily souhlas se zpřesněním počtu
dokončovaných bytů v letech 1989-1990, které
proti 8. pětiletému plánu představuje
jejich snížení zhruba o 18 tisíc při
ponechání stanovených objemů prací
a dodávek.
Cílem tohoto závažného a nikoliv bezkonfliktního
opatření je založit relativní rovnoměrnost
a zvýšit jistotu, že bytová výstavba
bude probíhat plynuleji a nová sídliště
budou předávána s komplexní bytovou
a technickou vybaveností. Současně se tím
vytvářejí předpoklady k plynulému
přechodu do 9. pětiletky. Nechceme již opakovat
situaci z minulých let, kdy v dodavatelské výstavbě
mělo být např. v roce 1986 dokončeno
pouze 26 tisíc bytů, v roce 1990 naproti tomu 48
tisíc bytů. Přitom v prvním roce 9.
pětiletky se měl počet dokončených
bytů opět snížit zhruba na 20 tisíc.
Takový vývoj má nepříznivé
důsledky na jedné straně pro ekonomiku stavění,
pro výrobce a dodavatele stavebních materiálů
a bytového vybavení, na druhé straně
pak nárazově odčerpává z vnitřního
trhu široký sortiment výrobků, které
uspokojují běžné potřeby obyvatelstva.
V modernizaci bytového fondu vláda vyžaduje
splnění úkolů v rozsahu, který
je stanoven v 8. pětiletém plánu. K tomu
příslušným ministrům, radám
krajských národních výborů
a radě Národního výboru hl. m. Prahy
uložila vytvořit nezbytné podmínky především
v zajištění dodávek materiálů
a výrobků v potřebném množství,
sortimentu a čase a v zjednodušení dokumentace
požadované k uzavření smluvních
vztahů a k realizaci staveb.
Současně uložila zpracovat výhledový
program modernizace bytového fondu na 9. pětiletku
s cílem vytvořit včasné předpoklady
pro řešení majetkoprávních vztahů,
pro uvolnění objektů a přidělení
náhradních bytů.
Řešení naléhavých sociálních
otázek vyžaduje, abychom zavedli pořádek
rovněž do hospodaření s byty.
Někteří občané, např.
v Praze, jsou uživateli dvou a někdy více bytů,
se kterými spekulují nebo je nechávají
nevyužité. Běžné je obývání
nadměrných bytů.
Na druhé straně je mnoho neuspokojených žádostí
o byt od občanů, kteří nemají
kde bydlet. Přitom jsou lidé, kteří
bydlí, ale nájem neplatí.
Komplexní řešení této problematiky
spatřuje vláda ve vypracování nové
bytové politiky, která bude založena na zrušení
dnes již nevyhovujících právních
předpisů a na předání potřebných
pravomocí v hospodaření s byty příslušným
národním výborům. Takovýto
materiál má projednat česká i federální
vláda v průběhu příštího
roku.
Není však třeba čekat ve všem na
novou zákonnou úpravu bydlení. Spekulacím
a postupům, které vedou k obcházení
platných předpisů, k nevyužívání
bytového fondu za situace, kdy řada mladých
lidí nemá svůj vlastní byt, je možné
již při dnešní právní úpravě
zabránit a spekulanty postihnout. Veřejnost jistě
takovýto přístup přivítá
a podpoří.
Všeobecně platí, že příliš
dlouho se jen přihlíželo k různým
nešvarům a k neplnění občanských
povinností. S nemístnou shovívavostí
a nedůsledností odpovědných institucí,
která má své kořeny v pohodlnosti
a ve snaze vyhnout se konfliktům, se setkáváme
v případech, kdy je tolerováno nejen neplacení
nájemného, ale i televizních, rozhlasových
a jiných poplatků, neplnění daňových
povinností, kdy se trpí rozmáhání
černých jízd ve veřejných dopravních
prostředcích a podobně. Důslednější
postup, k němuž bylo přistoupeno především
v hlavním městě Praze, se projeví
jak v hospodářském přínosu,
tak i v morální nápravě, v obnově
víry v sociální spravedlnost. Setká
se vždy s podporou občanů, neboť většina
z nich odsuzuje příživnictví a shovívavost
k nepořádkům, i když mnozí sami
nedokáží proti takovým jevům
veřejně vystoupit.
Předmětem kritiky, zvláště v
poslední době, jsou případy, kdy občanům
není umožněno, aby svými prostředky
modernizovali nebo adaptovali byt. Stává se, že
se celý dům nechá zchátrat a pak ze
společenských prostředků se nákladně
opravuje, včetně modernizací bytů.
S takovým hospodařením s domovním
a bytovým fondem musíme rychle skoncovat. Jestliže
jsou na překážku předpisy, tak budou
upraveny, abychom podpořili a rozvinuli aktivitu jednotlivých
občanů a družstev při úpravách
a adaptacích bytového fondu.
Počítáme rovněž s rozšířením
prodeje bytů do osobního vlastnictví občanů.
K tomu zvažujeme některá opatření.
Především rozšířit možnosti
pro koupi bytů do osobního vlastnictví. vláda
uložila ministrům vnitra a životního prostředí,
financí, cen a mezd, aby připravili návrh
úpravy příslušných předpisů.
Úprava by měla vstoupit v platnost během
příštího roku.
Usilujeme rovněž o to, abychom v působnosti
národních výborů zřídili
specializované organizace, jejichž služeb by
při opravách, údržbě a modernizaci
bytů mohli občané využívat.
Úpravou právních předpisů chceme
usnadnit i převod bytů do osobního vlastnictví
členů bytových družstev.
Jak při podpoře individuální činnosti
ve službách, tak i v rozšíření
spoluúčasti občanů na správě
bytového fondu je třeba vzít v úvahu,
že touto cestou se snižují požadavky na
celospolečenské zdroje při lepším
uspokojování individuálních zájmů
uživatelů bytů.
Soudružky a soudruzi, významnou součást
pětiletého plánu tvoří ekologický
program. Kontrola jeho plnění však ukázala
na vážné nedostatky, zejména opožďování
některých akcí.
V letech 1986 - 1987 bylo provedeno pouze 1,9 miliard Kčs
investičních prací a dodávek, tj.
21 % pětiletkového úkolu. Potřebné
zlepšení nenastalo ani v letošním roce.
Příčinou je nedostatečná projektová,
investorská a dodavatelská připravenost ekologických
investic.
V plánu na rok 1989 máme zajistit 20 staveb o celkových
rozpočtových nákladech ve výši
1,8 mld Kčs.
Vláda usiluje o dosažení žádoucího
obratu v této zatím nepříznivé
situaci. Vychází ze zásady udělat
vše pro zajištění ekologických
investic programu 8. pětiletky.
Formou záměny za původně plánované,
ale nedostatečně zabezpečené akce
připravujeme k zahájení v příštím
roce drobné ekologické stavby ve výši
0,5 mld Kčs. Jejich efektem bude významné
zlepšení životního prostředí
v lokalitách, kde tyto akce budou uskutečněny.
Předpokládáme proto, že se setkají
s podporou národních výborů, veřejnosti
i podniků v příslušných místech.
Současně povedeme investory a dodavatele k tomu,
aby podstatně zlepšili připravenost jednotlivých
akcí s cílem realizovat ekologický program
v plném rozsahu.
V srpnu tohoto roku vláda projednala a schválila
koncepci tvorby a ochrany životního prostředí
do roku 2000. Rozhodla, že se tento dokument stane závazným
podkladem pro práce na směrnici k 9. pětiletce.
Základním cílem je na jedné straně
nepřipustit realizaci nových investic bez současného
vyřešení jejich vlivu na životní
prostředí, na straně druhé výstavbou
zařízení na ochranu čistoty vod a
ovzduší a pro likvidaci nebo zpracování
odpadů odstraňovat existující zdroje
znečištění.
Předpokládáme, že přednostně
budou řešeny lokality s extrémně zatíženým
životním prostředím, především
v Severočeském kraji a v hlavním městě
Praze.
Postupně měníme i ekonomické přístupy
k otázkám životního prostředí.
Od počátku příštího roku
se podstatně zvyšují poplatky za vypouštění
odpadních vod. Jejich objem vzroste z dnešních
0,65 mld Kčs na téměř 2,0 mld Kčs.
Cílem tohoto zvýšení je, aby poplatky
odpovídaly skutečným provozním nákladům
čisticích zařízení. Takto získané
prostředky budou použity k úhradě celospolečenských
nákladů na ochranu vod.
V průběhu listopadu a prosince jsme se Státní
plánovací komisí dořešili zvýšení
limitu rozpočtových nákladů zahajovaných
staveb nad úroveň státního plánu
na r. 1989 o 1,5 mld Kčs. V rámci tohoto zvýšení
chceme v příštím roce přednostně
zahájit ekologické stavby v Severočeském
kraji, jako jsou Skládka Milana Petri, Skládka Chabařovice
a Kaly z elektrolýzy v n.p. Spolek Ústí n.
Labem.
Zlepšování životního prostředí
však nemůžeme zužovat pouze na investiční
výstavbu. Pořádek, čistota na pracovištích,
v areálech závodů, ve městech, v obcích
a ve veřejných zařízeních je
věcí každodenní péče.
S větší důsledností je nutné
vyžadovat, aby své povinnosti plnily příslušné
instituce, pracovníci úklidových služeb,
ale také, aby se zvýšila péče
občanů o životní prostředí
a skoncovalo se s tolerancí k těm, kteří
se na znečišťování veřejných
prostranství podílejí.
Příští rok je vyhlášen Rokem
péče o životní prostředí,
čistotu a pořádek a v tomto směru
by proto měl být počátkem obratu k
lepšímu.
Klíčový význam pro rychlejší
realizaci našich záměrů v rozvoji a
modernizaci výrobních kapacit, obchodní sítě,
ve výstavbě, modernizaci a údržbě
bytového fondu má zvýšení výkonnosti
a efektivnosti stavebnictví.
Stále více pociťujeme závažné
důsledky, k nimž vede současný neuspokojivý
stav v tomto odvětví. Stavíme pomalu, s vysokou
spotřebou materiálu, energie, práce, a proto
draho a navíc s nízkou architektonickou úrovní,
což platí především o bytové
výstavbě. Máme příklady, kdy
i naše stavební podniky dosahují výsledky
srovnatelné se světem, především
na stavbách realizovaných v zahraničí.
Jsou to však případy ojedinělé,
které nenacházíme na našich stavbách.
Musíme vytvořit podmínky, aby se staly obecnou
normou.
Vláda proto považuje za jednu z priorit své
hospodářské politiky, aby v co nekratší
době byly vytvořeny předpoklady k podstatnému
zvýšení výkonnosti a efektivnosti stavebnictví
ve všech směrech jeho činnosti. Požaduje,
aby v letech 1989 - 1990 a v období 9. pětiletky
resort ministerstva výstavby a stavebnictví hledal
cesty ke zvýšení vnitřní výkonnosti,
a to jak růstem produktivity práce, tak i zvyšováním
počtu pracovníků nedostatkových profesí.
Výrazněji než dosud je nutné posilovat
kapacity na dokončovací cyklus prací, budovat
specializované kapacity na opravy a údržbu
bytového fondu i domovního fondu, na realizaci ekologických
staveb a přírůstky stavebních kapacit
orientovat v první řadě do pozemního
stavitelství.